Templáři

[Ithron von Kremsier]

K tým ženám u templárov - bolo ich pomerne málo, je pár známych mien z Anglicka, Burgundska a pravdepodobne boli ženské templárske konventy v Španielsku. V tom poslednom prípade sa nevie, či išlo o úplné konventy s cieľom priblížiť rád ostatným (zväčša špitálskym) rádom, alebo to boli iba sestry pre pomocné práce, niečo ako služobný personál.

Templářský řád nikdy žádné ženské konventy neměl, vždy to byl čistě mužský řád, řád který samozřejmě měl mnoho přiznivců u zbožných mužů i žen, nicméně vstupovat do řádu směli jenom muži, ženy mohly řád nanejvýše podporovat finančně, ale nikdy nesměly být jeho součástí.
Něco jiného jsou ovšem nevolnice pracující pro řád, ty řád dostal s půdou od donátorů, nicméně tyto ženy byly součástí půdy řádem vlastněné, nikoli členkami řádu.

[Laurentius]

Včera jsem sledoval v TV pořad Historie CS o templářích, kde byl hostem i Libor Jan. Odhalil i možnou totožnost komtura Ekka. Doslova uvedl, že může pocházet z německého rodu hrabat z Werdenberga. A také, že to bude potřeba ještě podrobit výzkumu.

Rod z Werdenberga (větev hrabat z Montfortu původem z dnešního pomezí Švýcarska a Rakouska - neplést s francouzským rodem z Montfortu) používal podle všeho erb praporu, ale nevím přesně od jaké doby. Viděl jsem i čtvrcený erb s praporem a "schody" (tak budu nazývat něco podobného, co máme na pečetích Ekka).

Tento znak je vidět na wikipedii u hrabství Heiligenberg, které v roce 1277 získal rod hrabat z Werdenberga:
http://de.wikipedia.org/wiki/Grafschaft_Heiligenberg

Nemám potřebné znalosti, ale teoreticky mě napadá, že mohl být Ekko i z původního rodu hrabat z Heiligenbergu před prodejem panství rodu z Werdenberga.

[slavicekvac]

Včera na Nova Cinema byl film Ern. Slušná romantika o švédském templáři Erne Magnussonovi. Řekl bych, že romantika neškodila historickému kabátu filmu. Jak zasazení do skutečné historie, tak reálií oblečení, zbroje a boje. Asi ta poznámka patří také do pokecu o filmu.

[Zany]

Jen doplním, že jde o zfilmovaný první díl románové trilogie Jana Guillou "Cesta do Jeruzaléma"

[Ježek]

Co se vlastně po zrušení řádu stalo s jednotlivými templáři? Automaticky přestoupili k johanitům?

[elizabeth]

Včera na Nova Cinema byl film Ern. Slušná romantika o švédském templáři Erne Magnussonovi. Řekl bych, že romantika neškodila historickému kabátu filmu. Jak zasazení do skutečné historie, tak reálií oblečení, zbroje a boje. Asi ta poznámka patří také do pokecu o filmu.

a

Jen doplním, že jde o zfilmovaný první díl románové trilogie Jana Guillou "Cesta do Jeruzaléma"

A má to ještě další verzi:
Arn - templársky rytier
Bohužel jsem ani jednu ještě neviděla. Ale snad na to taky jednou dojde...

Pak to přesunu do Pokecu o filmech, ať nezanikne to důležité, např. Ježkův dotaz

[Zany]

A má to ještě další verzi: Arn - templársky rytier

To není další verze, ale plynule navazující druhý díl, ostatně i originální název koresponduje s názvem druhého dílu knižní trilogie "Království na konci cesty"

[Ingolf]

Co se vlastně po zrušení řádu stalo s jednotlivými templáři? Automaticky přestoupili k johanitům?

Automaticky ne, ten vývoj byl složitější. Zatýkání proběhlo r. 1307 ve Francii, jinde z rozličných důvodů neproběhlo vůbec nebo se templáři stačili schovat. R. 1311 začal koncil ve Vienne, papež formálně pozval i všechny templáře, pokud chtěli řád hájit; devět se jich skutečně dostavilo a byli hned zatčeni, samozřejmě. Část účastníků koncilu pak požadovala, aby se templáři mohli hájit, francouzští účastníci to odmítali, až po pár měsících r. 1312 přijel i fr. král Filip. Ten požadoval po papeži, aby řád i s majetkem byl převeden na Filipa nebo jeho syna. To by znamenalo zisk velkého bohatství a mnoha válečníků, papež to jen tak nechtěl nechat a navrhoval sloučení templářů s johanity, aby všechno templářské dědictví zůstalo pod kontrolou Vatikánu. Z tohoto sporu získal papež nakonec víc než král.
3. dubna 1312 vyšla bula Vox in excelso, kterou byl templářský řád rozpuštěn. Důvod nebyl nijak rozpitváván, prostě byl stanoven konec řádu. Rytíři tak počítám měli možnost vstoupit do jiného řádu nebo jít "do civilu" - pokud odešli do ústraní, tak se o nich ani nemusely zachovat další zprávy, protože by byli mimo zájem psaných pramenů.
Další bula Ad providum z 2. května 1312 převedla templářský majetek na johanity. O přechodu rytířů k johanitům nebylo v bule nic arbitrátně určeno, co vím. Malá část templářů takové možnosti využila, ale většina ne.

[slavicekvac]

Jak to bylo s templáři na Moravě v Čejkovicích? Sklepy mají skvělé. Ale historie jejich zániku, či pokračování mi známa není. Ví to někdo?

[Ježek]

Jak to bylo s templáři na Moravě v Čejkovicích? Sklepy mají skvělé. Ale historie jejich zániku, či pokračování mi známa není. Ví to někdo?

http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

[slavicekvac]

Jak to bylo s templáři na Moravě v Čejkovicích? Sklepy mají skvělé. Ale historie jejich zániku, či pokračování mi známa není. Ví to někdo?

http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

Srdečné díky. To je jak historická freska. Při přehledu o Ekkovi stále před sebou vidím Čejkovický don john a sloupy v nádvoří. Parádní historie. Sklepy a víno stále pokračují. Jsem rád, že jsem k tomu přispěl podílem na obnovení vinařského družstva, které to drží dodnes.

[Brenon]

Co se vlastně po zrušení řádu stalo s jednotlivými templáři? Automaticky přestoupili k johanitům?

Automaticky ne, ten vývoj byl složitější. Zatýkání proběhlo r. 1307 ve Francii, jinde z rozličných důvodů neproběhlo vůbec nebo se templáři stačili schovat. R. 1311 začal koncil ve Vienne, papež formálně pozval i všechny templáře, pokud chtěli řád hájit; devět se jich skutečně dostavilo a byli hned zatčeni, samozřejmě. Část účastníků koncilu pak požadovala, aby se templáři mohli hájit, francouzští účastníci to odmítali, až po pár měsících r. 1312 přijel i fr. král Filip. Ten požadoval po papeži, aby řád i s majetkem byl převeden na Filipa nebo jeho syna. To by znamenalo zisk velkého bohatství a mnoha válečníků, papež to jen tak nechtěl nechat a navrhoval sloučení templářů s johanity, aby všechno templářské dědictví zůstalo pod kontrolou Vatikánu. Z tohoto sporu získal papež nakonec víc než král.
3. dubna 1312 vyšla bula Vox in excelso, kterou byl templářský řád rozpuštěn. Důvod nebyl nijak rozpitváván, prostě byl stanoven konec řádu. Rytíři tak počítám měli možnost vstoupit do jiného řádu nebo jít "do civilu" - pokud odešli do ústraní, tak se o nich ani nemusely zachovat další zprávy, protože by byli mimo zájem psaných pramenů.
Další bula Ad providum z 2. května 1312 převedla templářský majetek na johanity. O přechodu rytířů k johanitům nebylo v bule nic arbitrátně určeno, co vím. Malá část templářů takové možnosti využila, ale většina ne.

Mě na tom udivuje jedna věc. O Templářích se skoro vždycky píše jako o velmi mocném řádu, přičemž slovo "mocný" je ve spojení s Templáři už docela otravné klišé. Kam se tedy poděla ta ohromná moc, když Filip Sličný rozdrtil celý řád obratem ruky? Šlo to opravdu jako po másle, úplně hladce. Nikde jsem nezaznamenal zmínku o jakékoliv formě sebeobrany Templářů, a to ani náznakem. Všichni šli na hranici jako stádo ovcí a spousta z nich byla ochotna dosvědčit cokoliv, jen aby si zachránili život. Já to neodsuzuju, smrt na hranici je jistě strašlivá, ale to odevzdání se a ten rychlý rozpad celého řádu je skutečně zarážející. Měli to být elitní a nejstatečnější bojovníci. A zbyla po nich jen kletba velmistra vůči králi.

[Ingolf]

Jedna věc bude legitimita řádu, když papež rozpustí řád, je to asi podobné, jako když soud rozpustí politickou stranu. I kdyby byla největší ve státě, nikdo jí nedovolí působit dál.
Templáři šli na hranici po hanebném mučení, to umí odpor zlomit.
Řád včetně rytířů a majetku byl pak převeden do jiných řádů, nejvíce si polepšili johaniti; Jaku de Molay ještě stihl sloučení řádů odmítnout, protože johaniti byli víc špitálníci, kdežto templáři válečníci. Na Iberském poloostrově se za templáře postavili monarchové, nechtěli přijít o elitní rytíře, když měli za hranicemi muslimské státy. Tady templáři přešli do Kristova řádu.
Někde v říši, myslím ve Frankfurtu, mělo dojít k odsouzení templářů, tak tam templáři napochodovali včetně tamějšího velmistra, který prohlásil, že řád je nevinen a kdo něco namítá, toho vyzývá na Boží souboj - nikdo se nepřihlásil.
A pak je ta možnost, že templáři přešli do ilegality. V Anglii, která byla s Francií tehdy na kordy, došlo k represi proti templářům pozdě a když k ní došlo, tak templáři nebyli k nalezení.


Narazil jsem na to, že templáři byli řád světský, tedy to nebyli mniši s mečem. Jakou tedy měl mít nad nim moc papež, resp. kdo ještě jiný? A známe jiný takový světský řád?

[Brenon]

Jedna věc bude legitimita řádu, když papež rozpustí řád, je to asi podobné, jako když soud rozpustí politickou stranu. I kdyby byla největší ve státě, nikdo jí nedovolí působit dál.
Templáři šli na hranici po hanebném mučení, to umí odpor zlomit.
Řád včetně rytířů a majetku byl pak převeden do jiných řádů, nejvíce si polepšili johaniti; Jaku de Molay ještě stihl sloučení řádů odmítnout, protože johaniti byli víc špitálníci, kdežto templáři válečníci. Na Iberském poloostrově se za templáře postavili monarchové, nechtěli přijít o elitní rytíře, když měli za hranicemi muslimské státy. Tady templáři přešli do Kristova řádu.
Někde v říši, myslím ve Frankfurtu, mělo dojít k odsouzení templářů, tak tam templáři napochodovali včetně tamějšího velmistra, který prohlásil, že řád je nevinen a kdo něco namítá, toho vyzývá na Boží souboj - nikdo se nepřihlásil.
A pak je ta možnost, že templáři přešli do ilegality. V Anglii, která byla s Francií tehdy na kordy, došlo k represi proti templářům pozdě a když k ní došlo, tak templáři nebyli k nalezení.


Narazil jsem na to, že templáři byli řád světský, tedy to nebyli mniši s mečem. Jakou tedy měl mít nad nim moc papež, resp. kdo ještě jiný? A známe jiný takový světský řád?

Díky za vysvětlení, určitě se tím spousta věcí osvětluje, jen bych si dovolil lehce polemizovat s přirovnáním Templářů k politické straně (i když chápu, že jsi to použil spíš jako metaforu). Nicméně když se rozpustí politická strana, založí si členové novou, nebo přejdou do jiné, nebo se na politiku vybodnou, ale ŽIJOU DÁL. Templářům šlo o život, či spíše o velice krutou smrt, a stejně se nebránili.