Kanovnice

[Simplex]

Sice jsem to nečetl, ale před pár lety u nás vyšla publikace o premonstrátech od renomovaného německého autora a premonstráta. Naši premonstráti bohužel svojí Kateřinu Charvátovou nemají a zatím to nevypadá, že by byl někdo takový na obzoru.
Ulrich Gottfried Leinsle: Premonstráti, Plot 2020

premonstráti.jpg

https://www.knihovny.cz/Record/mkmost.1 ... d=33537011

[Ingolf]

Tohle mám, on je to přehled dějin premonstrátů od počátků až dodneška a záběr je na celou Evropu.
Kanovnictví tam taky rozebírá, počátky vidí taky u Chrodeganga z Met, který dal svým podřízeným pravidla po vzoru benediktinů. Kanovníci měli společnou klausuru, ložnici a jídelnu a společně se věnovali chóru a modlitbám. Majetek tedy dali společenství, ale měli k němu přednostní přístup.
Synoda v Cáchách r. 816 jasně rozlišila mezi kanovníky a mnichy, takže tu Chrodegangovu řeholi jakožto smíšenou zrušila. Kanovníci měli společné to bydlení a povinnost modliteb, ale nemuseli skládat slib a mohli si ponechat osobní majetek. Mezi biskupem a kanovníky stál probošt.
Pravidla úplně nesouzněla s reformním hnutím, a tak se kanovníci obraceli ke sv. Augustinovi, který sepsal pravidla pro členy biskupského domu v Hippu Regiu. Augustin ukládal modlitby, fyzickou práci a mlčení. Víc důrazu klade na duchovní život v lásce, takže jsou tu jednak bratrská napomenutí, jednak péče o slabé a nemocné.
Další klášterní reformy vedené z Cluny a Hirsau ovlivnily i kanovníky. Kněží se třeba stahovali k opuštěným kostelům a začali žít mnišským způsobem. Přijímali klášterní pravidla jako společný majetek, osobní chudoba, poslušnost a celibát.
Ke kanovnickým kostelům patřil sv. Viktor v Paříži, kam se r. 1111 nastěhoval Vilém ze Champeaux a založil teologickou školu. Něco z děl Huga a Richarda od svatého Viktora vyšlo česky - https://www.oikoymenh.cz/vyhledavani/?s ... ho+viktora
A premonstráti převzali také tu kanovnickou řeholi, která vychází z Augustina.

[Simplex]

Mně pochopitelně a stejně jako další církevní řády zajímají primárně z historického hlediska a ne z duchovního. Něco vydali i premonstrátky z Doksan, ale to se zabývá spiritualitou či možná už i teologií. Nebýt spojitosti s výraznými osobnostmi jako byl Jindřich Zdík, blahoslaveným Hroznata či Jiří z Milevska, tak se u nás premonstráty nikdo nezabývá.
https://www.knihovny.cz/Search/Results? ... Doksanech,

[Ingolf]

Mně pochopitelně a stejně jako další církevní řády zajímají primárně z historického hlediska a ne z duchovního.

Libor Jan někde prohodil, že ohledně takových klášterů je jednodušší zkoumat, v čem mniši žili, než čím žili. V klášteru se dají změřit rozměry budov nebo stavební materiál a dá se to obhájit, ale pustit se do vnitřního života nějakého mnicha, to si troufne málokdo a pokud ano, těžko se to obhajuje. Jenomže ten vnitřní život člověka je podstatnější. Jako když vidím člověka, tak ho můžu definovat biologicky, tedy podle pohlaví, výšky, barvy kůže, ale víc mě zajímá jeho duševní život, pokud mě vůbec zajímá. U těch mnichů a kanovníků to mám podobné, víc mě zajímá to duševní nebo duchovní (nezáleží na tom, jaký má jinak ke křesťanství vztah).