Jiří z Milevska

[Simplex]

---Proč vlastně Jiří založil klášter zrovna v Milevsku, když v okolí patrně před tím nic nevlastnil? Proč ho nezaložil na Toužimsku, které prokazatelně vlastnil i když ani rozsah jeho zdejší držby není úplně jasný. Možná už tehdy plánovali Hroznatovci založení kláštera na Tepelsku a Jiří musel hledat jiné místo. Založení Teplé je sice běžně interpretováno, jako náhrada za nedodrženou účast na kruciátě, ale má to svá úskalí a časově to moc nevychází. Už nevím, který historik to napsal, musel bych to dohledat, ale vyjádřil se v tom smyslu, že podle P. Kubína byl každý klášter náhradou za neúčast na křížové výpravě. Což mi připadá celkem trefné.
---Nevíme, nakolik bylo založení konventu v určitém místě soukromým rozhodnutím, které bylo třeba doplněno formálním souhlasem vládce či spíše výsledkem skutečné dohody s panovníkem a důsledkem „státního“ zajmu. Archeologické výzkumy odhalily, že v prostoru kláštera a přinejmenším i částečně pod konventním chrámem bylo postupně vybudováno několik po sobě jdoucích sakrálních staveb, z nichž ta největší a poslední nemusela být ani dokončena. Z toho se usuzuje, že Milevsko bylo nejen důležitou křižovatkou cest, ale možná i důležitým správním a christianizačním centrem, ačkoli hradiště zatím objeveno nebylo. A je tedy možné, že lokalitu a snad i něco navíc poskytl k založení kláštera panovník a Jiří to dokončil.
Zelenková Pavla: Premonstrátský klášter a kostel sv. Jiljí v Milevsku, NLN 2018

[Ježek]

Už nevím, který historik to napsal, musel bych to dohledat, ale vyjádřil se v tom smyslu, že podle P. Kubína byl každý klášter náhradou za neúčast na křížové výpravě. Což mi připadá celkem trefné.

Část asi ano, ale určitě ne všechny (Vilém z Pulína to má prokazatelně za plenění kostelů v Rakousku). Myslím, nějaké porovnání kruciát a doby založení klášterů by moc nevycházelo. Stále si myslím, že důvodem nemuselo být nějaké protiplnění, ale i upřímná zbožnost, spojená s touhou po sobě zanechat něco trvalého - zvlášť v případě bezdětnosti (Vizovice, Zábrdovice).

---Nevíme, nakolik bylo založení konventu v určitém místě soukromým rozhodnutím, které bylo třeba doplněno formálním souhlasem vládce či spíše výsledkem skutečné dohody s panovníkem a důsledkem „státního“ zajmu.

To je dobrá připomínka. Souhra je vidět na příkladu Vilémova, kde se v tom angažuje kníže, ale ochranu drží Kounici.
Státní zájem také - panovníkovi se hodilo zvelebování země, výstavba měst, hradů i klášterů, byť mu nepatřily.[/quote]

[Simplex]

---U žádného konventu nemáme prokázáno, že by byl vznikl vyloženě v důsledku nesplněného slibu účasti na kruciátě. Ono to není překvapivé, protože k nám chapadla papežství ve 12. s. nesahala a zdejší církev byla v úpně jiné situaci a na kolik to dokázala jinde netuším.
---Vilém z Pulína je fakt specifický případ a podle mě to především ukazuje na jeho unikátní postavení "na doře" Konráda Oty. Jak v oblasti majetkové, tak pravděpodobně i mocenské.
---Jinak o tom, že důvodem byla většinově fakt upřímná zbožnost nepochybuju, spíš naopak, podobná motivace určitě fungovala i při zakládání venkovských kostelů. Samozřemě pak spolupůsobily či mohly spolupůsobit i další faktory, avšak tohle se mi jeví zásadní. Na smrtelný posteli a tváří v tvář věčnosti vyměkl nejeden tvrďák-prý i Renaud de Châtillon.
---Jen mě zaráží, jak málo hleděli fundátoři + donátoři na zájmy rodu a nejbližší příbuzné. Ukázkovým příkladem je Hroznata Tepelský, kteý bez ohledu na synovce rod skoro zruinoval. U těch bez mužských potomků či nejbližších mužských příbuzných to bylo jiné a takových mohla být i větěina, ačkoli to nejde zcela prokázat. To mohl být i případ zakladatelů či spoluzakladatelů Vilémova, ať už patřily mezi předky Kouniců či ne.
---Nedoceněným příkladem spolupráce může být Zderaz, který je unikátní v tom, že vznikl doslova na dohled sídla panovníka. Což bylo dáno i záměřním božehrobců, kteří byli zjednodušeně řečeno něco mezi mniškým a rytířským řádem, alespoň tak se mi vždycky jevili.

[Simplex]

---Připadá mi zvláštní, že Jiří z Milevska je na základě jmenného kritéria spojován s kde kým, ale už ne s žateckým kastelánem Jiříkem/Juříkem z počátku 12. s. Podle Kosmy měl kastelán a syn Stanův padnout roku 1116 v bitvě s Uhry na řece Olšavě. Takže by stejně jako maršálek Jiří, který zemřel v průběhu II. křížové výpravy, padl ve službách Vladislavů. Žateckého kastelána by tak s jeho možným vnukem Jiřím z Milevska spojoval vztah k severozápadním Čechám.
---I z toho mála co víme vyplývá, že postavení pana Jiřího v tehdejší společnosti bylo mimořádné a tak trochu to připomíná pozdější postavení Hroznaty Tepelského. Pro něhož byl patrně otcovským přítelem a díky němuž si mohl oblíbit premonstráty. A když vezmu v potaz sousedství statků rodů, svědčení na závěti, tak se nabízí i možnost, že matkou Hroznaty byla jakási nedoložená sestra pana JIřího. Jestliže porovnám nepřímé důkazy, protože jiné nemáme, tak to rozhodně není větší spekulace než spojování jeho matky s Drslavici.

[Ježek]

---Připadá mi zvláštní, že Jiří z Milevska je na základě jmenného kritéria spojován s kde kým, ale už ne s žateckým kastelánem Jiříkem/Juříkem z počátku 12. s. Podle Kosmy měl kastelán a syn Stanův padnout roku 1116 v bitvě s Uhry na řece Olšavě. Takže by stejně jako maršálek Jiří, který zemřel v průběhu II. křížové výpravy, padl ve službách Vladislavů. Žateckého kastelána by tak s jeho možným vnukem Jiřím z Milevska spojoval vztah k severozápadním Čechám.

Já to řešil Jurík na počátku 12. století - Jurík maršálek Vladislava II. v polovině a Jiří z Milevska (Jiří, syn Jiřího). S Milevským pánem ztotožňuji i netolického kastelána Jiřího (je společně s nějakým Štěpánem), o tom poslední dobou pochybuji.

[Simplex]

Ježku, já vím, že si to psal. To R. Nový se s tím kdysi moc nepáral a taky propojil pár Jiříků, aniž řešil, že žatecký kastelán měl zemřít v bitvě s Uhry (1116) a maršálek na kruciátě (1148). Přesto z nich vyrobil jednu osobu, která se měla v mocenských strukturách pohybovat čtyři desetiletí.

jiří++++.jpg

Nový R.: Přemyslovský stát 11. a 12. století, s. 45

[Ježek]

Ježku, já vím, že si to psal. To R. Nový se s tím kdysi moc nepáral a taky propojil pár Jiříků, aniž řešil, že žatecký kastelán měl zemřít v bitvě s Uhry (1116) a maršálek na kruciátě (1148). Přesto z nich vyrobil jednu osobu, která se měla v mocenských strukturách pohybovat čtyři desetiletí.
jiří++++.jpg
Nový R.: Přemyslovský stát 11. a 12. století, s. 45

Jasně, to jsou tři osoby, ani nemusí být příbuzní, i když nejspíš jsou.

[Ježek]

Nekrologium kláštera Ostrov uvádí k 23. prosinci úmrtí Jiřího (Juric comes), což Emler nejspíš správně považuje za Jiřího z Milevska. Plus tam je řada dalších velmožů, tipnul bych, že i Markvartici.
https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... 1143e3f55c

[Simplex]

V literatuře se běžně uvádí, že zakladatelkou kostela v Červené nad Vltavou byla matka Jiřího z Milevska Zdislava, která měla zemřít roku 1190. Zmíněný rok úmrtí matky pana Jiřího je sice podezřelý, ale není nemožný. Jenže už se nikde nepíše, že informace pochází z nekrologia kláštera ve Schläglu, kam přesídlili milevští mniši prchající před husity. Díky tomu se tvrzení, které je bráno jako fakt, ukazuje v úplně jiném světle. Zvláště když stavba kostela sv. Bartoloměje je dnes kladena krátce za rok 1220, jak uvádí Petr Novodvorský v diplomce z roku 2023.
Raně středověká sakrální architektura Písecka - revize a analýza, s. 23.
https://theses.cz/id/oh0uy8/

obsah.jpg

[Simplex]

Zajímavostí je, že kostel v Červené byl při stavbě orlické přehrady bez věže(zvonice) přesunut. Dodnes se přesně neví, koho a proč to napadlo, protože záchrana církevních objektů pochopitelně nebyla prioritou a místní soudruzi ho chtěli nechat pod hladinou. Navíc to ani nebyla nejcenější sakrální stavba, kterou přehradní jezero pohltilo a trochu to v malém připomíná pozdější přesun kostela v Mostu.

Gaži Martin: Když Vltava stoupala, ze zákulisí přemístění kostela sv. Bartoloměje v Červené na Písecku: 1958-1964, Památky jižních Čech 5/2014

[Simplex]

---Před nedávnem jsem narazil na práci o svatém Jiljím, jehož hlavním úkolem prý bylo, přimlouvat se za bezdětné páry, což jsem samozřejmě vůbec netušil. Asi není náhoda, že pan Jiří zasvětil svůj honosný kostel v Milevsku zrovna tomuto světci.
Slepička Martin: Kult populárního raně středověkého světce sv. jiljí v českých zemích od jeho počátků až po konec středověku, Historica 2,2022
https://dokumenty.osu.cz/ff/journals/hi ... epicka.pdf
Zajímavá je i autorkou monografie milevského konventu zmiňovaná architektonická příbuznost s kostelem sv. Martina v Radomyšli, ale i mladším kostelem v Červené nad Vltavou.

milevsko-radomyšl.jpg

Moc se neví, že součástí velmožova sídla byl zřejmě i románský kamenný dům, což je v našem prostředí unikátní záležitost svědčící o společenském postavení a kulturní úrovni pana Jiřího.

milevsko-rom dům.jpg

dům.jpg

Zelenková Radka: Premonstrátký klášter a kostel sv. jiljí v Milevsku, NLN 2018, s. 17, 25, 248.
---Podle mě lze považovat za jisté, že pan Jiří nezplodil mužského potomka. Pokud měl dceru/dcery, tak to určitě byly velmi žádané nevěsty, ale ani tomu nic nenasvědčuje. Z pohledu milevského konventu by byl ideálním manželem takové dcery zakladatel krumlovské větve Vítkovců, vlastnící vedlejší sepekovské panství, ale ten měl s velkou pravděpodobností ženu z rodu Markvarticů. Ač to předchozí nevylučuje, protože vzhledem k velké úmrtnosti žen související s porody, se většina předních velmožů ženila vícekrát.
---Na webovkách milevského konventu je i přehledné schéma několika po sobě jdoucích církevních staveb, o kterém jsem už psal, a jenž tu je z knížky pouze v málo přehledné černobílé variantě.
https://klastermilevsko.cz/historie