Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Dějiny od roku 1378 do roku 1526 (definitivní nástup Habsburků). Poslední Lucemburkové, Habsburkové, Jiří z Poděbrad a Jagellonci.

Moderator: Katerina

Katerina
Královna
Posts: 1797
Joined: 29 Jan 2007 16:32
Location: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Usiloval Podìbrad o hlavu Pohrobka?

Unread post by Katerina »

Jiøí Motyèka wrote: Ano s tím dopisem to je taky zajímavá story. Nejsmutnìjší na tom je, že se k tomu propùjèil husita(!) Smiøický, aby tak tím nejpodlejším zpùsobem zradil svého bratra ve víøe a zemského správce.
Když Jiøí pobýval v r. 1453 v Rakousích (viz pøedchozí mùj pøíspìvek), jeho opozice v Èechách opìt zbabìle vystrèila rùžky. Když se Jiøího nepøátelùm nepodaøilo vyvolat anarchii s následným pøevratem v Praze, bylo tøeba zmìnit taktiku a pøitlaèit na pilu. Pøedáci opozice pøišli s absurdním nápadem, totiž zdiskreditovat Podìbrada u Ladislava Pohrobka, jako èlovìka, jenž chce nástupce trùnu pøipravit o život. Vedoucí role v tomto komplotu se ujal právì Jan Smiøický, když napsal Ladislavovi dopis, v nìmž ho nabádal k tomu, aby zemské hranice Koruny èeské pøekroèil jen v èele silného vojska, „nemá-li dvì hlavy“. Tento dopis s hanebným varováním se naštìstí dostal do rukou Ulrichu Celskému, který považte!, nepøedal tento kompromitující dopis Ladislavovi, ale Jiøímu z Podìbrad. Klobouk dolù pøed takovýmto jednáním.
Další režie, která si v nièem nezadala s Shakespearovským dramatem, se ujal sám Jiøí z Podìbrad. Na zasedání správèí rady zemì, jejímž èlenem byl i Smiøický, zemský správce nejprve dopis celý ocitoval. Pak se zeptal pøítomných, jaký trest si pisatel dopisu zaslouží. Všichni a to vèetnì Smiøického se vyslovili pro hrdelní ortel. Teprve poté Podìbrad ukázal pøítomnému auditoriu dopis, na nìmž se v dìsivé pøedzvìsti houpala Smiøického peèe. 7. 9. 1453 byl pak Smiøický sat. Den pøed popravou ještì nadiktoval svému notáøi závì, v níž se mj. vyznává jako pravovìrný husita litující svého zavrženíhodného èinu...
NO nevím, když si to ted ètu, tak mì to spíš pøijde jako dost hnusná story, ale ze strany Podìbrada...

Dopisy se psaly, øeèi vedly - to není nic nového v historii, a když už mìl dotyèný (asi ) pomlouvaný tu možnost, že se k nim dostal, tak ji vždycky patøiènì vyižil k diskreditaci soupeøe .. až sem je to v poøádku ... ale ta manipulace pøed pány a králem s hrdelním trestem ... no nevím...

a koneèné vyznání Smiøicjého, že èinu lituje, to zas klobouk dolù , tak má jednat rytíø, prohrál jsem , bude mì to stát hlavu, ale odcházím jako frajer ..
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Usiloval Podìbrad o hlavu Pohrobka?

Unread post by Jiří Motyčka »

Katerina wrote:...NO nevím, když si to ted ètu, tak mì to spíš pøijde jako dost hnusná story, ale ze strany Podìbrada...
Ty bys patrnì nìkoho, kdo ti obraznì øeèeno vrazí zezadu kudlu do zad, navíc tvùj bratr v Kristu a konfesí souvìrec, poplácala po ramenou a podala ruku na usmíøenou. A to stále ještì v temném pozdním støedovìku! ... :roll:
Katerina wrote:...a koneèné vyznání Smiøického, že èinu lituje, ... tak má jednat rytíø, prohrál jsem, bude mì to stát hlavu, ale odcházím jako frajer...
A jak asi tak na tuto flagrantní zradu mìl reagovat? Frajer by byl, kdyby naopak prohlásil, že svého èinu nelituje, že by ho udìlal znovu, protože tøeba nesouhlasí s domácí ani zahranièní politikou zemského správce a že to udìlal proto, že se domnívá, že se JzP provinil proti husitskému odkazu. Jó, tomu bych pak rozumìl... :wink:
Katerina
Královna
Posts: 1797
Joined: 29 Jan 2007 16:32
Location: Velvary
Been thanked: 1 time

Smiøiocký a Podìbrad

Unread post by Katerina »

A: Nepodala.V temném støedovìku bych ho :
1. , mohla vyzvat na souboj a v tom souboji ho zabít a samozøejmì riskovat, že on zabije mì.

