7. křížová výprava

[Laurentius]

7. křížová výprava (1248 – 1254)
Francouzský král Ludvík IX. přistává v Egyptě. Jsou tu jeho bratři Alfons z Poitiers, Robert z Artois a Karel z Anjou. Jsou tu také rytířské řády na čele s velmistrem templářů Guillaumem de Sonnac a místodržitelem velmistra johanitů Jeanem de Rosnay. Je tu Jean de Joinville, William „Longespée“ ze Salisbury, Pierre „Mauclerc“ de Dreux a řada dalších z různých důvodů. A přesto tento výkvět rytířstva dostane od mamlúků tvrdou lekci.

[Laurentius]

Důležitým zdrojem informací o 7. křížové výpravě a této době by měla být kronika Jeana de Joinvilla. Dokonce to vyšlo i u nás Jean de Joinville: Paměti křižákovy. Praha 1965. Pokusím se ji získat v knihovně a napsat nějaké zajímavosti. Četl jsem anglickou ukázku a vypadalo to dobře. Byl to začátek bitvy u al Mansury, kdy se Joinville s vlastní družinou dostane do boje a zachrání ho hrabě z Anjou (Karel z Anjou). Popisuje i různé zajímavosti. Možná tu knihu někdo znáte a máte.
Jean de Joinville (?-1317, pán z Joinville a Risnelu, senešal Champagne) nebyl totiž žádný ledajaký kronikář, ale slavný velmož Ludvíka IX. Hlavně se účastnil přímo i jeho výprav.

[acoma]

Zajímavé je, že křižáci dostali střevní potíže anžto pili vodu z řeky plné mrtvol. Překvapivé, že... S... je také tak sklátila. Ludvíka nosili i na záchod a protože byl zcela zesláblý, museli mu udělat v gatích dírku...

[Robert]

Ja som z miestnej knižnice vybral Stephena Runcimana: The Crusades. Už som po 5. výprave, čoskoro dôjdem k 7ke, ak niečo zaujímavé zistím, samozrejme dodám. Laurentius, prosím, ak objavíš niečo v tých spomienkach o princovi Ondrejovi "bezzemkovi" Uhorskom daj vedieť.....

[Laurentius]

V Egyptě dostane střevní potíže i teď kde kdo. A to turisti nepijou vodu z řeky plné mrtvol (možná člověk neví z čeho dělají zmrzlinu).

ak objavíš niečo v tých spomienkach o princovi Ondrejovi "bezzemkovi" Uhorskom daj vedieť.....

Zkusím zjistit. Záleží jestli se pohyboval v Joinvillově blízkosti a taky jestli netrpěl sklerózou . Myslím, že paměti sepisoval na stará kolena. Například své rytíře jmenuje dost podrobně. Obávám se trošku překladu (nemám rád takové to Šimon z Montfortu - to Simon de Montfort už zní líp).
No mě už u té 5. křížové výpravy zarazilo u účastníků jméno André de Hongrie. O účasti jeho otce jsem v té době nic netušil. Tak jsem si říkal, co je to proboha za francouzského velmože

[Laurentius]

Proč je u toho Ondřeje uvedeno datum smrti 1234? Kde si četl, že se účastnil 7. křížové výpravy?

[Robert]

Proč je u toho Ondřeje uvedeno datum smrti 1234? Kde si četl, že se účastnil 7. křížové výpravy?

André de Hongroe v 5. výprave je asi uhorský kráľ Ondrej II. Ten naozaj zomrel okolo r. 1235. Zučastnil sa iba začiatku výpravy, do Damiety už nešiel. Za tú chvíľku, čo tam bol, sa považoval za jej vodcu.... Bol to milý týpek.
Na 7. ke by mal byť jeho najmladší syn, tiež Ondrej, ktorého bráškovia Bela (IV.) s Kolomanom vyšachovali z dedičstva. Dlho sa historikmi nevedelo, o koho vlastne ide, lebo v literatúre bola stále opakovaná mylná informácia o jeho smrti v Haliči, tiež datovaná niekedy v období 1233 -1234. Sám rod, v resp. rody tohoto Ondreja potom stotožnili s posledným uhorským kráľom na uhorskom tróne, Ondrejom III. Viac v článku "Západní Árpádovci". Ak je tam spomenutý, samozrejme, nemôže tam byť dátum jeho smrti.

[Laurentius]

Na 7. ke by mal byť jeho najmladší syn, tiež Ondrej, ktorého bráškovia Bela (IV.) s Kolomanom vyšachovali z dedičstva. Dlho sa historikmi nevedelo, o koho vlastne ide, lebo v literatúre bola stále opakovaná mylná informácia o jeho smrti v Haliči, tiež datovaná niekedy v období 1233 -1234

Článek "Západní Arpádovci" jsem četl a rozšířil si trochu obzory. Tu smrt 1234 jsem právě myslel u Ondřejova syna Ondřeje. No podobných případných omylů (brané nyní jako fakt) bude v dějinách asi dost.
Hrál Ondřej při výpravě nějakou podstatnou roli? Informace se bohužel většinou soustředí jen na francouzské jádro výpravy. Ostatní kontigenty křižáků už tolik ne. Velký byl asi také kontingent z Anglie (zejména Humphrey de Bohun, William de Valence a hlavně Guillaume de Salisbury). Pak tu bylo také hodně "místních" baronů (Lusignanové, Ibelinové, Villehardouin). No k tomu se dostaneme.

[Laurentius]

Tak já začnu o bojích u al-Mansúry v únoru 1250. Právě to se mně především vybaví, když se řekne 7. křížová výprava.
Za hlavního viníka masakru předvoje je označován nejčastěji králův bratr Robert d´Artois. Ten měl být velitelem předvoje. Předvoj (avant-garde) byl první voj (šik, divize) takové klasické středověké křesťanské armády a jeho velení bylo velice prestižní záležitostí. Právě u al-Mansúry udělal předvoj poměrně hloupou chybu, když se nechal vylákat do pronásledování nepřítele a oddělil se od hlavního voje. Robert d´Artois snad dokonce ani nebyl v čele předvoje. Ten měl tvořit kontingent templářů v čele s velmistrem Guillaumem de Sonnac. Byla tu asi také početná družina Viléma ze Salibury (Guillaume Longespée de Salisbury) a také asi Pierre Mauclerc de Dreux (bretaňský vévoda a další zajímavá postava). Po přechodu brodu se dostal Artois a někteří další velmožové před templáře a začali pronásledovat nepřítele až do ulic al-Mansúry. Tam byl předvoj obklíčen a doslova pobit. Zabit byl sám Robert d´Artois. Ludvík tak měl ztratit 1/3 jezdectva. Podstatné bylo, že se jednalo o nenahraditelné templáře a nejbojovnější družiny. Morálka křižáků se hodně snížila a možná také došlo k hádkám mezi křižáky. Angličané obviňovali ze smrti Viléma ze Salisbury právě francouzské velení.

[Robert]

Článek "Západní Arpádovci" jsem četl a rozšířil si trochu obzory. Tu smrt 1234 jsem právě myslel u Ondřejova syna Ondřeje. No podobných případných omylů (brané nyní jako fakt) bude v dějinách asi dost.
Hrál Ondřej při výpravě nějakou podstatnou roli? Informace se bohužel většinou soustředí jen na francouzské jádro výpravy. Ostatní kontigenty křižáků už tolik ne. Velký byl asi také kontingent z Anglie (zejména Humphrey de Bohun, William de Valence a hlavně Guillaume de Salisbury). Pak tu bylo také hodně "místních" baronů (Lusignanové, Ibelinové, Villehardouin). No k tomu se dostaneme.

K tomu Ondrejovi, a vôbec križiakom z Uhorska, či SE vôbec. Zväčša - to si musíme priznať hrali marginálne úlohy. Českí križiaci sa mali zúčastniť už prvej výpravy, pravdepodobne v jednej z vĺn tzv. "ľudových križiakov".Križiacki rytieri z Uhorska sú opäť spomenutý v 3 výprave, ale v Outremeri boli pravdepodobne prítomní v podobe málo známeho rádu sv. Štefana cca od druhej polovice 12.st.(Ten bol vždy úzko napojený na johanitov). Potom je tá 5-ka a "výlet" Ondreja II. Jeho syn Ondrej bol vo výprave jedným z mnohých. Mohol by byť v skupine francúzkych a talianskych šľachticov z Neapola.

[Laurentius]

Už jsem to psal v jiném tématu, ale patří to spíš do 7. křížové výpravy. Mezi účastníky byly i klíčové postavy Karla z Anjou v bitvě u Tagliocozza 1268. A to Guillaume de Villehardouin, Erard de Valéry a Henri de Cousances. Všichni tedy zkušení veteráni a to často rozhoduje.

[Laurentius]

Taky jsem se díval na známé křížáky z Montfortu. Tak tady byl Jean de Montfort. Jeho otec byl Amaury de Montfort a děda Simon, viď Amaury? Ten bohužel na výpravě zemřel 1249. Pak tu byl Filip z Montfortu, což byl zase syn Simonova bratra Guye.
Tak to nevím co na ně říkali Olivier de Termes a Raymond Trencavel . Zvlaštní, že se sešli v jednom vojsku. A tím mě napadá otázka jestli někdo nevíte jak a kdy zemřel Jean de Montfort.

[Robert]

Taky jsem se díval na známé křížáky z Montfortu. Tak tady byl Jean de Montfort. Jeho otec byl Amaury de Montfort a děda Simon, viď Amaury? Ten bohužel na výpravě zemřel 1249. Pak tu byl Filip z Montfortu, což byl zase syn Simonova bratra Guye.
Tak to nevím co na ně říkali Olivier de Termes a Raymond Trencavel . Zvlaštní, že se sešli v jednom vojsku. A tím mě napadá otázka jestli někdo nevíte jak a kdy zemřel Jean de Montfort.

Ešte som k výprave vo svojej knihe nedošiel. Nestíham.. ... BDW. Nedávno som na iné fórum vkladal príspevok o dobití Alexandrie v 1365. Medzi Cyperskými pánmi (zväčša potomkonia Outremerských šľachticov) vystupoval tiež jeden Montfort. Znamená to, že outremerská/cyperská vetva Montfordov sa udržala dlhšie ?
Ináč mladý Trencavel mal pokiaľ viem,aj synov, ktorí však už nepoužívali meno Trencavel, ale "de Bezirés". Píšem to preto, lebo údajne správy o Trencavelovi na výprave miznú.

[Laurentius]

Zatím jsem zjistil, že Jean de Montfort zemřel snad v Limassolu 1249 na Kypru. A toho Filipa zavraždili v srpnu 1270 hašašíni v Tyru a hned v září 1270 zemřel v Tunisu na křížové výpravě jeho syn Filip.

Medzi Cyperskými pánmi (zväčša potomkonia Outremerských šľachticov) vystupoval tiež jeden Montfort. Znamená to, že outremerská/cyperská vetva Montfordov sa udržala dlhšie ?

Netuším.

[Robert]

Tak já začnu o bojích u al-Mansúry v únoru 1250. Právě to se mně především vybaví, když se řekne 7. křížová výprava.
Za hlavního viníka masakru předvoje je označován nejčastěji králův bratr Robert d´Artois. Ten měl být velitelem předvoje. Předvoj (avant-garde) byl první voj (šik, divize) takové klasické středověké křesťanské armády a jeho velení bylo velice prestižní záležitostí. Právě u al-Mansúry udělal předvoj poměrně hloupou chybu, když se nechal vylákat do pronásledování nepřítele a oddělil se od hlavního voje. Robert d´Artois snad dokonce ani nebyl v čele předvoje. Ten měl tvořit kontingent templářů v čele s velmistrem Guillaumem de Sonnac. Byla tu asi také početná družina Viléma ze Salibury (Guillaume Longespée de Salisbury) a také asi Pierre Mauclerc de Dreux (bretaňský vévoda a další zajímavá postava). Po přechodu brodu se dostal Artois a někteří další velmožové před templáře a začali pronásledovat nepřítele až do ulic al-Mansúry. Tam byl předvoj obklíčen a doslova pobit. Zabit byl sám Robert d´Artois. Ludvík tak měl ztratit 1/3 jezdectva. Podstatné bylo, že se jednalo o nenahraditelné templáře a nejbojovnější družiny. Morálka křižáků se hodně snížila a možná také došlo k hádkám mezi křižáky. Angličané obviňovali ze smrti Viléma ze Salisbury právě francouzské velení.

Dopĺňam podľa Runcimana. Vpádu Európanov do pasce nastavenej Bajbarsom predchádzalo úspešné napadnutie egyptského tábora, v ktorom nad nepripravenými muslimmi dominovali, tábor obsadili, a templárom sa podarilo zabiť aj hlavného generála Fakhr-ad Dina. Ten si totiž nemal čas obliecť ani brnenie a vyrazil do boja bez neho. (Aká irónia, posledný vm templu v Outremere, Guilliame de Beujeau padol pri obrane Akry za podobných podmienok....)
Robert d´Artois po tomto úspechu naliehal na všetkých ostatných, aby pokračovali v prenasledovaní nepriateľa, ktorého už prakticky - bez velenia pokladal za porazených...
Rukn ad-Din "Bundukdari" Bajbars, bol však výborný veliteľ a stratég. Dokázal obnoviť disciplínu svojich bojovníkov a v al- Mansúre im nastavil na ťažkú kavalériu západniarov spomínanú pascu. Nechal otvorené brány mesta, a muslimovia sa poskrývali....Veľké destriery rytierov boli v úzkych uličkách nemotorné.... Podrobnosti: Robert d´Artois sa so svojím sprievodom zabarikádovali v dome, ale náporu presile Mamelukov samozrejme, nedokázali odolať ani tak. Niekoľkým rytierom z predvoja sa pešo podarilo prebiť späť k rieke, kde sa zvätša utopili. Z 290 templárov prežilo 5. Medzi nimi aj veľmajster William de Sonnac, ktorý prišiel o oko. ( Vm de Sonnac padol potom pri obrane kresťanského tábora, pričom najprv prišiel o druhé oko). Padli všetci Angličnia spolu s Earlom zo Salisbury,pán de Coucy a gróf z Brenne. Pierre Mauclerc de Dreux, vojvoda Bretaňský bol až v ďalšom slede rytierov, utŕžil ťažké zranenie hlavy, ale vrátil sa späť a oznámi kráľovi zlé správy. Smrť grófa d´Artois, kráľovho brata oznámil kráľovi až zastupujúci vm johanitov Ján de Ronay.
Z môjho pohľadu ide o typický príklad, keď Rády a Outremerčania, radšej poslúchli "veľkého Európana" akoby radšej dali na svoj rozum a inštinkt.....

[Laurentius]

Díky za info Roberte. To o smrti emíra Fakhr ad-Dína a co předcházelo bojům v al-Mansúře jsem netušil. Další díl do skládačky. Verze asi budou různé a pravda taky. Moc svědků z al-Mansúry nepřežilo. Já i četl, že předvoj vjel do města a teprve potom obklíčilo město hlavní voj egyptské armády. Možná to ani nebyla původně past, ale spíš náhoda a netaktické vzdálení předvoje od hlavního šiku křižácké armády. No možná se pokoušel Salisbury a templáři opravdu Roberta z Artois zastavit, ale následovalo obviňování ze zbabělosti a zbrklý útok. Taková francouzská rytířská klasika.
Ten gróf z Brenne to bude asi Gautier de Brienne. Coucy byl Raoul de Coucy.
Teď tu nebudu, ale příští týden napíšu nějaké zajímavosti z té knížky od Joinvilla. Většina informací je stejně od něho a vychází z toho asi i Runciman (smrt Raoula de Coucy, zranění mečem v obličeji u Pierra de Dreux, Sonnac přišel o druhé oko a počet ztrát apod.).

[Robert]

Ten gróf z Brenne to bude asi Gautier de Brienne. Coucy byl Raoul de Coucy.

Áno, išlo o môj preklep... Ešte dodávam, že aj útok na egyptský tábor bol vyprovokovaný slávychtivým Robertom d´Artois, len ten pre kresťanov dopadol dobre.Ono, Runciman píše, že krížové výpravy podstatne nezmenili mentalitu Európanov, a "nový renesančný" človek ( vyskoko kultúrny človek, oceňujúci arabské, grécke i západné vplyvy a nábožensky vcelku tolerantný) nie je ani tak dôsledkom kruciád, ako oblastí ako napr. Sicília, či Byzanc, kde sa všetky tieto vplyvy stretávali tiež. Ja si dovolím s veľkým Runcimanom v tomto nesúhlasiť. Podobným duchovným vývojom prešla aj Outremerská elita. Takí Ibelini boli veľmi rytierski,veľmi vzdelaní, nikdy neboli krutí ani despoti, boli rozhodní, keď bolo treba a aj keď uprednostňovali diplomaciu vedeli aj setsakra bojovať... Myslím, boli 1000 x lepší, ako francúzki rytieri ála Robert d´Artois. Podobný vývoj -aj s náboženskou toleranciou možno sledovať (aj neskôr) v správaní sa rytierskych rádov (na svojom území), aspoň tých starších, templárov a johanitov.... A predsa títo vzdelaní, rozhľadení a odvážni ľudia, napokon vždy poslúchli "veľkých Európanov" aj keď možno dopredu vedeli, že.....

[Laurentius]

Už mám vzpomínky toho Jeana de Joinville, ale na Ondřeje jsem zatím nenarazil a asi nenarazím. Joinville se soustředí hlavně na francouzské rytíře a krále Ludvíka IX., protože se většinou pohyboval někde vedle něho. Dokonce tam vůbec není zmiňován Salisbury a další "angličtí" křižáci. Možná je později vynechal z politických důvodů (nepřátelství s Anglií).

Ešte dodávam, že aj útok na egyptský tábor bol vyprovokovaný slávychtivým Robertom d´Artois, len ten pre kresťanov dopadol dobre.

Tak ten Robert z Artois byl asi pěkné kvítko. Po dobytí Damietty se rozhodovalo o pokračování tažení. Většina baronů a rádců se usnesla na tažení do Alexandrie z důvodu zásobování po vodě, ale Robert z Artois se rozkřičel „že nebude nikdy souhlasit, aby se táhlo jinam než na Babylón, neboť to je hlavní město celého Egypta a kdo chce zabít hada, musí mu nejprve roztít hlavu.“ Babylón bylo jméno křižáků pro Káhiru. Král dal na radu bratra a táhlo se do Káhiry.

Takí Ibelini boli veľmi rytierski,veľmi vzdelaní, nikdy neboli krutí ani despoti, boli rozhodní, keď bolo treba a aj keď uprednostňovali diplomaciu vedeli aj setsakra bojovať... Myslím, boli 1000 x lepší, ako francúzki rytieri ála Robert d´Artois. Podobný vývoj -aj s náboženskou toleranciou možno sledovať (aj neskôr) v správaní sa rytierskych rádov (na svojom území), aspoň tých starších, templárov a johanitov.... A predsa títo vzdelaní, rozhľadení a odvážni ľudia, napokon vždy poslúchli "veľkých Európanov" aj keď možno dopredu vedeli, že.....

Zámořští rytíři hráli velice významnou roli a Joinville o nich také často velice dobře píše. A hráli přesně takovou roli jakou píšeš! 7. křížové se účastnili hned tři Ibelinové: bratři kyperský konétábl Guy z Ibelinu a kyperský senešal Balduin z Ibelinu. Také tu byl Jan z Ibelinu, hrabě z Jaffy a Askalonu.
Po katastrofě u Mansurah došlo k jednání mezi zástupci emírů a zástupci zajatých křižáků. A kdo byl vybrán jako nejlepší diplomaté z řad křižáků? Dva Ibelinové (Balduin a Vít / Guy), Filip z Montfortu (což byl taky vlastně zámořský baron, protože byl pánem Tyru) a pak moudrý Jan z Valéry (bratr Erarda z Valéry). Je ovšem faktem, že zámořští baroni (zejména Ibelinové) měli výhodu ve znalosti místního jazyka.

[Laurentius]

Dovolím si ještě takovou spekulaci. Pochodová formace křižácké armády byla asi podobná formaci Richarda Lví srdce u Arsufu. V čele a velitelem předvoje (jak se často píše) nebyl Robert z Artois, ale templáři s velmistrem Vilémem ze Sonnacu. A tím důvodem bylo právě to, aby nedošlo k neuváženému výpadu. To zaručoval jen sbor templářů a johanitů. Podobně bych asi odhadnul zadní voj na johanity. Po přechodu ramena Nilu u Mansurah předběhl sbor Roberta z Artois předvoj templářů. Ti se ho pokoušeli zastavit, ale to se nepovedlo. Tak se vydali za ním. Jinak by to byla pro řád pořádná ostuda.

[Robert]

7. křížové se účastnili hned tři Ibelinové: bratři kyperský konétábl Guy z Ibelinu a kyperský senešal Balduin z Ibelinu. Také tu byl Jan z Ibelinu, hrabě z Jaffy a Askalonu.
Po katastrofě u Mansurah došlo k jednání mezi zástupci emírů a zástupci zajatých křižáků. A kdo byl vybrán jako nejlepší diplomaté z řad křižáků? Dva Ibelinové (Balduin a Vít / Guy), Filip z Montfortu (což byl taky vlastně zámořský baron, protože byl pánem Tyru) a pak moudrý Jan z Valéry (bratr Erarda z Valéry). Je ovšem faktem, že zámořští baroni (zejména Ibelinové) měli výhodu ve znalosti místního jazyka.

Filip z Montfortu bol po mamke predsa Ibelin tiež, nie ? V tomto období - aspoň podľa Runcimana Ibelini a Montforti tvorili jeden klan. Rozhádali sa až počas občianskej vojny sv. Sabu, ale ďalšia generácia sa spriatelila (a myslím aj spríbuznila ) zas...