Městský život vikinské doby je její nejpodstatnější rys, minimálně stejně tak důležitý jako tolik populární téma vikinských válek.
Do měst směřoval obchod s místními produkty. Chovatelé ovcí někde ve fjordu směnili vlnu a máslo, popř. ryby, za obilí, za pivo.. V obchodu s textiliemi chovatelé ovcí prodávali vlnu, zemědělci výrobky ze lnu. Ze severních území se dováželo luxusnější, ale zároveň velmi praktické zboží v podobě kožešin.
Řemeslníci ve městech zkvalitňovali výrobu a rozšiřovali sortiment, do měst se koncentrovaly statky z vikinských výprav.
Městský trh kompenzoval malou soběstačnost vikinských osad. Někde na Faerských ostrovech, země beze dřeva a s minimem úrodné půdy, se nechaly leda pást ovce, zemědělské výrobky nutné ke přežití bylo nutno získat výměnou za vlnu nebo máslo.
Na trhy dojížděli buď sami výrobci, nebo už profesionální obchodníci, kteří obcházeli (odtud i etymologie slova obchod) výrobce, skupovali, popř. prodávali na místě, skoupené výrobky koncentrovali na městský trh, vydávali se za hranice provozovat obchod (popř. loupení) v mezinárodním měřítku.
Z počátečních výprav za ziskem v podobě kořisti nebo obchodu (asi žádná vikinská výprava nebyla čistě lupičská nebo čistě obchodní, hlavní byl zisk, ne styl jeho nabytí) se rozvinula vikinská kolonizace a mimo obsazení zemědělské půdy probíhalo zakládání měst v cizích zemích (celé britské ostrovy, Normandie, Rusko poblíž Skandinávie a podél splavných řek).
Že Vikingové nebyli pouhými surovými válečníky, už patří mezi klišé, ovšem i v tématu měst nelze nevnímat, jak Vikingové vedli dost bojů právě o kontrolu nad městy, ať už první významné dánské vpády za "krále" Godfreda r. 810 proti Polabským Slovanům a Frankům, kde šlo mj. o kontrolu výnosů města Reric (a nikoli o uchvácení Fríska na Karlu Velikém), nebo z pozdního období zničení města Hedeby r. 1050.
S ohledem na vikinské války vyniká kontrast válečných osad Vikingů typu legendárního Jómsborgu známého ze ság (možná Wolin při ústí Odry), kam údajně byl zakázán vstup ženám, a normálních civilních měst.
Že by města sama vytvářela a žárlivě, i silou zbraní střežila své sféry vlivu, jako později německá hanza, zřejmě pro vikinskou dobu ještě neplatí. Na vliv měst ale ukazují některé místní názvy odvozené právě podle obchodníků nebo kolonizátorů ze skandinávských měst (místní finská jména odvozené od švédské Birky).
Na konci období se objevuje kontrast vrcholně středověkých měst s ekonomickou základnou na vsi a směnou základních zemědělských produktů pro život normálního člověka, důsledku i dalšího hnacího motoru demografického a společenského rozvoje vrcholného středověku, a vikinskými městy při řekách a mořích, s profesionálními kupci žijícími z dálkového obchodu s luxusem a nejvýnosnějšími věcmi, jak se vidět na anglo-normanském záboru Irska v povikinské době.
Vikinská města
Moderátor: Ježek
-
- Pán
- Příspěvky: 570
- Registrován: 29 kvě 2008 19:40
- Bydliště: no pøece u nás doma
- Been thanked: 2 times
Re: Vikinská města
V této souvislosti bych rád připomenul Starou Ladogu, jako jedno z nejstarších sídel východní Evropy na území budoucího ruského státu.
Podle některých historiků vznikla už okolo roku 753. V 9. století už zde údajně stála dřevěná pevnost, kterou měl postavit sám kníže Rurik. Původní název byl jen "Ladoga". Tzv. "Novou Ladogu" založil Petr Veliký na sever od ní. Město si zachovalo dodnes strukturu a síť ulic z 12. století, kdy pravděpodobně došlo k dalším,u rozvoji, mimo jiné byl postaven kostel "sv. Jiří", dodnes historická památka.
