Hradská soustava a služebná organizace

[Ingolf]

U těch bývalých Horních Kralovic na Benešovsku byly ještě Dolní Kralovice, oboje byly zatopeny při stavbě vodní nádrže Želivka. Dolní Kralovice byly přesunuty dále na jih a na stránkách obecního úřadu píšou, že jméno obce je zřejmě od krále, a sice už Vratislava I. Kralovice dala jeho manželka Svatava vyšehradské kapitule - https://www.dolni-kralovice.cz/obec-1/historie/

Z těch Dolních Kralovic pochází jedna větev mojí rodiny a měl jsem o Kralovicích jednu knížečku, jestli jsem ji nevyhodil, protože to bylo takové spíš vlastivědné. Jestli ji najdu, kouknu na to blíž. V CDB I. jsem k tomu nenašel nic.

[Simplex]

V Dolních Kralovicích byl pozdně románský kostel, který podle literatury zbourali. Vezmeme-li to do důsledku, tak za to můžou Pražáci Kralovice + okolí patrně nejvíc proslavil Honza Vyčítal: Ty víš dobře Želivko, kam jsem chodil na pivko ...
https://www.youtube.com/watch?v=wwPSbBv ... rt_radio=1
S tím Svataviným újezdem to může být složitější a v okolí leží statky i dalších starých církevních institucí. Dosud se předpokládá, že toponymum Kralovice je spojeno až s králem Vladislavem, protože spojení s Vratislavem se zdá příliš rané a neodpovídá představě o průběhu kolonizace. Pokud vím, tak se tomu nikdo nevěnoval. U těch západních (plaských) Kralovic je pravděpodobné, že po jejich vzniku byl nedaleký Týnec (Mariánská Týnice) darován Romanovi z Týnce nebo už jeho předkům, protože přestal být potřebný. Otázkou je, u kolika Kralovic leží v menší či větší vzdálenosti nějaký Týnec?

[Ježek]

Nejstarší Týnce v pramenech + služebné a zajatecké názvy

tyn2.png

[Simplex]

Nejstarší Týnce v pramenech + služebné a zajatecké názvy
tyn2.png

Pěkný, nikdy bych neřekl, že jich je tolik. To máš Ježku z vlastní produkce?

[Ježek]

Pěkný, nikdy bych neřekl, že jich je tolik. To máš Ježku z vlastní produkce?

Ještě možná jich bude víc, tohle jsou v pramenech prvně do roku 1400.

Ano, je to výsek výzkumu o služebných vesnicích, pomalu to finišuju.

Citace k Týncům:

Před rokem 1200 lze pramenně doložit pouze šest Týnů či Týnců - pět v Polabí (Týnec nad Labem, Starý Týn, Panenský Týnec a Týnec u Kralup a zaniklý Týnec či Týnice u Českého Brodu) a Horšovský Týn, který se nalézal na zemské stezce do Bavor. Na počátku 13. století k nim přibudou Týnčany u Vltavy a Velký Týnec na Moravě (1207), Dolní Týnec (1222), Týnec u Klatov (1227), Týn nad Vltavou (1229), Týnec u Kralovic (1230). Pro většinu těchto lokalit platí, že kolem nich se nacházejí přesídlenecké osady a také vesnice se služebnými názvy. Zdá se tedy potvrzovat, že Týnce v úrodných nížinách byly hospodářskými centry s vlastním zázemím (výše zmíněný typ venkovského dvorce), nebo spádovými osadami, zároveň jak zde určité opevnění.
Pro později v druhé polovině 13. století doložené Týnce, Týniště, často v okrajových oblastech, bude nejspíše platit, že šlo o obranné body, často šlechtického založení. Stejné závěry - dělbu na starší a mladší Týnce ukazuje i porovnání umístění Týnců a míst, kde došlo k darování lidí.

Týnce starší vrstvy (plus Týnec nad Sázavou, je doložen v premenech pozdě, ale románská rotunda je jasný důkaz) jsou jediným segmentem, kde lépe vychází zázemí služebníků - hlavně přesídleneckých osad a darovaných listin, méně služebných osad podle názvu. V okolí hradů a dvorců to vychází málo (zpravidla jeden nebo dva služebné názvy) a náhodně, centralita nutná k fungování toho systému tam není.

[Simplex]

Ještě možná jich bude víc, tohle jsou v pramenech prvně do roku 1400.

Ano, je to výsek výzkumu o služebných vesnicích, pomalu to finišuju.

Citace k Týncům:

Tak to asi bude dost velkej tlustopis a snad poprvé v "oficiální" studii opustíš šlechtu. Dá se to chápat i jako příprava na 12. s., kde to bude publikováno? Mají v Polsku taky Týnce, nebo to tam je spíše výjimečné toponymum? Já znám tak max jeden klášter, který měl Týnec v názvu, alespoň pokud si vzpomínám.

[Ježek]

Mělo by to mít kolem 30 stran, ale bude tam dost map. Přemýšlelo se ČČH, ale tam by na A5 z těch map nic nebylo vidět, takže asi Památky archeologické, kde mají PDFka s dobrým rozlišením.

Týnce v Polsku mne nenapadly, podle wiki jich je 6 (to je ale málo), vše v jižní polovině země, řady doložená v 13. století nejpozději: https://pl.wikipedia.org/wiki/Tyniec

Nedodělaný historicko-geografický slovník má jen jeden, pozdní: http://www.slownik.ihpan.edu.pl/search. ... ec&d=0&t=0

[Simplex]

---Z mapy je zřejmé, že Týnce apod. jsou více méně českou specialitou a na Moravě se jich vzhledem k rozloze minimum. V Čechá se nacházejí téměř výhradně na starém či časně kolonizovaném území, ale v jižních Čechách a především na českomoravské vysočině se nevyskytují.
---Kdysi se Týnců dotkl i Záruba a musel se zabývat držbou svatojířských benediktinek, nevím jestli tu studii znáš, ale z jeho produkce dost vybočuje.
Záruba František: De provintia, que sunt circa castrum in villa Tinec… příspěvek k pozemkové držbě kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a k Týnci nad Sázavou, Ora et labora vybrané kapitoly z dějin a kultury benediktinského řádu, NLN 2013, s. 178-183
https://www.knihovny.cz/Record/cbvk.Cbv ... d=32300455
https://www.academia.edu/7845132/De_pro ... 13_178_183

[Ingolf]

S tím Svataviným újezdem to může být složitější a v okolí leží statky i dalších starých církevních institucí. Dosud se předpokládá, že toponymum Kralovice je spojeno až s králem Vladislavem, protože spojení s Vratislavem se zdá příliš rané a neodpovídá představě o průběhu kolonizace.
...
Otázkou je, u kolika Kralovic leží v menší či větší vzdálenosti nějaký Týnec?

K tomu Vratislavovi jsem taky skeptický už jen z toho důvodu, že byl králem kratší dobu než Vladislav, necelých sedm let.

V západních Čechách jsou Kralovice asi 2 kilometry od Mariánského Týnce (resp. Mariánské Týnice). Souvislost tam vidím jen prostorově-časovou, v této době bylo osidlováno omezené území a dávala se jména, jaká se nedávala předtím ani potom. Podobně kdyby u nějakého Týnce ležely Dušníky, tedy ves lidí darovaných církvi, tak by to taky nemělo přímou spojitost s Týncem.

Týnce v Polsku mne nenapadly, podle wiki jich je 6 (to je ale málo), vše v jižní polovině země, řady doložená v 13. století nejpozději.

U toho kláštera Týnec měla být osada jménem Wegry, tedy podle Uhrů. Ale podel aktuální mapy tam žádnou takovou nevidím.
Je tam teorie, že by to byla upomínka na českou okupaci dnešního Malopolska za Břetislava I. (klášter byl založen r. 1044), nebo snad ještě starší zábor za Boleslava I. Pokud jsou i další Týnce v jižní půlce Polska, tak na té teorii něco může být.

[Simplex]

V západních Čechách jsou Kralovice asi 2 kilometry od Mariánského Týnce (resp. Mariánské Týnice). Souvislost tam vidím jen prostorově-časovou, v této době bylo osidlováno omezené území a dávala se jména, jaká se nedávala předtím ani potom. Podobně kdyby u nějakého Týnce ležely Dušníky, tedy ves lidí darovaných církvi, tak by to taky nemělo přímou spojitost s Týncem.

---Mě vztah Týnce (dnešní Mariánské Týnice) a Kralovic zajímá primárně kvůli Romanovi z Týnce a jeho případným předkům. Což už jsem uváděl a nedaleko je Potvorov a další lokality, s nimiž byly spojeny z mého pohledu zajímavé postavy (včetně Hrabišiců), byť třeba jen krátce. Jen se domnívám, že Roman či jeho předkové ho mohli dostat až po založení Kralovic, kdy se nejpozději stal pro panovníka nepotřebný. Jak se ostatně domnívá i existující literatura. Pak je pro mě důležité, zda ho dostali od krále Vladislava, či až od Přemysla Otakara I. Nedá se vyloučit žádná varianta (ani Bedřich), ale pravděpodobně ho dostali od někoho z vladislavské větve. Takže přitom neřeším celkovou problematiku Týnců natož ty velké systémové věci. Ani se na to necítím a nijak zvlášť by mě to nebavilo. Parazituju na práci a výsledcích druhých Diskuze mi potvrzuje, že Týnec „jistě“ nezaložili a museli si ho zasloužit. Podsatné může být i to, že Týnec je relativně blízko křivoklátského loveckého hvozdu i plaského konventu, kde měl Václav I. svůj "dům", který využíval při loveckých výpravách. Takže se nedá vyloučit, že se znali a dokonce ani to, že Roman byl jakousi součástí, byť volnou, jeho dvora, když byl plzeňským vévodou. Nakolik jím byl Vácalv I. pouze nominálně, je jinou otázkou.
---Za to mě velmi zajímá, po kterém Týnci se psal Jaroslav z Týnce koncem 12. s. Z toho mála co o něm vím, to patrně nebyl žádný nazdárek, ač není pravděpodobné, že by byl Romanovým předkem. Psali jsme o něm s Ježkem v jednom z témat, ale nejdřív se musím kouknout na všechny Jaroslavy a Jaroše a snad potom budu moudřejší.

[Simplex]

Vysvětlení původu toponyma Kralovice.

kralovice.jpg

Olivová-Nezbedová Libuše: Univerzáční přípona -ice u některých místních jmen v Čechách zakončených na -ovice, -ice, AO 47/2006

[Simplex]

V souvislosti s Kralovicemi je zajímavý "příběh" stejnojmenné lokality z Kladenska, kde byla tvrz, které mohl předcházet dvorec.
Vařeka Pavel, Novák David: Tvrze na Kladensku, AH 39/2014, s. 447-448
https://journals.phil.muni.cz/archaeolo ... view/25138

kralovice-dřevohotice.jpg

[Simplex]

Ježku, Týnec byl i na území dnešní Plzně, ač se pro tuto oblast postupně používalo několik názvů: Doubravka, Kostelec a Pecihrádek. Dokonce tam byl románský kostel sv. Jiří, u kterého měl podle romantických pohledů starší historiografie původně sídlit břevnovský konvent. Což bylo samozřejmě dávno vyvráceno.
Vařeka Pavel, Rožmberský Petr, Holata Lukáš, Schejbalová Zdeňka: Vesnické zázemí středověké Nové Plzně, AH 37/2012
https://journals.phil.muni.cz/archaeolo ... view/25025

plzeň-týnec-pecihrádek.jpg

[Simplex]

---V Zárubově studii, která se zaměřuje na hrady ležící na Dolní Sázavě se uvádí, že vzestup Benešoviců může být spojen s jejich působením na Lštění (s. 97-98). Když odhlédnu od toho, kdy se první jistí příslušníci rodu objevují, tak Lštění zmiňuje pouze Kosmas a není vůbec jisté, že se hradiště dožilo 12. století. Co jsem zjistil, tak na hradišti v podstatě neproběhl ani základní archeologický výzkum, takže to je velmi odvážná hypotéza.
---Ivo Štefan řadí hradiště do nejstarší vrstvy, která zajišťovalo tzv. středočeskou přemyslovskou doménu (zjednodušeně napsáno), takže bych ho přirovnal k Libušínu či mladší Dřevíči. Jež kronikář Kosmas řadí do krajin lesních, což potvrzuje i pohled na současnou mapu. Případný kastelán by tu nezbohatl a pochybuji, že by o tento flek měly přední velmožské rody ještě ve 12. s. zájem.
Záruba František: Příspěvek k otázce královských hradů v dolním Posázaví, Castellologica bohemika 16/ 2016, 97-121
https://www.academia.edu/30598927/P%C5% ... 016_97_121

[Ježek]

---V Zárubově studii, která se zaměřuje na hrady ležící na Dolní Sázavě se uvádí, že vzestup Benešoviců může být spojen s jejich působením na Lštění (s. 97-98). Když odhlédnu od toho, kdy se první jistí příslušníci rodu objevují, tak Lštění zmiňuje pouze Kosmas a není vůbec jisté, že se hradiště dožilo 12. století. Co jsem zjistil, tak na hradišti v podstatě neproběhl ani základní archeologický výzkum, takže to je velmi odvážná hypotéza.

Souhlas skoro ve všem. Včera jsme se o tom bavili v hospodě - snažil jsem se navrhnout, ať mají na rachologii praxe někde, kde je písemný doklad - Hostivař, Lštění, Libušín, zapomněl jsem zníte teda Tetín. Padla Budeč.
Lštění, jak píšeš, je snad už z 8. či 9. století a přežívá do knížecí doby. Kdy zaniklo, se neví, prostě chybí ten výzkum (a ještě tam je problém, že tam je rozptylová louka). Otázka, když ho zná Kosmas, jestli to je doklad pro 50. léta 11. století, nebo i 20. 12. století. Každopádně i tak tam chybí k doloženým Benešovicům skoro sto let. Navíc to ani za Spytihněva II. žádné významné hradiště nebylo, když není ani sídlem kastelánie, jen vězením v dosahu Prahy.

[Simplex]

Lštění, jak píšeš, je snad už z 8. či 9. století a přežívá do knížecí doby. Kdy zaniklo, se neví, prostě chybí ten výzkum (a ještě tam je problém, že tam je rozptylová louka). Otázka, když ho zná Kosmas, jestli to je doklad pro 50. léta 11. století, nebo i 20. 12. století. Každopádně i tak tam chybí k doloženým Benešovicům skoro sto let. Navíc to ani za Spytihněva II. žádné významné hradiště nebylo, když není ani sídlem kastelánie, jen vězením v dosahu Prahy.

Tak doufám, že ta pivní diskuze bude mít na naše archeology kladný dopad a že jste tam nevysedávali nadarmo Lštění bylo už pro Kosmu zjevně zajímavé pouze díky tomu údajnému utrápení první ženy krále Vratislava. A jak píšeš, ani na počátku 12. s. nemuselo být funkční. Určité správní a hospodářské úlohy mohl už převzít Týnec. Jeho zánik mohl navíc uspíšit i vznik nedalekého sázávského konventu.

[Ježek]

Včera jsme se o tom bavili v hospodě - snažil jsem se navrhnout, ať mají na rachologii praxe někde, kde je písemný doklad - Hostivař, Lštění, Libušín, zapomněl jsem zníte teda Tetín. Padla Budeč.

Potkal jsem v Albertu úplně náhodou Honzu Hasila. Vyšlo to tak napůl. Ne to, jsem jmenoval, ale lokalita v pramenech - Dřevíč se bude zkoumat v rámci letních praxí pražské archeologie.

[Simplex]

Potkal jsem v Albertu úplně náhodou Honzu Hasila. Vyšlo to tak napůl. Ne to, jsem jmenoval, ale lokalita v pramenech - Dřevíč se bude zkoumat v rámci letních praxí pražské archeologie.

Hasila znám, respektive jeho práci. Za mně je Dřevíč paráda a jsem zvědavý, co vykopou.

[Simplex]

Zajímavý úvodník sborníku od M. Lutovského:
Doba hradištní bez hradišť? : úvaha nad strukturou, chronologií a terminologií raně středověkých fortifikací v Čechách
https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/ ... lib/133196

brno.jpg

https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/ ... lib/133193

[Simplex]

Ingolf

Tohle by tě mohlo zajímat, autor se tam mimo jiné vyjadřuje k patrně nejznámějším Týnčanům, alespoň z mého pohledu, protože je panovník daroval Hrabišicům.
Kypta Jan: Románské jádro a renesanční přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích na Sedlčansku, Průzkumy památek 2013
https://www.academia.edu/71936998/Román ... i_Sedlčany

týnčany.jpg