Přemysl Otakar II.

[Laurentius]

Rád bych se zeptal na jednoho hodnostáře Přemysla Otakara II. V listinách z dob Přemysla Otakara II. je často uváděn mezi svědky podmaršálek Zdislav: Stizlaus submarschalcus (1267 Praha), Sdyzlaus submarcalcus (1269 Poděbrady), Zdislaus submarsalcus (1272) a dokonce Sdizlaus marscalcus (1277). Dále je také uveden také jako Zdislav bratr Konráda (Konrád je uveden snad za ním 1267 také jako Chundradus subcamerarius, později uváděn také Chunradus magister coquine).
Známe o něm nějaké podrobnosti? Z jakého byl rodu a jakou měl pečeť?
Vaníček ho snad řadí mezi Šternberky. Někde jsem četl v nějaké publikaci, že nějaký Zdislav byl maršálkem a používal ve znaku v horní polovině červenou a v dolní stříbrnou. Tento erb byl rozšířen na Plzeňsku a pak patřil Lobkovicům. Tento Zdislav měl držet dvůr v Újezdě (od 14. století Drahoňův Újezd).

[Michal]

Pravděpodobně to byl Zdeslav (asi z Chrastu, či Darové), syn Zdislava z Darové, r. 1201-1238) podkomořího.
Našel jsem Zdislava z Darové zde: http://www.brasy.rokycansko.cz/moduly/tisk/historie.php
a následně jeho syna Zdeslava , který byl maršálkem od roku 1253 do roku 1277 :
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/359056-zdarsky
zřejmě měl syna Lupolta z Chrastu, zde:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/265 ... -z-chrastu
Rodina posléze v 15. století dostala do vlastnictví Žďár u Blovic a získala přízvisko "Žďárští"

[elizabeth]

Rád bych se zeptal na jednoho hodnostáře Přemysla Otakara II. V listinách z dob Přemysla Otakara II. je často uváděn mezi svědky podmaršálek Zdislav: Stizlaus submarschalcus (1267 Praha), Sdyzlaus submarcalcus (1269 Poděbrady), Zdislaus submarsalcus (1272) a dokonce Sdizlaus marscalcus (1277). Dále je také uveden také jako Zdislav bratr Konráda (Konrád je uveden snad za ním 1267 také jako Chundradus subcamerarius, později uváděn také Chunradus magister coquine).
Známe o něm nějaké podrobnosti? Z jakého byl rodu a jakou měl pečeť?
Vaníček ho snad řadí mezi Šternberky. Někde jsem četl v nějaké publikaci, že nějaký Zdislav byl maršálkem a používal ve znaku v horní polovině červenou a v dolní stříbrnou. Tento erb byl rozšířen na Plzeňsku a pak patřil Lobkovicům. Tento Zdislav měl držet dvůr v Újezdě (od 14. století Drahoňův Újezd).

Co Zdislav z Průhonic jmenovaný z RBM II. 1180 jako Zlawko, castelanus Pragensis, čili ten, co znemožnil přístup biskupu Tobiášovi: Po svém návratu do Prahy chtěl 24. března 1279 o svátku Zvěstování Panny Marie sloužit mši v katedrále sv. Víta. Bylo mu však ve vstupu do chrámu zabráněno „purkrabími spravujícími veškerou obec království“. Z listin vyplývá, že pražským purkrabím byl Mstidruh z Chlumu a tamní kasteláni Slavek a Rapota z Borčovic.

A jinak ten výskyt je dost zajímavý, musím si ho pamtovat...

[Laurentius]

Já bych to viděl i podle toho erbu a původem z Plzeňska zatím na toho syna Zdislava z Darové. To by měl být snad on. Díky za informace
Zajímal by mě ještě olomoucký purkrabí Nezamysl (někdy v období 1252-1278 olomoucký purkrabí a moravský číšník), když už jsem se vrhnul na přední úředníky Přemysla Otakara II. Patřil k předním zástupcům Přemysla na Moravě skoro po celou dobu jeho vlády. Jsou nějaké podobné informace o něm?
Někdy je spojován podle nějaké listiny (Nezamysl et frater ejus Ratiboř de Rancir) s rodem Ranožírovců, ale tento rod působil v královských službách spíš na Bítově a Znojmě. Například znojemský sudí Ranožir, znojemský cudař Čižkraj, bítovský purkrabí Smil z Bílkova, Volfram ze Slatiny. Spojení Nezamysla s tímto rodem se mně moc nezdá.

[Michal]

Podle téhle listiny z 29.3.1254 je to " Nezamyslini pincerna" přeloženo jako "Nezamysl číšník":
http://www.psp.cz/eknih/snemy/privilegium.htm
Pak je tam uveden ten jako Ratiboř bratr Nezamyslinův, to bude možná jeho bratr.
Já latinu neovládám, ale ty ostatní chlapy co tam jsou uvedení jinak vcelku poznám .
Jinak v roce 1260 byl purkrabím v Olomouci ("Idík") Jiljí ze Švábenic. Na té listině mohou být jeho synové Předbor a Radmír.

[Michal]

Pokud platí to co jsem napsal výše, tak jsem ho asi našel.
http://www.velke-pavlovice.cz/article.a ... nguageID=1
Nezamysl a Ratiboř jsou synovci Jenče z Deblína, v té listině o židech je přeložen "z Doblina".
A řekl bych, že jsou to oni, protože ti ostatní chlapi jako Kuno, Beneš, Smil atd. jsou známé postavy a jsou uvedení i na té listině o těch židech.

[Michal]

Tak už ho mám
Jmenoval se Nezamysl z Nelešovic a purkrabím byl v letech 1262 - 1277
Najdeš ho tady:
http://www.npu.cz/download.php?FNAME=11 ... 185195.pdf -

[Viola]

Co Zdislav z Průhonic jmenovaný z RBM II. 1180 jako Zlawko, castelanus Pragensis, čili ten, co znemožnil přístup biskupu Tobiášovi:

Alžbětko, seš si jistá, že Zdislav je Slavek?

[Viola]

Nezamysl:
moravský číšník, olomoucký purkrabí, bratr Ratiboře, manželka Sabina - podle Emlera se vyskytuje v listinách minimálně od 1254 do 1278. Zde jsou odkazy na listiny, v nichž se vyskytuje, teď nemám čas to hledat.

[Laurentius]

Zajímavé listiny. Nezamysl by měl být olomouckým purkrabím od 1261 do 1278, ale předtím byl již moravským číšníkem. V roce 1261 byl zároven "Olomucensis purcravius et pincerna Morauie". Ratibor by měl být jeho bratr a někdy měl vykonávat funkci stolníka.
Tak to vypadá, že by mohli patřit k rodu z Deblína (Brušperka, Dubna). Odpovídalo by tomu i to, že předek rodu se jmenoval Ratibor a byl olomouckým kastelánem a doložen je 1234-1244. Ten měl mít dva syny: Jence z Deblína (Doblina) a Archleba z Dubna.
No díky změnám predikátů podle sídel a neuvádění predikátů u funkcí je v tom pěkný zmatek A to radši ani nenačínám jména jako "Albertus de Vren" (vranovský purkrabí Albert) a "Henricus purgrawius de Dewyn" (purkrabí na Děvičkách Jindřich) Taky zajímavé postavy z dob Přemysla Otakara II. Jindřich získal za manželku bohatou vdovu Wilburgu (manžel Otta i jeho bratr Konrád padli u Staatzu do "slavné" léčky Kumánů 1260) po vymřelém rodu z Plain-Hardeka a stal se tak do své smrti hrabětem z Hardeku.

[Michal]

Stačí, že byl z Nelešovic, ne? A k tomu bude syn Archleba z Dubna, jaký s tím fraky, nikdo jiný nepřipadá v úvahu.

[Laurentius]

Přesně tak. Nebudeme radši do toho vrtat. Jak se něco rozvrtá v historii, tak to pak padá jedna teorie za druhou
Jméno Slavek je spíš od Bohuslava, ale možná se používalo samostatně.

