Hrad Skála /Zcala/

[Ježek]

Profesor Žemlička hrad Skálu klade opatrně na severovýchod Čech, v článku Pět mrazivých dnů. K topografii bojů Bedřicha a Soběslava II. v lednu 1179, v ČSPS 129, 2021/2

[Simplex]

Tam ho kladli už klasici jako Novotný, Šimák a další, pokud už ne Palacký. Svého času za něj považovali Hrubou Skálu, ale třeba i Königstein. Podle mě to muselo být někde na periferii, když tam Bedřich nechal Soběslava II. vegetovat až do útěku do ciziny. Nebo Bedřich prostě neměl na Soběslavovo pronásledování kapacity a navíc věděl, že dříve či později musí odejít do ciziny a počkat tam na svoji další příležitost. Téměř určitě to nebyl kamenný hrad, takže nějaké hradiště.

[Ježek]

Tam ho kladli už klasici jako Novotný, Šimák a další, pokud už ne Palacký. Svého času za něj považovali Hrubou Skálu, ale třeba i Königstein. Podle mě to muselo být někde na periferii, když tam Bedřich nechal Soběslava II. vegetovat až do útěku do ciziny. Nebo Bedřich prostě neměl na Soběslavovo pronásledování kapacity a navíc věděl, že dříve či později musí odejít do ciziny a počkat tam na svoji další příležitost. Téměř určitě to nebyl kamenný hrad, takže nějaké hradiště.

Název Skála ale spíš naznačuje, že to hradiště nebude, spíš něco typu skalního hrádku, které neznáme pořádně ani pro 13. století.

Další věc je, že pro knížecí období známe strašně málo dobývání a tím spíš delšího obléhání hradů. Pražský hrad v roce 1142, předtím Přimdu, což ale byl spíš překvapivý výpad a obsazení.

[Simplex]

Patrně, ale nemyslel jsem žádný velký objekt. Lokalita musela ležet v nějaké menší sídelně komoře či alespoň v jejím bezprostředním dosahu a možná i blízko hranic. Pod pronásledováním jsem myslel spíše jakési vytlačení či hrozbu náhlého útoku a zajetí než obléhání.