Ahoj,
Stránky myslím pěkný a kvalitní, máš k tomu něco do diskuse nebo něco sháníš?, nic mě k nim momentálně nenapadá, co bych napsal.. Jinak jsem vděčný za stránky, kde se autoři nepředhání v senzačních tvrzeních, že Slované dorazili do střední Evropy r. 400/4000/40000 let před naším letopočtem
Seznam hradišť bude vyhovovat mojí potřebě zobecňovat, klasifikovat a zase zpětně analyzovat
, na slovanská hradiska mám několik měřítek, co se chystám rozebrat. První je klasické, seřadit hradiště chronologicky. Druhé s tím souvisí, a to seřadit osídlení hradišť etnicky. První hradiště předpokládám, že byla osídlená první slovanskou vlnou, která přišla do Čech z Polska podél toku Odry, odtud se část Slovanů přelila do dnešního Slovenska. Tato vlna je první, co se týče Čech, na Slovensku už zřejmě nějací Slované byli už dříve, přišli asi přes Tatry..
Mezi hradišti ještě nemusely probíhat boje o moc, snaha připojit jiné hradiště ke svému panství, neexistovala ještě válečná vrstva, která by to dokázala. Neudělal to ani Sámo, i když nějakou vojenskou mocí disponoval, vzhledem k úspěšným válkám s lokálními velmocemi Avarů a Franků. A pokud Sámo něco takového dokázal, tak by ho jeho dílo nepřežilo, moc a území nepřešly na jeho nástupce, nebo o tom aspoň nevíme.
Druhá vlna Slovanů přišla z Panonie za krize avarského kaganátu po r. 670. Podle projevů v materiálních nálezech vykazovala pokročilejší kulturu a měla i pokročilejší společenské uspořádání, tedy ve smyslu větší diferenciace společnosti. Ta se projevila fungováním vojenské složky s velikou mocí, a to se projevilo v zakládání opevněných sídel s koncentrací moci a bohatství.., a tato sídla tedy náleží k druhé fázi hradišť. Chronologicky se řadí mezi léta 670 – 800, na Moravě se koncentrují kolem řeky Moravy, jmenovitě Povel v Olomouci, Uherské Hradiště, Mikulčice.
Ještě k etnicitě – válečná vrstva v Panonii byla nomádského původu a není vyloučeno, že vládnoucí vrstvy slovanských hradišť měly nomádský původ (viz zprávy, že kníže Svatopluk pil kobylí mléko, což činí nomádi, nebo teorie, že jméno Mojmír je alanské).
Vojenské vrstvy jednotlivých hradišť žily ve stavu válečného napětí, jak je patrno z nálezů hradišť zaniklých vojenským vpádem. Zaniklo tak hradiště v olomouckém Povelu, aby vedle něj vzniklo časem nové.. Z bojů vyšla vítězně vládnoucí vrstva jednoho nebo více hradišť, čímž pokračovala centralizace moci, vláda nad stále větším kusem území.., a na konci sjednocování stojí dynastie, která sjednotila Moravu a přilehlé části Slovenska, tedy Mojmírovci, a dali vzniknout Velké Moravě. Sem patří třetí fáze hradišť, osídlená nejspíš posádkou vládce, který sídlil v jiném sídle. K hradišti by mohly přiléhat služebné vsi, které by zajišťovaly obživu a dovoz řemeslných výrobků (ale není to stoprocentně dokázáno). Za zmínku stojí takové vychytávky jako kopie falce Karla Velikého postavená v menším provedení v Pohansku u Břeclavi.
Je to celé hypotéza, nové nálezy nebo interpretace ji mohou potvrdit nebo vyvrátit; časové dělení je také umělé, lze určitě nacházet jiná měřítka, jak chronologicky řadit. Prokázání hypotézy by ale vypovídalo hodně o době, ke které nemáme písemné prameny, to se týká nejvíc doby mezi Sámovou říší a Velkou Moravou (a sem patří celá ta fáze 670-800).
