Chrámy, kostely, kaple

[Kunhuta Haličská]

Milí pøátelé o Velikonocích jsem navštívila kapli Božího hrobu v Mimoni; tato kaple je pøesnou kopii Božího hrobu v Jeruzalémì v dobì 17. století. Je to nádherná kaple rozhodnì ji navštivte. A kdo tam byl? Tak a mi sem napíše mùžeme si vzájemnì sdìlovat dojem. Díky.

[jitřenka]

ahoj!

Tak v Mimoni jsem nebyla, je to prece jen trochu z ruky. Mrkla jsem se na stranky, vypada to dobøe! Docela by mì zajímalo, co ses od prùvodce dozvìdìla, jestli zhruba ty informace obsazene v clanku, nebo treba jeste nejake perlicky...

Jinak mým tipem na zajímavý kostel je chrám sv. Moøice v Kromìøíži. Gotická stavba ve stylu Chartres (bez labyrintu a mnohonásobnì menší... ), založena Pøemyslem Otakarem II. a jeho ženou Kunhutou, cca 1270 (možná døíve). Mrknìte se na wikipedii.

Dalším zajímavým místem je klášter Porta coeli v Pøedklášteøí u Tišnova. Bohužel, zrovna v dobì mé návštìvy byl rekontruován, takže dovnitø jsem se nedostala. Strašnì mì zaujal jeho velkolepý vstupní portál.

[KOMOŃ]

Dalším zajímavým místem je klášter Porta coeli v Pøedklášteøí u Tišnova. Bohužel, zrovna v dobì mé návštìvy byl rekontruován, takže dovnitø jsem se nedostala. Strašnì mì zaujal jeho velkolepý vstupní portál.

Tam jsem byl už nìkolikrát.Myslím,že je to v pøekladu brána do nebes,nebo schody do nebes.Teï už nevím.Ale je to opravdu krásné místo.Hlavnì ten klid!

[jitřenka]

Je to zcela urèitì "Brána do nebes" (latina je moje kamarádka). A máš naprostou pravdu - ten nebeský klid. Mimochodem, poblíž Ivanèic je druhý klášter s podobným jménem "Rosa coeli". [-o<

[KOMOŃ]

Je to zcela urèitì "Brána do nebes" (latina je moje kamarádka). A máš naprostou pravdu - ten nebeský klid. Mimochodem, poblíž Ivanèic je druhý klášter s podobným jménem "Rosa coeli". [-o<

Tam jsem ještì nedošel.Ale úžasný to je taky na kultovním tišnovským kopci Kvìtnice.

[Zany]

takových míst je spousta i na mnohem ménì atraktivních lokalitách, kde by je nikdo neèekal. Dagmar by mohla potvrdit hned nìkolika pøíklady z našeho výletu minulou sobotu v okolí È. Brodu:
románská trojlodní! bazilika Nanebevzetí P. Marie v Tismicích, malebný románsko-gotický kostel Nalezení sv. Køíže v Bøíství, zøícenina gotického kostela sv. Martina ve Vyšehoøovicích...
Ale i mnohá jiná místa èasto v blízkém okolí èi okrajových èástech Prahy, kde by nikdo tak zajímavé památky neèekal, jen namátkou pár románských památek co mi vyvstane v pamìti:
kostel Stìtí sv. Jana Køtitele v Dolních Chabrech, kostel sv. Bartolomìje v Kyjích, kostel sv. Maøí Magdalény v Pøední Kopaninì, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mohelnici nad Jizerou, kostel sv. Mikuláše ve Vinci, kostel sv. Petra a Pavla v Øeznovicích, kostel Narození Panny Marie v Holubici

[Zany]

Je to zcela urèitì "Brána do nebes" (latina je moje kamarádka). A máš naprostou pravdu - ten nebeský klid. Mimochodem, poblíž Ivanèic je druhý klášter s podobným jménem "Rosa coeli". [-o<

Tam jsem ještì nedošel.Ale úžasný to je taky na kultovním tišnovským kopci Kvìtnice.

tak aspoò virtuálnì pro pøedstavu:
klášter premonstrátek Rosa coeli s kostelem P. Marie, Dolní Kounice. Hodnì zajímavá stavba mimo jiné i tím, že si øeholnice ke své ochranì na kopci nad klášterem nechaly postavit hrad

[Zany]

kdyby mìl nìkdo zájem blíže poznávat památky podobného typu, je na to z mého fundamentalisticky kastelologického pohledu vhodné období - na hrady a zøíceniny zarostlé zelení nemá cenu v létì jezdit, pak zbývají zámky a kostely.
Pro mì osobnì je jeden z nejlákavìjších cílù napø. kostel sv. Jakuba v obci Jakub - Církvice poblíž Kutné Hory. Poblíž je spousta dalších zajímavých míst, které stojí za shlédnutí, má-li tedy nìkdo zájem, a se projeví.

[Jiří Motyčka]

...Pro mì osobnì je jeden z nejlákavìjších cílù napø. kostel sv. Jakuba v obci Jakub - Církvice poblíž Kutné Hory. Poblíž je spousta dalších zajímavých míst, které stojí za shlédnutí, má-li tedy nìkdo zájem, a se projeví.

Ano, pøipojuji se k Zanymu a mohu vøele doporuèit, nebo i o tomto kostelu se údajnì uvažovalo jako o dalším èeském zápisu do UNESCO.
Návštìvu s prùvodcem a výkladem lze domluvit telefonicky. Pak máte možnost se podívat i dovnitø v dobì, kdy v nìm není bohoslužba...

[jitřenka]

Dìkuji pánùm za tip
(bohužel, ani jedno z uvádìných míst jsem zatím nenavštívila, i pøesto, že z Èech vlastnì pocházím) a opìt pøidávám svùj.
Co takhle zabrousit na Moravu do míst prastaré jantarové stezky. Holešovskou mìstskou památkovou zonou vede nauèná stezka s nìkolika zastávkami.
- Šachova synagoga - 1560, úpravy 1737, poslední 1995

-zde je k vidìní expozice Židé na Moravì
tøípodlažní- pøedsálí s hlavním sálem -

-ženská galerie
-talmudská škola- pøedmìty každodenního života, rozšíøení Židù na Moravì v prùbìhu století... (velmi zajímavé!)


- židovský høbitov -co do velikosti a starobylosti je hned po Praze, nejstarší náhrobek cca 1600, pøièemž nejnovìjší výzkumy odhalily pùvod høbitova cca 1400. Pøi vstupu na høbitov obøadní místnost pøestavìná z pùvodní márnice r. 1903.

- obì výše zmínìné památky jsou lokalizovány v židovské ètvrti se zachovanými obytnými domy ze zaèátku 20.století.

28.7. - 2.8. 2008 se zde koná již 8. roèník Týdnu židovské kultury. Pøedpokládaný program - tématem by mìla být Etika a výchova v židovské rodinì. Ze tøiceti zamýšlených akcí by mìlo být 13 koncertù, 8 besed a pøednášek, 3 filmy, 3 taneèní vystoupení, 2 bohoslužby a jedna divadelní hra. V èele pøedsednictva festivalu zasedne opìt spisovatel Arnošt Lustig.

[s]

kdyby mìl nìkdo zájem blíže poznávat památky podobného typu, je na to z mého fundamentalisticky kastelologického pohledu vhodné období - na hrady a zøíceniny zarostlé zelení nemá cenu v létì jezdit, pak zbývají zámky a kostely.
Pro mì osobnì je jeden z nejlákavìjších cílù napø. kostel sv. Jakuba v obci Jakub - Církvice poblíž Kutné Hory. Poblíž je spousta dalších zajímavých míst, které stojí za shlédnutí, má-li tedy nìkdo zájem, a se projeví.

Já preferuji Budeč. Nejstarší kostel v Čechách, který zůstal vcelku. Jen má ubouranou apsidu a přistavěnou věž. Je to kostel, kde zřejmě opravdu byl často svatý Václav. Teď je zjišten v našem regionu nejstarší zachovaný v Kopčanech, na Slovensku. Původní Velká Morava, legračně ovšem je to kostel saský

[slavicekvac@upcmail.cz]

Dìkuji pánùm za tip
(bohužel, ani jedno z uvádìných míst jsem zatím nenavštívila, i pøesto, že z Èech vlastnì pocházím) a opìt pøidávám svùj.
Co takhle zabrousit na Moravu do míst prastaré jantarové stezky. Holešovskou mìstskou památkovou zonou vede nauèná stezka s nìkolika zastávkami.
- Šachova synagoga - 1560, úpravy 1737, poslední 1995

-zde je k vidìní expozice Židé na Moravì
tøípodlažní- pøedsálí s hlavním sálem -

-ženská galerie
-talmudská škola- pøedmìty každodenního života, rozšíøení Židù na Moravì v prùbìhu století... (velmi zajímavé!)


- židovský høbitov -co do velikosti a starobylosti je hned po Praze, nejstarší náhrobek cca 1600, pøièemž nejnovìjší výzkumy odhalily pùvod høbitova cca 1400. Pøi vstupu na høbitov obøadní místnost pøestavìná z pùvodní márnice r. 1903.

- obì výše zmínìné památky jsou lokalizovány v židovské ètvrti se zachovanými obytnými domy ze zaèátku 20.století.

28.7. - 2.8. 2008 se zde koná již 8. roèník Týdnu židovské kultury. Pøedpokládaný program - tématem by mìla být Etika a výchova v židovské rodinì. Ze tøiceti zamýšlených akcí by mìlo být 13 koncertù, 8 besed a pøednášek, 3 filmy, 3 taneèní vystoupení, 2 bohoslužby a jedna divadelní hra. V èele pøedsednictva festivalu zasedne opìt spisovatel Arnošt Lustig.

Nádhera, vřele doporučuji. Jak synagoga, tak hřbitov jsou jedinečné.

[Dagmar]

...Pro mì osobnì je jeden z nejlákavìjších cílù napø. kostel sv. Jakuba v obci Jakub - Církvice poblíž Kutné Hory. Poblíž je spousta dalších zajímavých míst, které stojí za shlédnutí, má-li tedy nìkdo zájem, a se projeví.

Ano, pøipojuji se k Zanymu a mohu vøele doporuèit, nebo i o tomto kostelu se údajnì uvažovalo jako o dalším èeském zápisu do UNESCO.
Návštìvu s prùvodcem a výkladem lze domluvit telefonicky. Pak máte možnost se podívat i dovnitø v dobì, kdy v nìm není bohoslužba...

Připojuji se k Zanymu a Jiřímu . Kostel sv. Jakuba v Církvicích mi vyrazil dech.Opravdu unikát a těžko lze popsat slovy, to se fakt musí vidět. Se Zanym jsme navštívili i vnitřek kostela /lze opravdu domluvit návštěvu jen telefonicky/a paní průvodkyně se ptala, zda chceme kratší výklad nebo delší. Tak jsme si vybrali delší a po 1.5 hod jsme neměli už ani žádné dotazy. Podobný kostel , pokud si dobře pamatuji je v této lokalitě ještě jeden. Myslím, že se jmenuje také sv. Jakub a je v Rovném. Zany, pokud se pletu, tak mě prosím oprav. Návštěvu tohoto kraje, kteří máte možnost , vřele doporučuji. Např. románská bazilika v Tismicích , to je déja vu do Itálie.

[Zany]

ano, jde o kostel sv. Jakuba ve Stříbrné Skalici - Rovném. I tam lze domluvit návštěvu telefonicky. Do Tismic se dá dostat jen příležitostně např. při Dnech evropského dědictví, ale není to takový zázrak, oproti románskému vnějšku je interiér silně zbarokizován, z mého pohledu tam stojí za zmínku snad jen románské sloupy a dva heraldické náhrobníky

[vopička]

Pokud debatujete o románských stavbách, pak se podívejte na http://romanske.blog.cz/.
O vstupech do památek je informováno a podstatné vidíte na fotkách a schématech.

[slavicekvac]

Pokud debatujete o románských stavbách, pak se podívejte na http://romanske.blog.cz/.
O vstupech do památek je informováno a podstatné vidíte na fotkách a schématech.

Docela mě uchvátila stará kniha - Lehner - ani nevím jak se to jmenuje, ale je to přehled všech románských kostelů. I těch, které už byly zbourány a ještě za jeho života stály. Dostal na to prachy od mocnářství a svou práci udělal velmi dobře. Třebaže dnes někteří nesouhlasí s jeho datací, tak si myslím, že se to ještě mnohde opraví zpátky na jeho pečlivě dokumentovaný názor. Románské umění merhautové a Třeštíka zdaleka nedosahuje takové šíře a pečlivosti.

[Zany]

V tom s tebou nebudu souhlasit. Ponecháme-li stranou otázku rozdílných datací, není Lehnerovo dílo úplné, chybí v něm četné významné lokality, které byly v Lehnerově době známé (o místech, kde byl románský původ rozpoznán po Lehnerovi nemluvě).

[slavicekvac]

V tom s tebou nebudu souhlasit. Ponecháme-li stranou otázku rozdílných datací, není Lehnerovo dílo úplné, chybí v něm četné významné lokality, které byly v Lehnerově době známé (o místech, kde byl románský původ rozpoznán po Lehnerovi nemluvě).

Nejsem expert, zřejmě máš pravdu. Mě na tom výrazně zaujal názor na rotundy Holubice, Vrapice, Budeč, Na Filipa a Jakuba na Smíchově, kostel Na zábradlí a podobné lahůdky. Kvalita měření síly zdí a podobné. Jak moc to je nebo není úplné to neumím odhadnout. Ale rozsah knihy Merhautové a Třeštíka je ještě menší, spíše výběrový.

[Zany]

jistě, tak byla ta knížka také koncipovaná, jako výběrová, neměl to být žádný úplný katalog, ten ostatně Merhautová pro Čechy napsala už před tím

[slavicekvac]

jistě, tak byla ta knížka také koncipovaná, jako výběrová, neměl to být žádný úplný katalog, ten ostatně Merhautová pro Čechy napsala už před tím

Jak se ten katalog jmenuje?