Irští misionáři v českých zemích

[Katerina]

řNa toto téma obèas narážím a zajímá mì moc, bohužel o nìm moc nevím.
Irská církev byla zajímavá tím, že veškerý klérus byl v raném støedovìku øeholní. Velmi èasto se jednalo o rodinné mništví, tedy v klášterech žili muži i ženy spolu se svými dìtmi pohromadì. Byl také charakteristický velkou vzdìlaností (která byla mimo jiné dostupná i ženám).
Køesanství v Irsku zahájil Sv. Patrik nìkdy kolem roku 432.
Již od 6. století zaèali irští mniši s rozsáhlou misionáøskou èinností na kontinentì.
Odcházeli na mise do Burgundska, Saska, Galie, Nizozemí, prý dokonce založili klášter v Modré.
Je o nich zmínka i v Praze - prostor pøed Prašnou bránou býval nazýván Hybernské námìstí, a dodnes máme Dùm u Hybernù, což pochází od lidového znaèení irských františkánských mnichù - hybernové. Ti spravovali kostel sv. Ambrože, který byl založen Karlem IV. právì v místech, kde je dnes Dùm u Hybernù.
Docela by mì zajímalo , zda jejich pùsobení v èeských zemích byla spíše epizoda, èi zda mìlo nìjaký zásadnìjší význam.

[Jiří Motyčka]

...Docela by mì zajímalo , zda jejich pùsobení v èeských zemích byla spíše epizoda, èi zda mìlo nìjaký zásadnìjší význam.

Jen bych ještì doplnil, že vlastnì sv. Patrikovi se za svého života podaøilo christianizovat témìø celý ostrov, který se do 10. st nazýval Scotia maior (Scotia minor bylo dnešní Skotsko).
Iro-skotská misie, která si to s velkým rozmachem zamíøila na kontinent zapoèala v poslední dekádì 6. st. a byla vedena Kolumbánem Mladším († 615), který se vydal se svými symbolicky 12 misionáøi jako Kristus s 12 apoštoly na pevninu do Bretanì, Galie a Burgundska, aby tam zahájil své bohulibé dílo.
Pak již následovaly další misie, které pùsobily ve Francích, Durynsku, Alamanii, Švábsku a Bavorsku. Tito mniši zachovávali nìkteré rituály a køesanské zvyky odlišné od tìch øímských. Stopy iro-skotské misie se nacházejí i ve Vídni a v dalekém Kyjevì.

Proto lze pøedpokládat, že i na Velkou Moravu pøišli jako první køesanští misionáøi právì Irové a tím se poselství svatého Patrika dostává i k nám. Cyril a Metodìj tak vlastnì pøišli na území již christianizované tím nejzápadnìjším køesanstvím. Pøesto však na tomto území stále pøevažovaly pohanské zvyklosti, a tak mìli slovanští vìrozvìsti usnadnìnou práci, protože slovanská christianizace slovanskému obyvatelstvu byla pøece jenom bližší.
Fuldské anály zaznamenaly jednu z nejvìtších záhad našich národních dìjin, totiž køest 14 èeských knížat r. 845 v bavorském Øeznì. Když pomineme záhadný poèet køtìných a den køtu (úterý!), tak jedno je nezpochybnitelné. Jejich køest musel nutnì probìhnout v duchu tradice iro-skotské misie, která pùsobila i v Bavorsku (viz výše)...

[Tekla]

Je o nich zmínka i v Praze - prostor pøed Prašnou bránou býval nazýván Hybernské námìstí, a dodnes máme Dùm u Hybernù, což pochází od lidového znaèení irských františkánských mnichù - hybernové. Ti spravovali kostel sv. Ambrože, který byl založen Karlem IV. právì v místech, kde je dnes Dùm u Hybernù.
Docela by mì zajímalo , zda jejich pùsobení v èeských zemích byla spíše epizoda, èi zda mìlo nìjaký zásadnìjší význam.

Katerino, to jsem vubec netusila zase ja! zajimava informace! Ja mam nejake podrobnosti k tem iroskotskym misiim na Morave, tak to dam dohromady a postnu to sem...

[Ježek]

Za ono šíøení køesanství mùže speciální forma monasticismu. V rozdrobeném Irsku (kolem 80-100 královstvíèek) se kláštery staly vlastníky pùdy i politickými postavami. Koneckoncù i biskupové mìli ve Francké øíši politický vliv. Tamìjší a tehdejší kláštery byly místa, kde byly soustøedìny cely jednotlivých mnichù. Mniši byli pøísní asketové (umrvovali své tìlo, odøíkali si pøísnì požitky), dobrovolnì odcházeli do ústraní. Po vzorù prvních asketù nemohli odejít do pouštì, proto vykonávali tzv. peregrinatio (putování) a to buï menší (mìl odejít za hranice svìta, který znal, z dosahu rodiny, království) - vìtšinou na nìjaký ostrùvek u Irska. Vìtší putování znamenalo, že mìl opustit Irsko nadobro.
Kolumbán založil ve Francii první irské kláštery (Annegray, Luxeill), byl za dobøe s vládcem. Pozdìji pøicházeli sem i jinam další Irové a do Irska se zaèaly dostávat latinské spisy.
Irové ovšem pùsobili v krajích, které již mìli døívìjší kontakt s køesanstvím, které bylo potøeba dochristionizovat - pohanské oblasti Francké øíše nebo její marky (Bavorsko). Èasto ve spolupráci s panovníkem nebo po jeho podnìtu (od roku 693 v Bavorsku pùsobil Hrodbert, který založil diecézi v Salcburku.
Dnes se upouští od masového rozšíøení køesanství díky nim, jistì založili spoustu klášterù, ale spíše pøinesli svojí askezí a aktivitou do Evropy nový impuls a inspiraci. Nìco jako nìmecká kolonizace pozdìji, nepøišly k nám milióny kolonistù, ale tìch pár tisíc, kteøí pøišli pøinesli právo a zvyklosti, které byly obecnì pøijaty. Takže bych ani pøíliš nepøedpokládal Iry u nás, spíš inspirovali pozdìji nìmecké misionáøe k šíøení víry mimo známý svìt

[Katerina]

Sv. Patrick také pøinesl do Irska latinu a latinskou abecedu. Pøed ním se používal tzv. ogham - místo písmen vyryté èáry do stély.
Jak jsme už zmiòovali , klášterní vzdìlanost byla v Irsku opravdu na vysoké úrovni, znali a èetli antické autory, umìli øecky . Na stejnì vysoké úrovni prý byli i mniši iluminující rukopisy.

Našla jsem i heslo misionáøských poutníkù, zní skoro modernì :
"pro Krista bez vlasti , a pøece všude doma".

[Ježek]

Jklášterní vzdìlanost byla v Irsku opravdu na vysoké úrovni, znali a èetli antické autory, umìli øecky.

Tady je možné, že øadu znalostí sem pøinesli první misionáøi, kteøí se vrátili. Pøeci jenom kontakty s Evropou, myslím, že byly minimální.

[Jiří Motyčka]

...Našla jsem i heslo misionáøských poutníkù, zní skoro modernì : "Pro Krista bez vlasti, a pøece všude doma"...

Dìkuju Katko, za nìj! To heslo jsem mìl na mysli, když jsem psal

... Svojí nezištnou službou pro svého Pána a Spasitele byli všude cizinci ale zároveò stále doma ve svém „pøíbytku“. ...

jen jsem si na to heslo nemoh' vzpomenout, tak jsem ho "pouze" parafrázoval...

[Ježek]

Pro tohle téma je důležité se podívat na činnost iroskotských misionářů v Německu a Rakousku.
Sv. Kolumbán mladší na počátku 7. století působí v Bregenzu, jeho žák sv. Gall má v roce 612 založit klášter St. Gallen.
Na přelomu 7. a 8. století začíná iroskotská christianisace Bavorska, nejen obyčejnými mnichy, ale také misijními biskupy - putovní biskupové (episcopi vagantes), kterých bylo v irských klášterech několik. Nicméně tato christianisace nebyla podporována ani Franskou říší (díky tomu byla bavorskými vévody vítaná), ani římskou církví.
Řezenský Emmeram, salcburský Ruppert, freisinžský Corbian a pasovský Vivilo- byli všichni, kromě Vivila Frankové (zřejmě), nicméně se hlásili ke kolumbánovské řeholi. V Řezně do roku 739 působili Rathar, Wikterp a Erhard, snad Iroskoti, všichni misijní biskupové. Zakládány jsou kláštery.
V roce 739 začíná "oficiální" tažení proti "falešným kněžím kacířským" tedy iroskotům římské kurie. Do Německa je vyslán sv. Bonifác (Anglosas), mohučský arcibiskup, který světí biskupy v výše zmíněných místech, kde z původních zůstává jen Vivilo.
Po odchodu Bonifáce se stávají je v Řezně ustanoven Virgil (746) a v Pasově Sidonius (752) - oba iroskoti, kteří vedou boj proti Bonifácovi a potažmo za nezávislost bavorské církve na Římu.
Zdá se, že Iroskoti, ač jejich řehole vstřebávala prvky řehole benediktinské a postupně (i vývojem na Ostrovech) zaniká.

Pod vedením Virgila je christianisováno území slovanských Korutanců, poslán je zde chórepiskop Modest a založeny jsou kostely v Maria - Saal a Holzu, kláštera v Pustertalu.

Nicméně proti této christianisaci po smrti Modesta následovala povstání v letech 763- 5, christianisace zde nebyla tolik úspěšná.

[thovtt]

Podle všeho na našem uzemí přišli první misionáři z Irska,což se týká i uzemí Velké Moravi a to na rozhraní 6 a 7 století.Tedy před Metodějem.

[slavicekvac]

Podle všeho na našem uzemí přišli první misionáři z Irska,což se týká i uzemí Velké Moravi a to na rozhraní 6 a 7 století.Tedy před Metodějem.

To potvrzují hlavně kostely, na Moravě prakticky byzanc nestavěla. Málo výjimek, třeba Kateřina ve Znojmě, ale u té je skutečné založení dosud sporné. Jinak jsou to kostely západní tribunové ( misie Pasov ), obdélníkové, jednoznačně starší než CM misie. Viz třeba Kopčany, které dosud stojí. Ale i patrocinia o tom svědčí, markantně Emmeram. Což neznamená, že tam vliv byzance nebyl, nepochybně se projevil včetně založení moravskopanonské arcidiecéze Metodějovy, a vlivu na písemnictví, bohoslužbu, denní modlitbu církve. Potvrzené následným vlivem na oblasti působení Metodějových nástupců. Je zajímavé, že v české kotlině jsou naopak převládající rotundy, třebaže jsme byli arcifarností Regensburgu Ale za Bořivoje a za Svatopluka jednoznačně v mocenském a náboženském oktuhu Moravy.

[thovtt]

Působení misí na uzemí Anglie má o proti našemu ˇuzemí tu přednost že tam misie žili v poklidu vedle pohanství,které jakoby samovolně odrznělo a jenom na malém počtu osídlení se díli excesi.Kdežto u nás druhá římsko-německá vlna již byla ve znamení násilý ,tedy jménemkříře a to ohněm a mečem.

[slavicekvac]

Působení misí na uzemí Anglie má o proti našemu ˇuzemí tu přednost že tam misie žili v poklidu vedle pohanství,které jakoby samovolně odrznělo a jenom na malém počtu osídlení se díli excesi.Kdežto u nás druhá římsko-německá vlna již byla ve znamení násilý ,tedy jménemkříře a to ohněm a mečem.

Ach jo, kde jsi viděl ten poklid iroskotských misií? Stálé nájezdy Vikingů, v bavorsku počátky absolutně vražedné - přepočítej si mučedníky mezi misionáři.
Nevím čemu říkáš druhá vlna - ale na Moravě, kde byly válečné výpravy běžné, to je pravda. Jak ale vysvětlíš Velkou Moravu a její křesťanství, když Morava válčila s franky? A vyhrála, porazili ji teprve Maďaři. Takže jak se tam ta bavorská misie dostala? Ohněm a mečem? nic takového není vidět ani v archeologii, ani v dokumentech.

[thovtt]

doporučuji ke studiu knihu :Velká Morava na plátně dějin,Robert Nový.

[Robert]

Nevím čemu říkáš druhá vlna - ale na Moravě, kde byly válečné výpravy běžné, to je pravda. Jak ale vysvětlíš Velkou Moravu a její křesťanství, když Morava válčila s franky? A vyhrála, porazili ji teprve Maďaři. Takže jak se tam ta bavorská misie dostala? Ohněm a mečem? nic takového není vidět ani v archeologii, ani v dokumentech.

V článku o západných Árpádovcoch, o nelegitímnych i legitímnych dnešných potomkoch Árpádovskej dynastie medzi západnými aristokratickými rokmi som spomínal aj akúsi írsku, či írsko-škótsku misiu, s ktorou odišiel do Škótska ľavoboček Ondreja I. princ Juraj. O tej misii sa toho veľa nevie, ale jej (dosť hmlistá a neurčitá) spomienka zostala tak v maďarských, tak škótskych dejinách. Je možné aj to, že bola pozostatkom oveľa skoršej misie, Staromaďari mali (vo vhodnej konštelácii okolností, samozrejme) vcelku tolerantný prístup k duchovným (viď stretnutie pravdepodobne Metoda s ich náčelníkom, možno samotným Árpádom ).Nie je to síce dôkaz, ale možnosť írskych misií v SE priestore, teda aj vo VM rozhodne pripúšťa. Do istej miery to možno podobne ako v saskom Anglicku potvrdzuje mierne "heretický" charaktej rannej kresťanskej cirkvi v SE, keď rôzne kliky kresťanov často intrikovali proti sebe, a zrejme zďaleka nie iba ortodoxní a rímsko-katolíci.

[Ježek]

Na okraj tohoto tématu. Christianisaci v Podunají v éře Sáma prováděl (neúspěšně) svatý Amand, francký klerik (také arcibiskup v Maastrichtu). Jaká je souvislost s irskými misionáři. Pokud Sámo toleroval přítomnost misionáře na svém území (pravděpodobně tam působil), mohly zde působit i iroskotské misie.

[vopička]

Základy nejstaršího kostela u nás (z 8. století) jsou v Modré u Velehradu - viz http://romanske.blog.cz/1002/modra-u-ve ... e-hradiste.

[slavicekvac]

Na okraj tohoto tématu. Christianisaci v Podunají v éře Sáma prováděl (neúspěšně) svatý Amand, francký klerik (také arcibiskup v Maastrichtu). Jaká je souvislost s irskými misionáři. Pokud Sámo toleroval přítomnost misionáře na svém území (pravděpodobně tam působil), mohly zde působit i iroskotské misie.

Zastáncem této hypotézy je zvláště Dr. Piťha Petr. Je nezbytné to rozdělit na období. něco jinéhom je Sámova říše a něco jiného temné století, něco jiného je pevná církevní organizace Bonifácova na území bývalého Norika. Před touto legátem Bonifácem stanovenou strukturou - Salzburk arcibiskupství, Friesing, Pasov, Regensburk biskupství a misijní území Pasova Morava, Regensburku Čechy, bylo na územ í Norika mnoho iroskotů, jak v klášterech, tak jako misijních biskupů. Také to ssebou neslo války mezi biskupy... Iroskotský charakter těchto biskupství dlouho vydržel, třebaže už neměl charakter odchylky v bohoslužbě, ale personálně nepochybně. Viz posloupnosti biskupů v Řezně, Pasově i Salzburku po Bonifácově papežské reformě církevní správy Norika. Jen pro ukázku - Emmeram, mučednický iroskotský misijní biskup a benediktinský opat je prvním biskupem Regensburku. Měl být naším patronem, jako je v Nitře. Ale sv. Václav dostal ostatky sv. Víta od Jindřicha Vogela, a tak požádal Regensburgského biskupa Tuta o změnu patrocinia, a tak máme katedrálu sv. Víta ( Václava a Vojtěcha ) a ne iroskotského mnicha Emmerama. Ostatně cesta těchto ostatků je taky iroskotská. Do Lutecia, Paříže, je ze Sicílie přinesl misijní biskup Dionýsios ( zřejmě Řek ), zde byl popraven. Benediktini odnesli ostatky do kláštera Corbie v Normandii, který je jasně iroskotský, řekněme rovnou křesťansky keltský Tito benediktini založili nové Corbie v Sasku - neboli Korvey. Tam se dostaly ostatky pro nejistotu Normandie kvůli Vikingům. A odtud je kámoš Jindra ptáčník dal Václavovi. A na smrtelné posteli si pochvaloval, jak dobře udělal, že kam sv. Vít přišel, byl požehnáním pro zemi. Což měl docela recht.