Dobývání hradů

[Ježek]

Článek J. Varhaníka: K oblehání hradu Zvíkova: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/ ... sequence=1"

[Ježek]

Dobývání Rychmburka ve východních Čechách: https://digilib.phil.muni.cz/handle/112 ... lib/144697"

[Ježek]

Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433 https://www.academia.edu/87317067/Archa ... card=title"

[Ježek]

Studie o vybavení jihofrancouzského hradu Bioule z roku 1346. (Ordonnance of Bioule)

How to arm a castle: the 1346 ordonnance of Bioule https://zenodo.org/record/8196967

Jsou tam určité nepřesnosti v součtech a nejasnosti. Celkem hrad mělo bránit 70-81 mužů, dělených na zbrojnoše (men-at-arms), střelce z kuší a velitele.
Ti měli mít k disposici ještě více zbraní - 2 balisty (resp. tohle https://en.wikipedia.org/wiki/Springald), 10 velkých kuší (winch-loaded a two-feet), 26 ručních kuší, 38 praků a 22-25 pušek (cannon, zřejmě nějaká ručnice). Překvapivě nejsou uvedeny žádné poboční zbraně.

Autor předpokládá, že v případě útoku posídka nejdříve střílela na nejdelší vzdálenost balistami a velkými kušemi, později kušemi a na blízko praky a ručnicemi.

90% posádky mělo být ve věžích, na hradbách pouze 7 mužů.

Řád hradu je jeden z prvních dokladů vyššího počtu střelných zbraní.

Osobně si myslím, že to je i v případě začínající stoleté války výrazně zveličený stav - myslím, že ta posádka byla několikanásobně menší (třeba 20-30 lidí max), podobně tomu bylo i s výbavou kušemi a hlavně ručnicemi. Ten hrad není ani příliš velký, cca 100 x 50 m.

[Ježek]

MIlan Sýkora, Obléhání hradu Kostomlaty https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/ ... ilib.78533

[Ježek]

Tady zmínka z roku 1251 o obsazení hradu Zbąszyna - hlídali ho tři hlídači, kteří čekali na příchod dalších hlídačů (vystřídání?), ve skutečnosti lotříci (latrunculos) hrad obsadili (castrum Sbanszyn tantum a tribus viris custoditur, expectantibus caeteros, qui debent ad custodiam castri venire)

[Fantomas]

https://budejovice.rozhlas.cz/na-stredo ... ri-9254174

[Ježek]

Z přednášky o dobývání hradu Gaillard

Messenger_creation_41b1d981-17a5-4ff2-83ff-6e4bf4f3de1c.jpeg

[Ježek]

Veronika De Monte: Středověké palné zbraně v archeologických situacích na území Čech, diplomová práce, Plzeň 2024.

[boukaljan]

Zamíjavý pramen - smlouva o kapitulaci Nového Hradu u Blanska z roku 1470 (zdroj: V. Chaloupecký, Středověké listy ze Slovenska, Bratislava / Praha 1937, s. 118-120:
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 7&page=159

[Ježek]

Dost přehledná o vyčerpávající je kniha Milana Novobilského o dobývání hradu Lopata v letech 1432-3. K uvedení kontextu zmiňuje řadu jiných dobývání hradů (nejenom podle Sedláčka), obšírně shrnuje výsledky archeologického výzkumu - až na úroveň jednotlivých pozůstatků obléhacího tábora (zemnice, velitelská stanoviště, palebná postavení střelců, děl i praků) a nálezů.
https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... 433-309908

Pasáže týkající se palných zbraní se dočkaly kritiky v Hlásce od Z. Hefnera: https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl ... ka21-4.pdf (ve stejném čísle zajímavý článek P. Koscelníka také k obléhání hradů)

Nedávno měl autor o dobývání Lopaty samostatnou přednášku, která je online: https://www.youtube.com/watch?v=FAVqh1KDf6U

[Ježek]

Pár poznámek a poznatků z přednášky dr. Hložka v SPS v Praze o palných zbraních na českých hradech (měl to více strukturovaný, já jen v bodech)

