Mnichov 1938

[jur]

Máš k tomu někde literaturu?

U nekolika polskych historiku jsem nasel info o tom dopisu. Pise o tom napr. dr Joanna Januszewska - Jurkiewicz tady: Józef Piłsudski wobec Zaolzia (1919— 1935), umisteno na https://bibliotekanauki.pl :

"Rosnące napięcie Naczelnik Państwa chciał rozładować drogą rozmów dwustronnych.
Z taką misją wyjechał do Pragi Stanisław Gutowski, wiozący list Józefa
Piłsudskiego do Masaryka. Treść listu wyraźnie wskazywała na dobrą wolę, by
groźbę konfliktu z południowym sąsiadem zażegnać. Naczelnik Państwa pisał
m.in.: świadom odpowiedzialności za przyszłość i powodowany uczuciem
szczerego podziwu dla Pańskiego szlachetnego narodu, uważam za konieczne
uczynić z mej strony wszystko możliwe, aby przyjazne i bezpośrednie stosunki
zostały bezzwłocznie nawiązane...” . Zadaniem misji Gutowskiego miało być
dążenie do „wyrównania trudności, mogących się zawsze pojawić między dwoma
sąsiednimi narodami, tak długo zwłaszcza, jak ich granice państwowe nie zostały
definitywnie wytyczone”4. Rozmowy zakończyły się fiaskiem, bowiem premier
rządu czechosłowackiego Kareł Kramar stanowczo stał na stanowisku przynależności
do Czechosłowacji Śląska Cieszyńskiego w granicach historycznych i zakwestionował
pełnomocnictwo ostrawskiego Narodniho vyboru do zawarda umowy
z 5 listopada. W sprawie powołania mieszanej komisji Kramar wyraźnie grał na
zwłokę. Także rozmowy z prezydentem Czechosłowacji — Masarykiem nie
przyniosły efektu, ten bowiem uchylił się od zajęcia stanowiska w sprawie
cieszyńskiej, pozostawiając rozmowy w kompetencji premiera. Rozmowy skazane
były zatem na niepowodzenie5. Było to oczywiste w sytuacji, kiedy równolegle rząd
Kramara, w obecności prezydenta Masaryka, formułował zasięg terytorialnych
roszczeń Czechosłowacji na północy6."

Pise to profesionalni historiczka : https://us.edu.pl/instytut/ih/osoby/joa ... urkiewicz/

Zajímalo by mě, jak si Piłsudski tu přátelskou dohodu představoval, protože pro rozdělení Těšínska tak, aby tehdy byly spokojené obě strany, moc nevidím.

Tezko rict, co mel v hlave Piłsudski, ale nejprirozenejsi zaklad jednani byla linie, domluvena Narodnimi vybory a podepsana 5.11.1918 - to znamena etnicke rozdeleni.
Pridal bych k tomu, że tuto lokalni dohodu potvrdili 8.11.1918 lide ze skupiny, kterou vy nazyvate "muzi 28. rijna" - tak pise prof. Marek K. Kamiński v knize "Konflikt polsko-czeski 1918-1921", str. 13, cit.:

"Rada Narodowa w Pradze zdecydowała się jednak w depeszy z 8 listopada do Stanisława Głąbińskiego uznać umowę z 5 listopada 1918 r., zawartą między lokalnymi władzami polskimi i czeskimi na Śląsku Cieszyńskim. Pod odpowiednim dokumentem podpis złożył nie tylko Svehla, lecz również jego koledzy Alois Rasin, Jiri Stribrny i Frantisek Soukup. Wszyscy czterej reprezentowali odpowiednio partię agrariuszy, narodowych demokratów, narodowych socjalistów i socjaldemokratów. Wkrótce jednak czechosłowacki konsul przy Polskiej Komisji Likwidacyjnej w Krakowie Locher pozwolił sobie ... " - a pak se toho chytli Masaryk, Benes a Kramar, coz vedlo k ceskoslovenske agresi 23.01.1919 a vsemu, co po ni nasledovalo.

Citace jsou v polstine, ale prekladac google to zvladne.

Jinak, ve [Slovanském přehledu] ...

Beck behem porad s prezidentem a velitelem armady formuloval polskou politiku v dobe ceskoslovenske krize 1938 takto :
" Czesi nebudou bojovat.
Francie a Vlk. Britanie nejsou ani materialne ani moralne pripraveny jit do valky.
Soveti budou pouze strasit a harasit zbranemi.

Pokud bych se ale mylil , polska politika se musi obratit behem 24 hodin o 180 stupnu, protoze Polsko nemuze byt ani omylem na strane Nemecka ve velke evropske valce."

[Simplex]

Že ta zmluva nebola len formalna, doklada aj to, že tu boli sovietsky dôstojnici na kontrolu letisk a že ČSR vyrabala v licencii novy sovietsky lahky bombarder SB-2 pod označením B-71. Nakoniec podpisoval ju Beneš ešte ako minister a ten mal velku slabosť na Sovietov.

---Licenční výroba SB-2 nebyla důsledkem československo-sovětské smlouvy, nýbrž východiskem z nouze. Československo nejprve oslovilo nejbližšího spojence Francii (bavíme se cca o první pol. roku 1937) a mělo zájem o licenci na Potezy řady 630. Jenže nakonec samotná firma odmítla licenci prodat, protože považovala stroj za nehotový, taková solidnost je dnes stěží představitelná.
---Následně se Československo obrátilo na Británii a chtělo koupit licenci na Bristol Blenheim, který byl zrovna zaváděn do operační služby. Jenže Britové očividně o posílení obranyschopnosti Československa nestáli a udělali vše, aby k němu nedošlo, což zpětně vzato nepřekvapí. Británie Československo nikdy nemilovala a politika appeasementu byla dávno v plném proudu. To není spekulace, protože ve stejné době prodali licenci za podstatně měkčích podmínek bez problému Jugoslávii a Finsku. Pokud by nám licenci prodali, tak se podle odborníků mohla prakticky okamžitě rozběhnout výroba.
---Cestou do Británie, kde našemu pilotovi (pplk. Karel Mareš) neumožnili ani Blenheim vyzkoušet, byl pozván světoznámou nizozemskou firmou Fokker k zalétání typu G-1. Nevím, jestli se o letadla zajímáte, ale pokud ne, tak se mrkněte na net, protože to by nádhernej stroj (stejné koncepce byla i mladší Praga E-51). Navíc byl z uvedených typů nejvýkonnější, technicky nejvyspělejší a pro naše potřeby nejperspektivnější. Rovněž tento typ by Avia svedla zavést rychle do výroby, protože už jeden typ Fokkera v licenci vyráběla, takže měla s jeho konstrukcí zkušenosti. Z neznámého důvodu (korupce, hloupost?) o něm MNO vůbec neuvažovalo, byť by nám Fokker licenci pravděpodobně bez problémů prodal, protože zakázky pro nizozemskou armádu ho neuživili.
---Takže nám vlastně nic jiného nezbývalo, než pořídit si licenci na SB-2, přestože byl z uvedených typů „nejstarší“ a nejméně perspektivní. Nechci to protahovat, protože podrobnosti si můžete přečíst v odborné literatuře, ale zjednodušeně napsáno, jsme dostali licenci na SB-2 za licenci na škodovácký horský kanón. Sověti si z licenčními podmínkami na výrobu čehokoli hlavu nedělali, takže se Škodovka zdráhala jim licenci prodat, ale Avia byla součástí koncernu Škoda, takže to vlastně zůstalo doma. Navíc se Sověti zajímali i o další škodovácké výrobky + technologie, takže v tom mohla hrát podstatnou roli i vidina budoucích zisků. Není vyloučeno, že na Škodovku tlačilo vedení státu a přislíbilo jim kompenzovat ztráty státními zakázkami, ale to je moje spekulace, kterou v literatuře nenajdete. Pochybuji, že by se předešlé stalo bez neformálního souhlasu frantíků, protože od roku 1919 byl hlavním akcionářem Škodovky francouzský koncern Schneider-Creusot.
---Na doplnění je třeba uvést, že SB-2 měly být po rozběhu výroby postupně nahrazeny letouny Aero A-300. Náhlá láska Sovětů ke Škodovce byla důsledkem nástupu Hitlera k moci, po němž nebyla možná další spolupráce mezi Sověty a Rheinmetallem.
Václavík Josef: Avia B-71/SB, Jakab 2021
https://www.knihovny.cz/Record/svkul.37 ... d=32204793
Kučera Pavel: Československé prototypy 1938, 2. díl, Jakab 2007
https://www.knihovny.cz/Record/vkol.SVK ... d=32204781
Dejmek Jindřich: Nenaplněné naděje : politické a diplomatické vztahy Československa a Velké Británie od zrodu První republiky po konferenci v Mnichově (1918-1938), Karolinum 2003
https://www.knihovny.cz/Record/kjdpb.61 ... d=32212397

