Husitská revoluce

Dějiny od roku 1378 do roku 1526 (definitivní nástup Habsburků). Poslední Lucemburkové (Václav IV. a Zikmund), husitství, Habsburkové, Jiří z Poděbrad a Jagellonci. Světové dějiny v 15. a 16. století.

Moderátor: Katerina

Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

Re: Tolštejn a husiti – díl 2.

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

JM píše:...Pokračování...
...je to spíše příspěvek o Hynkovi Poděbradském v dobových souvislostech, který byl tady také zmiňován...
Georg píše:...To co si pisatelé/překladatelé/ článku udělali z Hynka Poděbradského-prušáka...
Přeskočím úmyslně Hynkovo působení za života svého otce a začnu až r. 1486, kdy Matyáš Korvín postoupil Kolín králi Vladislavovi a vyplatil za něj Hynkovi 20.000 zlatých. Kníže Münsternberský Hynek jakoby úplně zapomněl na otcovy potíže s Korvíny, na naléhání matky Johanky z Rožmitáluna i na to, že se otec vyslovil pro Jagelloncovu kandidaturu, byl nejprve příznivcem Matyášovým a s Vladislavem se usmířil teprve až r. 1478, 3 roky po matčině smrti.
10 let poté v r. 1488 Hynek stojí rozhodně na straně protikorvínovské, tentokrát už i vojensky, kdy Hynek s Jindřichem (+ Viktorinem?) se rozhodli pomoci Janovi Zaháňskému a 5 července Matyášovi, který se necitlivě vměšoval do života i politiky slezských knížat, poslali opovědné listy. Dne 28. července 1488 došlo k velké a krvavé bitvě, kdy šla zase „archa proti arše“, protože na obou nepřátelských stranách se bili profesionální žoldáci s husitským způsobem vedení boje vč. vozové hradby. Palacký tuto 3 hodiny trvající bitvu lokalizuje k Thomaswaldu nedaleko Boles³awi a Hajnowa (nejsem si jistý, kde to přesně je; z názvu vsi by se snad dalo usuzovat, že šlo o oblasti Slezska s německy mluvícím obyvatelstvem sousedícím s Opavským vévodstvím). Výsledek bitvy byl v podstatě nerozhodný, i když se každá ze stran domnívala, že zvítězila. V boji se vyznamenali zvláště Rácové, kteří 2x pronikli do vozové hradby Poděbradů a uloupili údajně z Hynkových vozů mnoho cenností.
Bitva velkou měrou přispěla k opětovné roztržce mezi Vladislavem a Matyášem Korvínem, který trestal. Hynek přišel nejen o knížectví Münsternberské, ale Matyášovi musel postoupit i Kostomlaty a Poděbrady, kde sice mohl pobývat, ale Matyášem tam byl pouze trpěn s tím, že smlouva zaručovala Hynkovi jakousi „ochranu“. Toto mj. svědčí i o neskutečné slabosti Jagellonce, který se nedokázal zastat syna svého přívržence a navrhovatele. Vše nakonec dořešila Matyášova smrt v dubnu r. 1490...

BTW.
Georg píše:...R.1483 v září proběhla defenestrace na pražském městě. Husité se nedali tak snadno...
Ano, přesně tak. A v r. 1485 byl v Kutné Hoře podepsán náboženský smír. Tuto významnou událost a nepřehlédnutelný milník v dějinách polipanského husitizmu si vynutili hlavně utrakvisti. Husitství v českých zemích totož nekončí Lipany, jak se mnozí "historici" naivně domnívají, ale v podstatě až Bílou Horou...
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

Klokoty

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Stanislav píše:...Klokoty jsou poměrně známé poutní místo...
Cestou můžete přemýšlet, kde asi stály ty stodoly, kde za velkého jásotu těch nepomýlených byli upáleni ti pomýlení. (Nebo uhořeli v kostele?)...
Ti „pomýlení“ nebyli upáleni ani ve stodole, ani v kostele ale na klokotské faře. K této události, v níž se Žižka vypořádal s táborskými sektáři, došlo v dubnu 1421.
Kdybych měl použít dnešního slovníku, tak tito sektáři patřili k nejlevicovějšímu radikálnímu extremizmu na Táboře, s nímž se Žižka vypořádal nejen nekompromisně ale rovněž i se svojí typickou starozákonní nesmiřitelností...

A o tom jak byli pomýlení nechám promluvit toho nejpovolanějšího, husitského kronikáře Vavřince z Březové, cituji:
Nejprve, že je kacířství klekati před svátostí oltářní, protože v ní není pravé tělo Kristovo, nýbrž jen chléb... Dále lid si sám může podávati onen požehnaný chléb...
Dále má být žena hotova býti po vůli svému muži, kdykoli a kdekoli o to muž požádá, i v kostele je žena povinna býti po vůli mužovi a potom hned přijímati. Dále muž, který může ploditi, je-li jeho manželka stará nebo neplodná, může ji propustiti a přivést si mladou... Z téhož šílenství se domnívali, že nehřeší, jestliže se bratr tělesně spojuje se sestrou. A jestliže některá počala, říkala, že počala z Ducha svatého...

Tolik Vavřinec z Březové o „učení a konfesi“ adamitů...

Myslím, že i pro člověka dnešního sekulárního světa, plného „sexuálního liberalizmu“, je výše uvedený citát šokující. Natož pro člověka věřícího...
Stanislav
Zeman
Příspěvky: 105
Registrován: 05 lis 2007 21:35

Nový příspěvek od Stanislav »

Pan Jiří Motyčka napsal :
Ti „pomýlení“ nebyli upáleni ani ve stodole, ani v kostele ale na klokotské faře. K této události, v níž se Žižka vypořádal s táborskými sektáři, došlo v dubnu 1421.
Nejprve dovolte abych poděkoval za Vaše články které jsou psány nejen se znalostí věci ale i velmi čtivě. Máte dar srozumitelně vysvětlovat a je cítit Vaše láska k husitství.
Věřím že moji poznámku o "pomýlených a nepomýlených" jste vzal tak, jak byla myšlena - jako určitou nadsázku a hraní se slovy. Celé mé pozvání do Klokot jsem se snažil napsat odlehčeně a nevážně. A to jsem chtěl ještě pobavit povídáním o táborském erbu, konci tlupy Matěje Vůdce či Pintovi.

Jinak, kde jsem vzal ty stodoly a kostel k upálení.
Myslím , že stodoly jsou často zmiňovány, jako místo upálení "adamitů". Ale abych uvedl jedno místo, kde se o stodolách píše - naučná stezka z Tábora na Příběnice, kterou kdysi zbudoval Okrašlovací a vlastivědný spolek města Tábora. Asi odtud to mám zafixováno v paměti.
U kostela je to tak, že jsem to četl ve sborníku přátel baroka z roku 1940 - v části Poklady nár.umění sv.X.
Cituji :
V husitských válkách rozbořena byla tvrz v roce 1420. V roce 1421 vzal za své i kostel. Žižka upálil v něm větší počet protivníků svých náboženských zásad i s kněžími Petrem Kánišem a Burianem Straussem.
Pozn. Někde jsem však slyšel, že se jmenoval Brian Straus.

Věřte, že se nechci pouštět do diskuze s Vámi - to byste mne rozcupoval, protože mé znalosti nejsou tak hluboké.
A jednu perličku nakonec. Víte že v Klokotech je na návsi postaven pomník Pikardům?
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

upalování

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Stanislav píše:...Myslím , že stodoly jsou často zmiňovány, jako místo upálení "adamitů"...
...adamité z tvrze Ostrova u Hamru nad Nežárkou vybudovali lesní pevnost. Zde se jejich osud naplnil 21. října 1421, kdy je Žižkova trestná výprava zastihla v lesích v okolí Nežárky. Pokud jejich život neskončil v nelítostné řeži, tak byli upálení na hranicích...
Jinak husité své domnělé i skutečné odpůrce upalovali různě. Ve stodolách, viničních boudách, selských staveních, na hranicích (ve vysmolených sudech) ale i ve zmiňovaných kostelích (Prachatice). K tomto poslednímu případu, kdybych byl cynik, tak napíšu, že husité tak zabíjeli 2 mouchy jednou ranou.
Stanislav píše:...Žižka upálil v něm větší počet protivníků svých náboženských zásad i s kněžími Petrem Kánišem a Burianem Straussem.[/i]
Pozn. Někde jsem však slyšel, že se jmenoval Brian Straus...
Ano, Vavřinec z Březové uvádí 2 kněze. Jméno toho druhého, tebou uváděné zmiňuje však pouze velký fabulátor našich dějin Václav Hájek z Libočan. Proto bych v tomto případě byl velice obezřetný a skeptický... :wink:
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

