Místopis, zeměpisné názvosloví pomůcka historiků

[Katerina]

Tak a zakládám si své oblíbené téma.
Myslím, že sledovat místní názvy může pomáhat při konstruování historie dané oblasti. A aspektů může být povícero.
-Název obce nám může prozradit - zda se jednalo o oblast víceméně slovanskou či zda se zde uplatňovaly i jiné národnostní vlivy.
Odkáže nás na významné osoby, velmože , kteří v místě působili - JIndřichův Hradec - třeba, nebo má neoblíbená Odolena Voda.
-Může nám napovědět o tom, jak vypadala dříve okolní krajina.
-Může podat výpověd o tom, jací lidé zde kdysi žili, čím se zabývali (třeba profanované Hrdlořezy), že ?
-Může pomoci vyhledat , či napovědět o nějakém zajímavém místě vztahujícím se k minulosti - Na Šancích apod..

Zajímavé je, že toto je obecně platné - tedy nejen na území naší středočeské kotliny či Čech a MOravy ..

tTed jsem třeba užasla v té krajině kolem kláštera ve Schlaglu:
SChlagl - mýtina, vymácené místo, paseka - což je vuhledem k lokaci na okraji pohraničního hvozdu logické jako centrum - kolem vesničky jako : Kandlschlag - pravděpodobně z (kandel - strž, rokle), DietrichSchlag, který pak Dětřich tam kdysi mýtil ? , HInter a VorderSchlag - tedy Přední a Zadní mýtina, najdeme tu i Fuchslug - tedy Lisčí noru a nedaleko ní dvě vesničky - co mě teda zamotaly hlavu : Ober a Niederthiergrub - hrozný název - nakonec mě napadlo odstranit z thier to h - a vedle liščí nory jsou náhle Horní a Dolnízvířecínora.
O tom že místní poddaní nebyli možná vždycky poslušnými věřícími by mohla svědčit vesnice OdenKirchen- neboli Nudné kostely a vesnice Kirchbach zajisté ležela u potoka , který musel téct kolem nějakého kostela.

[slavicekvac]

Tak a zakládám si své oblíbené téma.
Myslím, že sledovat místní názvy může pomáhat při konstruování historie dané oblasti. A aspektů může být povícero.
-Název obce nám může prozradit - zda se jednalo o oblast víceméně slovanskou či zda se zde uplatňovaly i jiné národnostní vlivy.
Odkáže nás na významné osoby, velmože , kteří v místě působili - JIndřichův Hradec - třeba, nebo má neoblíbená Odolena Voda.

Moje hobby jsou Přemyslovci a Slavníkovci. Takže jsem si dělal test na obce s kmenem SLAV. A pak jsem je hledal na G Earth. Vesměs to jsou hradiště, převážně nekopnutá... Přednostně jsem dělal analistická jména jako je Uitizla - Vitizla, Sventislav atd. Slavníkovská doména se tím jen hemží, a jsou to rozlehlá hradiště.

Je možný etymologycký vývoj Hesovo město Hesseka - Osseka? Jak se to jeví mě, tak podle přehlíženého Hájka by se dal vysvětlit Kosmas, kde uvádí konec Slavníkovské domény na Mži, Berounce hora Osseka. Což by mohl být Hýskov. Je tam brod, otrocká cesta, kus valů na zahradě. Jen jsem nenašel mohylu Tetky, která tam měla být u řeky. Ale zase jsem našel západoslovanské mužské jméno TETKA - Tetislav.
Ještě jeden dotaz:
Mohlo by jméno OCZIESLAV být pozdějším Čáslavem? Já jsem o tom dost převědčen, ale nejsem z oboru...

[Katerina]

nevím sice jak to pomůže historikům , ale .. jedno z míst soutěžících o nejkurioznější jméno ..mezi Mostem a Jirkovem ..Vrskmaň .

Jinak vážněji.

Čětla jsem , že zajatcům ze středověkých bitev - pokud je tedy neprodali do otroctví dovoloval kníže usadit se v zemi, asi nejlépe někde v pohraničí , které potřeboval osídlit, a že dodnes takové vsi můžeme idntifikovat podle názvů:

Takže možná Srbice u Teplic ???

Nebo Bavory u Mikulčic ???

[Ježek]

Čětla jsem , že zajatcům ze středověkých bitev - pokud je tedy neprodali do otroctví dovoloval kníže usadit se v zemi, asi nejlépe někde v pohraničí , které potřeboval osídlit, a že dodnes takové vsi můžeme idntifikovat podle názvů:

Takže možná Srbice u Teplic ???

Nebo Bavory u Mikulčic ???

Tzv. zajatecké osady - kromě jiného třeba Srbsko, Uherčice, Moravany.
Kosmas k tažení Břetislava I. zmiňuje celkem jasně zajetí Poláků a přesídlení jich do středočeské sídelní ekumeny (Hedčané). Nicméně - máme na jedné straně ojedinělý případ a na druhé straně vesnice pojmenované po názvech cizích státních celků.

Pak máme problém s tzv- služebnými vesnicemi - kde byli usídleni řemeslníci určitého povolání. Psáry jsou ještě celkem průkazné a reálné, ale co takové Jedovary - vyráběl se tam jed?

[slavicekvac]

Čětla jsem , že zajatcům ze středověkých bitev - pokud je tedy neprodali do otroctví dovoloval kníže usadit se v zemi, asi nejlépe někde v pohraničí , které potřeboval osídlit, a že dodnes takové vsi můžeme idntifikovat podle názvů:

Takže možná Srbice u Teplic ???

Nebo Bavory u Mikulčic ???

Tzv. zajatecké osady - kromě jiného třeba Srbsko, Uherčice, Moravany.
Kosmas k tažení Břetislava I. zmiňuje celkem jasně zajetí Poláků a přesídlení jich do středočeské sídelní ekumeny (Hedčané). Nicméně - máme na jedné straně ojedinělý případ a na druhé straně vesnice pojmenované po názvech cizích státních celků.

Pak máme problém s tzv- služebnými vesnicemi - kde byli usídleni řemeslníci určitého povolání. Psáry jsou ještě celkem průkazné a reálné, ale co takové Jedovary - vyráběl se tam jed?

K zajatcům ještě Hedčané za Břetislava I. Znám Hedeč u Králík, ale otázka je, zda tam byli jako zajatci, nebo to byla přirozená migrace, když to je blízko k původní oblasti pravděpodobného osídlení.

[Katerina]

Na hodně zajímavou věc ohledně místopisu a historie jsem narazila v tom Vladislavově sborníku .

Takže jednak - ty zajatecké nebo také kolonistické vesnice - u sebe mívaly nebo se sami jmenovávaly po tom, co lidé v nich měli na starosti - takže Psáry, Žernoseky, apod. u těch Srbic, Němčič atd. - ale !!! navíc tyto typy vesnic se v podstatě vyskytovaly či skoro vždy provázely osídlen ppjmenované Týn, Týnec , Týnisště apod. - ususzuje se tedy , že většinou u dvora (curia) panovníka či velmože se usadili budto nově příchozí kolonisté či zajatci a ještě se vytvářeli řemeslnické specializace.

Snad jsem to z hlavy interpretovala správně, ale myslím, že ano.

[maresch]

Místní pojmenování podle specializace zajatců, asi nebylo vždy pravidlem. Jméno Krusičany je od jména hradu Kruszwice, který Břetislav dobyl a přesídlil zajaté obyvatele na svá území. Ty zde založili novou ves Krusvičany.

[Ježek]

Místní pojmenování podle specializace zajatců, asi nebylo vždy pravidlem. Jméno Krusičany je od jména hradu Kruszwice, který Břetislav dobyl a přesídlil zajaté obyvatele na svá území. Ty zde založili novou ves Krusvičany.

Tak to může pocházet od adjektiva krušný (ale i tak i jméno původní vesnice)