Páni z Miličína

[Katerina]

Poněkud z osobní zvědavosti zakládám toto téma, nebot jsem v poslední době na příslušníka/y tohoto rodu narazila mnohokrát v souvislosti s Janem Lucemburským a také jsem ted několikrát projížděla Miličínem (směr Tábor) , kde mě padl do oka mohutný kostel. Zajímalo mě zda je to TEN MIličín.

Výsledkem mého prozatimního pátrání je zjištění, že ano, a pánové z Miličína, ač jich nebylo mnoho a není to rod až tak tuze starobylý, jsou také zajímavou rodinou.

1) např. proto, že to byli spojenci Záviše z Falkenštejna. A to jmenovitě Vilém z Miličína , připomínaný r. 1283. Záviš mu prý za to později opatřil místo podkomořího u královny Guty.
Rodu patřilo již zmíněné městečko a hrad, mimochodem lokalita se nazývá (prý díky klimatickým podmínkám) Česká Sibiř.

2) Pak následovali dva Heřmanové - zastávající úřady na královském dvoře a především krále Jana doprovázeli na jeho výpravách. Heřman starší , který se vyznamenal v bitvě u Muhldorfu. Po ní můžeme především na Sedlčansku zaznamenat věnování či zástavu vesnic a panství učiněná králem Janem Heřmanovi. Heřman starší umírá krátce po svém návratu z výpravy do Pruska, na kterou ho vyslal král Jan.

Heřman mladší - věrný tradici svého otce sjezdil s Janem Lucemburským co se dalo, aby nakonec spolu s ním padl v bitvě u Kresčaku jako jeden z českých pánů známých jmenovitě.
Jejich majetek dědí - páni červené Růže . resp. Petr z Rožmberka, který měl být Heřmanův stýc. Toto příbuzenství jsem zatím nevysledovala, ale je pravda, že většina miličínského majetku skutečně přechází na Rožmberky.

3) Heřmanovou hrdinskou smrtí končí tato linie rodu, ale pokračuje druhá - - rytířská , která ale prý používala stejný znak, zdá se mi, že se tak nějak posunuje ze Sedlčanska a táborska více na Moravu. Jeden z nich - Pavel z Miličína byl od roku 1434 olomouckým biskupem.
Dalšího Miličína z této linie najdeme - jak jinak ve vojsku, a to jako vůdce vojsk Jiříka z Poděbrad.

[elizabeth]

1) např. proto, že to byli spojenci Záviše z Falkenštejna. A to jmenovitě Vilém z Miličína , připomínaný r. 1283. Záviš mu prý za to později opatřil místo podkomořího u královny Guty.
Rodu patřilo již zmíněné městečko a hrad, mimochodem lokalita se nazývá (prý díky klimatickým podmínkám) Česká Sibiř.

To určitě byli spojenci pana Záviše, nebo byl mezi šlechtici uvedenými na smlouvě uzavřené 24. května 1284, kdy se stvrzoval mír mezi znepřátelenými šlechtickými frakcemi bojujícími o moc v zemích českých. Vilémova peče se vyskytovala a byl ve svědečné řadě na straně Závišově.
Co mě zajímá je prý opatřil místo podkomořího u královny Guty. Je to doloženo nějakou listinou nebo odkud je, Katko, ta informace?

[Katerina]

To určitě byli spojenci pana Záviše, nebo byl mezi šlechtici uvedenými na smlouvě uzavřené 24. května 1284, kdy se stvrzoval mír mezi znepřátelenými šlechtickými frakcemi bojujícími o moc v zemích českých. Vilémova peče se vyskytovala a byl ve svědečné řadě na straně Závišově.
Co mě zajímá je prý opatřil místo podkomořího u královny Guty. Je to doloženo nějakou listinou nebo odkud je, Katko, ta informace?

Ahoj Betty a promiň, pozdní odpověd.

Je to z Ottovy encyklopedie celé to přesně zní :

Vilém z Miličína stál r. 1283 jmenovitě 10. list. v řadě těch pánů, kteří s Vítkovci ujímali se mocného Záviše z Rožmberka. Při sejdnání míru 25. května 1284 slíbily strany králi věrnost i poslušnost pod ztátou cti a statkův. Mezi slibovníky přitiskl pečet také Vilém z Miličína, kterémuž později Záviš zaopatřil důstojenství podkomořího královny Jitky. Je to holt otázka.