2. Taky bych si na nìj mohla poèíhat nìkde v houští s námezdní partièkou. Vìtšina lidí by mì za to odsoudila a jako šlechtic bych si asi už moc neškrtla.

3. Nebo bych na nìj mohla ušít takovouhle boudu a nechat ho do ní vbìhnout - bratra v Kristu a souvìrce. Právnì -v poøádku ... nikdo by mì neodsoudil (nahlas) , protože by se mì pravdìpodobnì zaèali všichni bát , ale morálnì ...

B: Jenže on si naopak uvìdomil, že na rovinu nejednal, a když už šel nìkam , kde to je v podstatì jedno, tak tam asi chtìl odejít s èistým štítem - øekla bych, že vzdor mu pøed smrtí nemohl být k nièemu, a že si toho v oné dobì byli naši pøedkové vìdomi (a byli s tím i srozumìni) vnitønì smíøení daleko víc než si my dnes vùbec umíme pøedstavit.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Smiøiocký a Podìbrad

Unread post by Jiří Motyčka »

Katerina wrote:...V temném støedovìku bych ho :
1. mohla vyzvat na souboj ...
..."Souboj"? Leda tak souboj formou "Božího soudu", kde vítìz bere vše. Ale to by se museli oba protagonisté o nìco nesmiøitelnì pøít, jeden druhého by hrdelnì naøkl, druhý to popíral, tvrzení by bylo proti tvrzení (i když by tøeba jeden z nich lhal) a musel mezi nimi rozhodnout právì už jen Boží soud.

Ale v tomto konkrétním pøípadì bylo vše jasné. Na jedné stranì jednoznaènì prokázaný zloèin zrady, nebál bych se použít termínu "vlastizrady", jeho pøiznání, odsouzení, trest. Není, co øešit "soubojem"... :wink:
Katerina
Královna
Posts: 1797
Joined: 29 Jan 2007 16:32
Location: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Smiøiocký a Podìbrad

Unread post by Katerina »

Jiøí Motyèka wrote:
Katerina wrote:...V temném støedovìku bych ho :
1. mohla vyzvat na souboj ...
..."Souboj"? Leda tak souboj formou "Božího soudu", kde vítìz bere vše. Ale to by se museli oba protagonisté o nìco nesmiøitelnì pøít, jeden druhého by hrdelnì naøkl, druhý to popíral, tvrzení by bylo proti tvrzení (i když by tøeba jeden z nich lhal) a musel mezi nimi rozhodnout právì už jen Boží soud.

Ale v tomto konkrétním pøípadì bylo vše jasné. Na jedné stranì jednoznaènì prokázaný zloèin zrady, nebál bych se použít termínu "vlastizrady", jeho pøiznání, odsouzení, trest. Není, co øešit "soubojem"... :wink:
Promiò , ale oni nezrazovali vlast, maximálnì Podìbrada.
Prostì bojovali o moc , jako generace šlechticù pøed nimi, nìkdo prohrál, jindy vyhrál, to je život.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Smiøiocký a Podìbrad

Unread post by Jiří Motyčka »

Katerina wrote:...Promiò , ale oni nezrazovali vlast, maximálnì Podìbrada...
...Jistì, jak jinak! Až na to, že Podìbrad byl v té dobì zrovna jako na potvoru zemským správcem, tj. v dobì interregna hlavou státu, nebo chceš-li vlasti... :wink:
Katerina
Královna
Posts: 1797
Joined: 29 Jan 2007 16:32
Location: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Smiøiocký a Podìbrad

Unread post by Katerina »