[Ježek]

Sověti si z licenčními podmínkami na výrobu čehokoli hlavu nedělali, takže se Škodovka zdráhala jim licenci prodat, ale Avia byla součástí koncernu Škoda, takže to vlastně zůstalo doma.

Tuhle větu nechápu.

[Simplex]

---Od počátku 30. let nakupovali Sověti bez ohledu na cenu špičkové strojírenské výrobky, aby je následně obšlehli, přizpůsobili svým potřebám a popřípadě masově vyráběli. Nebo koupili licenci na výrobu určitého počtu kusů a dopadlo to stejně. Takže bylo Škodovce jasné, že bez ohledu na to, jaký typ licence jim prodá, soudruzi si naflákají kolik kusů se jim zachce. Sovětský svaz byl uzavřenou zemí, málo kdo se tam dostal a pokud ano, tak se nemohl svobodně pohybovat, všechno bylo tajné a možnost kontroly tak byla nulová.

afghanistán1.jpg

[palo satko]

Až v roku 1965 ZSSR pristúpil k Parížskemu dohovoru o ochrane priemyselného vlastníctva.

[Simplex]

Až v roku 1965 ZSSR pristúpil k Parížskemu dohovoru o ochrane priemyselného vlastníctva.

---To jsem nikdy nezjišťoval, ale nepochybuji, že máte pravdu. Pravděpodobně se shodneme, že pro takové režimy je podpis jakékoli smouvy pouhou formalitou a fakticky se tím necítí zavázáni. Viz chování Číny, která obšlehla vše, co se tam vyrábělo a každý to věděl. Kdyby se Amíci a nejen jejich nenažrané korporace nechovali jako debilové, tak dnes nemuseli řešit systémového protivníka (nepřítele).
---Díval jsem se do literatury a tam je uvedeno, že na Škodovku tlačilo MNO. Tak jsem nebyl, až tak daleko od pravdy.

[palo satko]

Na vyške som mal semester priemyselneho a patentoveho prava. Takže som to vedel. Našiel som rok, kedy to podpisali. Ináč československi vynalezci a vyrobcovia za socika mali problem si dat svoje vynlezy a vyrobky chraniť. Papalašom bolo luto devizovych poplatkov za registraciu v podstatnych krajinach: Nemecko, USA, Japonsko, UK, Francia. Niečo dobra urobili a hned aj bez ochrany s tym išli do Brna na vystavu.

[Simplex]

---Na to, že se za socíku šetřilo na licencích jsem už párkrát někde narazil a až takovou hloupost jsem nečekal. Zvlášť když z toho mohli soudruzi za příznivých okolností vytřískat nedostatkové valuty.
---K tomu SB-2 jsem zapomněl dodat i další publikaci, která se věnuje jeho konstruktérovi Tupolevovi a celé jeho kariéře. Pokud si dobře vzpomínám, tak letoun vznikl v jakémsi "gulagu" pro konstrutéry, což bylo v tehdejším bolševickém Rusku normální. Kniha je zajímavá i proto, že Tupolevova kariéra trvala mnoho desetiletí.
Tupolev, muž a jeho letadla
https://www.knihovny.cz/Record/svkos.MV ... d=32237057
---Základem pro vývoj Aera A-300 byl dopavní letoun Aero A-204 prezentovaný i ve Franicii. Pro tehdejší československé poměry je příznačné, že ho nekoupili ČSA ani jejich málo známý škodovácký konkurent ČLS (Československá letecká společnost). O tom, že třístovka nebyla ve své době žádnej krám, svědčí nejen zájem z dalších zemí, ale i to, že si dokumentaci vyžádali dokonce Amíci.

s-l1000.jpg

Šoffler Jiří: Civilní letecká doprava Československa : léta 1918-1948, Naše vojsko 2019
https://www.knihovny.cz/Record/mkricany ... d=32237324

čls.jpg

Sice už to je daleko od tématu, ale přidávám odkaz na další zajímavou knihu o našem civilním letectví.
Jindra Miroslav: Nebe, peklo, zem : příběh první letušky ČSA Máji Staré a lidí kolem létání na pozadí historických událostí, Barrister & Principal 2013
https://www.knihovny.cz/Record/mktrebic ... d=32237714

2025-08-31_080024.jpg

[Simplex]

Malá ukázka jak vážně brali v bolševickém Rusku licenční smlouvy na příkladu britských tančiků Carden Loyd, které vyráběl koncern Vickers-Armstrong.

licence.jpg

[Simplex]

Když už jsem zabředl do té letecké támatiky, tak přidávám obrázek Fokkeru, na který (a podobné) můžete narazit na netu. Ač to tak možná na první pohled vypadá, tak výsostné znaky nejsou československé, neboť v místě kde se stýkají výseče trikolóry, najdete malé oranžové "něco". Meziválečné Nizozemí používalo tři sady výsostných znaků. V Evropě "československé" a další dvě sady pro tzv. KNIL, což byla Nizozemská královská armáda Východní Indie (dnešní Indonésie.)

fokkr G 1.jpg

Jak to přehledně ilustruje tento obrázek.

48540_zrzut-ekranu-2022-10-7-o-12-48-16.jpg

[Simplex]

Málo kdo ví, že nejen Finsko mělo v meziválečném období na výsostném znaku svastiku a zrovna teď jsem narazil na článek.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz
Ovšem nebylo samo, protože svastiku používaly i pobaltské země, ač si nevybavuji jestli všechny.

[Simplex]

.
V horském terénu je to sice nepodstatná výhoda, ale jakmile by se německé tankové a lehké divize rozjely do otevřené krajiny (což se na jižní Moravě stane prakticky po překročení čáry)

---Jedním z neustále opakovaných mýtu je, že na jižní Moravě nebylo vybudováno opevnění, což je naprostý nesmysl a není problém si k tomu sehnat literaturu. Pokud se podíváte na mapu, tak Morava není „placka“ srovnatelná s územím na sever od někdejších československých hranic nebo severní Francií. Dyje sice na mapě vypadá jako potůček, ale překračování i takových vodních toků nebylo pro tehdejší armády jednoduché. Navíc musely na druhou stranu dostat techniku a pokud byly pod palbou, tak to bylo náročné. Každý si dovede představit, jak zranitelní byli koně. Pokud se podrobně podíváte na mapu, tak okolí Dyje na sever či severozápad od Znojma není pro přechod řeky ideální a s odstřelením Vranovské přehrady se skutečně počítalo.
Utajené pevnosti : československé opevnění z let 1936-1938 na jižní Moravě : malý průvodce / kolektiv autorů

preview510.jpg

https://www.knihovny.cz/Record/kkdvy.Vy ... d=32262426

Opevňovací práce na jižní Moravě: dokumenty z archivních fondů moravské provenience 1936-1940 / [editor Vladimír Fic]

preview510 (1).jpg

https://www.knihovny.cz/Record/nkp.NKC0 ... d=32262439
Jihozápadní Morava v září 1938: k 75. výročí konce 1. republiky 1938-2013 / Zdeněk Jaroš

2025-09-04_154330.jpg

https://www.knihovny.cz/Record/czhistbi ... d=32262449

[Heiss]

---Jedním z neustále opakovaných mýtu je, že na jižní Moravě nebylo vybudováno opevnění, což je naprostý nesmysl a není problém si k tomu sehnat literaturu. Pokud se podíváte na mapu, tak Morava není „placka“ srovnatelná s územím na sever od někdejších československých hranic nebo severní Francií.

S většinou souhlasím, šlo mi primárně o to, co by se nejspíš stalo v momentě, kdy by přešli Dyji a prorazili opevnění v tomto sektoru – potom mi ani Chřiby, ani Brno se stavem čs. záloh nepřidávají na optimismu, ovšem za předpokladu, že by německé divize zvládly další manévry, nebo kdyby tam přisunuli dostatečné zálohy.

Pro přechod Dyje je asi nejlepší analogií přechod Másy (a možná ještě některé epizody z Polska; v paměti mi vyvstává jméno Mława, ale musel bych hodně ověřovat jak moc si jsou oba scénáře podobné) a myslím, že bychom se měli začít dívat podrobněji na tyto akce, protože bez analogií se tady můžeme "hádat" o kvalitách opevnění, ale nikdo moc nedokáže říct, jak moc velkou překážku by pro Němce představovala.

Nechci tím říct, že by si s nimi Wehrmacht poradil v řádu hodin, ale stejně tak jsem velmi skeptický ke scénářům nekonečné obrany ve stylu Hearts of Iron IV. Další vývoj války by byl určován tím, kde a jak rychle by Němci opevnění a hranici překonali, jenže to se velmi těžko odhaduje a rád bych pro tyto odhady viděl i nějaké analogie z první fáze války.

Každopádně, díky moc za odkazy na literaturu, projdu si ji. Rád bych se na možnosti obrany Československa podíval časem podrobněji, takže se bude určitě ještě hodit.

[Ingolf]

---Jedním z neustále opakovaných mýtu je, že na jižní Moravě nebylo vybudováno opevnění, což je naprostý nesmysl a není problém si k tomu sehnat literaturu.

Dva bunkry a menší muzeum jsou přímo u velkomoravského Pohanska - https://mapy.com/cs/turisticka?planovan ... 67455&z=17

Výstavbu opevnění měl nějakou dobu v gesci ministr národní obrany František Machník. Machník byl členem agrární strany a je to takový argument proti dalšímu mýtu, a sice že agrárníci byli nějací sympatizanti fašismu nebo snad nacismu (i když měli taky svoje extrémnější křídlo).
Na stránkách Poslanecké sněmovny je Machníkův projev o potřebě vojenské obrany státu, přerušovaný výkřiky komunistů a chvílemi i poslanců za SdP: "Totéž platí o t. zv. pohraničním pásmu. Je samozřejmé, že prvá svá opatření na ochranu státu učiníme a musíme učinit především na hranicích státu (Výkřiky komunistických a sudetskoněmeckých poslanců. - Místopředseda Košek zvoní.), abychom snadněji odrazili případný útok nepřítele a ochránili svou vlast před válečným pustošením. " - https://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/sten ... 039006.htm

[Simplex]

Ingolf

Nejlepší vojenskej pohlavár první republiky byl nepochybně Josef Svatopluk Machar. Nechci kecat, ale někde jsem kdysi četl, že právě Machar se zaslouži o to, že jsme neměli miliční armádu ale kádrovou. I když prvním ministrem obrany byl Klofáč, nikdy jsem to neověřoval, ale pokud to tak bylo, pak je to vzhledem k jeho předchozímu životu dost překvapivé.

Agrárníci se zasloužili o pohonnou směs Biboli, o níž tu kdosi už psal. Což byla zjednodušeně napsáno směs lihu a benzínu. Občas se v literatuře píše, že díku tomu nedosahovaly letecké motory maximálních výkonů, což mělo poškozovat naše letectvo. Kdysi se o tom vedla odborná diskuze na palbě (palba.cz), z níž vyplynulo, že to je nesmysl. Pokud se tam podíváš, tak se k tomu vyjadřovali lidi co tomu pravděpodobně rozumí. Z dostupných údajů počítali oktany, dělali grafy, porovnávali to s údaji výrobců atd. V případě války bychom ušetřili trochu benzínu, protože lihu jsme měli vždycky dost

Díky agrárníkům se trošku zbrzdila motorizace armády, ale žádná katastrofa to nebyla, zvláště v porovnání s ostatními státy. Patrně větší vliv měli na zachování jezdectva i když toho se ještě úplně nechtěla zbavit snad žádná armáda. Bez jezdectva by nebyla pořádná přehlídka a lidi to měli rádi

Největší peckou byly cyklistické jednotky, jeden českej týpek o tomto fenoménu napsal knihu a pokud vím, tak to je světovej unikát. Vzal to od jejich vzniku, přes vývoj a jejich rozšíření v jenotlivých armádách. Dodnes si pamatuju na fotku, kde šplhá Talián s "plnou polní" a kolem na laně, zdálo se mi to neuvětelné.
Hrubíšek Ivo: Kola, armády, války, Cykloknihy 2003
https://www.knihovny.cz/Record/mkchrudi ... d=32392348

preview510.jpg

Později napsal Ivo Pejčoch, který se primárně věnoval obrněné technice, publikaci o cyklistických jenotkách českoslovenké armády. Především proto, že byly zřazeny do tzv. rychlých divizí. Bohužel kmenový autor vydavatelství Světa křídel už zemřel, ale zůstala po něm úctyhodná řádka knih. Tuhle knihu jsem nečetl, protože jsem se vrátil ke středověku. Trošku jsem se od agrárníků vzdálil ...
Pejčoch Ivo: Cyklistické jednotky československé armády, Svět křídel 2017
https://www.knihovny.cz/Record/nacr.24a ... d=32392410

preview510 (1).jpg

Zpět k opevnění. V roce 1935 vzniklo a řídilo výstavbu opevnění Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) a od jeho názvu je odvozeno lidové pojmenování objektů lehkého opevnění vz. 37. Patrně nejznámějším šéfem ŘOPu byl generál Karel Husárek, který zemřel až počátkem sedmdesátých let.

[Simplex]

Když už jsem zmínil chebské vydavatelství Svět křídel, tak doporučuji každému zájemci nejen o vojenskou tématiku navštívit jeho stránky. Z názvu je jasné, že se ve svých počátcích věnovalo primárně letecké tématice.
https://www.svetkridel.cz
K poctě Ivo Pejčocha vydalo stejnojmenné vydavatelství v roce 2020 sborník plný zajímavých studií od předních odborníků. Ivo Pejčeoch pracoval mimo jiné i ve Vojenském historickém ústavu, což je důkazem jeho odborné způsobilosti.
kolektiv: Dějiny a osudy : in memoriam historika Ivo Pejčocha, Svět křídel 2020
https://www.knihovny.cz/Record/kkvy.233 ... d=32392507

preview510.jpg

[Simplex]

Každopádně, díky moc za odkazy na literaturu, projdu si ji. Rád bych se na možnosti obrany Československa podíval časem podrobněji, takže se bude určitě ještě hodit.

Ve starejch "papírech" jsem narazil na odkakz se seznamem nejen článků a nejen o našem opevnění, který je pouze do roku 2005 a fakt je co číst
Přehledná bibliografie článků a literatury
o opevnění, vydaných v ČSR, Protektorátu Čechy a Morava, ČSSR, ČSFR a ČR od roku 1918
https://www.pevnosti.cz/bibliografieL.html
Taky jsem si všiml, že NV znovu vydává slavnou knihu Umlčené zbraně z roku 1966.
https://www.nasevojsko.eu/nasevojsko/es ... gLVMfD_BwE

2025-09-27_180631.jpg

Publikace se dodnes prodává za slušný prachy i když ji ve fondu má snad každá venkovská knihovna.
https://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Um ... sub=Hledat
Něco novějšího z roku 2015.
https://www.knihovny.cz/Record/kvkl.LiU ... d=32481347

2025-09-27_182804.jpg

[jur]

Tehdejší polská diplomacie směřovala k dočasným územním ziskům, bez ohledu na následky.

Z korespondence Benesz - Mościcki a z dopisu Krofty vyplyva, ze uzemni zisky mely byt trvale, ne docasne.

Polsko pomáhalo Maďarsku destabilizovat situaci na Podkarpatské Rusi

Na Podkarpati byly v mezivalecnem obdobi tabory - zakladny ukrainskych terroristu z OUN-UPA a UWO, kteri pronikali do Polska, na hranici obcas dochazelo k prestrelkam. Nasi funkcionari KOP vzpominali, ze Ukrainci byli vyzbrojeni zbranemi czs. vyroby. Tezko si predstavit, ze existence takovych zakladen byla mozna bez souhlasu a podpory prislusnych czs. sluzeb.
Zminuje o tom take Beck v knize "Ostatni raport", a take marsz. Rydz-Śmigły.
Po obsazeni Podkarpati Madarskem terroriste najednou zmizeli, prestali se objevovat na hranici.

Propolskost skončila onou anexí, která nic zásadního nepřinesla (Těšínsko byla průmyslová oblast, ne hory).

Po vojenske strance zajisteni horskych prusmyku urcite pomohlo.

A po obycejne lidske strance?

V Cieszynie je knihovna - Książnica Cieszyńska - kde jsou ruzne sbirky, mezi jinymi take na tema Zaolzie 1938. Je tam napr. takove svedectvi :

„A tak jsme byli 11 měsíců v Polsku, bylo nam dobře, už jsme nebyli polská prasata ani blbi slezané jako za Čechů, žili jsme jako doma.“ Franciszek Wantuła: Můj deník č. 1 (Deník dělníka v Třineckých hutích, 1979)

Právě, že ano. V Polsku vládal vojenská junta, která uvěřila vlastní propagandě a domnívala se, že Polsko je vojenská a ekonomická velmoc (přeceňování vlastní pozice je vlastní polské diplomacii dodnes, ovšem ne tak extrémně).

Propaganda byla i v 1.CzSR - napred se organizovaly mohutne demonstrace na obranu republiky, mobilizace, a pak nikdo ani nevysruboval ventilky z pneumatik vojenskych vozidel, nemluve o skutecnych zpusobech zniceni zbrani, aby je nedostal nepritel.
Letectvo, tanky, kanony a jinou vyzbroj slo premistit na Slovensko, Podkarpati, do Rumunska, do Polska - misto toho Ceskoslovensko je i s papirama odevzdalo nacistum a vyzbrojilo Hitlerovi 1 mln armadu.
Ale - samozrejme - za vsechno muze Polsko.

Obrana velmoci se rozpadla v prvních zářijových dnech roku 1939.

Ty se posmivas, że obrana Polska trvala kratko - ve skutecnosti do 6.10.1939.
Jiste, bylo by lepe, kdyby trvala dele, ale Wojsko Polskie vyradilo z boje kolem 950 nemeckych tanku a jinych obrnenych vozidel (cast uplne, cast slo opravit, ale momentalne byly k nicemu), a take kolem 450 sovetskych stroju. K tomu kolem 400 nemeckych letadel. Padlo pri tom pres 60 tis. polskych vojaku, vice nez 130 tis. bylo ranenych.
Diky polskemu odporu Hitler nebyl schopny zautocit na zapad v 1939.

Chtěli změnit versailleský systém, aniž by chápali, že Polsko na jeho základě vzniklo a rozvrácení povede k zániku i Polska.

Mohu te ujistit, ze chapali celkem spravne.
Versaillesky system de facto padl uz v roce 1925 - Locarnské smlouvy.
Potom Pakt čtyř 1933, ktery sice nevstoupil v platnost, ale v Mnichove - asi pouze shodou okolnosti, ze ano? - rozhodovaly zrovna Francie, Vlk. Britanie, Nemecko a Italie.
Remilitarizace Porýní 1936 - Beck nabizel Francii vojenskou pomoc v pripade, ze by chtela proti tomu zasahnout.
A tak dale ...

[Simplex]

Dvě zajímavé publikace, které málokdo zná.
Plachý Jiří: Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939
https://www.knihovny.cz/Record/kvkl.LiU ... d=32435671

preview510.jpg

Friedl Jiří: Vojáci - psanci : polská Svatokřížská brigáda Národních ozbrojených sil na českém území v roce 1945
https://www.knihovny.cz/Record/svkpk.PN ... d=32435675

preview510 (1).jpg

[jur]

Jak se to vezme. Pokud by vzniklo nějaké československo-polské spojenectví ...

Nazory prof. Wiesława Balceraka z Instytutu Historii Polskiej Akademii Nauk ohledne teto neuskutecnene aliance :

https://rcin.org.pl/ihpan/dlibra/public ... 25/content

https://rcin.org.pl/dlibra/publication/ ... 71/content

Zase v polstine, ale strycek google to jiste hrave zvladne.

Mohl bych prelozit, ale abych rekl pravdu, nechce se mi, sorry. Nemam take souhlas pana profesora.