[Michal]

Takže když to shrneme, tak ten první byl

Zdeslav z Chrastu a Darové maršálek v letech 1253-1277, syn Zdeslava z Darové podkomořího vletech 1201 - 1238, pravděpodobně má syny Lutpolda z Chrastu a Konráda.

Druhý pak byl Nezamysl z Nelešovic, olomoucký purkrabí v letech 1262 - 1277, syn Archleba z Dubna, bratr Ratibora a synovec Jenče z Deblína, vnuk Ratibora, olomouckého purkrabího v letech 1234-1244.

[elizabeth]

Co Zdislav z Průhonic jmenovaný z RBM II. 1180 jako Zlawko, castelanus Pragensis, čili ten, co znemožnil přístup biskupu Tobiášovi:

Alžbětko, seš si jistá, že Zdislav je Slavek?

No, domnívá se tak Libor Jan na základě listin a na základě Pokračovatelů Kosmových...

Jo mimochodem, proč by Bohuslav mohl být Slavek a Zdislav ne?...

[Laurentius]

Nechme Slavky na pokoji a radši shrneme královské úřady za Přemysla Otakara II. Můžete opravovat a doplňovat.

nejvyšší královský komoří - summus camerarius regni
Bavor I. ze Strakonic 1254-1260, Ondřej z Říčan 1260-1276, Domaslav ze Škvorce 1277-1278

nejvyšší maršálek - supremus marscalcus regni Boemie
Vok z Rosenberka 1254-1261, Hynek z Lichtenburka 1265-1267, Purkart z Janovic 1267-1275, Bavor II. ze Strakonic 1277-1279

pražský purkrabí – burgravius Pragensis:
Smil z Lichtenburka 1249-1251, Jaroš ze Slivna a Poděhus 1253-1264, Oldřich Zajíc z Valdeka 1267-1269, Zbislav z Třebouně 1271-1272, Mstidruh z Chlumu 1277-1279

nejvyšší sudí – iudex generalis Boemie, zudarius
Pomněn 1249-1255, Čéč (z Budějovic a ze Železnice) 1256-1264, Drslav 1265-1269 (asi Černín), Děpolt z Rýzmberka 1276-1278

nejvyšší kancléř (často proboštové vyšehradští) - cancellarius regis
mistr Dionysius / Diviš 1249-1254, piastovský kníže Vladislav Slezský 1256-1265, mistr Petr 1266-1287,

nejvyšší truksasové (dapifer)
Ondřej z Říčan (ze Všechrom) 1253-1260, jeho bratr Diviš ze Všechrom 1260-1272, Hynek z Dubé 1276-1279

nejvyšší číšníci (pincerna Boemie)
Čéč 1253-1256, Oldřich Zajíc z Valdeka 1262-1264, Havel Mladší z Lemberka 1266-1269, Volkmar z Třebonína 1270-1277

královští podkomoří (subcamerarius regis Boemie)
Markvart z Dunajovic 1253-1258, Heřman z Rychnova 1261-1266, Oldřich z Hradce 1266-1269, Havel Mladší z Lemberka 1269-1270, Dětřich Špaček (Spatzmann) z Kostelce 1271-1280

Vyřazen maršálek Zdislav z Darové, který zastával asi funkci dvorského maršálka (popř. podmaršálka). Dalším možným maršálkem (podmaršálkem) je Zdislav z Průhonic.

[elizabeth]

Nemám teď čas odpovídat, ale kopíruji sem úřednické změny před Přemyslovým pádem (nejsou z mé hlavy) Ale z nově připravované knihy doc. L. Jana o Václavu II. Tak se v tom zatím zkuste vyznat beze mě. Díky.

Mezi oněch deset důvěryhodných šlechticů patřili Řehoř z Dražic, který byl purkrabím, otec pozdějšího biskupa Jana IV., dále Mstidruh z Chlumu, Oneš z Onšova, Oldřich z Křivsoudova, podkomoří Domaslav ze Škvorce, Rudolf ze Zbraslavic, Rapota z Borčovic, Zdislav z Průhonic, jeho bratr Oldřich a konečně Ondřej z Říčan. Na první pohled je nápadné, že nejde o jména členů významných rozrodů držících velké pozemkové celky, jejichž předci by se pohybovali na politickém výsluní již po řadu předchozích generací. A jsou zde ještě další podobnosti: Tito Přemyslovi muži drželi svá nepříliš rozsáhlá panství v nevelké vzdálenosti od Prahy (Chlum a Dražice na Mladoboleslavsku, Zbraslavice, Křivsoudov a Onšov mezi Kutnou Horou a Humpolcem, Průhonice, Říčany a Škvorec nedaleko od Prahy směrem na jihovýchod); šlo o staré sídelní oblasti. Někteří si začali stavět vlastní hrady v málo exponovaných polohách v rámci centrálních lokalit svých dominií; tak Ondřej přesídlil z Všechrom do Dražic, které vybavil obytným donjonem a luxusním palácem, Řehoř (Řehník) opouštěl tvrz v Litovicích a stěhoval se do kamenných Dražic se štíhlým bergfritem a obdélnou palácovou budovou, stavěl snad i Oldřich v Křivsoudově a Domaslav ve Škvorci na ostrožně nad řekou Výmolou. Uniká podoba hradu Chlumu, Oneš se zřejmě spokojil s tvrzí v Onšově, Rudolf s podobným objektem ve Zbraslavicích poblíž kostela, Zdislav a Oldřich s menším sídlem v Průhonicích. Lokalizace a podoba Borčovic zatím uniká. U některých z nich je možné zachytit i vývoj kariéry. Ondřej ze Všechrom byl v letech 1253-1260 podstolím (někdy je promiscue označen i jako stolník), posledně uvedeného roku se stal nejvyšším komorníkem, když nahradil Bavora ze Strakonic, a zůstal jím až do jara 1276, ne-li o něco déle. Mstidruh z Chlumu působil v letech 1265-1269 jako komorník královny Kunhuty, zatímco Řehník z Litovic byl jejím podkomořím a Domaslav ze Škvorce jejím číšníkem (již roku 1262); v roce 1276 byl Řehník zřejmě již královniným komorníkem. Kunhuta měla vlastní, poměrně rozsáhlý dvůr, na němž bylo možné krom komorníka, podkomořího a číšníka, zastihnout v roce 1269 také podčešího Jana, stolníka Čáslava, mistra kuchyně Otu, maršálka Vlastibora a podmaršálka Bohutu. Oneš z Onšova držel již v roce 1261 úřad královského podčešího a setrvával v něm do roku 1276. Zdislav z Průhonic zastával v dlouhém období 1255–1277 úřady královského maršálka a (od 1260) podmaršálka. Po pokoření od Rudolfa na konci listopadu 1276 došlo k zajímavým změnám i v nejvyšších českých úřadech. Král jmenoval pražským purkrabím Mstidruha z Chlumu (zřejmě namísto Zbyslava z Třebouně), nejvyšším komorníkem po Ondřeji ze Všechrom Domaslava ze Škorce, nejvyšším soudcem Děpolta z Rýzmberka, maršálkem se stal místo Purkarta z Vintrberka Bavor ze Strakonic, podmaršálkem zůstal Zdislav z Průhonic, stolníkem Hynek, podstolím Konrád, číšníkem Volkmar (z Třebonína) a podčeším Oneš z Onšova. Podkomořím zůstal Dětřich Spatzmann. Tak vypadala situace 1. května 1277, 16. října stejného roku však nastoupil Oneš z Onšova na místo zemského soudce a podčeším se stal jeho bratr Protiven (Protiva), který se v 60. létech psával podle Onšova nebo Borovska. Došlo tak k zřetelnému obsazení nejdůležitějších úřadů králi naprosto věrnými muži, předtím soustředěných na dvoře královny Kunhuty, jejímž komorníkem i nadále zůstával Řehoř z Litovic.

Něco jsem vám tam ale zvýraznila

[elizabeth]

Jo a omlouvám se všem i autorovi za vytržení z kontextu, ale snad to není takový prohřešek.

Ale já včera věděla, že mám pravdu!

[Michal]

V Českém království byly dva druhy maršálků zemský a dvorský.
No a Zdeslav z Chrastu nebyl nejvyšší maršálek, byl pravděpodobně maršálek dvorský, tím druhým zemským, tedy nejvyšším byl Bavor II. ze Strakonic, před ním byl nejspíš ten Purkart, ale někde jsem četl, že se tam v jednu dobu mihnul i Oldřich z Drnholce, ale nevím to na beton.

Ty jsi to vzal odsud?
http://www.narod-sobe.cz/clovek/kultura ... anek_2.htm
A odsud?
http://www.eridanus.cz/Zeme(2/mapa/Evropa/Vy(1chodni(1_Evropa/C(2eska(1_republika/Kultura/Literatura/Palacky(1_Frantis(2ek/De(2jiny_na(1rodu_c(2eske(1ho/Priloha_F.htm

Ono to není až tak jisté, třeba Purkart z Janovic je letech 1274-1276 uveden jako hejtman v Horním Rakousku. Zároveň by ale byl pořád nejvyšším maršálkem království a to nebyl. No Přemysl s oblibou obměňoval některé úřady a svěřoval a odnímal svým pánům nemovitosti.
Ještě tady:
http://209.85.229.132/search?q=cache:8U ... clnk&gl=cz

No ale třeba o Lichtemburcích se tam lze dočíst, že z jejich rodu pocházelo 23 nejvyšších maršálků
Není to nějak moc?

[Katerina]

Ještě tady:
http://209.85.229.132/search?q=cache:8U ... clnk&gl=cz

No ale třeba o Lichtemburcích se tam lze dočíst, že z jejich rodu pocházelo 23 nejvyšších maršálků
Není to nějak moc?

No nemuselo by - za předpokladu, že tím rodem je míněn celý ronovský rozrod - protože ti od Jindřicha z Lipé drželi tento úřad dědičně až do Bílé Hory - pokud vím, tak se v něm vystřídali všichni Jindřichovi synové - Jindřich Železný , Jan , Čeněk i Pertold a pak až do Bílé Hory - někde jsem to už psala předposlední z nich Pertold Bohobud coby nejvyšší maršálek odmítl službu - nést při korunovaci obnažený meč Habsburkovi, ale prokázal ji Fridrichovi Falckému, a pak se holt nestačil divit - pád byl smrtmý až do vyhnanství.

Takže těch 23 kousků v průběhu delšího časového období by možné teoreticky bylo. Ale ne - pokud bychom to omezili pouze na Lichtemburky.

[Michal]

Ještě tady:
http://209.85.229.132/search?q=cache:8U ... clnk&gl=cz

No ale třeba o Lichtemburcích se tam lze dočíst, že z jejich rodu pocházelo 23 nejvyšších maršálků
Není to nějak moc?

No nemuselo by - za předpokladu, že tím rodem je míněn celý ronovský rozrod - protože ti od Jindřicha z Lipé drželi tento úřad dědičně až do Bílé Hory - pokud vím, tak se v něm vystřídali všichni Jindřochovi synové - Jindřich Železný , Jan , Čeněk i Pertold a pak až do Bílé Hory - někde jsem to už psala předposlední z nich Pertold Bohobud coby nejvyšší maršálek odmítl službu - nést při korunovaci obnažený meč Habsburkovi, ale prokázal ji Fridrichovi Falckému, a pak se holt nestačil divit - pád byl smrtmý až do vyhnanství.

No jo, ale počítej kolik by jich muselo být, kdybychom vzali od Jindřicha coby dědičný titul. To máš 300 let, kdyby jich bylo 20, tak to vychází 7 na století, není to moc? No leda kdyby to přecházelo příklad vždy z bratra po smrti na jiného bratra. Tak to by šlo.