Hrad Milštejn a jeho majitelé

[Georg]

Ještě k Hynkovi.Při schánění informací o hradě Milštejně jsem se dočetl,že zde měli Berkové své sídlo.Uvnitř hradu byla velká dřevěná budova,kde bydleli.Např.Hynek se psal roku 1394 latinsky Hynco/další tvar/ Berka dictus Dubsky dominus Mulsteyn.Genealogové,je to možné? Georg

[Viola]

Ještě k Hynkovi.Při schánění informací o hradě Milštejně jsem se dočetl,že zde měli Berkové své sídlo.Uvnitř hradu byla velká dřevěná budova,kde bydleli.Např.Hynek se psal roku 1394 latinsky Hynco/další tvar/ Berka diktus Dubsky dominus Mukstein.Genealogové,je to možné? Georg

Co má být možné?

Přeložila bych to jako Hynek Berka řečený Dubský pán na Milštejně.

[Georg]

Díky za upozornění.Překládám to stejně.Akorát nevím,protože je to přejatá informace zda Hynek Berka v těchto letech skutečně žil.A mám pro Tebe Violo ty gotické číše.A víš proč jsou na nich nélepy?

[Przemysl de Nyestieyky]

..Hynek se psal roku 1394 latinsky Hynco/další tvar/ Berka diktus Dubsky dominus Mulsteyn.Genealogové,je to možné?

Milštejn se obecně považuje za hrad Berků z Dubé... a těch bylo jak psů, proč by to nemělo být možné?
Nejvíc o tom asi psal Sedláček ve svých Hradech. Přestože na samotném hradišti už není dvakrát co k vidění, přesto je to příjemné místo...
Jinak ten "další" tvar (Hynco), je jen latinská podoba Hynka, stejně jako Hinconnis.

Hrad Milštejn v Libscherově podání v Hradech Aug. Sedláčka.

[Georg]

Děkuji.Já jsem hledol na odkazu nějakého Hynka,ale žádný mě tam neseděl podle data.Ale když jich bylo jako psů...Vestarých cvikovských kronikách je zmínka ,že se psaly též Z Dubé,Lipé, Milštejna a Cvikova.Na počest toho má Cvikov ve znaku zkřížené ostrve.Georg

[Przemysl de Nyestieyky]

Já jsem hledol na odkazu nějakého Hynka,ale žádný mě tam neseděl podle data.Ale když jich bylo jako psů...

Podle Aug. Sedláčka (Hrady.X.320) roku 1404 zemřel Jindřich "Jednooký" Berka z Dubé, pán milštejnský. V letech 1362-1379 mu patřilo podací právo ke Cvikovu a Mařenicím. (Spíš, mezi těmito lety, podle konfirmačních knih, jmenoval dotyčným kostelům nové faráře, jinak mu podací právo náleželo současně s panstvím).
Měl sedm synů (větev kuřívodská) z nichž r. 1391 podělil tři z nich: Hynka Dubského (Milštejn, Kuřívody, +1413), Jindřicha staršího (Milčany, +1406) a Jindřicha Berku (Houska, +1423, podle R.Andělových HZ.III.562-3 +po r. 1437).
Dělili se o jablonské zboží, hrad Milštejn, ves a mčko Cvikov, ves s tvrzí Kunratice, Horní a Dolní Lindavu, Grynu, Krazhart, Margenthal, Horní a Dolní Lichtenwald a Krumpach.
Dotyční bratři se rozdělili a panství milštejnské před r. 1394 obdržel zmiňovaný Hynek Dubský, manžel Kateřiny z Lemberka, podací pán na Cvikově, Mařenicích a Krupé. (Pouze podací, nikoliv sídlem na těchto vsích). Po jeho smrti zastávala toto právo jeho manželka a pak jeho dva katoličtí synové...
Snad se´s ptal na toto...?

Hynek se psal roku 1394...zda Hynek Berka v těchto letech skutečně žil...

[Georg]

Děkuji,mezitím jsem také zjistil,že tam sedí ta kuřivodská linie.Pro zajímavost,Hynek Dubský měl syna Jaroslava.Ten sjednal dohodu jménem 16 českých prokatolických baronů roku 1422 s lužickým šestiměstím Žitava, Zhořelec,Budyšín,Laubau,Löbau a Kamenice o společné obraně proti husitům.To zafungovalo v roce 1426 kdy tudy táhla husitská vojska.Ta nad ránem vyplenila vazalskou vesnici Friedrichsdorf,/Bedřichov/ nedaleko MIlštejna.Hořící vesnici naštědtí viděli z okolních vesnic a tak utekli alespoňSe zvířaty do lesů Horní Světlá byla přesto zapálena.Při sestupu do údolí směrem Dolní Světlá na ně již čekala těžá jízda a rozprášila je.Zbytky se snažili ukrýt ve zdejších štolách ale byli pochytány.Berkové opouští hrad Milštejn jako objekt bydlení kolem r.1444 a sídlí v Lipé.Nedivím se je tam sníh i 5 až 6 měsíců.Georg

[Przemysl de Nyestieyky]

...Nedivím se je tam sníh i 5 až 6 měsíců.

To je poměrně zajímavá "otázka"... Hrady v horských oblastech byly v tomto ohledu poměrně problematickým bydlením.
Já to vidím kupř. na Nístějce v Krkonoších. Tam býval obtížný přístup nejen v zimním období, ale náročný i za blátivé cesty a obyčejně přístupné za pomoci přípřahu. Tehdy byly zimy pravidelnější a "vydatnější".
Ještě v současnosti v prvním šíjovém nístějském příkopu zůstaval sníh skoro k létu. A to v zimě na hrad nesvítí slunce déle jak dvě hodiny za jasného počasí! Ale musíme vycházet především z toho, že tehdy byly ohrady kolem dokola vymýcené - dnes se sníh drží tak dlouho právě proto, že je většina zřícenin skrytá v lesích... (naštěstí).
To je ale spíš už téma do "každodenního života na hradech".

Hrad Ralsko v zimě

[Georg]

U Milštejnu jsou,jak píšeš jinde, také 3 základní věci-pověry.Dlouhá úniková chodba,nezničil ho ale Žižka,nýbrž k tomu značně přispélo to druhé, báj o pokladu.Roku 1588 ještě stál v plné podobě .Následně se objevil dopis psaný italským prospektorem magistrem Benediktem Chirocensisem,který zde hledal kovy a drahohokamy-těžilo se tu stříbro.Je zajímavé,že místní vlastivědy ho postupně citují.Dává přesný popis hradu/mám obrázek rekonstrukce ale nemohu ho dostat do příspěvku/ a potom označení,kde vzkazuje bratrovi,jak označil místo,kde ukryl své nálezy.A tak se na hradě později kutalo ,hledalo i odstřelovalo.Dobývání mlýnských kamenů vrcholilo koncem 19.stol.100dělníků těžilo 19000 kamenů ročně takže okolí se značně změnilo.A ještě- podle nálezu Mgr.Havránka byla ve 12.stol.na jižní straně hu na železo na tu dobu velkých rozměrů.GeorgObrázek jsem vložil pod názvem Mulstein,tak ho ital nazval

[Przemysl de Nyestieyky]

"Rekonstrukce" hradu Milštejna je zajímavá, ale otázkou je, nakolik vychází ze zromantisované představy a nakolik se pevně drží terénu a půdorysu? Kdo je vůbec autorem?
Na odtěžené lokalitě se už jen ztěží dá rekonstruovat pouhý půdorys, ale odborníci se skutečně domnívají, že šlo o bergfritovou dispozici (tedy hrad s hlavní útočištnou věží v dominantní poloze).
Dnes po ní sice není ani památky, ale dokládá ji zápis z r. 1726 a pak A.Reim (1849) uvádí prý jakési svědky, kteří uvádějí válcovou věž.
Problematičtější je však existence druhé věže. První, kdo s ní přišel, byl F.A.Heber (1846, první, kdo v Čechách sepsal souhrnné dílo o hradech)...

Brána milštejnského hradu na Röhrichově rytině, podle kresby C.Brantla, v knize F.A.Hebera

[Georg]

Protože to místo velice dobře znám,hrad velmi pravděpodobně takto vypadal.Navíc těžilo se na východní straně hradu a tak území hradu nebylo příliš narušeno..Ze starých vlastvěd lze vyčíst i odkazy.Např. v mařenické farní knize stojí v roce 1726 stojí -Letos prastará kulatá věž na Naději na tom starém zámku Milštejn zcela náhle padla a to 27 listopadu..V kronice Mařenic pak stálo,ře František Hovorka,Panský lovčí a revírník nechal odstřelit velkou hlásku ,pro značnou zchátralost.Tose povedlo až na druhý pokus.Roku 1588 byl popraven jistýChrystoff Schneider,kterýMimo jiné ukradl pánev z domu na Milštejně/asi již nebyl obydlen.O výšce věže se zmiňovali potulní studenti kterým sloužila jako orientační bod.Obraz rekonstrukce hradu pochází ze soukromé sbírky R.R"oslera.Georg

[Przemysl de Nyestieyky]

Georg sem umístil další dvě podoby tzv. milštejnské brány na starých vyobrazeních. Jak patrno, na Milštejně se jedná o nejzajímavější pozůstatek části hradu... (Je to nahoře vůbec Mühlstein?)

[Georg]

Tedy Milštejn je určitě poslední a třetí obrázek od konce .Ten prostřední se mi nezdá,i když byl poskytnut českolipským muzeem.Je to možná zbytek další obranné zdi, která prý obepínala předsunuté nádvoří.Tomu by i odpovídala maličká střecha asi v Naději.Ale možná je to omyl a omlouvám se.Zajímavý je dub napravo od brány.Tento mnohaset let starý dub byl poražen zhruba před 20lety.Georg

[Przemysl de Nyestieyky]

Uvnitř hradu byla velká dřevěná budova,kde bydleli.

Teď jsem znovu zbystřil u prvního Georgova příspěvku... To zní, jakoby Berkové z Dubé bydleli na hradě v nějaké kůlně!
Dřevěná zástavba na hradech je vždycky otázkou... zvláště v kamenných pevnostech šlo spíše o hrázděnou nástavbu, pokud nebyly přímo celokamenné.
Já měl spíše dojem, že byl Milštejn převážně z kamene - navíc musíme brát v potaz, že palác byl ústřední obytnou budovou pána, takže bych se divil, kdyby na kamenném hradě bydlel v srubu....? Ale možný je všechno.

[Georg]

Procházel jsem materiály,které k tomu mám.Ty německé sice hrad přesně popisují,včetně příhradí a dvou věží,malé stavby pro noclehující kupce,budovy pro zbrojnoše a stáje i hlavní budovy,kde byla i lázeň.Ale nic o tom z čeho to bylo.Gabriel předpokládá,že byly dřevěné,i když východní strana,kde byla hlavní budova byla odtěžena.Kontaktuji přítele dost dobrého amat. archeologa,který tu na okrese dokonce objevil několikhradůa tvrzí,snad bude něco vědět.A ještě zajímavost.Ten výše zmíněný údajný ital. prospektor píše o ukrytí zbraní a uloupených příborů a cenností v měďené krabici.R.1873 pak bylo nalezeno četné množství zbraní/uloženy v Ojbíně.Později iměděný plech.Že by to přeci jen nebyla pověst? Jinak tan přítel našel pod Milštejnem lokalitu menšího hradu či opevnění.Gabriel a Panáček ho nazývají Cvikov,i když je u Rousínova.

[Návštěvník]

Vážení,
Milštejn je hrad, který navštevuji skoro 50 let. Ale myslím si, že ne vše mi je známo. Hlavně bych řekl jeho podzemí. A to je dvojí - pod skalou (zamřížívané jeskyně) a ve skále zezhora. Když se projde do hradu skalní branou, vpravo je su z velkých kamenů a mezi nimi je vchod do sklepa. Jako kluk jsem tam lezl, ale zužovalo se to, že se tím nedalo prolézt.
K otázce stavebního materiálu - hrad byl bezesporu kamenný!! Toho tam měli v okolí plno, proč by ho nevyužili, když navíc šlo o tak významnou lokalitu. To vysvětluje i to, že se o pustém hradu píše poměrně dlouho, kdyby byl dřevěný, určitě by vyhořel. Že se skoro nic nedochovalo, není vina stavitelů, ale kopáčů, kteří skoro celou hradní skálu zozkouskovali na mlýnské kameny. Tak vznikla i skalní brána, ta je úmělá, původně to byla jen jedna strana ohromné skály, na které stál horní hrad s věží a a palácem, pop. dalšími objekty. Druhá věž zřejmě stála v dolní hradu (předhradí?). Do něho vedla ona skoro zachovalá bána v jediné dochované zdi hradu.
A teď k obytnému srubu. Srubem se rozuměla dřevěná stavba z klád, ale pokud jde o hrad, bylo to úplně něco jiného - srub se postavil většinou v prvním patře na zeď přízemí z kmenů stromů a obestavěl se zdivem. Dřevo tak plnilo izolační funkci a jistě šlo i o vzhled místnosti. Něco takého se dochovalo i na jiných hradech, třeba na Ronově nad Stvolínkami či na Borotínu u Tábora. Dnes tam samozejmě dřevi chybí, ale ve zdivu jsou otisky vodorovných kmenů.
Jen bych ještě připomněl něco k názvu - Mühlstein - je mlýnský kámen, ten se tam určitě těžil ještě dřív než byl hrad postaven. Jde totiž o velice kvalitní pískovec, kterému se ale říká křemenec. Když mi neveříte, vemte si sekáček a skuste tam udělat do kamene díru. Já jsem to dělal, když jsem na tchánův hrob přivezl kámen z Milštejna a pak jsem sekal diry pro desku.
Díky za pozornost k mým úvahám - Petr

[Przemysl de Nyestieyky]

Děkuji oběma - Georgovi i Petrovi! Do Petra vkládám tím víc naději, že se zapojí do našich hradních témat.
A když tu jsou již dva milštejnstí znalci - zkuste podle svých znalostí ještě zvážit, odkud by mohla být výše zobrazená kresba "Milštejna" s dvěma portálky, kterou se podařilo Georgovi sehnat. Je to vůbec Milštejn? Ostění portálů se sice zdá být stejné jako na hlavní milštejnské bráně, ale odkud by mohlo být toto neznámé vyobrazení - čeho...?

[Georg]

Zajímavost k mlýnským kamenům.R:1873 až 1890 si lom pronajali bratři Israelové z Drážďan.Dole v Naději vybudovali továrnu na zpracování.Jedno mlýn. kolo 63cm vysoké a 80cm široké vážilo asi10 centů-500kg.Vytěžilo se jich asi 19 000 a jeden pracovník na něm pracoval asi 20dnů.Těch kameníků bylo asi 100.Povozy je odvážely na dráhu ve Cvikově.Stál 28 zlatých.Odbyt byl 1/5 Německo a Rakousko,1/5Norsko aŠvédsko a 3/5 Rusko.S rozvojem kovových mlýnů výroba upadala.Místní historik R.Rosler ještě vzpomíná,že r.1900viděl kameníky kováře i koň.povozy jak mlýn.kola vyráběli.

[Przemysl de Nyestieyky]

...k mlýnským kamenům.

To je zajímavý! Jen mě napadá, jestli se někdo nezabýval nějakými propočty úbytku skalního masívu z Milštejna, nebo se nesnažil o hypotetickou rekonstrukci hradiště pro dobu existence hradu?
Jak je vidět, kvalitních materiálů o těžbě na Milštejně je celkem dost...

[Georg]

ten samý autor udělal půdorys Milštejna-hradu.Žil asi 1870-1930.Můj odhad.Půdorys jsem poslal mezi obrásky.Celkem mu věřím,detajlně cituje místní zdroje.některé i zmiňuje Sedláček a jiní.Dnes už moc neexistují,Po II SV se příkladně ničili archívy.Vzpomíná jak viděl práce v lomu,tak by o tom mohl něco vědět.