Hroznatovci

[Simplex]

POKRAČOVÁNÍ
CDB I., č. 210, s. 198
Zdaleka nejzajímavější je listina krále Vladislava z roku 1160, která je určena míšeňskému biskupství a řeší se jakési majetky ve vsi Budyšín. V krátké svědečné řadě je zapsán jakýsi Heinricus Chideliz et fratres eius Sifridus, Bertholdus. Nechci tvrdit, že to je tutově náš Bertold a Chideliz jsou lužické „Kytlice“, ale vzhledem k již zmíněným okolnostem, to je celkem pravděpodobné. Což by znamenalo, že už tehdy měl rod k budoucí Lužici vztah, který se samozřejmě dá vykládat různě. Počínaje původem rodu a konče jakousi funkcí ve zdejší správě. Označení ministeriálové míšeňského kostela pravděpodobně patřilo bratrům zapsaným za nimi, tak jsem to alespoň pochopil z diplomatáře, ale třeba se pletu. Doslova před pár dny jsem navíc zjistil, že bratry za členy rodu považuje i R. Sękowski (Herbarz szlachty śląskiej, t. 3, s. 358, Katowice 2003).
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=210
https://obc.opole.pl/dlibra/publication ... 72/content
Když to s ohledem na raritní výskyt nositelů jména Bertold v Čechách 12. s. shrnu, tak by v ideálním případě „tuřanský“ Jindřich mohl být otcem zmíněné bratrské trojice. Navíc to pasuje nejen k medailonku Kietliczů v knize T. Jureka o slezské šlechtě, ale i toho výše uvedeného heraldika.

jurek.jpg

Ani Sifridů u nás moc neběhalo, takže třetí brácha buď brzy zemřel či nepůsobil v Čechách, protože v diplomatáři není, s kým ho ztotožnit.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
Tedy pokud se nedal na církevní dráhu a není totožný se stejnojmenným vyšehradským proboštem z roku 1194. Zatím jsem nekoukal, zda o něm víme více, ale nabízí se ztotožnění s posledním olomouckým Přemyslovcem, jenže ten se měl podle literatury dát na církevní dráhu až po roce 1197.
Wihoda Martin: Patnáct minut slávy olomouckého kanovníka Sifrida, Pater familias : sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. Dr. Ivana Hlaváčka 2002, s. 193-203
Z dat, která máme, se mi zdá, že míšeňský biskup Dietrich II. byl zřejmě jejich vrstevníkem, takže mohl být dalším bratrem či bratrancem. Rovněž mě zaujal kladrubský opat Bertold, který nastoupil roku 1130 a byl zwiefaltenského původu, což byl rodinný klášter Bergů.

opati.jpg

Navíc i první opat se tak jmenoval, takže to hypoteticky může být jedna a táž osoba, ani to jsem zatím nezjišťoval. V německy mluvících oblastech bylo jméno Bertold běžné, a to i u významných rodů. Pochopitelně mě hned napadnou asi nejvýznamnější Zähringenové, a obzváště v dnešním jihovýchodním Německu (Švábsku). Na listině kněžny Richenzi z Bergu (1125), která byla určena klášteru v bavorském Reichenbachu, svědčil i jakýsi Pertoldus de Schwarzinburch, což uvádím spíš pro pořádek. Není bez zajímavosti, že její ségra Salomena byla druhou ženou Boleslava III. Křivoústého.
CDB I., č. 108, s. 110
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=122
Rod očividně stoupal díky spojení s církví, ale majetková základna je nejasná. Jisté je, že v západních Čechách probíhala od první pol. 12. s. rozsáhlá kolonizace, nesená i nově zakládanými církevními institucemi, která k nám přiváděla i „ministeriální šlechtu“ z německých oblastí. Dokážu si představit, že do Čech přišli díky napojení na Zwiefalten, ale nevypadá to na úplně obyčejné ministeriály, takže třeba i na Richenzu z Bergu. Z tohoto pohledu je na první pohled zajímavý i erb Kietliczů, který jeví jisté podobnosti s původním erbem hrabat z Bergu.

Berg_Schelklingen_Wappen_20.jpg

[Simplex]

POKRAČOVÁNÍ

Kittlitz-Wappen_Hdb.png

https://pl.wikipedia.org/wiki/Kittlitz_%28ród%29
Koukal jsem se k Polákům a zjistil jsem, že na nejstarší dochované slezské rodové pečeti je býk, stejně jako u Baruthů. Na první pohled to sice dost připomíná jelena, ale v popisu je jasně napsáno Tur. Takže jakési odvození od erbu Bergů nepřichází v úvahu, ale zatím jsem nikde nenašel žádný popis vývoje erbu. Za to býk nabízí spojení s pozdějším erbem Dolní Lužice.
Pieczęcie rycerstwa obcego na Śląsku do 1335, s. 72
https://www.wroclaw.ap.gov.pl/sites/def ... h_APWr.pdf

2025-04-20_140315.jpg

https://www.wroclaw.ap.gov.pl/sites/def ... roclaw.pdf

2025-04-20_150812.jpg

[Simplex]

Je zvláštní, že když Žemlička uvažoval o možném pokračování rodu, tak ho svědečná řada nezajímala. Přitom uvažoval i o klientech Hroznaty Tepelského a Sezama syn Bertoldův, se mu jako hypotetický předek pánů z Krašova atd. přímo nabízel.

O tom, že se na zmíněsné listině Čéče ze Železnice (CDB I., č. 296, s. 266) neocitl Gotšalk z Olešné náhodou, svědčí listina datovaná do let 1192/1193, kterou dávají "potvorovští" statky Plasům. Kde byl patrně na předposledním místě, ale před budoucími Bavory ze Strakonic, zapsán Gotšalkův syn Konrád. Což zřejmě znamená, že pokud hledaná Olešná nezanika, nebude daleko a pár se jich skutečně nabízí.
CDB I, č. 344, s. 311
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=323

olešná2.jpg

Ještě dva pěkné obrázky, když už na mě vypadly na netu.

Bergschelklingen_R_Vintagerahmen.jpg

karte_bohmen_unter_karl_iv_luzicef.jpg

[Ježek]

Bavil jsem se o těch Kietlicích s prof. Jozefem Doboszem, měl ten pesimistický přístup, že vůbec není jistý sňatek Vojslavy s oním kastelánem - stejný argument, ta tradice ve Zvěříně je pozdní (zároveň klášter měl kontakty s našimi kláštery). Také není jisté, zda to byl jden rod, pišlý z Lužic nebo dva (lužicko-slezský a ten na vrcholu hierarchie). Problematické je i ztotožnění obou Jindřichů Kietliczů, předpoklad, je takový, že arcibiskup byl synovec kastelána, syn nedoloženého bratra. Jinak se objevují v pramenech synové nejvyšších hierarchů, to ale nebude případ arcibiskupa Kietlicze.

[Simplex]

Který Hroznata daroval litoměřické kapitule újezd Čáslav?

Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť

Předchozí bádání ten dopisek datuje do 70. let 12. st. - 30. let 13. století. Petraček (Darovaní lidé, s. 171) v zásadě s datací souhlasí s tím, že mohlo jít i o dodatečně dopsané starší donace.

Překlad listiny: Pátková Hana, Bastl Ondřej, Texty k výuce diplomatiky, 2003, s. 9-10

l1.jpg

l2.jpg

[Simplex]

Bavil jsem se o těch Kietlicích s prof. Jozefem Doboszem, měl ten pesimistický přístup, že vůbec není jistý sňatek Vojslavy s oním kastelánem - stejný argument, ta tradice ve Zvěříně je pozdní (zároveň klášter měl kontakty s našimi kláštery). Také není jisté, zda to byl jden rod, pišlý z Lužic nebo dva (lužicko-slezský a ten na vrcholu hierarchie). Problematické je i ztotožnění obou Jindřichů Kietliczů, předpoklad, je takový, že arcibiskup byl synovec kastelána, syn nedoloženého bratra. Jinak se objevují v pramenech synové nejvyšších hierarchů, to ale nebude případ arcibiskupa Kietlicze.

Dobosze podle jména znám a jisté je pouze to, že si Vojslava vzala nějakého malopolskýho hlavouna. Zase musím opakovat, že patrně za jeho exilu v Čechách, takže nepotřebujeme kladského kastelána jako most do Polska. Napsáno zjednodušeně. Taky se mi zdá možné, že to byly dva odlišné rody. Jen si nemyslím, že ten arcibiskupův musel nutně patřit k malopolské elitě. Připadá mi totiž zvláštní, že k tomu Poláci nenašli snad ani jednu nepřímou indicii. Tedy já alespoň o žádné nevím, ale možná se pletu. Takže mohl klidně přijít např. od nás. Jaký názor má na toho míšeňského biskupa a jeho případné příbuzenství s arcibiskupem?

[Ježek]

V Ouběnicích na Voticku se mělo najít pečetidlo s 3 parožími, které mělo patřit Držikraji z Ouběnic, synu Hroznaty - ten v roce 1359 podával s bratry faráře. (Boháč 1978, 99; Petráň 2011, 21; Sedláček 1927, 128)
Píše o tom D. Vnoučková, Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech, s. 94