[Greywolf]

Celkem slušný popis Miličína a okolí najdete zde ...

http://ceskasibir.cz/dok/d49.php

Citace ( kousíček ) z této stránky ... Když Heřman z Miličína padl v bitvě u Kreščaku, přešlo miličínské panství, opevněné městečko Miličín s hradem a s několika vsemi, dle rodových úmluv na Petra z Rožmberka ... [Ottův slovník naučný (1888-1908), svazek XVII, str. 343-344]

[Greywolf]

Heřnam z Miličína ... stolník českého království ... je jmenovitě zmíněn i v lénní přísaze vévody Mikuláše II. Opavského jako svědek tohoto aktu. Další zde ...

http://www.viaboemia.com/clanky/lenniprisaha.htm

[Greywolf]

2) Pak následovali dva Heřmanové - zastávající úřady na královském dvoře a především krále Jana doprovázeli na jeho výpravách. Heřman starší , který se vyznamenal v bitvě u Muhldorfu. Po ní můžeme především na Sedlčansku zaznamenat věnování či zástavu vesnic a panství učiněná králem Janem Heřmanovi. Heřman starší umírá krátce po svém návratu z výpravy do Pruska, na kterou ho vyslal král Jan.

Heřman mladší - věrný tradici svého otce sjezdil s Janem Lucemburským co se dalo, aby nakonec spolu s ním padl v bitvě u Kresčaku jako jeden z českých pánů známých jmenovitě.
Jejich majetek dědí - páni červené Růže . resp. Petr z Rožmberka, který měl být Heřmanův stýc. Toto příbuzenství jsem zatím nevysledovala, ale je pravda, že většina miličínského majetku skutečně přechází na Rožmberky.

Myslel jsem si, že v bitvě u Muhldorfu se po boku krále Jana vyznamenal především Heřman mladší, který od té doby doprovázel krále na jeho cestách. Byl bych vděčný, kdyby mě někdo mohl odkázat na nějaký "dobrý" zdroj, kde bych si toto mohl ověřit nebo vyvrátit ... děkuji předem ...

[Greywolf]

3) Heřmanovou hrdinskou smrtí končí tato linie rodu, ale pokračuje druhá - - rytířská , která ale prý používala stejný znak, zdá se mi, že se tak nějak posunuje ze Sedlčanska a táborska více na Moravu. Jeden z nich - Pavel z Miličína byl od roku 1434 olomouckým biskupem.
Dalšího Miličína z této linie najdeme - jak jinak ve vojsku, a to jako vůdce vojsk Jiříka z Poděbrad.

Pavel z Miličína ... byl 31. biskup olomoucký 1434-1450. Popis jeho erbu ... používal čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je šest stříbrných kuželů. Druhé a třetí pole štítu je zlato-černé, kosmo dělené. Nad štítem je umístěna mitra.

Zajímavé odkazy ( biskupové, arcibiskupové ) ...

http://heraldikus.wz.cz/cirkeverb/olomo ... ucbis2.htm
http://www.libri.cz/databaze/dejiny/biskup.html

[Simplex]

Náhodou na mě vypadla diplomka z ostravské univerzity o rodu pánů z Miličína (2023), který mě dlouhodobě zajímá. Osobně se domnívám, že rod je pokračováním pánů z Poděbrad (patrně potomci Viléma z Poděbrad) a tedy větví Hroznatovců. Ještě jsem to nečetl, ale bez ohledu na názory autora, to je potřebná práce.
Abstract:
Diplomová práce se zabývá zpracováním genealogie a majetkové držby česko-moravského šlechtické rodu z Miličína, který existoval mezi léty 1284-1591. Hlavní text práce je rozdělen do celkem pěti kapitol, které vznikly na základě existující literatury, dostupných písemných pramenů a jiných zdrojů. První tři kapitoly popisují osudy nejstarších českých představitelů rodu z Miličína - Viléma, Heřmana, Heřmana mladšího a Kateřiny. Čtvrtá a nejobsáhlejší kapitola se věnuje třem moravským rodovým liniím a jejím jednotlivým členům ve všeobecném dějinném kontextu. Poslední kapitola je věnována erbu rodu z Miličína.
https://portal.osu.cz/wps/portal/!ut/p/ ... V4SUGJ2011

[Simplex]

Náhodou na mě vypadla diplomka z ostravské univerzity o rodu pánů z Miličína (2023), který mě dlouhodobě zajímá. Osobně se domnívám, že rod je pokračováním pánů z Poděbrad (patrně potomci Viléma z Poděbrad) a tedy větví Hroznatovců. Ještě jsem to nečetl, ale bez ohledu na názory autora, to je potřebná práce.
Abstract:
Diplomová práce se zabývá zpracováním genealogie a majetkové držby česko-moravského šlechtické rodu z Miličína, který existoval mezi léty 1284-1591. Hlavní text práce je rozdělen do celkem pěti kapitol, které vznikly na základě existující literatury, dostupných písemných pramenů a jiných zdrojů. První tři kapitoly popisují osudy nejstarších českých představitelů rodu z Miličína - Viléma, Heřmana, Heřmana mladšího a Kateřiny. Čtvrtá a nejobsáhlejší kapitola se věnuje třem moravským rodovým liniím a jejím jednotlivým členům ve všeobecném dějinném kontextu. Poslední kapitola je věnována erbu rodu z Miličína.
https://portal.osu.cz/wps/portal/!ut/p/ ... V4SUGJ2011

Koukám, že ten původní odkaz nefunguje tak sem dávám ten, ze kterého se vleze na stránky ostravské univerzity:
https://theses.cz/id/o6e5bj/

[Ježek]

Autor magisterky ten rod vidí jako součást střední šlechty v klientském postavení vůči Vítkovcům - o to i přes několikeré ozančení "dominus", celkem solidní panství (možná ještě trochu větší než v rožmberském urbáři) i působení v nejvyšších úřadech u dvou příslušníků rodu (jistě, jako součást krumlovské/rožmberské klaky, ale stejně).

Jako člena rodu vidí i Viléma z Žichlic/Talmberka, domnívá se, že Vilém z Miličína působil jako pražský purkrabí společně s Hroznatou z Úžic.

Co je dobře popsáno, je tažení k Métám v roce 1324. Celkově je dobře udělaný i rod na Moravě od konce 14. do vymření rodu, a to včetně i nevydaných listin z moravských a slezských archivů.

[Simplex]

---Pochopitelně mě nejvíce zajímalo, jak zmákne pravé pány z Miličína a to bylo velké zklamání, protože nic nového nepřináší a další opomenul či spíše neznal. Osoby, které autor považuje za pokračovatele pánů z Miličína, nemají podle mě s rodem nic společného. A to přesto, že mají shodný erb a užívali predikát z Miličína, což lze vysvětlit. Stejný erb není problém, protože tu podobné příklady máme, a predikát používala rovněž další a významnější osoba v době, kdy Miličín nevlastnila, což zatím nedokážu vysvětlit. Není to tak dávno, co by se celá záležitost vyřešila konstatováním, že rody s podobným erbem byly patrně klienty miličínských, což bývalo populární vysvětlení. Čím dále do minulosti autor jde, tak tím více v tom plave a skutečný původ rodu se ani vysvětlit nepokusil. Jelikož to by se musel věnovat rovněž sídelně-historickým souvislostem, do čehož se mu evidentně nechtělo Také proto, že gró jeho práce leží v 15. s. a z pochopitelných důvodů se věnuje severní Moravě. Jeho hypotéza považující rod za klienty Rožmberků (Vítkovců), je důsledkem toho, že jako mnozí další promítá do minulosti pozdější či možná daleko pozdější postavení rodu červené růže. Takže bych mu doporučil vzít si mapu a hodit tam prokázanou držbu Rožmberů z 80. let 13. s. a to samé udělal ke konci vlády Petra I., aby viděl ten rozdíl. Patrně daleko lepší by bylo použít formulaci, že rod patřil k mocenské skupině Petra z Rožmberka. Navíc je pravděpodobné, že za tímto vztahem milíčínských k Rožmberkům či jejich nebližším spojencům stály prameny nezachycené příbuzenské vazby.
---Škoda, že nikdy neslyšel o Janu Sádlovi, který taky používal predikát z Miličína a dokonce ho podle autorky vlastnil. Prostě napsáno, to je podobnej případ a taky byl spojen s Buřenickými, což by tě mohlo zajímat.
Vančurová Silvie: Osobnost Jana Sádla ze Smilkova, 2012
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

[Simplex]

Pro názornost sem dávám ze Sedláčka erb v předchozím příspěvku zmiňovanéhoJana Sádla (3. svazek, s. 57)

sádlo.jpg

A rodokmen, který zřejmě není od autora práce o pánech z Miličína L. Czopika, ale ze stránek MUNI.

z miličína-muni-rodokmeny.jpg

Taky na mě vypadl jakýsi univerzitní mistr a kazatel Mikuláš z Miličína působící na počátku 15. s. v Krakově a později Betlémské kapli. Což pravděpodobně nebude predikát, ale místo původu.
https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/mikmil.html
Přidávám taky něco veselého co na mě vypadlo na netu a nesouvisí se středověkem, protože v Miličíně se musí dít hrozný věci. Jen škoda, že už nefungujou agenti Mulder se Scullyovou, mohli jsme mít díl z Čech

mulder.jpg

Co se stalo v Miličíně v roce 1991? Místní si dodnes šeptají o UFO
https://magazin.aktualne.cz/ufo-v-cesku ... c47ab5f122
Únosy UFO v Miličíně a projekt Záře | Badatelé
https://www.stream.cz/badatele/desiva-s ... y-64544903