Původní název města pochází z řeči vikingského kmene Varjagů, kteří ho založili a zní Aldeigjuborg.
Varjag, Vaeringar, či Vaeringjar znamenal v řeči Skandinávců něco jako "člen družiny" nebo "klanu", "vár" - znamená přísaha.
První Vikingové přistáli ve východní Evropě již v 7.století. Vylodili se na pobřeží Finského zálivu a poté začali pronikat do vnitrozemí. Jejich první cesta vedla po Něvě, Ladožském jezeře a proti proudu řeky Volchova do Ilmeňského jezera. V této oblasti si Varjagové vybudovali první opevněné základny mezi nimi i tuhle osadu. Osady typu "Ladogy" jim sloužily jako opěrné body, ze kterých podnikali své obchodní a loupežné výpravy po vodních tocí na jih a to dvěma cestami, jedna směřovala po Volze do Kaspického mnoře, druhá po Něvě, Volchovu, Dvině a Dněpru do Černého až do Řecka.
Ruský epos "Pověsti vrěměnnych ljet" vypráví o kmenech na severu Ruska, které vyhnaly Varjagy, kteří od nich vybírali poplatky. Ale nedokázali si vládnout sami, tak poslali k Varjagům poselstvo a to přivedlo v 9. století tři bratry , Rurika, který se usadil v Novgorodu, Sineuse, jenž ovládl Běloozero a Trubora, budoucího vládce Izborska. Bratři do dvou let zemřeli a celou zemi ovládl tak Rurik a založil tak budoucí ruskou vládnoucí dynastii Rurikovců. Rurik rozdělil údělná města mezi své věrné a sám vládl nade všemi.
Moderní historikové však nevěří, že by Rurik s bratry přišel ze zámoří, ale domnívají se, že před ovládnutím Novgorodu jako centra budoucí země, obýval právě Starou Ladogu, která byla už v té době významným střediskem obchodu a křižovatkou, či nástupištěm pro vikingské výpravy nebo obchodní cesty na jih. Vikingové pod vedením Rurika tedy ovládli všechna významější centra obývaná převážně slovanským obyvatelstvem a vybírali od nich pravděpodobně naturálie za ochranu, se kterými pak sami obchodovali dále na jih. Vikingové v Ladoze působili prokazatelně do 11. století jako odlišné etnikum, pak se s největší pravděpodobností plně asimilovali s ostatním slavanským obyvatelstvem.
Poku jde o vykopávky, Ladoga je proslulá zejména železnými nástroji, pohřebními areály (vikingské mohyly, vikingské pohřby, ploché kostrové hroby) a také sídelními areály.
Obrázky z Ladogy:
http://www.nichevo.euweb.cz/fotogalerie ... oto=7#navi
Zde je k vidění pohřební mohlyla a taky nástroje nalezené na Ukrajině.
http://tkmyth.sweb.cz/texty/Vikingove/V ... Burial.jpg
Vikingové z Ladogy:
http://www.abbeytournament.com/reenactors/stara.jpg
Pevnost:
http://images.google.cz/imgres?imgurl=h ... G%26um%3D1
Mapa lokalit:
http://www.abc.se/%7Epa/mar/img/rossija/fig1.jpg
http://tkmyth.sweb.cz/texty/Vikingove/V ... ineKey.jpg
Obrázky http://www.mundo.cz/obrazek.php?file=ph ... evnost.jpg
Fig 1: 1 - Staraya Ladoga, 2 - Ryukikovo gorodishe, 3 - Novgorod, 4 - Pskov, 5 - Oreshek, 6 - Yamgorod, 7 - Ivangorod, 8 - Narva
Dobrý odkaz:
http://www.abc.se/~pa/mar/rus-ship.htm
Podle některých historiků vznikla už okolo roku 753. V 9. století už zde údajně stála dřevěná pevnost, kterou měl postavit sám kníže Rurik. Původní název byl jen "Ladoga". Tzv. "Novou Ladogu" založil Petr Veliký na sever od ní. Město si zachovalo dodnes strukturu a síť ulic z 12. století, kdy pravděpodobně došlo k dalším,u rozvoji, mimo jiné byl postaven kostel "sv. Jiří", dodnes historická památka.
Původní název města pochází z řeči vikingského kmene Varjagů, kteří ho založili a zní Aldeigjuborg.
Varjag, Vaeringar, či Vaeringjar znamenal v řeči Skandinávců něco jako "člen družiny" nebo "klanu", "vár" - znamená přísaha.
První Vikingové přistáli ve východní Evropě již v 7.století. Vylodili se na pobřeží Finského zálivu a poté začali pronikat do vnitrozemí. Jejich první cesta vedla po Něvě, Ladožském jezeře a proti proudu řeky Volchova do Ilmeňského jezera. V této oblasti si Varjagové vybudovali první opevněné základny mezi nimi i tuhle osadu. Osady typu "Ladogy" jim sloužily jako opěrné body, ze kterých podnikali své obchodní a loupežné výpravy po vodních tocí na jih a to dvěma cestami, jedna směřovala po Volze do Kaspického mnoře, druhá po Něvě, Volchovu, Dvině a Dněpru do Černého až do Řecka.
Ruský epos "Pověsti vrěměnnych ljet" vypráví o kmenech na severu Ruska, které vyhnaly Varjagy, kteří od nich vybírali poplatky. Ale nedokázali si vládnout sami, tak poslali k Varjagům poselstvo a to přivedlo v 9. století tři bratry , Rurika, který se usadil v Novgorodu, Sineuse, jenž ovládl Běloozero a Trubora, budoucího vládce Izborska. Bratři do dvou let zemřeli a celou zemi ovládl tak Rurik a založil tak budoucí ruskou vládnoucí dynastii Rurikovců. Rurik rozdělil údělná města mezi své věrné a sám vládl nade všemi.
Moderní historikové však nevěří, že by Rurik s bratry přišel ze zámoří, ale domnívají se, že před ovládnutím Novgorodu jako centra budoucí země, obýval právě Starou Ladogu, která byla už v té době významným střediskem obchodu a křižovatkou, či nástupištěm pro vikingské výpravy nebo obchodní cesty na jih. Vikingové pod vedením Rurika tedy ovládli všechna významější centra obývaná převážně slovanským obyvatelstvem a vybírali od nich pravděpodobně naturálie za ochranu, se kterými pak sami obchodovali dále na jih. Vikingové v Ladoze působili prokazatelně do 11. století jako odlišné etnikum, pak se s největší pravděpodobností plně asimilovali s ostatním slavanským obyvatelstvem.
Poku jde o vykopávky, Ladoga je proslulá zejména železnými nástroji, pohřebními areály (vikingské mohyly, vikingské pohřby, ploché kostrové hroby) a také sídelními areály.
Obrázky z Ladogy:
http://www.nichevo.euweb.cz/fotogalerie ... oto=7#navi
Zde je k vidění pohřební mohlyla a taky nástroje nalezené na Ukrajině.
http://tkmyth.sweb.cz/texty/Vikingove/V ... Burial.jpg
Vikingové z Ladogy:
http://www.abbeytournament.com/reenactors/stara.jpg
Pevnost:
http://images.google.cz/imgres?imgurl=h ... G%26um%3D1
Mapa lokalit:
http://www.abc.se/%7Epa/mar/img/rossija/fig1.jpg
http://tkmyth.sweb.cz/texty/Vikingove/V ... ineKey.jpg
Obrázky http://www.mundo.cz/obrazek.php?file=ph ... evnost.jpg
Fig 1: 1 - Staraya Ladoga, 2 - Ryukikovo gorodishe, 3 - Novgorod, 4 - Pskov, 5 - Oreshek, 6 - Yamgorod, 7 - Ivangorod, 8 - Narva
Dobrý odkaz:
http://www.abc.se/~pa/mar/rus-ship.htm
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 0 Odpovědi
- 655 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Simplex
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů