Úděl moravských údělníků

Dějiny do roku 1197 (druhý nástup Přemysla I.) - stěhování národů, Sámova říše, Velká Morava, české knížectví a nedědičné království (Vratislav a Vladislav). Světové dějiny do konce 12. století

Moderátor: Ježek

Filip Svehla
Zeman
Příspěvky: 119
Registrován: 31 pro 2005 14:15

Nový příspěvek od Filip Svehla »

Barbarossa si do řezna pozval Bedřicha a Konráda Otu, dva soupeřící Přemyslovce o pražský kamenný stolec. Pod jistým psychickým nátlakem je oba donutil podvolit se jeho vůli tím, že si Bedřich ponechá v držení čechy a Konrád Moravu, to bylo pro císaře velmi výhodné, zasáhl do tuzemských poměrů a ještě k tomu oslabil knížecí síli. Proto to bylo do nedávna chápáno jako vznik moravského markrabství podřízeného říši, ačkoliv zde o markrabském titulu nepadlo ani slovo. Naštěstí po Bedřichově smrti vzal Knrád vládu pevně do rukou a nedocházelo k dalšímu oslabování a štěpení.
Historia magisteria vitae.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3952
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Nový příspěvek od Ježek »

Já si myslím, že Konrád poté se tituluje markrebětem, na zachovaných listinách. Hned, co se vzbudím, zkontroluji to.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Filip Svehla
Zeman
Příspěvky: 119
Registrován: 31 pro 2005 14:15

Nový příspěvek od Filip Svehla »

Ježek píše:Já si myslím, že Konrád poté se tituluje markrebětem, na zachovaných listinách. Hned, co se vzbudím, zkontroluji to.
Ano, tituluje se tak, jenže toto označení je mnohem starší, objevuje se již na některých listinách jeho předchůdců, on ho zkrátka začal opět používat, protože se mu zdálo vznešenější.
Historia magisteria vitae.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3952
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Markrabì

Nový příspěvek od Ježek »

Poprvé titul markraběte proužívá mladý Přemysl v roce 1179. Řekl bych ale, že v tomto případě jedná o přenesení vrchní moci nad údělníky od knížete Bedřicha na bratra Přemysla
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3952
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Konrád a tzv. Řezeňský akt

Nový příspěvek od Ježek »

Nedávno jsem v souvislosti s knížetem Konrádem Otou: https://www.e-stredovek.cz/post/konrad-ii-ota/ opět studoval a zamýšlel se nad touhle dobou.
Přemysl a markrabě - Vladislavovci daleko více ztratili tvář spoluprácí s Barbarossou a měli mnoho kontaktů v Říši - Wettini atd. Proto se nedivím titulaci odkoukanou v Říši.
K tomu, co se stalo v Řezně v roce 1182 není mnoho záznamů a není implicitně řečeno, zda bylo markrabství založeno.
Rudovous buď rozdělil mezi Přemyslovce Čechy a Moravu, bez nějaké tvorby markrabství, nebo i zároveň to markrabství vytvořil. Mohl čekat, jak si s tím Přemyslovci poradí a z rozporů těžit. Díky pozdějším událostem myslím, že markrabství založil ovšem s nevyjasněnou pozicí k knížeti v Praze, stejně jako později osamostatnil pražské biskupství.
Konrád si počínal jako suverén - dosadil zpět zbývající údělníky, ovšem domnívám se, že to byly jen loutky a Konrád tím sledoval staré právo. Musel tedy vládnout z markrabského titulu - sám se i tak tituloval. Dosadil dokonce olomouckého biskupa Kaima. Bez shody s císařem by tak volný nemohl být
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2709
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Nový příspěvek od Viola »

Tak tady trochu rozvířím zapomenutou diskusi... Podle toho, co jsem se dočetla já, byl pravděpodobně určitý vztah (nechci říct lenní) mezi Bořivojovými Čechami a Svatoplukovou VM, ovšem vzhledem k tomu, že o BOřivojovi skoro nic nevíme, nechci se pouštět do spekulací. Čechy se nacházely ve sféře zájmu jak VM, tak Bavorska, po pádu VM se toto ještě bude projevovat např. v liturgii - slovanské, či latinské...
Po pádu VM údajně vypukla na VM anarchie (nebo bezvládí), bylo tedy logické, kdyby si český kníže chtěl Moravu připojit. Ovšem postavení Přemyslovců jako českých knížat v té době bylo jak známo dost vrtkavé, jejich přímá sféra vlivu se rozhodně nevztahovala na Čechy jako celej, ale pouze na území Středních Čech (přibližně, pochopitelně). Moravu v rámci expanze připojuje až Boleslav I.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3952
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Markrabì

Nový příspěvek od Ježek »

Ježek píše:Poprvé titul markraběte proužívá mladý Přemysl v roce 1179.
Je to tak, Přemysl je markrabětem v roce 1179 a je jím 3 léta, do povstání Konráda. Drží olomoucký úděl a těžko říct, zda markraběcí titul není přenesení vrchní vlády nad ostatními úděly (přímý dohled) na mladého Přemysla Bedřichem. To je má ničím nepodložená domněnka. Nicméně markrabě je z vůle pražského knížete.
A je možné, že tehdy Přemysl obsazuje Holasicko, možná je to někdo po něm.
Právní postavení markrabského titulu Konráda je jiné, smírčím výrokem získává celou Moravu, nevíme, zda použil dřívější terminologii, nebo zda ho skutečně Barbarossa povýšil.

Je dost možné, že v této době je tento titul mezičlánkem mezi knížetem a údělníky, když se stává Konrád knížetem, neužívá ho.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1350
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 12 times

Znojmo

Nový příspěvek od Ingolf »

Morava byla rozdělena na významnější Olomoucko a méně významnější jih. Ten byl ještě rozdělen na Brněnsko a Znojemsko. Právě znojemští údělníci ale párkrát zasáhli do pražských dějů a občas se jim povedlo usednout na pražský stolec, i když to byly spíše epizodické vlády.

Stálejší rozdělení Moravy pochází z doby Vratislava I. Jeho bratr Ota spravoval Olomoucko, druhý bratr Konrád Brněnsko (1061-1092). Konec Vratislavovy vlády je poznamenán právě tažením na Konráda. Před bojem ale dezertoval Vratislavův syn Břetislav a Vratislav ustoupil. Konrád se měl stát Vratislavovým nástupcem a tak to taky dopadlo. Konrád byl krátce českým knížetem od ledna do září 1092.

Jihomoravský úděl byl rozdělen mezi Konrádovy syny Oldřicha (Brněnsko) a Litolta (Znojemsko 1101-1112). Tím položil základy dědičné linii obou údělů. Občas vládl v údělech sám pražský kníže nebo jeho synové, ale to nechám stranou, dědičné linie se vždy vracely.
Oldřich s Litoltem po návratu z jednoho takového vyhnanství r. 1101 založili klášter v Třebíči. To je po přestavbách románsko-gotická památka známá i za hranicemi Česka.

***

Litolt měl syna Konráda II. Po dobu jeho nezletilosti panovali jiní vládci, k údělu se dostal v letech 1123-1128, poté natrvalo v letech 1134 - asi 1170. Jako nejstarší Přemyslovec měl Konrád velkou naději na pražský stolec. Význam Konráda byl potvrzen sňatkem s dcerou srbského vládce Uroše I. Marií; Mariina sestra Helena už byla manželkou uherského krále Bély II.
Konrád nechal asi hned po svatbě r. 1134 vymalovat znojemskou rotundu přemyslovským cyklem. Zřejmě chtěl dát najevo příslušnost vedlejší přemyslovské větve k pražskému centru, potažmo k nároku na něj.

R. 1140 nastoupil na knížecí stolec Vladislav II. Jeho styl vlády vyvolal celozemskou opozici a do jejího čela byl postaven Konrád Znojemský. R. 1142 oblehl pražský Hrad, zápalné šípy tehdy podpálily i baziliku sv. Jiří. Nové bílé věže, které jsou k vidění na většině panoramat Hradčan, byly postaveny záhy po požáru. Z hlediska dějin Prahy to může vypadat jako další ničivý vpád, ale Konrád měl za sebou skutečně většinu země a nárok na stolec. Vladislav se ubránil jen díky pražským hradbám a posilám povolaným z říše.

***

Nástupcem Konráda II. byl Konrád III., zvaný i jako Ota, nebo Konrád Ota. Ten uměl řádně zasáhnout do pražského dění. Dostal se do sporu nejprve se Soběslavem II. (1173-1178). Konrád s pomocí Rakušanů musel odrazit útok Soběslava r. 1178. Soběslava vyhnal nový kníže Fridrich (1179-1189), a to za podpory Konráda Oty.

Konrád Ota se ale dostal do sporu i s Fridrichem. R. 1182 byl Fridrich vyhnán povstáním, Čechové si zvolili za knížete Konráda Otu. Spor rozřešil císař Barbarossa slovy, aby se Fridrich vrátil na stolec a Konrád aby se spokojil s Moravou. Tady jsou právě hledány začátky moravského markrabství, jak se probírá v příspěvcích výše. Konflikt Fridricha a Konráda pokračoval, Fridrich vítězí v těžké bitvě v Loděnici u Znojma r. 1185. Vše vyřešil definitivně smír ve Starém Kníně r. 1186.

Po smrti Fridricha nastupuje Konrád Ota na pražský stolec (1089-1091). Protože jeden Konrád už vládl (r. 1092), je tento Konrád značený jako II., k tomu se přidává jeho druhé jméno, takže výslednicí je Konrád II. Ota. Za krátkou dobu vlády vydal zákoník zvaný Statuta Konráda Oty. Důležitým prvkem je tu kodifikace dědičného držení pozemkových majetků velmoži.
***
V Louce u Znojma založil Konrád Ota r. 1190 se svojí matkou Marií premonstrátský klášter. Klášter byl komplet zbarokizován, je v docela dezolátním stavu a spravuje ho vinařská firma Znovín, která místo nájmu dává peníze na záchranu staveb. Pod barokními stavbami ale zůstala vzácná románská krypta. Byla k vidění v seriálu Labyrint, jak tam našli nějakou ztracenou madonku a jak tam proběhl nějaký výbuch a únos biskupa..

V Louce působil a byl pochován premonstrát a vědec Prokop Diviš, vynálezce hromosvodu. A mniši, když se věnovali zahradnictví, zavedli pěstování okurek. Znojmo dnes proslavují znojemské okurky více než klášter s rotundou dohromady, ale nebýt kláštera a potažmo Konráda Oty, nebyly by ani ony :)
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů