Irští misionáři v českých zemích

[Katerina]

řNa toto téma občas narážím a zajímá mě moc, bohužel o něm moc nevím.
Irská církev byla zajímavá tím, že veškerý klérus byl v raném středověku řeholní. Velmi často se jednalo o rodinné mništví, tedy v klášterech žili muži i ženy spolu se svými dětmi pohromadě. Byl také charakteristický velkou vzdělaností (která byla mimo jiné dostupná i ženám).
Křesanství v Irsku zahájil Sv. Patrik někdy kolem roku 432.
Již od 6. století začali irští mniši s rozsáhlou misionářskou činností na kontinentě.
Odcházeli na mise do Burgundska, Saska, Galie, Nizozemí, prý dokonce založili klášter v Modré.
Je o nich zmínka i v Praze - prostor před Prašnou bránou býval nazýván Hybernské náměstí, a dodnes máme Dům u Hybernů, což pochází od lidového značení irských františkánských mnichů - hybernové. Ti spravovali kostel sv. Ambrože, který byl založen Karlem IV. právě v místech, kde je dnes Dům u Hybernů.
Docela by mě zajímalo , zda jejich působení v českých zemích byla spíše epizoda, či zda mělo nějaký zásadnější význam.

[Jiří Motyčka]

...Docela by mě zajímalo , zda jejich působení v českých zemích byla spíše epizoda, či zda mělo nějaký zásadnější význam.

Jen bych ještě doplnil, že vlastně sv. Patrikovi se za svého života podařilo christianizovat téměř celý ostrov, který se do 10. st nazýval Scotia maior (Scotia minor bylo dnešní Skotsko).
Iro-skotská misie, která si to s velkým rozmachem zamířila na kontinent započala v poslední dekádě 6. st. a byla vedena Kolumbánem Mladším († 615), který se vydal se svými symbolicky 12 misionáři jako Kristus s 12 apoštoly na pevninu do Bretaně, Galie a Burgundska, aby tam zahájil své bohulibé dílo.
Pak již následovaly další misie, které působily ve Francích, Durynsku, Alamanii, Švábsku a Bavorsku. Tito mniši zachovávali některé rituály a křesanské zvyky odlišné od těch římských. Stopy iro-skotské misie se nacházejí i ve Vídni a v dalekém Kyjevě.

Proto lze předpokládat, že i na Velkou Moravu přišli jako první křesanští misionáři právě Irové a tím se poselství svatého Patrika dostává i k nám. Cyril a Metoděj tak vlastně přišli na území již christianizované tím nejzápadnějším křesanstvím. Přesto však na tomto území stále převažovaly pohanské zvyklosti, a tak měli slovanští věrozvěsti usnadněnou práci, protože slovanská christianizace slovanskému obyvatelstvu byla přece jenom bližší.
Fuldské anály zaznamenaly jednu z největších záhad našich národních dějin, totiž křest 14 českých knížat r. 845 v bavorském Řezně. Když pomineme záhadný počet křtěných a den křtu (úterý!), tak jedno je nezpochybnitelné. Jejich křest musel nutně proběhnout v duchu tradice iro-skotské misie, která působila i v Bavorsku (viz výše)...

[Tekla]

Je o nich zmínka i v Praze - prostor před Prašnou bránou býval nazýván Hybernské náměstí, a dodnes máme Dům u Hybernů, což pochází od lidového značení irských františkánských mnichů - hybernové. Ti spravovali kostel sv. Ambrože, který byl založen Karlem IV. právě v místech, kde je dnes Dům u Hybernů.
Docela by mě zajímalo , zda jejich působení v českých zemích byla spíše epizoda, či zda mělo nějaký zásadnější význam.

Katerino, to jsem vubec netusila zase ja! zajimava informace! Ja mam nejake podrobnosti k tem iroskotskym misiim na Morave, tak to dam dohromady a postnu to sem...

[Ježek]

Za ono šíření křesanství může speciální forma monasticismu. V rozdrobeném Irsku (kolem 80-100 královstvíček) se kláštery staly vlastníky půdy i politickými postavami. Koneckonců i biskupové měli ve Francké říši politický vliv. Tamější a tehdejší kláštery byly místa, kde byly soustředěny cely jednotlivých mnichů. Mniši byli přísní asketové (umrvovali své tělo, odříkali si přísně požitky), dobrovolně odcházeli do ústraní. Po vzorů prvních asketů nemohli odejít do pouště, proto vykonávali tzv. peregrinatio (putování) a to buď menší (měl odejít za hranice světa, který znal, z dosahu rodiny, království) - většinou na nějaký ostrůvek u Irska. Větší putování znamenalo, že měl opustit Irsko nadobro.
Kolumbán založil ve Francii první irské kláštery (Annegray, Luxeill), byl za dobře s vládcem. Později přicházeli sem i jinam další Irové a do Irska se začaly dostávat latinské spisy.
Irové ovšem působili v krajích, které již měli dřívější kontakt s křesanstvím, které bylo potřeba dochristionizovat - pohanské oblasti Francké říše nebo její marky (Bavorsko). Často ve spolupráci s panovníkem nebo po jeho podnětu (od roku 693 v Bavorsku působil Hrodbert, který založil diecézi v Salcburku.
Dnes se upouští od masového rozšíření křesanství díky nim, jistě založili spoustu klášterů, ale spíše přinesli svojí askezí a aktivitou do Evropy nový impuls a inspiraci. Něco jako německá kolonizace později, nepřišly k nám milióny kolonistů, ale těch pár tisíc, kteří přišli přinesli právo a zvyklosti, které byly obecně přijaty. Takže bych ani příliš nepředpokládal Iry u nás, spíš inspirovali později německé misionáře k šíření víry mimo známý svět

[Katerina]

Sv. Patrick také přinesl do Irska latinu a latinskou abecedu. Před ním se používal tzv. ogham - místo písmen vyryté čáry do stély.
Jak jsme už zmiňovali , klášterní vzdělanost byla v Irsku opravdu na vysoké úrovni, znali a četli antické autory, uměli řecky . Na stejně vysoké úrovni prý byli i mniši iluminující rukopisy.

Našla jsem i heslo misionářských poutníků, zní skoro moderně :
"pro Krista bez vlasti , a přece všude doma".

[Ježek]

Jklášterní vzdělanost byla v Irsku opravdu na vysoké úrovni, znali a četli antické autory, uměli řecky.

Tady je možné, že řadu znalostí sem přinesli první misionáři, kteří se vrátili. Přeci jenom kontakty s Evropou, myslím, že byly minimální.

[Jiří Motyčka]

...Našla jsem i heslo misionářských poutníků, zní skoro moderně : "Pro Krista bez vlasti, a přece všude doma"...

Děkuju Katko, za něj! To heslo jsem měl na mysli, když jsem psal

... Svojí nezištnou službou pro svého Pána a Spasitele byli všude cizinci ale zároveň stále doma ve svém „příbytku“. ...

jen jsem si na to heslo nemoh' vzpomenout, tak jsem ho "pouze" parafrázoval...

[Ježek]

Pro tohle téma je důležité se podívat na činnost iroskotských misionářů v Německu a Rakousku.
Sv. Kolumbán mladší na počátku 7. století působí v Bregenzu, jeho žák sv. Gall má v roce 612 založit klášter St. Gallen.
Na přelomu 7. a 8. století začíná iroskotská christianisace Bavorska, nejen obyčejnými mnichy, ale také misijními biskupy - putovní biskupové (episcopi vagantes), kterých bylo v irských klášterech několik. Nicméně tato christianisace nebyla podporována ani Franskou říší (díky tomu byla bavorskými vévody vítaná), ani římskou církví.
Řezenský Emmeram, salcburský Ruppert, freisinžský Corbian a pasovský Vivilo- byli všichni, kromě Vivila Frankové (zřejmě), nicméně se hlásili ke kolumbánovské řeholi. V Řezně do roku 739 působili Rathar, Wikterp a Erhard, snad Iroskoti, všichni misijní biskupové. Zakládány jsou kláštery.
V roce 739 začíná "oficiální" tažení proti "falešným kněžím kacířským" tedy iroskotům římské kurie. Do Německa je vyslán sv. Bonifác (Anglosas), mohučský arcibiskup, který světí biskupy v výše zmíněných místech, kde z původních zůstává jen Vivilo.
Po odchodu Bonifáce se stávají je v Řezně ustanoven Virgil (746) a v Pasově Sidonius (752) - oba iroskoti, kteří vedou boj proti Bonifácovi a potažmo za nezávislost bavorské církve na Římu.
Zdá se, že Iroskoti, ač jejich řehole vstřebávala prvky řehole benediktinské a postupně (i vývojem na Ostrovech) zaniká.

Pod vedením Virgila je christianisováno území slovanských Korutanců, poslán je zde chórepiskop Modest a založeny jsou kostely v Maria - Saal a Holzu, kláštera v Pustertalu.

Nicméně proti této christianisaci po smrti Modesta následovala povstání v letech 763- 5, christianisace zde nebyla tolik úspěšná.

[thovtt]

Podle všeho na našem uzemí přišli první misionáři z Irska,což se týká i uzemí Velké Moravi a to na rozhraní 6 a 7 století.Tedy před Metodějem.

[slavicekvac]

Podle všeho na našem uzemí přišli první misionáři z Irska,což se týká i uzemí Velké Moravi a to na rozhraní 6 a 7 století.Tedy před Metodějem.

To potvrzují hlavně kostely, na Moravě prakticky byzanc nestavěla. Málo výjimek, třeba Kateřina ve Znojmě, ale u té je skutečné založení dosud sporné. Jinak jsou to kostely západní tribunové ( misie Pasov ), obdélníkové, jednoznačně starší než CM misie. Viz třeba Kopčany, které dosud stojí. Ale i patrocinia o tom svědčí, markantně Emmeram. Což neznamená, že tam vliv byzance nebyl, nepochybně se projevil včetně založení moravskopanonské arcidiecéze Metodějovy, a vlivu na písemnictví, bohoslužbu, denní modlitbu církve. Potvrzené následným vlivem na oblasti působení Metodějových nástupců. Je zajímavé, že v české kotlině jsou naopak převládající rotundy, třebaže jsme byli arcifarností Regensburgu Ale za Bořivoje a za Svatopluka jednoznačně v mocenském a náboženském oktuhu Moravy.

[thovtt]

Působení misí na uzemí Anglie má o proti našemu ˇuzemí tu přednost že tam misie žili v poklidu vedle pohanství,které jakoby samovolně odrznělo a jenom na malém počtu osídlení se díli excesi.Kdežto u nás druhá římsko-německá vlna již byla ve znamení násilý ,tedy jménemkříře a to ohněm a mečem.

[slavicekvac]

Působení misí na uzemí Anglie má o proti našemu ˇuzemí tu přednost že tam misie žili v poklidu vedle pohanství,které jakoby samovolně odrznělo a jenom na malém počtu osídlení se díli excesi.Kdežto u nás druhá římsko-německá vlna již byla ve znamení násilý ,tedy jménemkříře a to ohněm a mečem.

Ach jo, kde jsi viděl ten poklid iroskotských misií? Stálé nájezdy Vikingů, v bavorsku počátky absolutně vražedné - přepočítej si mučedníky mezi misionáři.
Nevím čemu říkáš druhá vlna - ale na Moravě, kde byly válečné výpravy běžné, to je pravda. Jak ale vysvětlíš Velkou Moravu a její křesťanství, když Morava válčila s franky? A vyhrála, porazili ji teprve Maďaři. Takže jak se tam ta bavorská misie dostala? Ohněm a mečem? nic takového není vidět ani v archeologii, ani v dokumentech.

[thovtt]

doporučuji ke studiu knihu :Velká Morava na plátně dějin,Robert Nový.

[Robert]

Nevím čemu říkáš druhá vlna - ale na Moravě, kde byly válečné výpravy běžné, to je pravda. Jak ale vysvětlíš Velkou Moravu a její křesťanství, když Morava válčila s franky? A vyhrála, porazili ji teprve Maďaři. Takže jak se tam ta bavorská misie dostala? Ohněm a mečem? nic takového není vidět ani v archeologii, ani v dokumentech.

V článku o západných Árpádovcoch, o nelegitímnych i legitímnych dnešných potomkoch Árpádovskej dynastie medzi západnými aristokratickými rokmi som spomínal aj akúsi írsku, či írsko-škótsku misiu, s ktorou odišiel do Škótska ľavoboček Ondreja I. princ Juraj. O tej misii sa toho veľa nevie, ale jej (dosť hmlistá a neurčitá) spomienka zostala tak v maďarských, tak škótskych dejinách. Je možné aj to, že bola pozostatkom oveľa skoršej misie, Staromaďari mali (vo vhodnej konštelácii okolností, samozrejme) vcelku tolerantný prístup k duchovným (viď stretnutie pravdepodobne Metoda s ich náčelníkom, možno samotným Árpádom ).Nie je to síce dôkaz, ale možnosť írskych misií v SE priestore, teda aj vo VM rozhodne pripúšťa. Do istej miery to možno podobne ako v saskom Anglicku potvrdzuje mierne "heretický" charaktej rannej kresťanskej cirkvi v SE, keď rôzne kliky kresťanov často intrikovali proti sebe, a zrejme zďaleka nie iba ortodoxní a rímsko-katolíci.

[Ježek]

Na okraj tohoto tématu. Christianisaci v Podunají v éře Sáma prováděl (neúspěšně) svatý Amand, francký klerik (také arcibiskup v Maastrichtu). Jaká je souvislost s irskými misionáři. Pokud Sámo toleroval přítomnost misionáře na svém území (pravděpodobně tam působil), mohly zde působit i iroskotské misie.

[vopička]

Základy nejstaršího kostela u nás (z 8. století) jsou v Modré u Velehradu - viz http://romanske.blog.cz/1002/modra-u-ve ... e-hradiste.

[slavicekvac]

Na okraj tohoto tématu. Christianisaci v Podunají v éře Sáma prováděl (neúspěšně) svatý Amand, francký klerik (také arcibiskup v Maastrichtu). Jaká je souvislost s irskými misionáři. Pokud Sámo toleroval přítomnost misionáře na svém území (pravděpodobně tam působil), mohly zde působit i iroskotské misie.

Zastáncem této hypotézy je zvláště Dr. Piťha Petr. Je nezbytné to rozdělit na období. něco jinéhom je Sámova říše a něco jiného temné století, něco jiného je pevná církevní organizace Bonifácova na území bývalého Norika. Před touto legátem Bonifácem stanovenou strukturou - Salzburk arcibiskupství, Friesing, Pasov, Regensburk biskupství a misijní území Pasova Morava, Regensburku Čechy, bylo na územ í Norika mnoho iroskotů, jak v klášterech, tak jako misijních biskupů. Také to ssebou neslo války mezi biskupy... Iroskotský charakter těchto biskupství dlouho vydržel, třebaže už neměl charakter odchylky v bohoslužbě, ale personálně nepochybně. Viz posloupnosti biskupů v Řezně, Pasově i Salzburku po Bonifácově papežské reformě církevní správy Norika. Jen pro ukázku - Emmeram, mučednický iroskotský misijní biskup a benediktinský opat je prvním biskupem Regensburku. Měl být naším patronem, jako je v Nitře. Ale sv. Václav dostal ostatky sv. Víta od Jindřicha Vogela, a tak požádal Regensburgského biskupa Tuta o změnu patrocinia, a tak máme katedrálu sv. Víta ( Václava a Vojtěcha ) a ne iroskotského mnicha Emmerama. Ostatně cesta těchto ostatků je taky iroskotská. Do Lutecia, Paříže, je ze Sicílie přinesl misijní biskup Dionýsios ( zřejmě Řek ), zde byl popraven. Benediktini odnesli ostatky do kláštera Corbie v Normandii, který je jasně iroskotský, řekněme rovnou křesťansky keltský Tito benediktini založili nové Corbie v Sasku - neboli Korvey. Tam se dostaly ostatky pro nejistotu Normandie kvůli Vikingům. A odtud je kámoš Jindra ptáčník dal Václavovi. A na smrtelné posteli si pochvaloval, jak dobře udělal, že kam sv. Vít přišel, byl požehnáním pro zemi. Což měl docela recht.