Jiøí Motyèka wrote:
Katerina wrote:...Promiò , ale oni nezrazovali vlast, maximálnì Podìbrada...
...Jistì, jak jinak! Až na to, že Podìbrad byl v té dobì zrovna jako na potvoru zemským správcem, tj. v dobì interregna hlavou státu, nebo chceš-li vlasti... :wink:
Byl zemským správcem, vlast bych do toho opravdu nepletla. Øekla bych, že zrovna v Èechách a na Moravì byla tradice postavit se tomu, kdo byl zrovna u moci pomìrnì silná, at už se to podaøilo nebo ne. Ale nikdy to nebylo posuzováno jako zrada a pokud vím, tak za to ani nebyl popraven. Zahynul , nìkdy v boji apod, ale zemský správce - nebo hejtman chceš -li ho nenechal popravit.
Vždyt ani za vzpouru proti právoplatnému králi - a to už bych za zradu považovala, proti šlechticùm v døívìjší dobì takový exemplární trest vìtšinou nenásledoval.

Já neøíkám, že se zachoval Smiøický správnì , choval se prostì celkem bìžnì, jak byli èeští pánové po staletí zvyklí , žádné extra morální chování bychom pøece od nich neoèekávali, že :wink: .
Ale zpùsob zacházení a následný trest mì zaráží.
Prostì mi to nepøijde jako historka obdivu hodná a nìco èím by se Jiøík z Podìbrad mìl chlubit.
Pokud by se nìkdo mìl pøiklonit na jeho stranu, že byl chudák zrazen - tak zpùsob jakým si se soupeøem vyøídíl úèty mu ty sympatie musel nezbytnì odebrat .
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Smiøiocký a Podìbrad

Unread post by Jiří Motyčka »

Myslím, že v CV Jiøího z Podìbrad bychom našli daleko závažnìjší pøehmaty než "drobná epizoda" se Smiøickým. Ale nechme toho, je vidìt, že tady se evidentnì neshodneme. Je to prostì vìc názoru, tak si ponechme každý ten svùj a tøeba nìkdo tøetí se ještì zapojí...
Katerina wrote:...Ale nikdy to nebylo posuzováno jako zrada a pokud vím, tak za to ani nebyl popraven. ... Vždyt ani za vzpouru proti právoplatnému králi - a to už bych za zradu považovala, proti šlechticùm v døívìjší dobì takový exemplární trest vìtšinou nenásledoval...
Nechce se mi dohledávat propadnutí hrdlem za podobné delikty vè. jiných zemí mimo zemì Koruny. Jsem pøesvìdèen, že by se jich "pár" našlo.

OT: No a pozdìji? To bychom se pøece mohli podívat rovnou na Habsburka a to jsme již dokonce v novovìku(!), nemýlím-li se, že?
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Dìdièné právo na trùn (knížecí stolec?)

Unread post by Jiří Motyčka »

Viking wrote:...Václav se mohl narodit v dobì kdy Vratislav - jeho otec-nebyl ještì panujícím knížetem; kdežto Boleslav mohl pøijít na svìt už jako syn panujícího knížete /Vratislava/ a tudíž mìl na vládu po otci vìtší nárok...
Zany wrote:K té Vikingovì hypotéze o narození panujícímu èi nepanujícímu knížeti – na to se pokud vím u nás nikdy nehrálo...
No, nevím, zda se na to "hrálo" v dobì knížecí, ale za dob královských, jmenovitì za vlády Jiøího z Podìbrad, to byl jeden z dùvodù – nevím, zda ten hlavní – proè Podìbradovi synové nemohli po svém otci zdìdit trùn a založit tak novou a ryze èeskou dynastii. Všichni Jiøího synové se totiž narodili v dobì pøed r. 1458, kdy byl Jiøí z Podìbrad zvolen èeským králem...
User avatar
Zany
Král
Posts: 1250
Joined: 07 Oct 2007 19:37
Location: Praha
Has thanked: 1 time

Re: Dìdièné právo na trùn (knížecí stolec?)

