Přemysl Otakar II.

[Viola]

Tak Palacký píše, že je to věno české princezny od otce, tak to bude věno. (František Palacký, Dějiny národa ... II., Praha Tempsky 1875, s. 131 (bod 6))-
-český král odstoupí za věno své dcery, cokoli, co měl v rakouských zemích jako majetek nebo léno

Jako že to je de facto dohoda o tom, že co odstoupí Přemysl dostane Přemyslova dcera od Rudolfa? A protože jejím nastávajícím je Rudolfův syn, je v listině uvedeno, že ten majetek de facto nedostává ona, ale rovnou její manžel? Jako teoreticky asi ano... Jen mi není jasné, proč současně, pokud jde o dohodu o věně, se neřeší její obvěnění, což bývá pravidelně součástí těch dohod.

[elizabeth]

Tak Palacký píše, že je to věno české princezny od otce, tak to bude věno. (František Palacký, Dějiny národa ... II., Praha Tempsky 1875, s. 131 (bod 6))-
-český král odstoupí za věno své dcery, cokoli, co měl v rakouských zemích jako majetek nebo léno

Jako že to je de facto dohoda o tom, že co odstoupí Přemysl dostane Přemyslova dcera od Rudolfa? A protože jejím nastávajícím je Rudolfův syn, je v listině uvedeno, že ten majetek de facto nedostává ona, ale rovnou její manžel? Jako teoreticky asi ano... Jen mi není jasné, proč současně, pokud jde o dohodu o věně, se neřeší její obvěnění, což bývá pravidelně součástí těch dohod.

Já si spíš myslím, že jí to "dává" jako věno Přemysl při vstupu do manželství, a proto už pak zůstane jejímu manželovi, potažmo Rudolfovi. Tak je to s věnem (které přináší žena do manželství) obecně, nebo ne?

[Viola]

Já si spíš myslím, že jí to "dává" jako věno Přemysl při vstupu do manželství, a proto už pak zůstane jejímu manželovi, potažmo Rudolfovi. Tak je to s věnem (které přináší žena do manželství) obecně, nebo ne?

To asi v zásadě ano, nevěsta sama nemá možnost za manželova života se věnem nakládat, ale součástí dohody by měla být i dohoda o obvěnění. Nevím, jestli třeba není v dalších článcích, nebo to potom mělo být v konkrétní dohodě.

[Viola]

Teď to nemůžu najít, ale nevíte prosím někdo, jestli byl Bruno ze Schauenburku správcem celé Moravy, nebo jen její části? Myslím za zlých let.

[Ingolf]

Žemlička v knize Do tří korun na str. 46 píše, že spravoval severní Moravu, jinak nic moc víc..

[Viola]

Žemlička v knize Do tří korun na str. 46 píše, že spravoval severní Moravu, jinak nic moc víc..

Dík.

[mmac]

... na podzim roku 1278 ustanovil Rudolf biskupa Bruna správcem severní části Moravy (Olomucensis et Prerouiensis prouinciarum vicedominus) a přenechal mu poměrně značné pravomoci. Ostatní části Moravy spravovali úředníci z řad domácí, částečně i rakouské šlechty. Po smrti biskupa Bruna (zem. 17. 2. 1281) by pověřen správou markrabství Rudolfův zeť Albrecht Saský, poprvé se jako Morauie tutor připomíná 29. 12. 1281 ...

[Ježek]

Zajímavé listiny. Nezamysl by měl být olomouckým purkrabím od 1261 do 1278, ale předtím byl již moravským číšníkem. V roce 1261 byl zároven "Olomucensis purcravius et pincerna Morauie". Ratibor by měl být jeho bratr a někdy měl vykonávat funkci stolníka.
Tak to vypadá, že by mohli patřit k rodu z Deblína (Brušperka, Dubna). Odpovídalo by tomu i to, že předek rodu se jmenoval Ratibor a byl olomouckým kastelánem a doložen je 1234-1244. Ten měl mít dva syny: Jence z Deblína (Doblina) a Archleba z Dubna.

Nn, to nejsou členové rodu z Deblína https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... zOu5wSl5wm" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Zajímavé listiny. Nezamysl by měl být olomouckým purkrabím od 1261 do 1278, ale předtím byl již moravským číšníkem. V roce 1261 byl zároven "Olomucensis purcravius et pincerna Morauie". Ratibor by měl být jeho bratr a někdy měl vykonávat funkci stolníka.
Tak to vypadá, že by mohli patřit k rodu z Deblína (Brušperka, Dubna). Odpovídalo by tomu i to, že předek rodu se jmenoval Ratibor a byl olomouckým kastelánem a doložen je 1234-1244. Ten měl mít dva syny: Jence z Deblína (Doblina) a Archleba z Dubna.

Nn, to nejsou členové rodu z Deblína https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... zOu5wSl5wm" onclick="window.open(this.href);return false;

Tak ani ty Nelešovice jsem nedohledal - podle Nelešovic se píše jeden z leníků Nezamysla, Hostkone de Nelesowicz (1275, CDB V/2, č. 795).

Bratr Nezamysla podle pozdějšího opisu se psal jednou podle Ramur, aniž by bylo jasné, o co jde.

[Ježek]

královští podkomoří (subcamerarius regis Boemie)
Markvart z Dunajovic 1253-1258.

Je opravdu z Dunajovic?
Antonín Profous to interpretuje jako Dunávice u Benešova, stejně jako Šebánek a Dušková.

[Ježek]

Ještě článek k Budínskému míru: https://www.academia.edu/44603046/PALKO ... card=title" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Lukáš Reitinger:

Vláda Přemysla Otakara II. je přitom fakticky jediným údobím, ke kterému nám prameny umožňují v rámci česko-moravského prostoru tuto analýzu osob přítomných u dvora provést. Důvody jsou dva. Jednak to, že doba Otakarových předchůdců na českém trůnu neposkytuje dostatečný počet listin, které by takovouto analýzu umožňovalo. Druhým důvodem je to, že sice k posledním rokům Otakarovy vlády a k době jeho nástupců, Václava II. a dalších králů 14. století sice disponujeme dostatečným množstvím panovnických listin, ty však ve značné míře již postrádají svědečné řady, které jsou základním pramenem pro evidenci osob přítomných na panovnickém dvoře. Tato dvě omezení se netýkají právě pouze období mezi lety 1251 a zrhuba roky 1273 a 1274.
Relevantních Otakarových listin se svědečnými řadami disponujeme k letům 1251-1270 v průměru 12,8 na každý rok. Výrazným výkyvem v rámci této doby je pouze rok 1266, kdy disponujeme jen dvěmi panovnickými listinami, které uvádějí svědečnou řadu. Naopak nejvíce listin se svědečnými řadami (20 exemplářů) se váže k roku 1260.1 Po roce 1270 nicméně pod vedením vyšehradského probošta Petra došlo k reformě panovnické kanceláře a k výraznějšímu omezení svědečných řad, které však zcela nezmizely. Listin se svědečnými řadami disponujem k roku 1271 pěti, k roku 1272 sedmi, k letům 1273 a 1274 čtyřmi a k roku 1276 šesti. Pouze k roku 1275 nedisponujeme žádnou listinou se svědečnou řadou. Tuto skutečnost historikové často přehlížejí a vyslovují závěry, že k roku 1275 nevídíme konkrétní šlechtice (zvláště Vítkovce) v Otakarově blízkosti a vyvozují z toho napjaté vztahy mezi panovníkem a (konkrétní) šlechtou. Jejich nepřítomnost je však způsobena právě nedostatkem svědečných řad. I přes tento výpadek k roku 1275 je však nutné konstatovat, že k letům 1271-1276 dosazuje množství královských listin se svědečnou řadou spodní hranice listin doložených k jednotlivým rokům v předcházejícím období let 1251-1270 a budeme s větší rezervovaností vyhodnocovat i období let 1271-1276.