Zemské stezky a brány

[Valtari]

Zdravím,

potřeboval bych trochu pomoci s jednou věcí. Hledám ranně středověké zemské brány, vstupní body do země přes hory. Konkrétně mne zajímají severozápadní přechody přes Krušné hory, které by mohla použít armáda. V podstatě jsem dohledal jen Nakléřovský průsmyk na Srbské stezce, ale soudím, že nějaký musel být ještě před Chebem z Lužické stezky. Kdybyste někdo věděl, pište.

Jde mi o současné zeměpisné značení, na těch maličkých mapách kde plus mínus 100 km nehraje roli jsem si taky našel ledasco

[Przemysl de Nyestieyky]

...Nakléřovský průsmyk na Srbské stezce, ale soudím, že nějaký musel být ještě před Chebem z Lužické stezky.

Brána na srbské (chlumecké) stezce, kterou zmiňuješ, je jednou z nejdůležitějších v těchto místech a době. Známá by měla být už od 11. století, včetně válečných přesunů.
Ale mezi touto a "chebskou" by měla být ještě zemská brána v místech přechodu Chomutov - Reitzenhain k Lipsku.

Potom ještě hledej souvislosti s (Hněvínem) Mostem a Kopisty (r. 1203) tamtéž. Nebo chceš-li západnějším směrem tak na sedlecké (erfurtské) stezce přechod Kraslice - Klingenthal do Plauen.
Nezřídka se směr i zabezpečení cest měnilo. Záleží na období i na konkrétní lokalitě; spíš zkus lokálněji konkretisovat svůj požadavek. Teď nemám moc času ověřovat celé severní Čechy.

[Valtari]

Ale mezi touto a "chebskou" by měla být ještě zemská brána v místech přechodu Chomutov - Reitzenhain k Lipsku.

Díky, to je on. Svatý Šebestián po staru na Míšeňské zemské bráně. Passberg.

[Przemysl de Nyestieyky]

..ranně středověké zemské brány...které by mohla použít armáda.

Na oblast mezi sv. Šebestiánem a sv. Kateřinou jsem se před časem místopisně zaměřoval kvůli zcela jinému problému, ale oblast to je poměrně fortifikační výstavbou hodně "frekventovaná", což poukazuje na jistou strategičnost místa.

Podle Klaudiánovy mapy (1518), na prahu novověku, zemské stezky tento přechod obcházely a to dost oklikou - od Loun se zemská stezka štěpila na přechod v místech dnešního Cínovce a druhým směrem až na Loketsko. Z toho vyplývá, že zdejší přechod už nebyl nijak významným z hlediska zemského obchodu nebo strategie. Ale přesto je vidět, že sám Chomutov byl zemskými stezkami propojen a lze tedy i v této době jakousi zkratku v místech přechodu zemských hranic očekávat.
To potvrzuje i ještě pozdější stichova mapa (1676), která v těchto místech uvádí několik proudů cest nacházejících se na hranicích dvou celních obvodů s třemi pohraničními celními stanicemi (Chomutov, Jirkov, sv. Šebestián) a několika filiálními nebo jinými místami zvýšeného zájmu z celního pohledu.

To vše poukazuje na dlouho trvající význam tohoto přechodu a troufl bych si tvrdit, podle historické povahy místa, že se o, svým způsobem významný, přechod nejedná jen z hlediska pozdního středověku a novověku.
J.K.Hraše (1885), ve své práci k zemským stezkám, k této napsal (což se shoduje s předešlým)...
"Že by po stezce této vojenské výpravy byly se podnikaly, o tom historie mlčí a proto můžeme vším právem souditi, že stezky té výhradně k obchodu se užívalo..."

[KOMOŃ]

Zdravím,

potřeboval bych trochu pomoci s jednou věcí. Hledám ranně středověké zemské brány, vstupní body do země přes hory. Konkrétně mne zajímají severozápadní přechody přes Krušné hory, které by mohla použít armáda.

Já si nad tím už pěkně dlouhou dobu taky lámu hlavu.Nejvíc je pro mě atraktivní, kudy šlo Dagoberdovo vojsko a kde se jim Sámo postavil

[Przemysl de Nyestieyky]

Já si nad tím už pěkně dlouhou dobu taky lámu hlavu.