Unread post by Zany »

Jiøí Motyèka wrote:
Viking wrote:...Václav se mohl narodit v dobì kdy Vratislav - jeho otec-nebyl ještì panujícím knížetem; kdežto Boleslav mohl pøijít na svìt už jako syn panujícího knížete /Vratislava/ a tudíž mìl na vládu po otci vìtší nárok...
Zany wrote:K té Vikingovì hypotéze o narození panujícímu èi nepanujícímu knížeti – na to se pokud vím u nás nikdy nehrálo...
No, nevím, zda se na to "hrálo" v dobì knížecí, ale za dob královských, jmenovitì za vlády Jiøího z Podìbrad, to byl jeden z dùvodù – nevím, zda ten hlavní – proè Podìbradovi synové nemohli po svém otci zdìdit trùn a založit tak novou a ryze èeskou dynastii. Všichni Jiøího synové se totiž narodili v dobì pøed r. 1458, kdy byl Jiøí z Podìbrad zvolen èeským králem...
Mì to ani u toho Jiøíka nesedí, víš o tom nìco bližšího? IMHO byl problém v nástupnictví jeho synù vùbec a to, jestli se narodili v královském loži nebylo podstatné.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Dìdièné právo na trùn (knížecí stolec?)

Unread post by Jiří Motyčka »

Zany wrote:...Mì to ani u toho Jiøíka nesedí, víš o tom nìco bližšího?...
Nìco malinko bych asi o tom vìdìt mìl, že. :wink:

Ke konci své vlády se Jiøí z Podìbrad jistì musel cítit strašnì unaven, a to psychicky i fyzicky a v r. 1469, kdy zaèal uvažovat o svém nástupnictví, ještì ani možná netušil, že jeho dnové pozemského života se pomalu naplòují. Pøesto už v této dobì, necelé 2 roky pøed smrtí chtìl odejít do ústraní na své statky, kde by si odpoèinul a bøemeno vlády pøedal nìkomu jinému. Jiøí z Podìbrad byl totiž nucen vést zápas na mnoha frontách. A to už v dobì, kdy byl zemským správcem. Když se stal èeským králem, politická situace se nezlepšila, ba spíše naopak.

Na pøelomu let 1469/1470 se pro Jiøího z Podìbrad zaèala pøece jenom slibnìji utváøet zahraniènì politická situace, když jeho jednání o nástupnictví Kazimírova syna Vladislava Jagelonského se vyvíjelo pøíznivì, císaø ochaboval v podpoøe Matyáše Korvína a nìkterá nìmecká knížata nabízela prostøedkování pøi jednáních s øímskou kurií. Jiøí z Podìbrad nejspíše v této dobì pøestal pomýšlet na nástupnictví svých synù a upøednostnil vìtší jistotu pro rodinu, ale pøedevším klid a pokoj pro zemì Koruny.
Bylo to hned z nìkolika dùvodù daných bystrým chápání geopolitické situace nejen ve støedoevropském prostoru. Jeden už jsem naznaèil v pøedchozím pøíspìvku. Ten by jistì šel pøekonat, ale Jiøí již pøemýšlel o nedaleké budoucnosti, kdy by byl nepochybnì tento argument proti jeho nástupci použit.
Tím závažnìjším dùvodem však bylo pøedevším to, že obsazení èeského trùnu dalším kališníkem z papežem prokletého rodu bylo z hlediska zahraniènì politického prostì nepøijatelné. Nepøišel na to jenom sám, ale vedl o tom èetné debaty se svými poradci, mj. i se stárnoucím Janem Rokycanou. Domníval se, že husitskou tradici zachová i jinak, a to prostøednictví spøátelené a jemu naklonìné dynastie. (Pozdìjší vývoj ukázal, že tento kalkul Jiøímu docela vyšel.)
Jiøí z Podìbrad tak vyšším zájmùm obìtoval nejen dynastické nároky svých synù, ale byl ochoten i k územním ústupkùm. Obtížnì si dnes pøedstavujeme, jaká to byla pro Jiøího osobní obì, protože jistì každý panovník nejen v pozdním støedovìku poèítal prestiž rodu a jeho dynastickou kontinuitu k nejvyšším hodnotám. O to více je tøeba ocenit toto bolestné a nejednoduché Podìbradovo rozhodnutí.
User avatar
Zany
Král
Posts: 1250
Joined: 07 Oct 2007 19:37
Location: Praha
Has thanked: 1 time

Unread post by Zany »

tak to jsem Jirko víceménì vìdìl, mì šlo spíš o to, zda hrálo roli jestli Jiøíkovi synové byli narozeni pøed èi po jeho nástupu na trùn, ale o tom se vùbec nezmiòuješ, takže pøedpokládám, že stále platí moje verze, že v jeho rozhodování tato skuteènost nehrála žádnou roli
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

furt o té roli...

Unread post by Jiří Motyčka »

Zany wrote:tak to jsem Jirko víceménì vìdìl...
...tak tedy více nebo ménì?... :wink: :D
Zany wrote:...zda hrálo roli jestli Jiøíkovi synové byli narozeni pøed èi po jeho nástupu na trùn, ale o tom se vùbec nezmiòuješ, takže pøedpokládám, že stále platí moje verze, že v jeho rozhodování tato skuteènost nehrála žádnou roli...
...jsem pøesvìdèen, že taky, protože...
JM wrote:...Jeden už jsem naznaèil v pøedchozím pøíspìvku. Ten by jistì šel pøekonat, ale Jiøí již pøemýšlel o nedaleké budoucnosti, kdy by byl nepochybnì tento argument proti jeho nástupci použit...
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Historický magazín

Unread post by acoma »

Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3677
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 5 times
Been thanked: 3 times

Re: Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Unread post by Ježek »

Označit Přemyslovce jako šlechtu buď znamená nerozumět významu pojmu "šlechta" a nebo počátkům přemyslovského státu. Ale o tom nechci psát tolik, jako o projektu protiturecké koalice plánované Jiřím z Poděbrad, respektive na rady jeho rádců, v kontextu.

V 15. století stále přežívají ideály rytířského boje proti nevěřícím, za osvobození Svatého hrobu, které jsou více emocionální než rozumové - ve smyslu askese, utrpení pro víru a hrdinství. Fracouzský šlechtic Philippe de Mézières zakládá pašijový řád, který má sjednotit křesťany v boji proti Turkům.
Většina králů slíbí boj proti Turkům, aby splnili svůj rozmar, většinou svůj slib nedodrží. I tak jsou ale tyto výpravy rytířsky lehkomyslné (Nikopole, svým způsobem i Varna).

Plán Jiřího z Poděbrad byl shrnut v 23. článcích. Navrhoval vytvoření "svazu, spojenectví míru a bratrství" "aby víra Kristova mohla být bráněna proti Turkům" - členové měli mezi sebou zachovávat mír (k tomu měli být vysláni legáti), pomáhat si při napadení cizím státem. Nikdo z členů neměl přijímat někoho kdo by způsoboval sváry. Má být zřízen mezinárodní soud a také parlament, kde má mít každý stát jednoho svého zástupce, předsedou má být francouzský král, po 5 letech má předsedat v jiné zemi. Na provoz parlamentu má být vybírán členský poplatek. Tato aliance je ovšem útočná, proti Turkům - výpravy má vyhlašovat papež.

Výrazně v návrhu je umenšena role papeže - nestojí v čele mírového křesťanstva, tak jak o to téměř celý středověk usiluje a často se mu to daří. To ale vychází (stejně tak jako samotný návrh) z celkového mezinárodního postavení Českého království. Na něj bylo nahlíženo jako na kacířský stát a Jiří se správně domníval, že vliv papeže bude jeho největším nepřítelem. Jeho projekt nechával o evropských záležitostech rozhodnout radu sekulárních států. Navíc spojenectví proti Turkům ho stavělo do posice ochránce křesťanstva. Proto tvrdím, že snaha zajistit plnohodnotné členství království v křesťanstvu bylo Jiřího hlavní úsilí. Idey jednotné a mírové Evropy byly podružné.

V letech 1462 - 4 křižovala česká poselstva Evropu s tímto návrhem.
Francouzský král Ludvík XI. se postavil k návrhu vyhýbavě, s tím, že v čele by měl stát spíše papež nebo císař a ne on. Burgunďané kvůli napjatým vztahům s Francií se od projektu distancovali. Stejně tak i Matyáš Korvín, který namítal, že už proti Turkům přeci válčí a také namítal, že by se jej měli aktivněji účastnit papež a císař. Zdvořile vyhýbavé byly i Benátky. Jediný, kdo nakonec v zásadě souhlasil, byl polský Kazimír - to k žádné organisaci nevedlo, pouze vyjadřovalo dobré česko-polské vztahy v té době (a předurčovalo český vývoj po smrti Poděbrada).