• počítá s celkem větším množství palných a vrhacích zbraní na českých hradech cca od 15. století, ale různé kvality.
• U Nových Hradů v účtech má nákup pušek v jednotkách grošů, spekuloval, že by to mohly být dřevěná děla - tj. trubice z horšího kovu, obalená dřevem a buď svázaná provazy nebo kovovými obručemi. Zároveň jsou v pramenech i kožená děla.
• Na Pořešíně byla asi balista, našel se tam protáhlý kovový hrot (podobný pilníku)
• Někde nemusela být střelecká kvalita dost dobrá - u Příběnic a Příběniček obléhatelé navršili val jen 80 m před čelem hradu - rozsahem to byla práce na dny až nižší týdny.
• větší vlastní výzkum dělal na Hasištejně, tam se našlo několik zlomků děl, jak na valu před hradem, tak i v táboře obránců. Většina z nich byla měděných (cca 58-93% Cu), zlomky projektilů nejčastěji skoro čisté olovo, párkrát železo a několik cínových. Domnívá se, že kov na obojí je z místních krušnohorských zdrojů.
• Česko-bavorská válka znamenala přeměnu hradů z rezidencí nobility na kasárna (velké stáje na Herštejně)
• ještě zajímavost. Na Přimdě v roce 1580 byla děla z let 1512, 1515 a 1526 s erby Švamberků, ale nešlo se k nim dostat, protože byly ztrouchnivělý schody na věž.
• trochu řešil i Karlštejn, Křivoklát (tam byl člověk od praků a našla se tam malá hlavice píšťaly) Sion, ta celkem známá zpráva o střele z Hradu na dnešní Mariánské náměstí u Hájka, Boršegrýn a určitě mi něco uniklo.

[boukaljan]

Pár poznámek a poznatků z přednášky dr. Hložka v SPS v Praze o palných zbraních na českých hradech (měl to více strukturovaný, já jen v bodech)

• počítá s celkem větším množství palných a vrhacích zbraní na českých hradech cca od 15. století, ale různé kvality.
• U Nových Hradů v účtech má nákup pušek v jednotkách grošů, spekuloval, že by to mohly být dřevěná děla - tj. trubice z horšího kovu, obalená dřevem a buď svázaná provazy nebo kovovými obručemi. Zároveň jsou v pramenech i kožená děla.
• Na Pořešíně byla asi balista, našel se tam protáhlý kovový hrot (podobný pilníku)
• Někde nemusela být střelecká kvalita dost dobrá - u Příběnic a Příběniček obléhatelé navršili val jen 80 m před čelem hradu - rozsahem to byla práce na dny až nižší týdny.
• větší vlastní výzkum dělal na Hasištejně, tam se našlo několik zlomků děl, jak na valu před hradem, tak i v táboře obránců. Většina z nich byla měděných (cca 58-93% Cu), zlomky projektilů nejčastěji skoro čisté olovo, párkrát železo a několik cínových. Domnívá se, že kov na obojí je z místních krušnohorských zdrojů.
• Česko-bavorská válka znamenala přeměnu hradů z rezidencí nobility na kasárna (velké stáje na Herštejně)
• ještě zajímavost. Na Přimdě v roce 1580 byla děla z let 1512, 1515 a 1526 s erby Švamberků, ale nešlo se k nim dostat, protože byly ztrouchnivělý schody na věž.
• trochu řešil i Karlštejn, Křivoklát (tam byl člověk od praků a našla se tam malá hlavice píšťaly) Sion, ta celkem známá zpráva o střele z Hradu na dnešní Mariánské náměstí u Hájka, Boršegrýn a určitě mi něco uniklo.

V těch písemných pramenech z 15. století je spousta zmínek o palných zbraních na hradech, tohle všechno bylo na Točníku v roce 1430: M. PANGERL, Ausrüstung einer böhmischen Burg im Jahre 1430. Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. 1876. Prag: Druck der k.k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, roč. 14, č. 1, s. 71. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/u ... 1b63bd97ba

Dále viz třeba Robert ŠIMŮNEK, Hradní inventář jako typ písemnosti a možnosti jeho badatelského využití
na příkladu inventářů rožmberských hradů ca. 1450-1470, Husitský Tábor13, 2002, s. 229-253: https://rukovet.cms.flu.cas.cz/static/O ... 3_2002.pdf

[Heiss]

Úplně to nesouvisí s výzbrojí obránců, ale shodou okolností jsme se teď na Palbě bavili o logistice obléhacích strojů a došli jsme k tomu, že přechod na palné zbraně velmi ulehčoval logistice. Pokud měla armáda v poli pět praků, mohlo to znamenat až skoro kilometrovou kolonu (bez započítání munice, náplně protizávaží a potravin pro osádky a voly/koně), oproti tomu pět děl s hmotností do jedné tuny mohla převézt kolona o délce nějakých sto metrů.

To pak útočníkům dávalo obrovskou operační svobodu.

[boukaljan]

Hložek, Josef; Sokol, Petr; Sýkora, Milan; Jansová, Štěpánka; Jansa, Zdeněk; Vavruňková, Veronika; Simet, Pavel; Skřivánková, Vendula; De Monte, Veronika Materiálová analýza kolekce fragmentů palných zbraní a projektilů z hradu Hasištejn Archaeologia historica. 2025, vol. 50, iss. 2, pp. 669-688: https://doi.org/10.5817/AH2025-2-12