Legendy o hradech

[KOMOŃ]

Kazda legenda ma sve opodstatneni.U zadne nikdo nemuze nikdy vyloucit ze autori kteri postupem casu vytvorily legendu se nechali inspirovat skutecnosti.
Takze kdo ma v blizkosti hrad a nejen hrad o kterem koluji ruzne legendy jakehokoli formatu sem muze napsat.
dik

[Ježek]

Tady https://www.e-stredovek.cz/post/lichnicke-povesti/ jsou legendy z hradu Lichnice.

[Przemysl de Nyestieyky]

Legend je spousty, bohužel, co nebude v blízké době z ústní formy sepsáno, zanikne v nedohlednu. Už před dvěma sty lety by bylo za 5 min. dvanáct!
Než bych napsal více, rád bych upozornil na poměrně zásadní literaturu, z které by se zde pověsti (pro nošení dříví do lesa) neměly opakovat a které pomohou v určité míře každému, kdo se tímto tématem zaobírá:
- Martin Stejskal, Albert Marenčin: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech československa, Praha 1991
- Karel Březina: Přehled hradních a zámeckých strašidel, Brno 2000
- Karel Kalláb: Pověsti hradů moravských a slezských I.-II., Praha 1937
- Josef Pavel: Pověsti českých hradů a zámků, 4.vyd., Praha 1995
- Bohumír Štéger: Pověsti o hradech a zámcích, Olomouc 1957

Pak existuje celá řada pověstí v tématických publikacích zaměřených na nějaký kraj nebo oblast. A cenným zdrojem jsou i vlastivědné sborníky z První republiky.
Přínosem jsou však odlišné verze známých pověstí, pověsti z ústního podání a z kronik!

[elizabeth]

A ja jeste doplnuji Premkuv vycerpavajici vycet:
Naďa Moyzesová: POVěSTI HRADů A ZÁMKů: MORAVA A SLEZKO • Knihkupectvi Kosmas, lze jeste koupit.

[Przemysl de Nyestieyky]

Jednou z typických hradních pověstí jsou zvěsti o pokladech zakopaných ve zříceninách hradu. Snad každý hrad takovou pověst měl a prostý lid opravdu tyto bájné poklady s motykou vyhledával. U lidí přežívalo povědomí, že každý takový bohatý majitel hradu musel mít šperků a peněz nepočítaně (nehledě na to, že někteří hrad pro zadlužení prodali apod.) Dodnes alespoň jiskřička naděje pokladu bývá u andrewů a jiných sběratel mincí, kteří s detektory obchází hradní rozvaliny.
Další rozšířenou pověstí jsou legendy o tajných podzemních chodbách. Tato pověst mívá poněkud reálnější základ. Ale i když snad není hradu, který by v pověsti neměl několikakilometrové únikové chodby, jen minimum těch reálných se podařilo ve skutečnosti najít.
A do třetice je v pověstech velice rozšířeno odůvodnění zkázy hradu. Prostý lid většinou již neměl pamětníka na dobu, kdy stál hrad v celé své nádheře a proto zříceniny hradu schované v lesních zátiších inspirovaly lidové vypravěče k jasné příčině jeho skonu. Tím byl náš jeden z největších vojevůdců Jan Žižka Trocnovský z Kalicha.

[Vladislav Jagelonský]

Legenda sv. Ludmily na vnitřní stěně schodiště Velké věže Karlštejna se odvíjí v devíti scénách. Podle slov Kristiánovy legendy začíná událostí, při níž Bořivojovi na hostině moravský biskup Metoděj nabídl křest, aby mohl sedět společně u stolu s knížetem Svatoplukem a jeho družinou, nikoliv na zemi stranou. Následuje scéna Křtu Bořivoje a Křest sv. Ludmily. V další scéně vidíme stavbu kostela na Pražském hradě, který Bořivoj založil po návratu z Velké Moravy. Pod ní je zobrazen trůnící Bořivoj s Ludmilou a šesti dětmi, vyjádřena jsou slova legendy, že po přijetí křesanství se rod Přemyslovců rozroste. Po výjevu se Smrti Bořivojovy pokračuje scéna Korunování Vratislava, otce sv. Václava, knížetem. Legendu uzavírají dva výjevy - Poslední přijímání sv. Ludmily a její Uškrcení závojem pacholky Tunnou a Gommonem, které na Tetín poslala Drahomíra. Literárním pramenem mohla být i Dalimilova kronika, jak dokládá nově nalezený zlomek latinské legendy s miniaturami severoitalského iluminátora. V několika foliích zachovaný iluminovaný rukopis, zakoupila v roce 2004 v Paříži pražská Národní knihovna. Dalším pramenem by mohl být text, podle kterého psal svoji kroniku Giovanni Marignola na přání císaře Karla IV.
Po stránce malířské patří svatoludmilský cyklus k velmi kvalitním, připisuje se Mistru Osvaldovi nebo jeho předchůdci, který na malbách použil motivy starší románské i soudobé gotické architektury. Do iluzivních architektur umístil štíhlé postavy panovníků a biskupů v drahocenných oděvech, s charakteristickými fyziognomiemi, účastníků dvorských a církevních obřadů. Legenda zachytila historické události: křest Bořivoje a Ludmily na Moravě, stavbu mariánského kostela v Praze, panovníka na trůně s manželkou a dětmi opodál, dále smrt knížete Bořivoje, korunovaci Vratislava dvěma biskupy, Ludmilino poslední přijímání a nakonec násilné uškrcení. Starší vyobrazení legendy sv. Ludmily se nachází v Liber depictus (Wien, ÖNB Cod. 370, fol. 45r-49v), z 50. let 14. století. V kresebných ilustracích rukopisu je velmi narativně vylíčen život světice i události po její smrti. Malíři na Karlštejně znali asi i ilustrovanou Legendu sv. Hedviky z roku 1354, zobrazující dvorskou kulturu a život slezské kněžny. Miniatury v nově objevené Dalimilově kronice dokládají předpokládaný vliv italské malby na karlštejnskou legendu. Zobrazení Křtů v legendě sv. Ludmily se podobají starším kompozicím ve Velké francouzské kronice krále Karla V. (Paříž, BN).
V českých malbách na karlštejnský Křest sv. Ludmily navazuje kompozičně Křest sv. Otilie, namalovaný Mistrem Osvaldem, v kapli Jana Očka z Vlašimi v Pražské katedrále na počátku 70. let 14. století.
Císař Karel IV. v legendách sv. Václava a sv. Ludmily vyjádřil na schodišti velké věže svoji úctu k českým patronům a dynastickým předkům, ukázal historii počátků českého státu.

[Vladislav Jagelonský]

byl jsem na Okoři a je to tam fakt hezky sou to sice zriceniny ale hezky rozhled

[KOMOŃ]

byl jsem na Okoři a je to tam fakt hezky sou to sice zriceniny ale hezky rozhled

A teď kon tu legendu

[Maria]

A co tak Zvíkov???Tam je mnoho nejasností a tím i legend. Třeba o markomanské věži, zvané též Hlízová. Má tam být velice zvláštní energie, fotky nevychází, filmový materiál není k ničemu.... Údajně středem věže vede spirálovitý sloup ničivé energie.Stejně tak původ runového nápisu / runy???/.Tady je doměnka o rituálních nápisech...snad obětních.

[Zany]

A co tak Zvíkov???Tam je mnoho nejasností a tím i legend. Třeba o markomanské věži, zvané též Hlízová. Má tam být velice zvláštní energie, fotky nevychází, filmový materiál není k ničemu.... Údajně středem věže vede spirálovitý sloup ničivé energie.Stejně tak původ runového nápisu / runy???/.Tady je doměnka o rituálních nápisech...snad obětních.

Nevšiml jsem si, že by mi tam fotky nevycházely... a o jakém runovém jápisu je řeč?

[KOMOŃ]

A co tak Zvíkov???Tam je mnoho nejasností a tím i legend. Třeba o markomanské věži, zvané též Hlízová. Má tam být velice zvláštní energie, fotky nevychází, filmový materiál není k ničemu.... Údajně středem věže vede spirálovitý sloup ničivé energie.Stejně tak původ runového nápisu / runy???/.Tady je doměnka o rituálních nápisech...snad obětních.

No skutečnost je taková ,že na Zvíkově vypovídají službu občas i kamery.Kdyby žil Nikola Tesla jistě by mi řekl proč.Bohužel už nežije.

[Viola]

Nevšiml jsem si, že by mi tam fotky nevycházely... a o jakém runovém jápisu je řeč?

Na Markomance jsou na některých kvádrech různé značky, o nichž nikdo neví, co jsou zač. Slyšela jsem o tom, že si filmaři stěžovali, že ve věži nemohli točit, ale taky, že to některým nevadilo...

[Maria]

Já tam osobně nebyla, takže tohle nevím . Runové nebo taky možná jen znakové zápisy jsou na hlízové věži....Je sporné je jestli to jsou runy či jen nějaké podobné znaky . Má jich být kolem 36 znaků, některé jsou převrácené.O obsahu se rovněž spekuluje....může to být rituální text... Také se spekuluje o údajném pokladu...je tam zřejmě hodně zajímavostí....

[Zany]

Na Markomance jsou na některých kvádrech různé značky, o nichž nikdo neví, co jsou zač.

to slyším poprvé, co jsem zatím četl, tak jsou to normální kamenické značky

[KOMOŃ]

Nevšiml jsem si, že by mi tam fotky nevycházely... a o jakém runovém jápisu je řeč?

Na Markomance jsou na některých kvádrech různé značky, o nichž nikdo neví, co jsou zač. Slyšela jsem o tom, že si filmaři stěžovali, že ve věži nemohli točit, ale taky, že to některým nevadilo...

Koukám ,že sme se vzácně shodli jak na obsahu tak i na čase vložení.

Jinak ktěm runám.Je vůbec doloženo stáří nápisu?Může se jednat zase o nějakého romantického šprýmaře...
Nebo by mohlo jít o nějakej rituál...
Např.typu hromového klínu,nebo zazdění panny za živa(př. Svojanov předpokládá se že za Falkenštejna)
Posledně jmenovaný rituál byl hojně používaný a není vyloučeno že se sním ještě setkáme.

[floriš]

...zazdění panny za živa(př. Svojanov předpokládá se že za Falkenštejna)
Posledně jmenovaný rituál byl hojně používaný a není vyloučeno že se sním ještě setkáme.

No - např. Maria si už chvíli pěkně koleduje

[KOMOŃ]

...zazdění panny za živa(př. Svojanov předpokládá se že za Falkenštejna)
Posledně jmenovaný rituál byl hojně používaný a není vyloučeno že se sním ještě setkáme.

No - např. Maria si už chvíli pěkně koleduje

No to snad né.Ale kdyby nějaké sdružení opravovalo svůj svěřenej úděl a ze zdi na ně vypadla kostra tak bych se vůbec nedivil.

[Viola]

to slyším poprvé, co jsem zatím četl, tak jsou to normální kamenické značky

To je jedna z teorií, ale údajně nějak divně poskládané, nevím...

[KOMOŃ]

to slyším poprvé, co jsem zatím četl, tak jsou to normální kamenické značky

To je jedna z teorií, ale údajně nějak divně poskládané, nevím...

Ono se předpokládá že kamenící byli analfabeti...Tak proto třeba jejich značky nedávají smysl.

[Maria]

S těma značkama bych byla moc opatrná, poněvadž by tam muselo pracovat víc kameníků. Spíš bych to tipla na runový nápis, ale místění jednotlivých run byt i obráceně může naznačovat i jisté formule při rituálech. Run je celá řada, podle futharku ..tedy runové abecedy. i různé tvary pro jednotlivé runy. I jejich počet ve futharku.
Ale energie je tam podle doložení lidí co tam natáčeli zvláštní a dějí se prý i různé věci.....