Jan Škoda

14. červenec, výročí bitvy na Vítkově. Ale byla to skutečně bitva? Detailní líčení našeho korunního svědka Vavřince z Březové, které opakují všichni následující čeští kronikáři, připomíná spíše jakési zmatené pobíhání a dobývání. A proběhla opravdu? Němečtí kronikáři (dokonce ani saští – a to Sasové měli nést hlavní tíhu boje na císařské straně) o ní totiž zhola nic nevědí. Budou se asi opět klást věnce pod pomník Jana Žižky z Trocnova, největší to jezdeckou sochu na světě. Ovšem podle Vavřince tehdy Žižka na koni vůbec nebyl, navíc trestuhodně zanedbal přípravy k obraně a sám málem bídně upadl do zajetí. Museli ho před debaklem zachraňovat pražané a stal se přitom zázrak se svátostí oltářní, o čemž nepochybuje zmíněný kronikář?

Autor se již podruhé pokouší vyložit dosud nerozluštěný opis reversní strany tzv. Svatováclavského denáru a navrhuje jeho nové čtení ADALBER(T)VS. Z nálezových okolností této mince výhradně v pokladech z Pobaltí z poč. XI. století pak dovozuje, že by se mohlo jednat o denár svatého Vojtěcha, určený pro jeho tragickou misijní cestu k pohanským Prusům. To by mohl potvrzovat i nápis ve středu mincovního pole, který se dá vyložit jakožto LVX (= světlo), celková symbolika denáru s opisy VENCIEZLIVVS (+) (= obraz kříže) na aversu a ADALBERTVVS (LVX) na reversu by pak vyznívala jako „mučedník Václav přináší Kristův kříž, biskup a misionář Vojtěch přináší světlo víry