Podobně - jako o snahu zajištění vlastního území v mezinárodním prostoru - je třeba vidět také úsilí moldavského knížete Štepána (1457 - 1504), ten byl ale v jiném nebezpečí, jeho stát ohrožovali přímo Turci, díky tomu jeho diplomacie byla směřována jinak než Jiřího - počítal více s papežem. Uzavřel mírové smlouvy s Polskem (1462, 8, 1485) a Uherskem (1468). V několika listech žádal evropské panovníky o pomoc proti tureckému nebezpečí - 1474 list papeži Sixtovi IV; 1475 "všem křesťanským knížatům", v roce 1478 se dovolává pomoci Benátek a papeže v plovoucím městě. U Štěpána se objevují také snahy spojit se s moskevským knížectvím, které bylo pravoslavné. Štepán dokázal svoji zem ubránit, přestože jeho projekt také selhal.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Robert
Vévoda
Posts: 591
Joined: 05 Jan 2009 22:04
Location: Anglicko

Re: Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Unread post by Robert »

S Matyášom viem iba súhlasiť. Uhorsko totiž s Turkami bojovalo prakticky celé 15.st, vtedy ešte mimo svojho územia. Okrem toho bol, aj českým vzdorokráľom, aspoň tej katolíckej časti. (Hunyadiovci mali vôbec veľmi čulé vzťahy s ČK, mnoho ich bojovníkov bolo Čechov, a M. údajne plynule hovoril Česky.)
Jiři bol skvelým diplomatom, a tento jeho návrh vidím tiež viac ako diplomatickú hru, nie ako reálny návrh. Je vcelku zaujímavé aj to, ako videli Turkov Európania v 15.st. SE a Balkán ich vnímali ako hrozbu. Okrem nich ešte johaniti na Rhodose a Pápež, hoci táto intenzita sa menila. Západ sa Turkov v tom čase až tak nebál, a ochota nejako energickejšie voči nim vystúpiť nebola. Ešte aj v bojoch o Otranto (1480-81) napokon museli turecký výsadok zlikvidovať hlavne uhorské jednotky Matyáša Korvína. Tiež je pozoruhodný postoj Benátok k Turkom, ktorí s nimi mali čulé obchodné vzťahy,a turecký prienik do Európy ich vôbec netrápil. Francúzke "najkresťanskejšie" :lol: :lol: :lol: veličenstvá sa potom v 16.st dokonca stali spojencami Turkov....
Napo_Leon
Kníže
Posts: 350
Joined: 27 May 2010 20:13
Location: Praha

Re: Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Unread post by Napo_Leon »

Robert wrote:(Hunyadiovci mali vôbec veľmi čulé vzťahy s ČK, mnoho ich bojovníkov bolo Čechov, a M. údajne plynule hovoril Česky.)
Matyáš Korvín uměl česky velmi dobře. Když se například Matyáš sešel s Jiříkem roku 1469 u Vilémova hovořili spolu několik hodin česky. Jiřík totiž bohužel jiný jazyl neovládal, uměl ještě pouze pasivně německy. Totéž se opakovalo roku 1479 v Olomouci, kdy spolu Matyáš a král Vladislav II. Jagollonský hovořili taktéž výhradně česky. :wink:
Robert wrote: Francúzke "najkresťanskejšie" :lol: :lol: :lol: veličenstvá sa potom v 16.st dokonca stali spojencami Turkov....
Kdyby jenom v 16. století, ale oni se s Turky paktovali i v 17. století. Své by o tom mohli vyprávět císaři a králové Ferdinand III. a Leopold I. :lol:
https://www.youtube.com/watch?v=A3sBZ5Nr4hc "Look, I don't care about your politics."
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3677
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 5 times
Been thanked: 3 times

Re: Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Unread post by Ježek »

Napo_Leon wrote: Matyáš Korvín uměl česky velmi dobře.
Renesanční člověk, ale k němu spíše tady: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... f=13&t=990
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3677
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 5 times
Been thanked: 3 times

Re: Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Unread post by Ježek »

Macůrkův článek k projektu Jiřího z Poděbrad: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.