František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

[Ježek]

František Záruba, Hrady doby přemyslovské I: Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha, NLN, 2023, 592 s.


Časové vymezení je od přemyslovských hradišť po dobu Václava II. teritoriální historické Čechy (tedy i Kladsko) společně s Chebskem a jeho hlavně ministeriálními hrady. Kniha je členěna chronologicky, úvodem je shrnuta historie bádání. Druhdy nezajímavá "dědkologie" je překvapivě poutavě napsána a plasticky zobrazuje proměny vnímání hradů. Dál je přehledově popsán vývoj hradišť a hradské soustavy na našem území. Až třetí kapitola se věnuje prvním kamenným hradů na našem území (Vyšehrad, Pražský hrad, Přimda a Mělník). Následně jsou řešeny hrady Přemysla I. a Václava I., přemyslovský lovecký hvozd. Hrady Přemysla Otakara II. jsou ještě děleny teritoriálně (severní, východní, jižní, západní a střední Čechy), hrady Václava II. už ne.Poslední dvě kapitoly se zabývají několika málo hrady pražských biskupů a vývoji hradů na Chebsku, což kromě centrální lokality jsou hrady ministeriálů.

Nejdříve je popsána historie lokality, později podrobně popis stavby a to nejenom současného stavu, ale i historického vývoje.
Kniha je bohatě černobíle ilustrována, většina hradů má také půdorys (většinou nově zaměřený) a svoji novou rekonstrukci. K architektonických a archologickým pasážím se nemohu příliš vyjadřovat, nicméně F. Záruba se zde vyrovnává (i za pomoci nových poznatků a literatury) s některými příliš ukvapenými závěry T. Durdíka.

Chronologické, nikoliv abecední nebo typologické řazení je určitě přínosné, umožňuje vidět vývoj hradních staveb - postupný vznik kamenných hradů od počátku 13. století - buď hrady přechodného typu na místech hradišť nebo inspirace Podunajím a Štaufskou architekturou, hradní politiku jednotlivých králů - Přemysl Otakar I. a Václav I. tvoří základ sítě královských hradů, Václav I. začíná přestavovat hrady v křivoklátském hvozdu, Přemysl Otakar II. staví především v jižních Čechách (spojnice s Rakouskem), Václav II. v Čechách východních (spojnice s Polskem).
Detailní rozbor architektury hradů umožňuje vidět i další než fortifikační rozměr hradů, řada lokalit je zakládána prvoplánově jako rezidenční pro panovníka, který objíždí zemi (třeba Kadaň), případně jako oddechový (Křivoklátský hvozd, Bezděz a Houska za Přemysla II.).
Určitě je třeba kvitovat posunutí novodobé typologie (hrady přechodného/kastelového/... typu), do pozice pomocné, nikoliv hlavní kategorie. Archeologické/architektonické typologie ulehčují orientaci po určitém souboru, zamazávají ale jedinečnost každého objektu. Škatulkování omezuje hledání shodných rysů a tendencí přesahující jednotlivé typy.
Další kontext pro hradní politiku jednotlivých králů by nabídlo zpracování Moravy a celého Slezska, pro Václava II. neznám studii o jeho působení v Polsku (Nowy Sacz, možná další hrady?).

V historických přehledech je několik chyb, nebo možných jiných interpretací. Macek Mnich z Bukoviny nebude zřejmě purkrabí na Hradci Králové, ale Hradci nad Ostravicí (s. 193), Macek Mnich je osoba z okruhu opavského vévody. Vítek z Hradce nejspíš neměl pět synů (s. 205), hrad Orlík nevlastnil biskup Dětřich z Portic, ale jeho stejnojmenný synovec (s. 320), zmínka z roku 1260 se netýká Děvína v severních Čechách, ale míšeňského Döben (s. 353) - https://www.researchgate.net/publicatio ... hrad_Devin

Královna Konstancie zřejmě nestavěla hrady na jihovýchodní Moravě (Hodonín, Břeclav), Stavba věže v Břeclavi připisovaná kronikářem Konstancii je dendrochronologicky doložena jako mladší, z doby Přemysla II., resp Viléma z Hustopeč.
U dvojích purkrabích na Zvíkově je otázka, zda nejde o "zvíkovskou provincii", kdy jeden je na Zvíkově a druhý na Práchni (podobně se objevují castellani Znojmenses a jsou od hradů na Znojemsku, nejen ve Znojmě). Proto svědčí Purkart z Janovic, který je lokalizován na Zvíkov i Prácheň. Tuto teorii ale rozporují archeologické prameny, které v té době nedokládají stojící hrad v Práchni, ten se později naopak musí na místě hradiště postavit.

Blokově problematické jsou pasáže, které vycházejí z překonaných nebo alespoň zpochybněných teorií J. Žemličky o závislé šlechtě a T. Durdíka o královském založení hradů (na základě "královské" rozlohy staveniště), které jsou v pramenech doloženy jako šlechtické. Jindřichův Hradec a Lichnice jsou zde v kapitole sporných hradů, Rýzmburk jako královská stavba od doby Václava II.
V případě Jindřichova Hradce hrad vznikal na místě staršího hradiště, ale pokud se podle něj píše Jindřich už v roce 1220, tak je stavitelem sídla (ne nutně kamenného) zřejmě on. U Lichnice není třeba interpretovat pasáž "nos Smil, dei gratia dominis de L." na listině z roku 1251 jako nepřesný opis z 16. století či jako projev vděčnosti za dar rozestavěného královského hradu Lichnice, když tentýž magnát používá stejnou formuli i později (1262). Navíc v době, kdy už nemusí být novému panovníkovi příliš vděčný, tím spíše, že snad Smila vyhodil z funkce pražského purkrabího. https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/ ... chtenburka Smil z Lichtenburka si prostě začal stavět hrad tak velký, aby se do něj vešlo jeho ego, které dostal od mnohem větší šajby než byl Václav I.
Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.

Překonaná je také teorie, že vrstva drobných hradských beneficiářů stála za povstáním Přemysla, když jediným argumentem z pramenů je nemožnost identifikovat iniciátory povstání Ctibora a Jaroše. Na straně Václava stojí panské rody Hrabišiců, Markvarticů, Ronovců a jiní, na straně Přemysla zase Vítkovci, Strakoničtí a asi větší díl moravské šlechty. To není žádný lovčí nebo lesník z Plzence, na kterého čeká v případě výhry mladšího krále změna společensko-ekonomické formace a vyhazov.

Podobně výstavba královských hradů (a kláštera Zlatá Koruna) nebyla namířena proti Vítkovcům, jak dokázal L. Reitinger, když řada Vítkovců byla na čelných pozicích u dvora, (Vítek z Hradce, Oldřich z Hradce) a takřka všichni dospělí Vítkovci se účastní založení kláštera. Fatálně se vyhrotí vztahy mezi panovníkem a Vítkovci (a to zřejmě ne všemi větvemi) až v generaci Záviše, Vítkovci pak pochopitelně plení to, co mají nejblíž - ale proto, že to je nejblíž, nikoliv, že s tím čtvrtstoletí nesouhlasí.

Pokud shrnu výše uvedené, první díl série (druhý díl se bude řešit šlechtické hrady, další hrady doby lucemburské) má nakročeno k tomu, aby po Sedláčkovi, Menclové a Durdíkovi byla základní kastelologickou literaturou naší doby, než bude zhruba za další generaci přílivem nových hlavně archeologických poznatků překonána. Řada nepřesností v práci s historickými prameny a literaturou nastoluje otázku, jestli tak rozsáhlé téma by neměl dělat různorodější kolektiv, případně mít lepší redakci.

[Ingolf]

Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.

Koukal jsem do Velímského - https://www.databazeknih.cz/knihy/hrabisici-48701, Rýzmburk rodu zůstal. Hrabišici ztratili jiné majetky, včetně Boršenštejna a Saydy na druhé straně Krušných Hor.
Boreš byl popraven r. 1278, jeho syn Bohuslav II. zemřel v rozmezí 1279-80, jeho syn Boreš III. zvaný z Rýzmburka nebo z Oseka je r. 1291 plnoletý, zasedl na zemském soudu. Před zplnoletněním spravovali Rýzmburk bratři Předslav, Vilém a Protiva, asi hrabišičtí klienti. Předslav ze Solan byl svědkem posledního pořízení Boreše z počátku r. 1278.

[Simplex]

Jindřichův Hradec + Strakonice mají jedno společné, kousek od nich leží další hrad o jehož době vzniku se dodnes prakticky nic neví, protože na těchto lokalitách dosud překvapivě neproběhl výzkum.
V případě Jindřichova Hradce to je Vítkův Hrádek ležící u Blažejova, o kterém zastánci hypotézy o královském původu Hradce kdysi soudili, že byl původním sídlem zdejší větve Vítkovců, před zcizením Hradce.
https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-h ... k-14157200

vítkův hrádek.jpg

V případě Strakonic to je hrad s příznačným jménem Střela, první doložení vlastníci z poč. 14. s. pocházeli z Kasejovic a měli v erbu oslí hlavu a je ke Strakonicím dokonce blíže než Vítkův Hrádek k Hradci.
https://pamatkovykatalog.cz/zamek-679658

střela.jpg

kasejovice.jpg

Je zvláštní, že se to už dnes nikde neuvádí, možná je to dáno i osobou autora, který toho o hradech zrovna moc nenapsal. Tedy pokud odhlédnu od komerčních "kaplí" z lidovek, které vychází z diplomky.

[Simplex]

Jen pro dokreslení situace ve Strakonicích byla v knize Středověké hrady v Čechách a na Moravě od T. Durdíka a P. Boliny (2001) publikovaná tato kresba. Ze které je zřejmé, že by se Bavorové v době své největší slávy z okna dívali na cizí hrad, což nebylo zrovna obvyklé.

střela.jpg

A o stáří Vítkova hrádku má svědčit tzv. klasové zdivo, jak dokládá snímek ze stejné knihy.

vítkův hrádek.jpg

[Simplex]

---Z vícero důvodů a na rozdíl od Ježka, který byl hodně shovívavý, se nedomnívám, že vydavatelský počin NLN bude základní kastelologickou literaturou naší doby. Tedy pokud tím nebylo myšleno, že je publikace určena co nejširší veřejnosti. Podle mě to je literatura populárně-naučná a záleží na poučenosti čtenáře, zda pro něj bude daleko více populární či naučná. Zvláště v době, kdy jsou na webu běžně dostupné zdroje informací od čistě amatérských po zcela profesionální a navíc aktuální. A už vůbec nelze srovnávat autora s velikány typu Sedláčka, Menclové či Durdík, ať už se s odstupem doby na jejich dílo díváme jakkoli.
---Kdybych měl v plánu něco podobného vydat, tak by mě nikdy nenapadlo oslovit F. Zárubu, protože podle mého názoru a databáze HIU máme X kompetentnějších „hradologů“. Avšak možná neměli čas ani chuť se do podoného projektu pouštět, což chápu a navíc F.Z. už lze pokládat za kmenového autora Lidovek. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby podobnou sérii připravoval autorsky a odborně podstatně širší kolektiv, ale to by nemohla být především komerčním projektem. Proto je potřeba s velkou rezervou hledět na zásadní tvrzení, která se týkají i významných objektů. Ta se možná jednou změní v relevantní hypotézy, avšak jen pokud budou publikována jinde a předložena k diskuzi zcela jinému fóru. Vzhledem ke čtenáři by bylo bezpochyby férové, kdyby se tak stalo před publikováním v knize, ale to se vracíme na začátek. Nemá cenu řešit členění publikace, které je zcela závislé na současném datování objektů nebo hledat menší či větší faktografické chyby, protože základním problémem je autorův pohled na přemyslovské období, jak už zmínil Ježek. Ten podle mě vrací čtenáře někam na začátek 90. let, což se projevilo především u tzv. sporných lokalit. Vypadá to, jako by F.Z. ani nezaznamenal diskuzi, která tu probíhala a do níž bohužel nepřispěl. Z předchozích studií + knih je navíc zřejmé, že není zrovna velkým znalcem šlechty, což je při studiu jejich sídel dost podstatný hendikep.
---Takže to je hezká knížka s pěknými obrázky, plánky a pokud si ji koupím, tak se na ní bude prášit vedle kaplí, které jsem otevřel poprvé po deseti letech. Tím ovšem neříkám, že si své čtenáře nenajde a že nebude komerčně úspěšná, což je pro Lidovky nejdůležitější. A pokud to navíc někoho přivede k dlouhodobému zájmu o naše feudální sídla či dokonce přemyslovské období, tak svůj účel splnila.

[Simplex]

Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.

Koukal jsem do Velímského - https://www.databazeknih.cz/knihy/hrabisici-48701, Rýzmburk rodu zůstal. Hrabišici ztratili jiné majetky, včetně Boršenštejna a Saydy na druhé straně Krušných Hor.
Boreš byl popraven r. 1278, jeho syn Bohuslav II. zemřel v rozmezí 1279-80, jeho syn Boreš III. zvaný z Rýzmburka nebo z Oseka je r. 1291 plnoletý, zasedl na zemském soudu. Před zplnoletněním spravovali Rýzmburk bratři Předslav, Vilém a Protiva, asi hrabišičtí klienti. Předslav ze Solan byl svědkem posledního pořízení Boreše z počátku r. 1278.

Borešův konec byl patrně trochu jiný, než se v literatuře dosud traduje a to z mnoha důvodů. Už v době vydání Velímského monografie mnozí upozorňovali, že vůbec nezohlednil tzv. duchcovské nekrologium, objevené I. Hlaváčkem, které obsahuje zásadní informace. Před nedávnem k tomu napsal skvělou studii Jiří Šmeral, nevím jestli ho znáte, ale dlouhodobě se Hrabišicům věnuje a především řeší jejijch působení na moravskotřebovsku odkud pochází. Vyšla ve Východočeských listech historických, takže je málo známá, ale je volně přístupná s celým číslem. A protože jsem HrabišicofiI, tak si stále myslím, že k tomu patrně lze leccos dodat, zvláště k těm pověrám o propadnutí majetku.
obitit borso, illustris baro, poslední dny boreše z rýzmberka-šmeral jiří; vlh 45,2021
https://www.uhk.cz/file/edee/filozofick ... 5_2021.pdf

[Simplex]

---Zárubův názor na Jindřichův Hradec podle mě ukazuje, že patrně vůbec nechápe, jakým vývojem prošlo přemyslovské panství do konce 12. století. A navíc je to takový durdíkovský přístup, protože toho taky moc netrápili sídelně-historické souvislosti a utápěl se v typologii objektů, při vší uctě k němu. U Záruby mě tenhle přístup trochu překvapil, protože od něj mám pár studií, kde tyhle širší okolnosti zohledňuje.
---Podle mě je pravděpodobné, že území v jižních Čechách získal Vítek z Prčice od knížete Bedřicha v době jeho druhé vlády. Zda najednou nebo postupně nepokládám za důležitý, ale okolnosti napovídají, že roku 1220 byli Vítkovci v oblasti dávno zabydlení. Bedřich věděl, že v bojích o knížecí stolec bude potřebovat podporu svých Babenberských příbuzných a zároveň po odtržení Vitorazska a konečném rozhodnutí císaře musel zabezpečit novou hranici, aby se něco takového již neopakovalo. Tak daroval nejohroženější oblast praotci Vítkovců, čímž odměnil jednoho z nejpřednějších podporovatelů vladislavské větvě a zbavil se starostí s Kuenringy a spol. Za nejpádnější argument lze považovat listinu knížete Bedřicha z roku 1185 (CDB I, č. 309, s. 280), kterou udělil Hadmarovi z Kuenringu v lémo Vitorazsko a na níž svědčí i Vítek. Nebylo to inovativní řešení, ale jen zopakoval to, co vládnoucí knížata praktikovala přinejmenším od poč. 12. století. Když obranu ohrožených úseků hranic, kde hrozilo odtržení území, svěřovala (včetně málo osídleného zázemí) mocným rodům, které na to měly dost síly a financí. Asi není třeba dodávat, že při dvou čtvrtstoletích zmatků na začátku i konci 12. s. a téměř permanentnímu boji o pražský knížecí stolec, na to panovníkům nezbývala energii, čas natož peníze.
---Klasickým a patrně nejlépe zdokumentovaným příkladem jsou severozápadní Čechy proti Chebsku, kde málo osídlené a neúrodné území dostali Hroznatovci, Hrabišici a rod Jiřího z Milevska, kteří dále zapojili nejen své klienty. Podobných příkladů, a dokonce starších je víc, jen k nim máme podstatně méně zpráv nebo je spíše pouze tušíme. Vítek dostal řídce osídlené území, do něhož musel nejprve investovat s vědomím, že vložené prostředky se pravděpodobně začnou vracet postupně až za X desetiletí. A teď si položme zásadní otázku, k čemu by knížeti bylo izolované hradiště obklopené cizím územím (bez hospodářského zázemí), jehož provoz by zřejmě musel ještě dotovat? Objekt se po změně hranice stal pohraniční „pevností“ a dokonce se tu vybíralo i mýto na cestě z Podunají, ale taky mohl být za nedávných bojů poničen. Vzhledem k tomu, že se hradiště vůbec neobjevilo v písemných pramenech a bez archeologie bychom o jeho existenci nevěděli, asi zdejší výnosy knížecí komoru nezachraňovaly. To vše zároveň ukazuje, jak málo toho o „hradské soustavě“ víme, nejen o počtu a rozložení jednotlivých objektů, ale i o jejich případné hierarchii.
---Vítek využil výhodně položené hradiště jako základnu k vybudování hradu a díky archeologickým výzkumům víme, že se stavba kamenného hradu protáhla na desetiletí. Podle nedávné publikace NPÚ „bylo nové a moderní opevnění hradu dokončeno až za Oldřicha I. či Oldřicha II.“ To, že hrad byl postaven v areálu bývalého hradiště podle mě není důkaz, že zde museli Vítkovci nejprve působit ve funkci kastelánů, jak se někteří autoři domnívají. Navíc se mi nezdá pravděpodobné, že by prvorozený syn předního velmože spravoval v lepším případě druhořadé hradiště, ale šéfoval by spíše na nadřízených Doudlebech či Chýnově (je otázkou do jaké kastelánie náleželo). Podstatně hloupější mi ovšem připadá hypotéza, podle níž byl panovníkovi zcizen již rozestavěný hrad. Nedovedu si totiž představit, že zrovna osobnost typu Přemysla Otakara I. by se dala okrást, třebas i nejmocnějším šlechticem. Podoba hradu byla podle mě dána především místem a okolnostmi vzniku a možná i tím, že měl později připadnout nejstaršímu synovi. Důležité je i konstatování autorů, že se v písemných pramenech od počátku Jindřich a jeho potomci vždy prezentují jako nezpochybnitelní vlastníci hradu, což Záruba zmiňuje. Takže nevidím jediný, byť nepřímý důkaz nasvědčující královskému založení atd. a je zřejmé, že ani případné další archeologické výzkumy je nepřinesou.
---Je příznačné, že Zárubovi a spol. vadí Jindřichův Hradec, ale vůbec je netrápí Příběnice, které jsou považovány za jednoznačně nejnáročnější stavební podnik Vítkovců ve 13. století. Nemluvě o tom, že se donedávna za vítkovské založení považovaly i protilehlé Příběničky, o kterých se patrně raději ani nezmiňuje.
hrad jindřichův hradec-vaněk m.,růžička f.,mikeš j.,konečný m., npú 2017
Gersdorfová Zlata: Páni erbu zelené růže na stříbrném poli. O původu, rozrodu, pečetích a sídlech pánů z Krumlova, 2019, s. 30, 105.

[Simplex]

Pokud se podíváte do restříku zjistíte, že F.Z. při honu na královská či spíše pseudokrálovská založní pozapomněl na Třemšín.
Krofta T: Hrad obra Třemšína, místo druidského kultu či privatizovaný královský hrad? O konstruování minulosti jednoho vrchu, 2012
https://www.academia.edu/27128025/2012_ ... _minulosti
Krofta, T. - Křivánek, R.: Hrad Třemšín. Geofyzikální průzkum a jeho ověření pomocí vrtů a vzorkovací sondáže, 2014
https://www.academia.edu/27128466/2014_ ... =undefined

[Simplex]

Chtěl jsem něco napsat o Lichnici, ale stále bezezbytku platí to, co v roce 1995 napsali pánové Frolík + Sigl.

lichnice.jpg

Chrudimsko v raném středověku, s. 53

[Ježek]

Zany se na konferenci ptal na stav druhého dílu - ten je vydávaný z grantu, takže nemůže být k prodeji. Autor dostane asi 100 výtisků a jinak bude kniha zdarma ve formě PDF.

V současnosti je ve fázi nátisku. To jsme nevěděli, co je. Podle wiki: Nátisk je různým způsobem zhotovený tisk sloužící pro průběžnou kontrolu zpracovávané tiskové zakázky. Účelem nátisku je odhalit případné chyby ve vyřazení, obsahu a především vybarvení zakázky před zhotovením tiskové formy a vlastním tiskem.

[Simplex]

Řekl Záruba Zanymu, proč v tom Lidovky nepokračují? Ač je důvod nasnadě a doba komerčně úspěšného vydávání tlustopisů je pravděpodobně až na výjimky nenávratně pryč. To, že bude druhý díl rovnou "zdigitalizovan", považuji osobně za dobrou zprávu. Myslím, že Lidovky podobné tituly ve formě e-knih ani nenabízí.

[Ježek]

František Záruba: Počátky šlechtických hradů v Čechách
nová publikace online v pdf: http://hdl.handle.net/11025/64144

Těžko říct, jestli nevytvořit nové vlákno - druhý díl se jmenuje jinak, je jiný vydavatel, fyzicky existuje asi jen sto kusů, jinak je volně k dispozici elektronicky. Dřív než autor napíše 3. díl (Morava), tak předělá knihu o hradech doby Václava IV., takže to jentak nebude.

[Simplex]

Já bych nové vlákno nezakládal, to by jen tříštilo případnou diskuzi a nebyl by vidět vývoj debaty atd. Takto to bude mít případný zájemce vše na jednom místě, což je nesporně uživatelsky přívětivé. Konec konců to je stejný autor a pokračování stejného tématu.

[Ježek]

Bouky už má dočteno druhý díl, ten veřejně přístupný - zásadní dílo, nové půdorysy, odmítání Durdíkových hradů přechodného typu. Nevidí královské založení šlechtických hradů, občas neznalost relevantní literatury (Vítkovci), špatná jazyková korektura.

[Rubáš z Hrádku]

K druhému dílu Zárubových Hradů
Pokud jsem Fandu pochopil já, z grantu vyhrál tisk na ZČU v Plzni v minimálním nákladu. Tím je na cca 2 roky blokováno 2. vydání. To by snad mělo být po této době vydáno pro veřejnost opět v NLN.

[Rubáš z Hrádku]

K hradu Rýzmburku (pro Hrabišicofila Simplexe)
Hrad byl dlouhodobě zkoumán Ivanem Lehkým a Milanem Sýkorou. Výsledkem je zatím řada suvenýrů – leporelo, pohlednice. Již vytištěná je velmi pěkná barevná brožura pro poučenější laiky, ještě do léta (plán je jaro, ale známe to) by měla přibýt velká odborná publikace. Tam si snad Simpexi počteš! (Ostatně se na ní podílejí i někteří členové tohoto fóra)

[Rubáš z Hrádku]

K Zárubovo Hradům 1 a 2
Simplex píše: ---Kdybych měl v plánu něco podobného vydat, tak by mě nikdy nenapadlo oslovit F. Zárubu, protože podle mého názoru a databáze HIU máme X kompetentnějších „hradologů“. Avšak možná neměli čas ani chuť se do podobného projektu pouštět, což chápu a navíc F.Z. už lze pokládat za kmenového autora Lidovek. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby podobnou sérii připravoval autorsky a odborně podstatně širší kolektiv, ale to by nemohla být především komerčním projektem.----
On to byl spíš výzkumný projekt Fandy Z. financovaný z grantů. První díl stihl vyjít následně v NLN, druhý snad vyjde pro veřejnost cca za 2 roky. Takže myslím, že to není kniha či knihy na prvotní objednávku NLN. Ani oni by na prvoplánový projekt nezaplatili žádný „autorsky a odborně podstatně širší kolektiv“. A ani u osamoceného autora nelze v tomto oboru na 99 % počítat s nějakým přijatelným finančním profitem.
Obecně je dnes prakticky nemožné sestavit odbornou encyklopedii hradů. Ať už časově nebo teritoriálně omezenou. Kolektiv by byl nevyrovnaný, jednotlivec by musel být archeologem, historikem, stavebním specialistou, archivářem, kunsthistorikem, historickým geografem atd… Kolik takových lidí znáte? Kdo by je zaplatil a přinutil spolupracovat? Informace prarůzné kvality a pohledu jsou rozházeny po různých nedostupných sbornících… A po pár následujících letech a několika provedených archeologických průzkumech by byla zastaralá…
Já se hrady zabývám hlouběji asi 30 let, i když čistě amatérsky. Mám jich spoustu rozpracovaných, část shodou okolností i vyšla tiskem. Popularizační monografie mi trvá minimálně 2 roky. 2x jsem musel vytvořit texty k obecnějšímu výběrovému souhrnu hradů a bylo to peklo. Sice to bylo velmi, velmi popularizační, ale třetinu objektů jsem osobně neznal, názory starších badatelů se lišily, část regionální literatury je zcela nedostupná… Takže jsem velmi smířlivý k tvorbě jiných. Já oba díly považuji za přínosné....

[Ježek]

Pokud jsem Fandu pochopil já, z grantu vyhrál tisk na ZČU v Plzni v minimálním nákladu. Tím je na cca 2 roky blokováno 2. vydání. To by snad mělo být po této době vydáno pro veřejnost opět v NLN.

To, že to má ještě vyjít v NLN vím, ale myslel jsem, že relativně brzy, ne po 2 letech.

[Ježek]

Tato hypotéza vznikla jen jako vysvětlení rozlohy současných pozůstatků hradu. Osobně ji považuji za chybnou.

Ano, velká rozloha hradů, které jsou po celou svoji pramenně doloženou existenci šlechtické - Jindřichův Hradec (tam bude trochu překvapení podle dendro), Lichnice a Rýzmburk. To se opírá o tu podivnou listinu z JV Moravy Boreše jako kastelána. Na druhou stranu Smil z Lichtenburka si píše jako z boží milosti český šlechtic - prostě si udělal základy hradu, aby se do něj vešlo jeho ego.

[Simplex]

Ano, velká rozloha hradů, které jsou po celou svoji pramenně doloženou existenci šlechtické - Jindřichův Hradec (tam bude trochu překvapení podle dendro),

To dendro je ke hradu nebo ještě k předchozímu hradišti? Překvápko směrem dolu či nahoru? Stačí naznačit, my to nevykecáme Svůj názor k Rýzmburku jsem už vysvětloval v jiných vláknech a považuju za zbytečné ho opakovat a zatím taky nemám důvod ho měnit. Jak uvádí Tomáš Somer, je to opis příjemecké listiny pro Velehrad z 15. století, což málokdo z těch co se na ni odvolávají, zmiňuje.