Výzkumy podstatně postoupily a dnes už máme studie, které se rodem + fundací v Panenském Týnci zabývají:
Sýkora Milan: Počátky hradu Žirotín/Žirotín a jeho stavební podoba, Poohří 9,2020
https://www.youtube.com/watch?v=WfHegHSeY6Y
Hejdová Tereza: Majetky kláštera klarisek v Panenském Týnci od jeho založení do počátku 17 století, Poohří 6,2019
Ollé Martin: Marginálie k datu založení a osobě zakladatele kláštera klarisek v Panenském Týnci, Poohří 9,2020
Dříve se rod považoval za větev Janoviců, tedy příbuzné pánů z Janovic (Vrchotových), Kolovrat, Žďárských ze Žďáru a dalších, ale dnes se to příliš nezdůrazňuje. Výpověď erbu je mnohoznačná a zaleží na každém co v něm vidí, je to hypoteticky možné. Vždyť orel a lev byly nejrozšířenější obecné erbovní figury a tedy nelze považovat všechny jejich nositele automaticky za příbuzné.
Daleko důležitější je, že pocházeli z Hořovic, které leží blízko Křivoklátska (Králova Dvora) a řadí se do skupiny osob či rodů, které se často objevily už za vlády Přemysla Otakara I., aby s plně prosadily až za vlády jeho syna. Většinou sídlili blízko Vaclavova oblíbeného Křivoklátska či na něj volně navazujících statků plaského cisterciáckého konventu, ke kterému měl Václav I. i díky své lovecké vášni velmi blízký vztah a v jehož areálu si patrně nechal vybudovat sídlo. Většinu bychom z dnešního pohledu zařadili mezi nižší šlechtu, někdy udělala kariéru jedna osoba (Zdeslav Kostka z Darové) nebo generace (bratři z Lozy), aby následně oni i jejich predikát zmizeli nadlouho nebo navždy z písemných pramenů. Za pravděpodobný základ převážně dočasného úspěchu těchto mužů, lze považovat jejich možnou příslušnost k Václavově dvoru jako plzeňského vévody.
Právě hořovičtí Žirotínové se z této skupiny vymykají, protože se jako jediní dokázali dlouhodobě prosadit a zařadili se mezi důležité rody. Lze tu vidět jistou paralelu s vládou Přemysla Otakara II. v jehož službách se výrazně uplatnili někteří nižší šlechtici z okolí Prahy (Domaslav ze Škvorce) a předpokládá se už jejich angažmá v kralevicově povstání proti otci. I v tomto případě dokázali dlouhodobě vyniknout jen pozdější páni z Říčan a ostatní, často jen po generaci zmizeli do nenávratna.