Kostelec nad Labem

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Kateøina_z_Landštejna píše:...Zde se také roku 1424 ukryl s nepočetným oddílem Jan Žižka z Trocnova před spojeným vojskem Pražanů a šlechty, a i když byla situace pro něj více než složitá, dokázal se nakonec za pomoci posil vedených Viktorinem a Hynkem z Poděbrad a Bočkem z Kunštátu probít přes brod na Labi a ustoupit směrem k Lysé nad Labem, zatímco Pražané utrpěli značné ztráty (uvádí se kolem 3000 mužů)...
Tady mám nějaký zmatek ve jménech rodu pánů z Kunštátu a na Poděbradech. Palacký píše o bratrech Viktorinovi a Hynkovi z Poděbrad. Moderní historiografie uvádí pouze Hynka (Bočka) z Kunštátu a Poděbrad. V noci ze 4. na 5. června 1424 se s pomocí zvenčí Žižkovi skutečně podařilo dostat z obklíčení v Kostelci nad Labem.
Také uváděný počet 3000 nelze vztahovat ke ztrátám, které by snad pražané utrpěli u Kostelce, a to dokonce ani k počtu padlých u Malešova, tj. krvavé bitvy, která bezprostředně následovala (7. 6.) po probití se Žižky z kosteleckého zajetí. Počet padlých na straně poražené u Malešova se uvádí na 1200 až 1400. 3000 byl celkový max. počet vojáků, jimiž disponovala armáda první panské koalice. Takže pozor na jména a čísla...

Ke kosteleckému obklíčení se váže ještě jedna veselá příhoda ("z natáčení") zaznamenaná Zikmundovým dvorním historiografem Eberhardem Windeckem v jeho Pamětihodnostech: O obklíčení se rychlostí blesku dověděl Zikmundův dvůr, kde se Rožmberk a jiní katoličtí páni sázeli, že „hejtmanovi husáků“ již zvoní umíráček. Zikmund vědom si svých neblahých zkušeností s neporazitelným Žižkou se odmítl vsadit o svého klusáka a jízlivými glosami o ďábelské nepřemožitelnosti Žižkově popichoval české panstvo. Výsledek bitvy u Malešova dal tentokrát za pravdu Zikmundovi.
Vzhledem k autorovi kronikářské zprávy je míra její věrohodnosti opravdu relativně malá, přesto by mnohé mohla potěšit.
Naposledy upravil(a) Jiří Motyčka dne 13 led 2008 11:26, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Kateřina_z_Landštejna
Vévodkyně
Příspěvky: 410
Registrován: 17 dub 2007 15:44

Re: Kostelec nad Labem

Nový příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Jiøí Motyèka píše:O obklíčení se rychlostí blesku dověděl Zikmundův dvůr, kde se Rožmberk a jiní katoličtí páni sázeli, že „hejtmanovi husáků“ již zvoní umíráček. Zikmund vědom si svých neblahých zkušeností s neporazitelným Žižkou se odmítl vsadit o svého klusáka a jízlivými glosami o ďábelské nepřemožitelnosti Žižkově popichoval české panstvo. Výsledek bitvy u Malešova dal tentokrát za pravdu Zikmundovi.
Vzhledem k autorovi kronikářské zprávy je míra její věrohodnosti opravdu relativně malá, přesto by mnohé mohla potěšit.
Ona se k němu váže ještě jedna příhoda:
Již tehdy byl v Kostelci náhon, který tam je dodnes. Tehdy přes něj nevedly mostky, jako dnes, ale brod. Jeden jediný. Poslední naděje. A právě přes něj se podařilo Žižkovi docela pohodlně z města zmizet, přečvachtat mokřad směrem na Brandýs a tradáá na Jičínsko. Tam zmasil v Mlázovicích Jana z Černína, který se jej pokusil podrazit u Čáslavi, a odskotačil kolem Malešova zesnout u Přibyslavi :wink:

Takže ony ty kronikářské hlášky nemusí být moc daleko od reality. Zikmund ho musel mít plné kecky a leckterým českým pánům to muselo dělat škodolibou radost, zatímco jiní, skřípaje zuby, polykali žluč :D
Volo, multum, statim!
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

Re: Kostelec nad Labem

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Kateøina_z_Landštejna píše:...se podařilo Žižkovi docela pohodlně z města zmizet, přečvachtat mokřad směrem na Brandýs a tradáá na Jičínsko. Tam zmasil v Mlázovicích Jana z Černína, který se jej pokusil podrazit u Čáslavi, a odskotačil kolem Malešova zesnout u Přibyslavi...
Katko, tady zase zcela hapruje chronologická posloupnost událostí. Aby ty Mlázovice mezi Jičínem a Hořicemi v době, kdy se přesouval z Kostelce n. Labem k Malešovu stihl, musel by on sám a jeho boží bojovníci létat... :D

Ta událost s Janem Černínem, při níž on sám přišel o život, se udála o 3 měsíce dříve, v první dekádě března 1424. Dobytí Mlázovické tvrze bylo součástí Žižkovy zimní a jarní ofenzívy ve vých. Čechách. Černínovou smrtí byla potrestána v duchu starozákonního "oko za oko, zub za zub" smrt hejtmana Matěje Lupáka, který padl v bitce u Týnce nad Labem při brodění řeky pomocného vojenského oddílu vyslaného z Hradce a Jaroměře na pomoc Žižkovi k Čáslavi v srpnu předchozího roku.
Stanislav
Zeman
Příspěvky: 105
Registrován: 05 lis 2007 21:35

Bratr Jana Žižky

Nový příspěvek od Stanislav »

Od roku 1389 byl duchovním v Klokotech jakýsi Mikuláš Žižka. Ten zde "sloužil" až téměř do své smrti v r.1415. Historik August Sedláček jej popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
Nevíte o tom někdo něco? A měl Žižka jen jednu sestru? Nebo víc?
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

Re: Bratr Jana Žižky

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Stanislav píše:Od roku 1389 byl duchovním v Klokotech jakýsi Mikuláš Žižka. Ten zde "sloužil" až téměř do své smrti v r.1415. Historik August Sedláček jej popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
Nevíte o tom někdo něco? ...
O tom slyším poprvé a nejsem si jist, zda šlo opravdu o někoho spřízněného s rodem z Trocnova...
Stanislav píše:...A měl Žižka jen jednu sestru?...
Já vím pouze o sestře Anežce. Jeden z věrných Žižkových přátel, jeho spolubojovník a domažlický exhejtman Jan Řitka z Bezdědic se s nasazení sobě vlastním ujal po Lipanech ochrany majetkových práv Anežky na hrad Kalich v době, kdy se velice pomalu začalo právní povědomí navracet do Českých zemí...
Uživatelský avatar
Dagmar
Kněžna
Příspěvky: 215
Registrován: 05 kvě 2007 13:32
Bydliště: Praha
Been thanked: 1 time

Nový příspěvek od Dagmar »

Anežka, sestra Žižky, zdědila po své tetě Anně dům v dnešní Panské ulici v Praze. 13.11.1434 jí byl dům odebrán a vrácen synovi původního majitele, Jankovi Kožišníkovi. /V.V.Tomek/

9.7.1399 Licek z Dvorce daroval novému oltáři sv.Máří Magdaleny /o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích/ ve farním chrámu Páně v Borovanech 7 kop stálého platu. /J.Pekař/
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
Stanislav
Zeman
Příspěvky: 105
Registrován: 05 lis 2007 21:35

Nový příspěvek od Stanislav »

O tom slyším poprvé a nejsem si jist, zda šlo opravdu o někoho spřízněného s rodem z Trocnova...
No právě, já to mám z Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Klokoty. A protože mi to také přišlo podivné, tak jsem se na to ptal.

Klokotská farnost uvádí k té době něco jiného:
Jedna z prvních zmínek o kostele a o faře klokotské je z roku 1396, z tohoto roku máme určitou zprávu o kostele a o faře klokotské, kde "plebanus in Klokot" (farář na Klokotech) uvedl nově ustanoveného rektora špitálu (nemocnice) Ústeckého, bývalého to kaplana kostela Hradišského, Mikuláše.

Což je také zajímavé. To by zase vyvracelo všeobecnou představu, že z původního Hradiště zůstal jen hrad s malou vojenskou posádkou. Možná, že se ti Oustečtí přestěhovali pěkně do hotového.
Stanislav
Zeman
Příspěvky: 105
Registrován: 05 lis 2007 21:35

Nový příspěvek od Stanislav »

9.7.1399 Licek z Dvorce daroval novému oltáři sv.Máří Magdaleny /o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích/ ve farním chrámu Páně v Borovanech 7 kop stálého platu. /J.Pekař/
No vida a máme tu dalšího bratra. Ten Pekařův mi připadá mnohem pravděpodobnější. A nemáš Dášo náhodou nějakej vhodnej díl Sedláčka?
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

Jaroslav

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Dagmar píše:...o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích...
...údajně roku 1427.

Pozn.: Na rozkaz kterého krále byl Jaroslav Žižka sat? Toho krále, který se r. 1420 nechal narychlo v Praze korunovat a sněm v Čáslavi o rok později tuto korunovaci vlastně zrušil odmítnitím Zikmunda za krále? No, v katolických Budějicích si tak na Žižkově bratru Jaroslavovi zchladil Rožmberk žáhu...
Uživatelský avatar
Dagmar
Kněžna
Příspěvky: 215
Registrován: 05 kvě 2007 13:32
Bydliště: Praha
Been thanked: 1 time

Nový příspěvek od Dagmar »

Stanislav píše: A nemáš Dášo náhodou nějakej vhodnej díl Sedláčka?
bohužel nemám...
Jiøí Motyèka píše:
Dagmar píše:...o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích...
...údajně roku 1427.

Pozn.: Na rozkaz kterého krále byl Jaroslav Žižka sat? Toho krále, který se r. 1420 nechal narychlo v Praze korunovat a sněm v Čáslavi o rok později tuto korunovaci vlastně zrušil odmítnitím Zikmunda za krále? No, v katolických Budějicích si tak na Žižkově bratru Jaroslavovi zchladil Rožmberk žáhu...
V září 1427, na listině o uzavření příměří s Plzeňskými po bitvě u Tachova 4.8. 1427, je uvedeno i jméno Jaroše /Jaroslava/, bratra Jana Žižky .Poprava by tedy musela být po tomto datu. Pokud se opravdu konala.
Slezsko, obojí Lužice i většina českých a moravských katolíků Zikmunda jako českého krále uznávala.
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

poprava

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Dagmar píše:... Slezsko, obojí Lužice i většina českých a moravských katolíků Zikmunda jako českého krále uznávala.
Jasně. Tak si ho měli odvést k popravě třeba do (ortodoxně katolické) Vratislavi a tam ho popravit jménem krále, kterého uznávali... :wink:
Stanislav
Zeman
Příspěvky: 105
Registrován: 05 lis 2007 21:35

Sourozenci Jana Žižky

Nový příspěvek od Stanislav »

Já Sedláčka sice nemám (což je pro Táboráka veliká ostuda), ale tchán má Velký Ottův slovník (dokonce snad z roku 1906). No a čtěte co tam u hesla Žižka je:

Žižka
z Trocnova, příjmení staročeské rodiny vladycké, kteráž se tak jmenovala po vísce Trocnově, skládající se toliko ze dvou živností, z nichž jedna náležela této rodině. Příslušníci její byli tak chudi, že nikdy nedrželi ani jediné celé vesnice (kromě jediného r. 1746, jenž ji však prohospodařil). Na dvoře trocnovském žil uprostřed XIV. stol. vladyka, jenž měl několik synův. Jedním z nich snad byl Mikuláš [Žižka], bakalář svob. umění, jenž se stal r. 1389 farářem v Klokotech a tu r. 1415 zemřel. Jiným synem byl Jan nebo Ješek, proslavený později válečník (viz níže). Bratrem tohoto byl Jaroslav (1423, 1427), jenž slove druhdy z Kalicha, druhdy z T. Padl r. 1428 při obléháni Bechyně. (Podle jiných pamětí sat v Budějovicích.) Sestra těchto byla Anežka; ta držela do r. 1434 dům v Praze na místě nynější kolleje piaristův, kterýž dům byl dán (1429) Anně, tetě jejich (t. j. příbuzné po meči). Jan [Žižka] měl dceru N., která byla vdána za Ondřeje z Dubé stavu panského, jenž padl r. 1424 u Malešova. Zda měl Jan neb Jaroslav jiných dětí, není známo, avšak zdá se tak býti, poněvadž jejich příjmení vyskytuje se i potom. Rytíř Jan [Žižka] zakoupil se r. 1450 na Novém městě Praž. s manž. Barborou. V XV. a XVI. stol. žila rodina ta v chudobě a ústraní. Ok. r. 1591 Adam [Žižka] z T. stal se písařem v městečku Kolinci, zakoupil se tu a žil ještě r. 1622. Po dlouhé době vyskytuje se Matěj František [Žižka], »altfeuerwerker« u c. k. polního dělostřelectva, jenž křtil r. 1717 v Neveklově (manž. Anna Regina). Měl bratra N., kterýž sloužil též v c. k. vojště. Potomkem tohoto snad byl Václav Ignác [Žižka] z T., ředitel panství osečanského, jenž se ženil r. 1736 v Sedlčanech. Z manželství toho narodili se mu synové Karel (1739) a Antonín (1742). Vnukem dotčeněho Matěje byl Jan Maximilian. Týž oddav se vojenství sloužil po 17 let v pluku kyrysníkův falcko-neuburském a prodělal války v Italii a Říši a zejména celou válku v Bavořích. Za tyto zásluhy povýšen 17. ún. 1735 do starožitných rodův rytířských Římské říše a potvrzen mu erb (štít křížem na čtvero poli rozdělený, 1., 4. modré s trojí stříb. dvojitou lilií, 2., 3. zlaté s medvědem vykročujícím, klenot muž s mečem), jenž se liší od erbu slavného vůdce (raka). Koupiv r. 1746 statek Bílou Lhotu v Olomoucku žádal za uznání svého stavu i v král. Českém. Sám vývod své rodiny dovedl dokázati jen až do děda a úředním šetřením v Praze a u kraj. úřadu čáslavského také nic nenalezeno kromě nějakého starého erbu v bytě král. stavebního písaře v Praze. Podle navrhu morav. gubernia dán mu 23. list. 1747 majestát, aby se psal toliko Zischka v. Zischka, potvrzen jeho erb a propůjčen mu inkolát v král. Čes. Tak se psali i synové jeho Josef, František a Ignác, učinivše r. 1754 dědičný slib věrnosti, ale po otci nic nedědili, protože Lhota (1762) pro dluhy prodána. Jan Max, byv nějaký čas hospod. radou u kn. Liechtensteina, zemřel v Olešnici 6. led. 1754. V Nivnicích měli asi až do r. 1810 ciborium, které byl kostelu daroval. Čtvrtý jeho syn N. stal se r. 1735 františkánem v Uh. Hradišti a ostatní oddali se vojenství. Josef psal se zase [Žižka] z T., sloužil u husarův a stal se nejv. vachtmistrem. Oženiv se s Alžbětou Wippekindovou křtil (1760) ve Vožici syna Frant. Štěpána, při čemž si císaře Františka vyprosil za kmotra. Později bydlil v Praze. Vnuk Jana Maximiliána, též Jan řečený, byl prvním krajským kommissařem v Temešském banátě a přeložen r. 1779 za hejtmana substituta ke kraj. úřadu v Hradišti, při čemž se zase vyskytly obtíže strany hesla z T., jehož Jan užíval, a zase mu to zapověděno. Týž Jan měl syna Františka, jenž se stal kapitánem lodním a neženat jsa r. 1824 v Záhřebě zemřel. Sestra jeho Klementina (nar. 1762 v Praze) vdána byla za hr. Szluhu z Ikladu a žila pak ve Štýrském Hradci, kdež zemřela 16. bř. 1847. Na náhrobku jejím (na hřbitově svatopetrském) bylo psáno, že s ní skončil se rod obrovského vojevůdce Jana [Žižka]-ky z T. v katolické víře a v ženské mírnosti a pokoře. Avšak žili ještě potomci druhého syna Janova Václava Karla (nar. 1780 v Uh. Hradišti), jenž byl c. k. hejtmanem v pěším pluku hr. z Kolovrat (†1814). Jeho syn Václav (nar. 1812 v České Kamenici) byl účetním úředníkem a ženil se r. 1845 v Uh. Brodě. Syn jeho Adolf Antonín (nar. 1846 v Podivíně) byl agentem u c. k. policejního ředitelství ve Vídni a dosáhl toho za naší paměti, že byl stav jeho rytířský c. k. ministerstvem vnitra uznán. Kromě dotčených připomíná se r. 1760 Filip [Žižka] z T., jenž sloužil u dělostřelectva a v Č. Budějovicích se ženil. Nyní žije JUdr. František Jul. rytíř [Žižka] z T. Sčk.
Tak a těď mi zase chybí Žižkova manželka
Uživatelský avatar
Dagmar
Kněžna
Příspěvky: 215
Registrován: 05 kvě 2007 13:32
Bydliště: Praha
Been thanked: 1 time

Re: poprava

Nový příspěvek od Dagmar »

Jiøí Motyèka píše:
Dagmar píše:... Slezsko, obojí Lužice i většina českých a moravských katolíků Zikmunda jako českého krále uznávala.
Jasně. Tak si ho měli odvést k popravě třeba do (ortodoxně katolické) Vratislavi a tam ho popravit jménem krále, kterého uznávali... :wink:
... tam asi neměl Rožmberk ty možnosti :wink: :wink:
Stanislav píše: Tak a těď mi zase chybí Žižkova manželka
Jan Žižka měl manželky 2 a obě Kateřiny. Jedné z nich patřil lán v Čeřejově.
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
Stanislav
Zeman
Příspěvky: 105
Registrován: 05 lis 2007 21:35

Nový příspěvek od Stanislav »

Já trochu odbočím.
Všili jste si, že prohry husitů nejsou u nás moc presentovány?

Všeobecně se má za to, že Žižka během své kariéry hejtmana vojsk polem pracujícím neprohrál žádnou bitvu. Myslím, že to není pravda.
Před Vánoci v roce 1421 převzal velení vojska při obraně Kutné Hory. A před Kutnou Horou bitvu také prohrál. Je možné uvádět, že byl zrazen havíři (což je asi pravda), že to byl taktický ústup (vždy o pár týdnů později porazil ty samé protivníky – jejich část- v bitvě u Německého Brodu) nebo že se geniálně probil z obklíčení (ano, zaůtočil na velmi úzké místo císařského obchvatu, prorazil je a vyvedl část obránců Kutné Hory se sevření).
Přesto tuto bitvu prohrál.
Pozn. Uvedl jsem, že byl zrazen havíři. Myslím, že je to nepřesné. Kutnohoráci asi ani nechtěli aby je husité bránili. Určitě měli před očima stále zvěrstva, které boží bojovníci páchali při vstupu do města - chovali se jako v dobitém městě. Pravdou je , že to bylo ještě před příchodem Jana Žižky.
KOMOŃ
Vévoda
Příspěvky: 869
Registrován: 22 dub 2007 12:41
Bydliště: na slamniku/pod stolem

Nový příspěvek od KOMOŃ »

Stanislav píše:Já trochu odbočím.
Všili jste si, že prohry husitů nejsou u nás moc presentovány?

Všeobecně se má za to, že Žižka během své kariéry hejtmana vojsk polem pracujícím neprohrál žádnou bitvu. Myslím, že to není pravda.
Před Vánoci v roce 1421 převzal velení vojska při obraně Kutné Hory. A před Kutnou Horou bitvu také prohrál. Je možné uvádět, že byl zrazen havíři (což je asi pravda), že to byl taktický ústup (vždy o pár týdnů později porazil ty samé protivníky – jejich část- v bitvě u Německého Brodu) nebo že se geniálně probil z obklíčení (ano, zaůtočil na velmi úzké místo císařského obchvatu, prorazil je a vyvedl část obránců Kutné Hory se sevření).
Přesto tuto bitvu prohrál.
Žižka také několikrát musel narazit při dobívání hradu.Z několika bitev vyvázl takřka zázrakem.A dalo by se toho najít mnohem více...

Ale malá odbočka.Bitvu u Lützenu Valdštejn také prohrál, protože se stáhnul jako první.Ve škole se to ovšem učí úplně jinak...
Bez piva to není ono.
Uživatelský avatar
Jiří Motyčka
Král
Příspěvky: 1123
Registrován: 29 čer 2006 20:29
Bydliště: Budíkov
Been thanked: 3 times

"prohra"

Nový příspěvek od Jiří Motyčka »

Stanislav píše:...Všili jste si, že prohry husitů nejsou u nás moc presentovány?...
Tak já jsem si toho jaksi nevšiml, ale na mne nedej, já o tom moc nevím. :wink: S nadsázkou však lze konstatovat, že Pekař nepsal skoro o ničem jiném než o jejich prohrách. :D A naopak - naposledy možná bolševik je zamlčoval. Ale ty doby jsou bohudík v nenávratnu.
Stanislav píše:...Přesto tuto bitvu prohrál...
No, pojďme se tedy podívat, jak to bylo s onou Žižkovou "prohrou" ve skutečnosti. Jak správně uvádíš, Němcům v Kutné hoře nemohl věřit ani pozdravení, proto se Zikmudovi nepostavil za hradbami hornického města, ale vně hradeb, před Kouřimskou branou. Nepřemožitelný zde sestavil vozovou hradbu a proti ní zaútočili Zikmundovi vojáci ženouce před sebou desítky kusů hovězího dobytka. (Že by nový taktický prvek?...) A nyní se dostávám pomalu k meritu věci. Přestože útok trval velmi dlouhou, jeho hlavním záměrem bylo odpoutat pozornost od toho, co se bude dít před městskými branami. Zrádní horníci Kolínskou branou do města vpustili Zikmundovy vojáky. Toho se přesně Žižka obával. Na hlavním bojišti byl však Žižka stále nucen odrážet jeden útok za duhým. Byly to záplavy hlavně uherských a Albrechtových jezdců, kterých bylo kolem 10.000. Ano, jeho pozice se stala neúnosnou zvláště poté, co byl odříznut husitský trén. Bylo nutno přikročit z taktického hlediska a vzhledem k nedostatku zásob k jedinému možnému řešení, totiž probít se z obležení. Za kuropění 22. prosince 1421 se Žižkovi podařilo úpornou dělostřeleckou přípravou prolomit jeden úsek obklíčení. Následoval brilantně provedený výpad směrem k úpatí kopce Kaňku. Překvapený nepřítel se Žižku neodvážil ani pronásledovat a celý manévr vyhodnotil podobně fatálně chybně jako ty. Nechci spekulovat o tom, co by se stalo, kdyby byl už tehdy na obě oči "slepý" Žižka pronásledován. Jeho nepřátele vidouce ho na bílém koni, jako již tolikrát, opět ho museli vnímat jako přízrak z Apokalypsy, kterému pomáhá samotný satan.
Jako definitivní vítězství v snadno získané Hoře začal Zikmund předčasně slavit a jeho Kumáni započali páchat své dílo zkázy, tj. opravdová zvěrstva na příznivcích kalicha i nad domnělými příznivci takovým způsobem, že i "běžné normy" pozdně středověké krutosti byly několikanásobně překročeny.

Myslím, že nemá cenu si třepit brk popisem toho, jakým neuvěřitelným fiaskem skončilo celé Zikmundovo zimní tažení u Haber a Německého Brodu na počátku nového roku 1422. Zikmundovi navždy přešla chu dobývat si své království vojensky. Bylo to naposledy, kdy Zikmund vstoupil na půdu Českých zemí Koruny v čele intervenční armády.

Moderní vojenská historiografie ústup od K. H. hodnotí také jinak než jako prohru. Totiž tak, že jedině geniálnímu vojevůdci s obrovskými zkušenostmi se mohlo podařit probít se z tak těsného a neprodyšného obklíčení.

Takže asi tolik k Žižkově "prohře" u Hor Kuten...
Naposledy upravil(a) Jiří Motyčka dne 19 led 2008 10:46, celkem upraveno 4 x.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů