Husitská revoluce

[Ježek]

Dodělání školy je nerálné? Nějaká forma dálkového studia neexistuje?
Každopádně mám ještě něco k latině. Obecná a středověká latina je úplně něco jiného. Hodně se setkávám s pojmy se kterými se nikdy v latině nepotkám (napadají mne hradby, nebo třeba kalich také nebude běžné slovíčko)

[Jiří Motyčka]

Dodělání školy je nerálné? Nějaká forma dálkového studia neexistuje?
Každopádně mám ještě něco k latině. Obecná a středověká latina je úplně něco jiného. Hodně se setkávám s pojmy se kterými se nikdy v latině nepotkám (napadají mne hradby, nebo třeba kalich také nebude běžné slovíčko)

Mne už čeká jenom Univerzita třetího věku. Latinu používám pouze jako "berličku", když je v odborné literatuře např. uveden název např. Husova díla v jeho latinském originále, abych si ho dovedl alespoň přeložit, nebo abych věděl, že "ecclesia militans" je "církev bojující", pozemská, frekventovaný termín v dílech Viklefa i Husa, ap. Mimochodem studium latiny je fascinující, protože při něm teprve člověk v plné míře pozná, kolik dnes běžně používaných slov pochází z latiny, tohoto "mrtvého" jazyka. Ale je třeba si rovněž uvědomit, že latina byla takovou angličtinou ještě ne tak vzdálených dob, že.

[Ježek]

Industria - píle;
Mne překvapuje, kolik slov z latiny je i v té angličtině. Třeba s Erroribus a error v angličtině, když jsme u Husa.

[Jiří Motyčka]

...Mne překvapuje, kolik slov z latiny je i v té angličtině. ...

Ano. Je to dáno tím, že původní "angličtina" byla vystavena agresivnímu románskému vlivu (dnes bychom řekli spíše frakofonnímu), který vytěsňoval původní germánský základ jazyka starých Anglů.

[Ježek]

Ani náš jazyk na tom není o moc lépe. Mnoho pro mne typických českých slov vychází z němčiny. Na vině bude vnější kolonizace 13. století, ale náš jazyk byl obohacen.

[Ježek]

Dovolím si malou, leč důležitou připomínku k tématu. Je to těžké, když západní (frankocentrická) historiografie vnímá Husitství ne jako 1. reformaci, ale jako poslední velké středověké kacířství, i přes dobové rytiny, kdy od Husa si Luther zapaluje pochodeň.

[Jiří Motyčka]

... Je to těžké, když západní (frankocentrická) historiografie vnímá Husitství ne jako 1. reformaci, ale jako poslední velké středověké kacířství, i přes dobové rytiny, kdy od Husa si Luther zapaluje pochodeň.

Jak která a jak kdo. Např. Ernest Denis, významný francouzský slavista a velký příznivec Palackého je dokladem pravého opaku. Historik, který se věnoval českým dějinám od husitké revoluce do 30-leté války. Disertační práce, kterou Denis obhajoval na staroslavné Sorboně, se týkala právě husitství. Jeho obhajoba byla tak plamenná, že ho někdo z auditoria upozornil na to, že kdyby Denis žil v době Husově, nutně by skončil též na hranici. Na to Denise prohlásil, že nebýt Husa a husitů nestál by zde na půdě Sorbony a nemohl by tuto práci obhajovat. Další dotaz z komise zněl: "Vy byste pane Denisi chtěl vyhladit všechny Němce?" Denisova odpověď byla příznačná: "Všechny ne, pouze ty, kteří se snaží násilně získat cizí území a na nich vládnout!" Denis svoji disertační práci s úspěchem obhájil a ve svých devětadvaceti letech získal doktorát.

[Ježek]

No čtu právě Kulturu středověké Evropy od Jaquese LeGoffa, autority světové medievistiky, tam se mluví o kacířích. Ošemetné slovo, vlastně kacíř by mohl být příslušník husitů, anglikánské církve, klidně i orthodoxní.
No husitství není zcela boj čechů proti Němcům, jak je někdy zdůrazňováno (stejně jako u válek Polska s řádem německých rytířů).

[Jiří Motyčka]

... No husitství není zcela boj čechů proti Němcům, jak je někdy zdůrazňováno (stejně jako u válek Polska s řádem německých rytířů).

Podstatné je, dle mého názoru, jak Husa a husitskou revoluci vnímal právě Luther, Němec, který sám sebe považoval za Husova pokračovatele. A ostatní nechť si o tom myslí cokoli. Pro Luthera Hus nikdy nebyl kacířem a ani nemohl být, protože když 31. 10. 1517 písemně vystoupil v 95 tezích proti kramaření s odpustky, téhož roku byl Luther římem prohlášen za kacíře. Ano, pro katolickou církev budou Hus i Luther reformátory, ale papežská kurie není schopna překročit svůj vlastní stín, aby se oprostila od pohledu optikou 15. resp. 16. století. Pro ni to jsou zatím stále kacíři, i když o tom nemluví.
Ano, prezentovat boj husitů jen jako střet německo-germánského živlu s česko-slovanským by bylo velice zjednodušující. Tak filosofii českých dějin mohl pojmout Palacký ve své době, i když jsem přesvědčen, že to z jeho strany nebyl účelový přístup, on o tom byl prostě přesvědčen.

[Ježek]

Podle mne je důležité, jestli jsou Husité označováni jako kacíři, nebo reformátoři. V těch dvou slovech je podstatný rozdíl. Pokud se na "západě" bude pohlížet na Husity, jako na kacíře, úchylku křesťanství, nebo jako na bojovníky za základní hodnoty moderní civilizace. Takhle i dnes budou Husité (600! let poté) pro Evropu ti zlí, jenom pro náš malý národ ti dobří (víceméně). Oni se zasloužili také o to, aby dnešní společnost se mohla nazývat svobodná Evropa

[Jiří Motyčka]

Podle mne je důležité, jestli jsou Husité označováni jako kacíři, nebo reformátoři. V těch dvou slovech je podstatný rozdíl. Pokud se na "západě" bude pohlížet na Husity, jako na kacíře, úchylku křesťanství, nebo jako na bojovníky za základní hodnoty moderní civilizace. Takhle i dnes budou Husité (600! let poté) pro Evropu ti zlí, jenom pro náš malý národ ti dobří (víceméně). Oni se zasloužili také o to, aby dnešní společnost se mohla nazývat svobodná Evropa

Příteli, s tím, jak vnímá civilizovaný svět husity, se opravdu nemusíme trápit. A to z jednoho prostého důvodu. Tento svět nejenže neřeší, zda byli husité kacíři nebo světu přinesli první reformaci, náboženskou toleranci a svobodu, ale tento "civilizovaný" svět až na výjimky ani neví, že nějací husité existovali.
V posledním půlstoletí alespoň zahraniční kritická a objektivní historiografie se začíná věnovat fenoménu husitství. A to nejenom evropská (německá, francouzská, rakouská, belgická, ruská a italská) ale i americká (Howard Kaminski: Dějiny husitské revoluce). Ano, zájem o dějiny husitské revoluce tak dostává v odborné literatuře transatlantickou dimenzi. A to je potěšitelné, protože se stále setkáváme se zcela mylnými názory, že se zahraniční badatelé husitství nevěnují. Opak je pravdou...

[Ježek]

Podle mne je důležité, jestli jsou Husité označováni jako kacíři, nebo reformátoři. V těch dvou slovech je podstatný rozdíl. Pokud se na "západě" bude pohlížet na Husity, jako na kacíře, úchylku křesťanství, nebo jako na bojovníky za základní hodnoty moderní civilizace. Takhle i dnes budou Husité (600! let poté) pro Evropu ti zlí, jenom pro náš malý národ ti dobří (víceméně). Oni se zasloužili také o to, aby dnešní společnost se mohla nazývat svobodná Evropa

Příteli, s tím, jak vnímá civilizovaný svět husity, se opravdu nemusíme trápit. A to z jednoho prostého důvodu. Tento svět nejenže neřeší, zda byli husité kacíři nebo světu přinesli první reformaci, náboženskou toleranci a svobodu, ale tento "civilizovaný" svět až na výjimky ani neví, že nějací husité existovali.
V posledním půlstoletí alespoň zahraniční kritická a objektibní historiografie se začíná věnovat fenoménu husitství. A to nejenom evropská (německá, francouzská, rakouská, belgická, ruská a italská) ale i americká (Howard Kaminski: Dějiny husitské revoluce). Ano, zájem o dějiny husitské revoluce tak dostává v odborné literatuře transatlantickou dimenzi. A to je potěšitelné, protože se stále setkáváme se zcela mylnými názory, že se zahraniční badatelé husitství nevěnují. Opak je pravdou...

Až jednou budu psát, že pan Motyčka mne ve své velkorysosti nazval přítelem
Ani tento národ pořádně neví, že tu nějaké husitství bylo, jak není Hus na bankovkách...
Analýza cizích dějin je zajímavá věc, autor není nijak ovlivněn, může přistoupit poněkud nestraněji, na druhou stranu nezná jistě nějaké souvislosti atd. Určitě je dobře, že se o našich dějinách píše a zkoumají se i jinde, naše dějiny jsou hodně tlustou knihou se spoustou zlatých i černých (každopádně zajímavých) stránek ve světové knihovně.
Na vašem fóru byl jeden zajímavý příspěvek. Až jednou budou existovat globální dějiny, proč by tam nemohlo být husitství jako příklad boje za svou víru a za očištění církve. A my si husitů nevážíme.

[Jiří Motyčka]

...Ani tento národ pořádně neví, že tu nějaké husitství bylo, jak není Hus na bankovkách...

Ano. Pochopil bych to, řekněme, u "obyčejných" lidí se základním vzděláním, ale u studentů na střední škole je to neomluvitelné. Dokladem toho jsou parafráze odpovědí studentů nejmenovaných středních škol na dotaz, co vědí o Husovi. Ponechávám bez komentáře.
1. studentka bez zaváhání a bez mrknutí oka:
"Jóó, to byl ten, co ho Němci za druhý světový války upálili v plynový komoře"...
2. student po kratším váhání:
"Hus musel po 30-leté válce emigrovat do ciziny"...

...naše dějiny jsou hodně tlustou knihou se spoustou zlatých i černých (každopádně zajímavých) stránek ve světové knihovně ... proč by tam nemohlo být husitství jako příklad boje za svou víru a za očištění církve. A my si husitů nevážíme.

Ano, tak to je. Hřebík trefený na hlavičku!

[Jiří Motyčka]

Když si pročítám zpětně toto téma, uvědomil jsem si, na kolik závažných otázek, připomínek či názorů nebylo zodpovězeno. Je načase se k tématu opět vrátit, Ježek pochopí, proč právě až nyní...

...ale později se vše obratilo v rebelie...

Dávat slova "husitství" a "rebelie" jaksi významově do souvislostí, byt' nepřímých je ahistorické a naprosté nepochopení tohoto fenoménu pozdního středověku...

... Nabízí se podobnost s třicetiletou válkou...

Proboha, v čem?...

No, jenže Husitství se muselo prosadit i u nás, jistě ne všechno obyvatelstvo nebylo hned od začátku Husity a jistě celé území nebylo pod vládou Husitů.
Když nebráním svoje myšlenky, nemohu je prosadit. Nakonec husitství bylo svym způsobem vzpourou proti vládnoucí "autoritě." Zpočátku nebojovalo proti cizincům...

Sledujme období od upálení Husa do vyhlášení I. kruciáty. Do první pražské defenestrace byla drtivá většina obyvatel naprosto dobrovolně a spontánně na straně husitské. Katolíci, katoličtí Němci postupně vytvořili konfesní minoritu.
"Zpočátku" husitství "nebojovalo" proti nikomu, snad proti vybíjeným klášterům. Mezi defenestrací a vyhlášením kříže uběhlo necelých 8. měsíců a co se v tomto období událo? Pár "bezvýznamných" bitev obranného charakteru. Např. Sudoměř, kde pokojně se přesouvající malý houfec božích bojovníků, žen a dětí z Plzně na Tábor a na nikoho neútočících byl napaden katolickým vojskem perfektně vyzbrojeným s velkou početní převahou. Vše naplno propuká až po odražení I. křížové výpravy, jejíž armádu moderní historigrafie bez jakéhokoli zaváhání nazývá armádou intervenční. Nepřeceňujme a nedezinterpretujme proto období od r. 1415 do března 1420, do vyhlášení první křížové výpravy, vyhlášené až pět(!) let po kostnické hranici ...

[Przemysl de Nyestieyky]

... Nabízí se podobnost s třicetiletou válkou...

Proboha, v čem?...

A to je zajímavý, mně to taky přijde nápadně podobný...

[Jiří Motyčka]

...A to je zajímavý, mně to taky přijde nápadně podobný...

Na to mám tak vyhraněný názor, že nepřipustím ani zdánlivou "podobnost" tzv. "náboženské" války. V 30tileté válce šlo o bohapustý geopolitický střet s možností radikálně územně přerozdělit Evropu a urvat si pro sebe co nejvíc s "vedlejším" efektem omezit moc rakouských a španělských Habsburků. Celá Evropa vč. Skandinávie byla vtažena do válečného konfliktu, byla to skoro "světová" válka nanečisto. Konfesní nebo chcete-li náboženské důvody byly pouhou zástěrkou a spouštěcím mechanismem...

[Ježek]

... Nabízí se podobnost s třicetiletou válkou...

Proboha, v čem?...

Co já vím, jak jsem to tehdy myslel...
Obě dvě války začaly v Čechách a pro obě byly zpočátku důležité náboženské důvody. Všude se našli zrádci přesvědčení a obě moc na náboženství nekončily.

[Jiří Motyčka]

...Co já vím, jak jsem to tehdy myslel...

Nóó, to je vono...

...Obě dvě války začaly v Čechách a pro obě byly zpočátku důležité náboženské důvody. Všude se našli zrádci přesvědčení a obě moc na náboženství nekončily.

To jsou tak chabé důvody, že to musíš přece cítit sám. A navíc ten úplně poslední je naprosto zpochybnitelný polipanským vývojem, Jihlavskými kompaktáty a vládou Poděbradovou...

[Przemysl de Nyestieyky]

...mně to taky přijde nápadně podobný...

Na to mám tak vyhraněný názor, že nepřipustím ani zdánlivou "podobnost" tzv. "náboženské" války....

Pominu-li charakter válečného "umění", pak pro zemi obě války představovaly podobný ekonomický úpadek, pro obyčejný lid tutéž změnu životní situace a také každodenní běh života se odehrával v mezích -> permanentní ostražitost -> obsazování hradů -> neustálé přesuny obou vojsk sem tam atp.
Ano, jsou to obecné atributy každé války, ale tyto rozměry jsou naprosto odlišné od lokálních obléhání a půtek.
Zřejmý rozdíl je pochopitelně v zahraniční angažovanosti a v ideologických příčinách i důsledcích, to zcela nepochybně. Ale v dopadu na celé království, každého jednoho z jejích obyvatel, v ekonomicko-hospodářské stagnaci, kariérní šlechtické bilanci a podobných souvislostech je to "kvalitativně" velice podobný mezník.

[Jiří Motyčka]

No tak, abych to shrnul a nemlátili dále prázdnou slámu. Podobnost není prakticky žádná nebo v nějakých bezvýznamných detailech a rozdíl naopak tak diametrální, že by to bylo na dlouhé povídání a spíš na jiném serveru...