Povstání èeské šlechty v letech 1276-77

[Viola]

Takže koncem 60. let ztrácejí Vítkovci vysoké úřady (Vok z Rožmberka zemřel již 1262). Nevíte, kdy se narodil Jindřich z R.? 21. listopadu 1276 byla ve Vídni uzavřena smlouva, 25. listopadu sňal Rudolf říšskou klatbu.
Na jaře 1277 také Rudolf v dopise sděluje, že ho v Čechách podporuje 16 mužů, aniž by je specifikoval.
6. května 1277 došlo ve Vídni k uzavření dodatku k této smlouvě - budou navrácena všechna zabavená léna a majetky stoupenců drué strany a majetky zabrané před r. 1276. Tím vlastně Rudolf zajistil mj. Vítkovcům beztrestnost. V květnu 1277 Ojíř z Lomnice vypálil Budějovice. V dopise z podzima 1277 označil Rudolf Vítkovce za své spojence a chráněnce, proti čemuž se Přemysl ohradil. Koncem roku 1277 Přemysl vytáhl do JČech, smířil se s mladými Rožmberky (pořád ale nevíme, kolik jim bylo!), Záviš s Ojířem uprchli, o dalších se snad neví...

[acoma]

r. 1273 - mezi Přemyslem Otakarem II. a vyšebrodským klášterem došlo k výměně několika vesnic. Tato výměna měla posílit postavení Budějovic. Podstatné je , že za nezletilé Rožmberky potvrdil výměnu Wernhard ze Schaunberka. (RBM II., č. 813)

[acoma]

Ještě v r. 1272 Záviš nazývá Přemysla svým nejjasnějším pánem a setkává se s ním za jednání mezi pasovským biskupem a českým králem r. 1274.

[acoma]

1277 - opět obnovený boj mezi králem a Vítkovci. Přemysl na počátku jara ovládl Jindřichův Hradec a zajal Oldřicha z Hradce (FRB III, s.476)

[acoma]

Rodové sjezdy Vítkovců - CDB V, č. 737

[acoma]

A také by to znamenalo, že jestli došlo k uzavření manželství mezi Vokem a Hedvikou na počátku roku 1257, tak se za velmi příznivých okolností (oboustranná plodnost manželů) Jindřich z Rožmberka narodil nejdříve na konci roku 1257.

[Viola]

Někde jsem četla, že mezi Vokem a Hedvikou byl velký věkový rozdíl, ale každopádně přežila oba své syny.

[Viola]

Další otázkou je, proč vlastně Vítkovci proti Přemyslovi otevřeně vystoupili,čím si je popudil tak, aby porušili všechny přísahy a uspořádání společnosti. Založení Budějovic a Z.Koruny se většinou udává jako pravý důvod, s tím, že chtěl potlačit jejich samostatnost. Na druhou stranu se vždycky uvádí, že JČechy byly vlastně jedinou oblastí, kde ještě opěrné body panovnické moci nestály - snad proto, že Rakousko až do poloviny 13. století nebylo zájmovou oblastí Přemyslovců, a proto tam nechávali Vítkovce, aby si "dělali, co chtěli". Proto je vlastně údajně tolik naštvalo, že tam chtěl Přemysl postavit zmíněné stavby, což ale jiným rodům přišlo normální, protože v jiných oblastech taková sídla už dávno stála. Zdá se mi to trocuh přitažené za vlasy... Proč by tam potom byl i Boreš? A možná další?
Nemohlo být jedním z důvodů to, že Přemysl se začal obklopovat nižšími (ne tak významnými) šlechtici, kteří mu byli svým způsobem zavázaní a na něm závislí, což se sebevědomé vysoké šlechtě v čele s Vítkovci (ale ne pouze jim) nelíbilo?

[Przemysl de Nyestieyky]

...že tam chtěl Přemysl postavit zmíněné stavby, což ale jiným rodům přišlo normální, protože v jiných oblastech taková sídla už dávno stála...

Ani jiným rodům to nepřišlo příliš normální, když příjde král a sebere jim vlastní državy, protože tam už většinou budovali kostely, sídla, podporovali kláštery...ale často se to dělo nějakou výměnou. Tedy, že náhradou získali od krále jiné území. Ale jakýkoli případný odpor by byl beztak bezúčelný.
Takovýto vynucený královský zábor od Přemysla zažili i páni z Železnice (pozdější Isenberkové), nebo na severu Čech Markvartici a Ronovci.

******
K Závišovi z Falkenštejna existuje starší práce: Miloš Vystyd - Zbislav Zajíc z Třebouně a konec Záviše z Falknštejna. (Příspěvek ke kritice Štýrské rýmované kroniky a formuláře biskupa Tobiáše z Bechyně). Český časopis historický, str. 165-187, vyd. 1914.
Třeba to je všeobecně známé (?), uvádím to jen proto, že jsem náhodou narazil na recenzi článku.

[Viola]

No, ono je otázkou, do jaké míry jim ty državy "sebral". Nesmíme zapomínat, že ačkoliv držba půdy šlechtou byla tou dobou již dědičná, pořád šlo o léna propůjčená panovníkem. Spíš jsem to ale myslela tak, že v JČechách praktciky neexistovaly opory královské moci, tedy zejména města, která ale byla zakládána po celém království.
jaké vynucené zábory máš na mysli? Teda hlavně u Ronovců a Markvarticů; pořád tu řešíme, že není úplně jasné zapojení těchto dvou rodů do povstání...

[Przemysl de Nyestieyky]

... pořád tu řešíme, že není úplně jasné zapojení těchto dvou rodů do povstání...

Jasný, jen jsem spíš reagoval na to, že i u jiných rodů došlo k záborům majetku a také se hned nebouřili. Proto mi to přišlo i u Vítkovců trochu přitažený za ostrve.
Právě proto, jak sama říkáš, že dědičnost těchto držav nebyla tak jasně zřejmá. Něco bylo i zástavním darem za výsluhy, něco propůjčení a osvobození za ostrahu pomezí, ale ne vždy byl kolonizátorem král. A právě pak se některým rodům těžce vracelo to, na co si už zvykly že mají... ale Přemysl to nedělal jistě protiprávně.

[Viola]

Jojo, jasně, spíš jsem to uvedla jako jeden z důvodů, který je v literatuře uváděn jako důvod povstání - postavil jim Budějovice, čímž je naštval... Asi trochu blbost (ten Tvůj obrat se mi líbí ).
S tím záborem narážíš na Dalimila? Mimochodem, když jsi takový odborník na pány ze Železnice opravdu k nim patřil i Čéč z Budějovic? Proč by ale potom měli državy na severu i na jihu?

[Przemysl de Nyestieyky]

S tím záborem narážíš na Dalimila? Mimochodem, když jsi takový odborník na pány ze Železnice opravdu k nim patřil i Čéč z Budějovic? Proč by ale potom měli državy na severu i na jihu?

Ne, ne. Dalimil mě nenapadl. Už to je dlouho co jsem se tím zabýval, ale u Ronovců to byla již zmiňovaná Žitava, tam se to Ronovcům taky příliš nezamlouvalo, ale oni neměli moc východisek, jak se proti tomu bránit.
Podobně to bylo s Markvartici (Scharfenstein? pozdějších Vartemberků) a teď už přesně nevím jak to bylo s michalovickým Velešínem; s nímž král šachoval. Musel bych to znovu hledat...
Jinak na Železnický nejsem odborník. Dokonce se ani neví, jestli ti ze severovýchodních Čech s těmi z jihozápadních měli co společné. Někdy se tak sice uvažuje, ale jen hypoteticky. Každý pečetil jiným erbem (což v tomto případě nic nemusí znamenat). Ale právě Železničtí-Isenberkové měli i Budějovice, Hlubokou-Fronburg, které si pak vzal král...
Já osobně si myslím, že Čéč z Budějovic byl příslušníkem rodu pánů z Železnice, už proto, že pečetil rodovým znakem Železnických.

[Viola]

Vidíš, tak Velešín mě zrovna nenapadl, teď jsem to hledala, ale nenašla:( Ale Václav II. ho Ješkovi z M. záhy po návratu vrátil...
Jinak já doteď žila v tom, že Přemysl Budějovice od Čéče odkoupil, resp. vyměnil, proto mi byl trochu divný Dalimil s tím, že Přemysl odejmul Čéčovi B.

[acoma]

K Závišovi z Falkenštejna existuje starší práce: Miloš Vystyd - Zbislav Zajíc z Třebouně a konec Záviše z Falknštejna. (Příspěvek ke kritice Štýrské rýmované kroniky a formuláře biskupa Tobiáše z Bechyně). Český časopis historický, str. 165-187, vyd. 1914.
Třeba to je všeobecně známé (?), uvádím to jen proto, že jsem náhodou narazil na recenzi článku.

Przemiku, co v te recenzi bylo?

[Viola]

Tak jsem pátrala v Regestech...

S mojí latinou je to slabý, tak doufám, že pomůžete
Na té listině z 19.3.1272 - regesta II. č. 776, jak uvedla acoma...
Jde o nějaké darování či co Vyššímu Brodu Jindřichem a Vítkem z Rožmberka, za poručnictví jejich matky Hedviky. A teď ta řada svědků (Závišovi mělo být asi 22, do povstání jsou 4 roky): Wenhard a Jindřich ze Schaumberka, Oldřich z Nova domo, Ojíř z Klokot, Záviš , Vítek a Vok, synové Budivoje z Krumlova (je tu psán jako Zewis), Jindřich a Vok, synové Vítka z Krumlova, Albert z Boršova a jeho syn Benysius, Jindřich z Hořic, Benysius de Horach a bratři Johannes, Johan a Bohuslav, rytíř Zwatemyrus, jeho bratr Predota.

Regesta II. 862 z 19.3.1274
Listina podobná, řada svědků stejná (alespoň ti první, dál už se mi to nechtělo kontrolovat ) - zase šlo o Vyšák, pořád je Hedvika poručnicí

Regesta 1279
- dvě listiny ohledně vyšáku, už tam figuruje jen Jindřich z R., svědci nejsou Vítkovci (asi mniši či co)

Regesta II. z 12.12.1281
Zase jedna vtipná listina - vypsala jsem začátek...

Jindřich z R., ego de consensu et volutate expresa uxoris mee Elyzabeth, plurimorunque parentum meorum pro remedio, quod Wocko Vok, pater meus, in decessu saro pro sue ..... parentum salute animarum, exxlesie - deigenitricis Marie sue fundationi, scilicet in altonado ordinannit, fraterque meus Withigo Vítek in sua morte confirmando... blabla
Jestli to dobře chápu, byl už Jindřich ženatý s Eliškou (z Dobrušky?) a jeho bratr Vítek byl mrtvý. Zemřel asi opravdu mladý, možná nezletilý.
svědci - Wenhard ze Schaumberka a jeho synové, Ojíř z Lomnice a jeho syn Smil, Vok z Witigenaw, Jindřich a Vok z Krumlova, Oldřich a Ota z Nova domo - to budou jistě z Hradce, předpokládám že to byl Oldřich II., tedy Otův bratr, protože jinak by byl uveden jako Oldřichův syn...
Záviš tam není, nebo tou dobou byl jistě na Opavsku... Nejsou tam ale ani jeho bratři, pouze bratranci.
A perla na závěr:
Regesta II. někdy 1281
Listina královny Kunhuty v Hlubčicích, svědek Záviš, náš purkrabí na Hradci - to je asi ta listina, z níž je doložen Záviš u Kunhuty.
první Kunhutina listina (podle Regest) na Opavsku je z 1.11.1279

[elizabeth]

Tak jsem pátrala v Regestech...

Uzasna holka. Ty mas doma knihu? Jak dlouho si ji muzes nechat?Ja ze bych Ti napsala seznam, co vsechno mi mas nalezti a zkopirovat.

S mojí latinou je to slabý, tak doufám, že pomůžete

S moji latinou "zadny".

Na té listině z 19.3.1272 - regesta II. č. 776, jak uvedla acoma...
Jde o nějaké darování či co Vyššímu Brodu Jindřichem a Vítkem z Rožmberka, za poručnictví jejich matky Hedviky. A teď ta řada svědků (Závišovi mělo být asi 22, do povstání jsou 4 roky): Wenhard a jindřich ze Schaumberka, Oldřich z Nova domo, Ojíř z Klokot, Záviš , Vítek a Vok, synové Budivoje z Krumlova (je tu psán jako Zewis), Jindřich a Vok, synové Vítka z Krumlova, Albert z Boršova a jeho syn Benysius, Jindřich z Hořic, Benysius de Horach a bratři Johannes, Johan a Bohuslav, rytíř Zwatemyrus, jeho bratr Predota.

Takze zadny prekvapeni a zadny Zavis jako prvni v listine. Kluci z Rozmberka jako nezletili se na listinu predpokladam nepsali, misto nich figurovali Schaumberkove. Jinak ta posloupnost docela odpovida postaveni v rodu Vitkovcu, kupr. synove Budivoje ze Skalice a Sepekova Zavis, Vitek a Vok jsou pred svymi bratranci z Krumlova, kteri byli synove mladsiho Vitka, Chybi mi tam pani z Hradce ( ze by Oldrich z Nova domo?) a take vetev trebonsko-landstejnska, ktera mela byt zastoupena Vokem a Sezimou, Ojir z Lomnice by mel byt ten Ojir z Klokot?,hlavne u te listiny z 19.3.2174- by se meli vsichni tito vyskytovat.

Regesta II. 862 z 19.3.1274
Listina podobná, řada svědků stejná (alespoň ti první, dál už se mi to nechtělo kontrolovat ) - zase šlo o Vyšák, pořád je Hedvika poručnicí

To by mel byt ten vitkovsky sjezd, co o nem psal Susta. A dle me reakce na volbu Rudolfa rimskym kralem a dalsi udalosti. Na druhou stranu, jestli je ta rada svedku stale stejna, pak Zavis a Ojir jsou hned za pany ze Schaumberka, takze je jako vudce povstani jsem ochotna prijmout.

Regesta 1279
- dvě listiny ohledně vyšáku, už tam figuruje jen Jindřich z R., svědci nejsou Vítkovci (asi mniši či co)

Neni divu, to uz Rozmberci kamaradili s Braniborem a jini Vitkovci ne. To je ta Zavisova hlucha doba, co nemame vubec predstavu, co delal

Regesta II. z 12.12.1281
Zase jedna vtipná listina - vypsala jsem začátek...

Jindřich z R., ego de consensu et volutate expresa uxoris mee Elyzabeth, plurimorunque parentum meorum pro remedio, quod Wocko Vok, pater meus, in decessu saro pro sue ..... parentum salute animarum, exxlesie - deigenitricis Marie sue fundationi, scilicet in altonado ordinannit, fraterque meus Withigo Vítek in sua morte confirmando... blabla
Jestli to dobře chápu, byl už Jindřich ženatý s Elškou (z Dobrušky?) a jeho bratr Vítek byl mrtvý. zemřel asi opravdu mladý, možná nezletilý.

Jirko, Jezku, damy, pomozte nam nelatinikum z latinou

svědci - Wenhard ze Schaumberka a jeho synové, Ojíř z Lomnice a jeho syn Smil, Vok z Witigenaw, Jindřich a Vok z krumlova, Oldřich a Ota z Nova domo...
Záviš tam není, nebo tou dobou byl jistě na Opavsku...

To byl.

A perla na závěr:
Regesta II. někdy 1281
Listina královny Kunhuty v Hlubčicích, svědek Záviš, náš purkrabí na Hradci - to je asi ta listina, z níž je doložen Záviš u Kunhuty.
první Kunhutina listina (podle Regest) na Opavsku je z 1.11.1279

To je ta listina, co pomoci ni doklada Vanicek, ze Zavis a Kunhuta byli uz milenci.

Co CDB, Violko? Nebyly v knihovne k mani? Jinak moc dekuji a moc prosim o ty kopie. Mohla by jsi se jeste eventuelne na neco podivat, pokud najdu nejaky listiny z Regest? A jeste prosim o presny nazev a adresu knihovny, kde jsi to pujcovala, ja si ji posleze nahlasim na vypujceni v nasi mestske knihovne. Ach, jo taky chci jit bydlet do Prahy....Acomo, Violo, uzasna prace, jeste ze vas mam...

[Viola]

Myslím, že když dáme hlavy dohromady, na něco přijdeme Byla jsem v Městský knihovně v Praze, www.mlp.cz, blbě se tam hledá, ale když zadáš do vyhledávače "regesta" nebo "codex", tak je to najde.
Mimochodem, to, že v obou listinách je jako svědek Záviš před Vítkem, je trochu podezřelý - není možný z toho uvažovat, že byl opravdu starší? Odkud vlastně víme, že byl Záviš druhorozený?
No, tak mě napadá, především jde o to, kdo byl ten Oldřich z Nova domo - to "d" je opravdu malé... Mohl by to být Oldřich z Hradce. Někde na netě jsem našla, že Nova domo by mohlo být německy Neuhaus - a tím je někdy nazýván Hradec.
Myslím, že Ojíř z Klokot, je opravdu z Lomnice, protože Vítek z Klokot byl zakladatel landštejnské větve.
Když budete něco chtít z knihovny, klidně napište, já se tam zkusím vypravit, ale nic neslibuju

[Ježek]

Jindřich z R., Já ve shodě a vůli/výběru jasné? Manželky mé Elizabeth, a množství? Rodičů mých, za nápravu/pomoc (snad spásu), Vok, otec můj, v odchodu (nevím, co je saro, ale kdyby to bylo caro – tak v odchodu drahém nebo v odchodu spánkem) za sebe…
Rodičů o/s zdraví/m vánků, kostelu (církvi) – bohorodičky Marie ji obdaroval? (písařův tvar jsem nenašel), jak je známo v altonado? (altae – vysoký) ordinannit (nenašel jsem, ordo - řád), a bratr můj Vítek ve své smrti potvrdil.

[acoma]

V dopise z podzima 1277 označil Rudolf Vítkovce za své spojence a chráněnce, proti čemuž se Přemysl ohradil. Koncem roku 1277 Přemysl vytáhl do JČech, smířil se s mladými Rožmberky (pořád ale nevíme, kolik jim bylo!), Záviš s Ojířem uprchli, o dalších se snad neví...

Vaníček k r. 1276 - ...když se však na stranu Rudolfa postavil rod Schaumberků, z něhož pocházela matka obou dosud jinošských pánů z Rožmberka...

A ani Kubíková jejich věk blíže nespecifikuje.