Obávám se, že vyčíst k tomu něco bude problém, pokud se tím někdo nezabýval nověji.
Ale lze tato místa ještě poměrně dobře indetifikovat pomocí starých map (třeba i z 16. století) a rozsahu neosídleného území a zbytků pomezního hvozdu. Srovnat to pak s archeologickými nálezy a písemnými zmínkami podhorního osídlení. Dost už vykonal dobré paměti J.V.Šimák.
Ale takové studium je dost náročné na čas, takže hodně štěstí...

[Borso]

Przemysl de Nyestieyky!
Nezlob se, ale s tím Cínovcem bych nesouhlasil. Ta komunikace do Saska (slavná E 55) byla ještě počátkem minulého stletí pohou cestou do lesa.
V okolí byly ještě další stezky do Saska - dvě v Krupce, což je cca 10 km a jedna v Oseku což je tak 15 km. Ty dvě v Krupce vedou - jedna pod Krupským hradem na Fojtovice a ta druhá kolem hradu Kyšperka . Ta poslední šla přes Osek pod hradem Rýzmburkem. Všecny jsou uváděny v kronikách - např. při tažení křižáků k Ústí nad Labem roku 1426.
Pokud by šlo o komunikaci na Cínovec - tam nikde není zmiňováno žádné opevnění, které by stezku chánilo a bránilo a nevím ani, kde by tam mohlo být. A nějak si neumím představit nějakou významnou komunikaci bez kontrolního hradu či tvrze.

[Przemysl de Nyestieyky]

..s tím Cínovcem bych nesouhlasil. ..

Je fakt, že jsem to neověřoval a tedy ani nevím, zda se jednalo o přechod přímo v místech Cínovce nebo někde poblíž, ale Klaudiánova mapa ukazuje poměrně jasně, že v Duchcově se sbíhaly dvě významné zemské cesty (od Mostu a Bíliny) a následně pokračovaly jako spojená trasa severně do pomozního hvozdu.
Další je až ona trasa, vedoucí přes Krupku, ale od Duchcova do hor jedna nepopiratelně stoupala.
A co se týče zabezpečení... nevím situaci strážních hrádků v tomto regionu, leč tuto funkci bezpochyby zastávaly i pro střeh pobočních cest Kyšperk s Rýzmburkem. Přístup z kraje byl zabezpečen, myslím si, celkem dobře, tam bylo hradů více než dost (Bílina, Kostomlaty, Most, Doubravská hora...)
A jen pro doplnění, E55 v horách už od pohledu nenese původní trasu zemské stezky. Nelze ji tedy ztotožnit se současnou silnicí, ale hledat v trochu jiných místech.

[Borso]

K oné cestě vedoucí od Duchcova - tato obec se ve středověku jmenovala Hrabišín a jak jméno naznačuje, šlo o hospodářské středisko panstí rodu Hrabišiců čili pánů z Rýzmburka - a ta cesta potom právě pod tímto hradem pokračovala dál do tehdejší Míšně. Jinak Kostomlaty pod Milešovkou také založili páni z Rýzmburka, Bílina byla poněkud stranou a Doubravská hora vznikla o hodně později, kolem roku 1478 ji postavili páni z Vřesovic

[Przemysl de Nyestieyky]

K oné cestě vedoucí od Duchcova...

Já tedy mluvil dost obecně vážně jsem se tím blíže nezabýval ..jen, že kolem r. 1500 zde procházela celkem zaznamenáníhodná zemská stezka. A i když nelze hypoteticky vycházet pro určitou dobu srovnáním situace z doby pozdější, přeci jen se obávám, že tato cesta nevznikla ze dne na den.
Duchcov je pak už kolem roku 1500 zván Duchcovem a navíc už v první polovině 13. století se vyskytují komoleniny tohoto slova... takže poměrně brzy došlo k přejmenování Hrabišína.

[Borso]

Přemysle, jen pro upřesnění :
Historie Duchcova začíná od konce 12. století, nejstarší písemný záznam o něm je z roku 1207, právě tehdy se nazývá Hrabišín. Od roku 1240 je znám jako „Tockczaw“, později přechází název města na Duchczow a německou verzi Dux. V roce 1460 český král Jiří z Poděbrad uděluje městu městský znak a městskou peče. Příslušnost města k české koruně ve znaku dokládá dvouocasý lev na štítu s třemi červenými a dvěma černými svislými pruhy. Podle některých historiků - ale je to jen domněnka - byla u Duchcova tvrz či dvůr zvaný Vogelwaide a tma odtud měl pocházet známž minesenger Walther von der Wogelwaide.

[Przemysl de Nyestieyky]

Duchcov..už v první polovině 13. století se vyskytují komoleniny tohoto slova...

Od roku 1240 je znám jako „Tockczaw“

Ano... asi jsme se shodli a teď k oněm stezkám...
(Později se na to blíže podívám.)

[Jiří Motyčka]

...V okolí byly ještě další stezky do Saska - dvě v Krupce, což je cca 10 km a jedna v Oseku pož je tal 15 km. Ty dvě v Krupce vedou - jedna pod Krupským hradem na Fojtovice a ta druhá kolem hradu Kyšperka . Ta poslední šla přes Osek pod hradem Rýzmburkem. Všecny jsou uváděny v kronikách - např. při tažení křižáků k Ústí nad Labem roku 1426...

Ano. Dovolím si ještě jen velice malou poznámku k tomu. Německá interveční armáda čítající kolem 15.000 mužů byla natolik početná, že se musela rozdělit do tří proudů.
Jeden postupoval tzv. "janovskou cestou" kolem Mostu, druhý překročil hranice ve směru na Osek a třetí směřoval přes Krupku k Teplicím. V těchto směrech se tedy musely nacházet cesty, kterými šlo překročit hranice horským terénem tehdejší armádou, a nemohly to asi být jen jakési "pašerácké" stezičky pro přenášení kontrabandu v šantoře přes rameno...

[Kateřina_z_Landštejna]

Našla jsem moc pěkný článek o Trstenické obchodní stezce, která je podrobně zmapovaná od Blanska až do Pardubic, ale zemskou bránu měla na Vysočině: http://www.trstenice.cz/historik/stezka.htm.

Domnívám se, že na ni mohla navazovat vedlejší stezka chloumecko-černožická: http://www.habrina.cz/index.php?nid=107 ... oid=152172

Další zemskou bránou byl ve středověku Furth im Wald na jihu Čech. Tudy vedla "Zlatá stezka", což byla sí střežených cest, rozprostírající se po území Šumavy a Českého lesa a vedoucí do Volar, Prachatic, Vimperka a Kašperských Hor.

Další zemská stezka vedla kolem Landštejna - z Vitorazska na Telč, Jihlavu a pak se zřejmě rozbíhala směrem na Kutnou Horu, Hradec Králové a Prahu. O ni byla svedena lokální válka mezi Vilémem z Landštejna a Jindřichem z Hradce, kterou musel řešit dokonce sám Karel IV. Ačkoli byl Vilém jako moravský zemský hejtman v právu, Jindřichovi se podařilo stezku odklonit směrem na Hradec, což vedlo ke zchudnutí jak Landštejnů, tak celého regionu.

-----------------------------------------------------------------------------------

Není to sice SZ Čech, ale snad to nevadí...

[Kateřina_z_Landštejna]

K pojmu stezky - já myslím, že to byly docela slušně udržované zpevněné ¡a střežené komunikace, které umožňovaly jak relativně bezpečný přesun zboží, tak poslů, panovníků i vojska.

Jedná se tedy spíše o vžitý pojem než o charakter komunikace.Vždy třeba "Zlatá stezka" byla celá sí obchodních cest

[KOMOŃ]

K pojmu stezky - já myslím, že to byly docela slušně udržované zpevněné ¡a střežené komunikace, které umožňovaly jak relativně bezpečný přesun zboží, tak poslů, panovníků i vojska.

Jedná se tedy spíše o vžitý pojem než o charakter komunikace.Vždy třeba "Zlatá stezka" byla celá sí obchodních cest

Zlatá steka byla především hlavní tepna obchodování.Něco jako sou dnešní dálnice o kterých taky mluvíme jako o tepnách...Právě si myslím,že v zájmu bezpečnosti a ochrany tyto přechody byli dobře střežené a upravené do takového stavu,aby se tam jen tak nemohlo promenádovat nějaké vojsko.
Pokud by to bylo jak si myslíš a stezky sloužily pro pohodlný přechod,tak by pár záseků v cestě rozhodně nemohlo zastavit vojsko.

[Kateřina_z_Landštejna]

Zlatá steka byla především hlavní tepna obchodování.Něco jako sou dnešní dálnice o kterých taky mluvíme jako o tepnách...Právě si myslím,že v zájmu bezpečnosti a ochrany tyto přechody byli dobře střežené a upravené do takového stavu,aby se tam jen tak nemohlo promenádovat nějaké vojsko.
Pokud by to bylo jak si myslíš a stezky sloužily pro pohodlný přechod,tak by pár záseků v cestě rozhodně nemohlo zastavit vojsko.

V tom vidím trošku rozpor - pokud by "stezka" byla skutečně pouze stezkou, obchodní karavana by po ní šla hrozně pomalu a byla by vystavena nebezpečí. Nezapomínej, že ve středověku už nebylo nic neobvyklého přepravovat zboží na vozech. Ty byly těžké, masivní a po nějaké cestičce by prostě neprojely.

Proto byly "stezky" chráněny soustavou hradů, tvrzí a hlásek s posádkami, dokonce i hostince kolem nich byly čast odobře opěvněny a vyzbrojeny, a proto to byly komunikace soužící rychlému přesunu. V tom se shondem, stejně jako v tom, že to byly tehdejší "dálnice". Ale nemohu souhlasit s tím, že to nebyly dobře schůdné a sjízdné komunikace - prostě musely být dobře udržované, jinak by byly k ničemu

I ty přechody byly schůdné - a proto pečlivě střežené. K čemu by byla "cesta zarúbaná", po které by nikdo nechtěl jezdit a platit cla a daně?

Na zastavení vojska byly v cestě Landštejn, Nové Hrady a mraky dalších pevných pohraničních hradů, které byly více či méně nedobytné a měly dobrou posádku. A posla, který v případě potřeby tryskem vyrazil varovat vnitrozemí...

[KOMOŃ]

Zlatá steka byla především hlavní tepna obchodování.Něco jako sou dnešní dálnice o kterých taky mluvíme jako o tepnách...Právě si myslím,že v zájmu bezpečnosti a ochrany tyto přechody byli dobře střežené a upravené do takového stavu,aby se tam jen tak nemohlo promenádovat nějaké vojsko.
Pokud by to bylo jak si myslíš a stezky sloužily pro pohodlný přechod,tak by pár záseků v cestě rozhodně nemohlo zastavit vojsko.

V tom vidím trošku rozpor - pokud by "stezka" byla skutečně pouze stezkou, obchodní karavana by po ní šla hrozně pomalu a byla by vystavena nebezpečí. Nezapomínej, že ve středověku už nebylo nic neobvyklého přepravovat zboží na vozech. Ty byly těžké, masivní a po nějaké cestičce by prostě neprojely.

Proto byly "stezky" chráněny soustavou hradů, tvrzí a hlásek s posádkami, dokonce i hostince kolem nich byly čast odobře opěvněny a vyzbrojeny, a proto to byly komunikace soužící rychlému přesunu. V tom se shondem, stejně jako v tom, že to byly tehdejší "dálnice". Ale nemohu souhlasit s tím, že to nebyly dobře schůdné a sjízdné komunikace - prostě musely být dobře udržované, jinak by byly k ničemu

I ty přechody byly schůdné - a proto pečlivě střežené. K čemu by byla "cesta zarúbaná", po které by nikdo nechtěl jezdit a platit cla a daně?

Na zastavení vojska byly v cestě Landštejn, Nové Hrady a mraky dalších pevných pohraničních hradů, které byly více či méně nedobytné a měly dobrou posádku. A posla, který v případě potřeby tryskem vyrazil varovat vnitrozemí...

Ono záleží ve kterém období operuješ.

[Borso]

Pro J. Motyčku !

To souhlasí stím co jsem napsal nahoře. O stezce kolem Mostu jsem se nemluvil - ta je už dost stranou od Dubí

[Klouzek]

Byla tzv. trstěnická stezka (jako jedna z mnoha středověkých stezek) skutečná nebo je to jenom mýtus?Tato komunikace je prý doložena do středověku. Je možné, že sahala i do pravěku?