Záviš z Falkenštejna

[Viola]

v listině z roku 1286 - Illustris dominus Zauissius de Falkenstayn

Páni, zajímavé, Katko, co je to za listinu? Resp. u jaké příležitosti byla vydaná?

[elizabeth]

Nebylo to v době pacifikace Moravy od loupeživých band? Vydáno třeba v Brně, po zničení Rajhradu?? V svědečné listině byl Záviš za Mikulášem Opavským nebo před ním?

[elizabeth]

Trošku z jiného soudku, taková malá zajímavost o Závišovi,našla jsem to v jednom sborníku přenášek na téma Evropa a Čechy na konci středověku. Jedna přednáška se zabývala titulaturami a osloveními v prostředí české šlechty - Prestižní a patetické titulatury.
Oslovení illustris/clarus či preclarus - tedy osvícený/jasný či nejjasnější bylo určeno výhradně členům panovnických rodů, knížatům a arcibiskupům.
Mimo tyto kategorie bylo takové oslovení použito pouze u dvou osob - jednak u blahoslaveného Hroznaty a ten druhý :
v listině z roku 1286 - Illustris dominus Zauissius de Falkenstayn
Bohužel použito pouhé 2 roky před popravou...

4 roky před popravou, každopádně rok 1290, i když o den a měsíc se vedou spory.

[Katerina]

Tak u toho Záviše byl jediný odkaz ACRB I/1 s. 46
Jinak autorem přednášky Prestižní a patetické titulatury - šlechtická hrdost, pýcha, závist a výsměch , v které je o té listině zmínka je Mgr. Robert Šimůnek Ph.D. z Historického ústavu AVČR a byl tam na něj e-mailový kontakt - r_simunek@lycos.com

[Viola]

Nechci zatim tvrdit primo ocima Zavise, kdyz pominu toho Jindricha Heimburskeho, nemame zatim jeho vudcovstvi potvrzeno, i kdyz pokud chci mit nekoho, kdo mohlo tohle vsechno znat, pak to musi byt nekdo z drzavami v Cechach i v uzemich prilehlych risi, pak to mohli byt krom Zavise uz jen Rozmberci, ostatni Vitkovci drzavy mimo Cech nemeli.

Jindřich Heimburský se narodil asi roku 1242 v rakouském Haimburku, později přišel na Moravu, svěcení na jáhna dostal už od Jana III. z Dražic. Palacký se domnívá, že se jedná i o autora Letopisu žďárského. Palacký udává jako dobu sespání kroniky roky 1296-1300.

Podle něj se jedná o přívržence Přemysla II. a biskupa Brunona. A teď k tomu nejdůležitějšímu:
Roku 1276 "protivil se v Čechách králi Otakarovi jistý rod, Vítkovci zvaný, z nichž přední byl Záviš a přátelé jeho, a Boreš z Riesenburka"
Roku 1288 Záviš zajat.
O jeho popravě ani zmínka...

Že by toto byla příčina Závišovy "vůdcovské role" v povstání?

[elizabeth]

Roku 1276 "protivil se v Čechách králi Otakarovi jistý rod, Vítkovci zvaný, z nichž přední byl Záviš a přátelé jeho, a Boreš z Riesenburka"
Roku 1288 Záviš zajat.

Ten úryvek z kroniky by se zde měl někde nacházet i v originále. Podporuje to mou teorii, stejně jako všechny svědečné listiny Vítkovců, že Záviš žádným vůdcem povstání nebyl. Povstání se zúčastnily všechny vítkovské rody, podporované např. Schaunbergy. Vypovězeni pak zřejmě byli ti pánové, kteří za sebou neměli dostatečně silný rod, jako byl zrovna pan Záviš. Když se v roce 1288 nebo 1289 konstruovalo obvinění proti Závišovi, automaticky mu přiřkli vůdcovství povstání a hledali i taková obvinění s jakými přišel Dalimil ( třeba mu chtěl později pomoci, když už se jeho vůdcovství "vžilo"), že nabízel své služby Přemyslovi, když mu (Závišovi) odpustí. Přitom Záviš se ve vojsku Rudolfa Habsburského vůbec nenacházel. Prostě se Václav II. potřeboval zbavit Záviše, který se pro něj stal problematickým a použil k tomu všech prostředků. Ráda bych věřila, že se takové nápady vylíhly v hlavě Rudolfa, Guty a Tobiáše, ale dle dalších kroků se domnívám, že Václav minimálně ani nehnul prstem, aby pomohl člověku jemuž vděčil za své vladařské znalosti a rovněž za zemi ve z(s)pacifikovaném ( tady moje čeština nějak se nechytla) stavu.

[Viola]

Prostě se Václav II. potřeboval zbavit Záviše, který se pro něj stal problematickým a použil k tomu všech prostředků. Ráda bych věřila, že se takové nápady vylíhly v hlavě Rudolfa, Guty a Tobiáše, ale dle dalších kroků se domnívám, že Václav minimálně ani nehnul prstem, aby pomohl člověku jemuž vděčil za své vladařské znalosti a rovněž za zemi ve z(s)pacifikovaném ( tady moje čeština nějak se nechytla) stavu.

Já bych to viděla na to známé rčení o "dvou kohoutech na jednom smetišti" . No a samozřejmě nemůžeme vyloučit možnost, že se ho Václav opravdu bál; přeci jen jeho psychický stav nebyl dvakrát nejlepší a kdoví, co se mu honilo v hlavě...

[elizabeth]

Prostě se Václav II. potřeboval zbavit Záviše, který se pro něj stal problematickým a použil k tomu všech prostředků. Ráda bych věřila, že se takové nápady vylíhly v hlavě Rudolfa, Guty a Tobiáše, ale dle dalších kroků se domnívám, že Václav minimálně ani nehnul prstem, aby pomohl člověku jemuž vděčil za své vladařské znalosti a rovněž za zemi ve z(s)pacifikovaném ( tady moje čeština nějak se nechytla) stavu.

Já bych to viděla na to známé rčení o "dvou kohoutech na jednom smetišti" . No a samozřejmě nemůžeme vyloučit možnost, že se ho Václav opravdu bál; přeci jen jeho psychický stav nebyl dvakrát nejlepší a kdoví, co se mu honilo v hlavě...

určitě Záviše dostaly (obrazně řečeno) jeho protihabsburské plány a také neplánované zdržení v Uhrách. Romantické kecy o tom, že se mu natolik líbila Alžběta Arpádovna, odkazuji do říše pohádek. Na vině byla neklidná země uherská s bláznivým králem, který se domníval, že je nástupce Attily. A zejména zmatky v té zemi, že průchod do Čech zřejmě dlouho nebyl bezpečným. A až se Záviš s Alžbětou vrátili do Čech ( kde udávala tón mravopočestná Guta ) bylo už pozdě. To, že zůstali na Svojanově, mohlo být přáním jejich nebo ale také Guty a Václava, případně Tobiáše a jeho skupiny.

[Katerina]

Asi se ptám hloupě, ale článek Jana Libora - Proces se Závišem a proměny královské vlády v letech 1289 - 1290, Českého časopisu historický 1/2005 znáte ? Já jestli jsou tam nějaké další informace, abych se po něm popídila ??

[elizabeth]

Milé kolegyně a milí kolegové, ještě jednou bych vás poprosila o pomoc při hledání ověření něčeho v listinách i pramenech. Naprosto předpokládám, že v tomto tématu se to již mnohokrát nestane.

Jedná se o jisté nedatované dopisy Rudolfa Habsburského, krále římského, Boreši z Rýzmburka, v nichž ho ujišoval o své nekonečné podpoře (a nehynoucí lásce , ovšem vojensky to nezaštítil, takže mu nijak nepomohl) a Boreš nakonec byl zajat a zemřel ( o jeho popravě nenecházíme žádné hodnověrné doložení). Zajímá mě ale jiná věc, a to, odkud pochází informace, že tyto listy psal i Závišovi a zda se nějaký takový, klidně i nedatovaný list dochoval?
Prolezla jsem všechny Šusty a Vaníčky a nic. V literatuře faktu lze najít pouze lakonické konstatování, že Rudolf posílal Borešovi a Závišovi listy. Takže mě zaujalo, kde získali "novodobí badatelé" tuto informaci. To vše. Díky všem za případné odpovědi.

[Viola]

Jedná se o jisté nedatované dopisy Rudolfa Habsburského, krále římského, Boreši z Rýzmburka, v nichž ho ujišoval o své nekonečné podpoře (a nehynoucí lásce , ovšem vojensky to nezaštítil, takže mu nijak nepomohl) a Boreš nakonec byl zajat a zemřel ( o jeho popravě nenecházíme žádné hodnověrné doložení). Zajímá mě ale jiná věc, a to, odkud pochází informace, že tyto listy psal i Závišovi a zda se nějaký takový, klidně i nedatovaný list dochoval?

Já se obávám, i když to není stoprocentní, že výslovně jmenován je pouze Boreš a pak je v nich zmíněno několik (asi 16?) Rudolfových podporovatelů, kteří ale nejsou uvedeni jménem... Myslím, že tyhle listiny jsou v Regestech i na netu - máš tam někde číslo?

[Ježek]

Jedná se o jisté nedatované dopisy Rudolfa Habsburského, krále římského, Boreši z Rýzmburka, v nichž ho ujišoval o své nekonečné podpoře (a nehynoucí lásce

Pokud vím, tak ty dopisy snad nikdy odeslány nebyly (Boršovi), možná šlo o hru písařů Rudolta. Píše to Velímský v Hrabišicích...

[Maršálek]

Možná byste si mohla přečíst i Moravské pole - http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=17. Na Moravském poli nešlo o zradu českých pánů, ale o nečestný boj Rudolfa Habsburského, který měl "za kopečkem" zálohu.

Odpus mi mou poznámku, krásná paní, ale žádný boj není v reálu čestný Stejně tak každý vojevůdce, má-li možnost, si staví zálohu a útok na týl či bok zaměstnaného křídla protivníka je téměř vždy zdrcující. Mám s tím bohaté zkušenosti a naposledy jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži. Tahle taktika je stará jako válečnictví samo a to že se po porážce hledají viníci je také běžné - tady to byl pro Čechy "nečestný" Habsburk. Co znechutilo dobové současníky bylo zneuctění těla Přemysla Otakara II. – to byla mezi křesanskými rytíři věc neospravedlnitelná.

[Katerina]

... ale třeba o tom víte . Jak jsem se ted přehrabávala v těch v rodokmenech Arpádovcích (bohužel jen na netu ) tak jsem narazila na něco pro mě docela neuvěřitelného.

Vždycky jsem myslela, že Závišova druhá žena Alžběta, po jeho popravě prostě "zmizela" i s malým Falknštejnem.

Ted jsem na ni narazila jak na genealogy tak ma Midlands - jako na 3. manželku Štěpána Uroše II. Milutina, srbského krále .
Genealogy uvádí 1.m Zavis von Rosenberg zu Falkenstein, Midlans dokonce widow of Zavis von Falkenstein.
Sňatek měl být uzavřen 1295 a rozveden 1298/99 - což u tohoto krále není nic divného - měl celkem 4 manželky a snad všechny tři první zapudil.

Alžběta s ním měla mít 1 dítě - dceru ANU/Nedu.
Obávám se, jestli to nebyla nějaká chyba, která se pak rozšířila do dalších rodokmenů, ale ten Midlands je docela seriozní, zdá se mi.

Je to možné ?

Pokud ano, myslím samozřejmě na toho druhého Závišova syna, ten o kterém nikdo nic neví a tak se předpokládá , že asi jako malý umřel, ale co když je nějaká stopa v Srbsku ???

[elizabeth]

Ted jsem na ni narazila jak na genealogy tak ma Midlands - jako na 3. manželku Štěpána Uroše II. Milutina, srbského krále .
Genealogy uvádí 1.m Zavis von Rosenberg zu Falkenstein, Midlans dokonce widow of Zavis von Falkenstein.
Sňatek měl být uzavřen 1295 a rozveden 1298/99 - což u tohoto krále není nic divného - měl celkem 4 manželky a snad všechny tři první zapudil.

Alžběta s ním měla mít 1 dítě - dceru ANU/Nedu.
Je to možné ?

Já teď poněkud vařím z vody, ale románek se srbským knížetem měla mít Alžběta Arpádovna dávno před sňatkem se Závišem a i tento románek ( s výsledkem dcery) přispěl k Alžbětině pochybné pověsti. Po smrti Ladislava IV. a svého manžela Záviše žila Alžběta snad v Neapoli u své sestry Marie, co jsme o ní nedávno mluvili v souvislosti s nárokem jejího vnuka Karla Roberta na uherský trůn. Což znamená, že Ješek z Falkenštejna mohl ten nárok mít taky , nebýt rytířem červených křížovníků.

[Viola]

Já teď poněkud vařím z vody, ale románek se srbským knížetem měla mít Alžběta Arpádovna dávno před sňatkem se Závišem a i tento románek ( s výsledkem dcery) přispěl k Alžbětině pochybné pověsti.

Já si myslím totéž... Tedy aspoň naše zdroje to uvádějí s tím, že po popravě pravděpodobně odešla do Neapole. Ale třeba někde najdeme něco jinýho...

[Katerina]

Já teď poněkud vařím z vody, ale románek se srbským knížetem měla mít Alžběta Arpádovna dávno před sňatkem se Závišem a i tento románek ( s výsledkem dcery) přispěl k Alžbětině pochybné pověsti. Po smrti Ladislava IV. a svého manžela Záviše žila Alžběta snad v Neapoli u své sestry Marie, co jsme o ní nedávno mluvili v souvislosti s nárokem jejího vnuka Karla Roberta na uherský trůn. Což znamená, že Ješek z Falkenštejna mohl ten nárok mít taky , nebýt rytířem červených křížovníků.

No právě, tohle se traduje, ale mám pocit, že spíš v beletrii, ale tady je jednoznačně v obou případech bud uváděna jako vdova po Falknštejnovi, nebo je Záviš uváděn jako její první manžel a Stěpán Uroš jako druhý.
(a ona jako jeho 3. manželka).
Štěpán Uroš II. byl druhorozeným synem Štěpána Uroše I. , a srbským králem se stává až po odstoupení svého staršího bratra.

Je to nějaké divné, zítra místo oběda vyrazím do Luxoru a podívám se tam do Dějin Sbrska, uvidíme co tam o těch Milutičích mají.
Každopádně datum sňatku je až 5 let po Závišově smrti , a rozluka následuje po dalších 3 letech, pak se Stěpán Uroš žení počvrté.

U toho Ješka myslíš po mamince Kunhutě ? Já ale myslím, v souvislosti s tím, co jsem psala u Karla Roberta , neměli ani jeden z Falštenských hochů šanci.

[Katerina]

No tak na Mittelalter je to taky :
1. oo Zawesch - Graf von Rosenberg (plus datum 24.8.1290

2.oo - Stephan Urosch II. Koenig von Serbia

bohužel dál jsem se nedostala - protože Arpádovcema rozsah Mittelalteru směr východ končí , takže Serbia tam není.

[Viola]

Zatím mám po ruce jenom Vaníčka; ten píše:
"Ani králova (Ladislavova) sestra Alžběta se netěšila příliš dobré pověsto a způsobila nedávno aféru v srbské královské rodině. nyní byla uzavřena v dominikánském klášteře na Markétině ostrově."
Je ovšem otázkou, jestli v tomto případě nejde o opsání ze starších prací, nebo neuvádí žádné prameny, ani u údajného odchodu Alžběty do Neapole.

[Katerina]

Zatím mám po ruce jenom Vaníčka; ten píše:
"Ani králova (Ladislavova) sestra Alžběta se netěšila příliš dobré pověsto a způsobila nedávno aféru v srbské královské rodině. nyní byla uzavřena v dominikánském klášteře na Markétině ostrově."
Je ovšem otázkou, jestli v tomto případě nejde o opsání ze starších prací, nebo neuvádí žádné prameny, ani u údajného odchodu Alžběty do Neapole.

Tak včera večer na téma 3x Záviš.

1. Žemlička - o Závišovi píše poměrně dost negativně a tak i popis druhého s´¡natku je v duchu - vrána k vráně sedá, popisuje aféru s Urošem Milutičem - před svatbou ze Závišem.

2. Charvátová - v podsatě Žemličkova slova - snaží o určitou neutralitu,
nicméně hodnocení druhého sňatku - Závišovi by stejně žádnou královskou nevěstu nedali, tahle byla k mání, protože měla dceru s knížetem Urošem Milutinem.

ŠTěpán Uroš je důsledně titulován kníže.

3. Palacký - o Závišovi píše vlídně, s vědomím jeho kladů i nedostatků, které hodnotí, a Alžbětě píše jako o Závišově druhé paní, o které bohužel nemáme žádné zprávy, kam se po Závišově skonu poděla i s jeho druhorozeným synáčkem.

O žádné její špatné pověsti nereferuje.