Malovec z Malovic

[slavicekvac]

Mám prosbu: potřebuji cokoliv o Malovci z Malovic, snad purkrabím pražským. Jde o jeho vesnici a kostel Černovičky, kde by mohlo být něco kulturních aktivit. Sháním tedy jeho životopis, včetně dat. Asi by také byly mše za něj ve výroční den smrti. Kostel je super, asi by nebylo od věci si do něj udělat exkurzi. nejdřív ale nějaká data, aby se daly dělat propagace. Nemám potuchy zda to už není renezance, ale doufám, že se info najde.
Díky.

[Zany]

To je hodně skoupý základ, statek v Černovičkách patřil podle Sedláčka Kolovratům, žádného Malovce tam nezmiňuje, Kolovratům ostatně patří i dochované renesanční náhrobníky. Malovcové byli dost rozvětvený rod, usazený ale převážně v jižních a západních Čechách. V pražském okolí jsem zatím našel jen Jiřího Malovce (*1586 +1644) povýšeného 1638 do panského stavu, který držel statky na Mělnicku, ani tak jsem žádnou spojitost s Černovičkami nenašel.
Kdes k tomu Malovcovi přišel?
O exkursi bych ovšem měl zájem, kostel je plný zajímavých detailů (kružby, klenba, svorníky, hlavice, přípory, malby, sedile)

[slavicekvac]

To je hodně skoupý základ, statek v Černovičkách patřil podle Sedláčka Kolovratům, žádného Malovce tam nezmiňuje, Kolovratům ostatně patří i dochované renesanční náhrobníky. Malovcové byli dost rozvětvený rod, usazený ale převážně v jižních a západních Čechách. V pražském okolí jsem zatím našel jen Jiřího Malovce (*1586 +1644) povýšeného 1638 do panského stavu, který držel statky na Mělnicku, ani tak jsem žádnou spojitost s Černovičkami nenašel.
Kdes k tomu Malovcovi přišel?
O exkursi bych ovšem měl zájem, kostel je plný zajímavých detailů (kružby, klenba, svorníky, hlavice, přípory, malby, sedile)

Pokud si to pamatuji dobře, tak zaplatil právě ty malby. Dnes odkryté jen zčásti, ostatní je stále pod omítkou. Včera jsem měl jednání o penězích na restaurování celého interiéru, včetně odkryvu a konzervace veškeré výmalby. Je to zcela unikátní záležitost, s odchylkami od dobové ikonografie. Dnes je zabezpečena střecha, odpadní voda bude letos, jedná se o celkové využití, a tím podstatné zpřístupnění. Doteď jen dvě mše za rok, na Vavřince a na Dušičky.
S Malovcem se možná mýlím, ale zkusím to zjistit lépe. Spíš je to jméno správně, protože Malovice jsou mi dobře známy, jsem původem Jihočech z toho kraje Nemuselo to být tak, že byl vlastníkem. Mohl být jen donátorem maleb, a třeba tam chtěl být pochován. Asi ale není, aspoň nevím. Bude se ale dělat i průzkum pod podlahou, pokud se dá dohromady 200 tis. na spoluúčast na EU projektu za cca 2 mil CZK.

[Zany]

Tak to bude nějaká dezinformace, podle Všetečkové pocházejí malby z 50. let 14. století, z té doby známe pouze jediného Malovce a to Bohuslava, který žil na tvrzi v Malovicích na Prachaticku, takže by těžko financoval malby v kostele u Kladna, s kterým neměl nic společného.
Navíc donátor maleb je známý, ostatně jeho erb je na jižní stěně presbytáře a byl jím tehdejší majitel Černoviček a patron kostela pražský měšťan Budek z Černovic (+1353) případně jeho dědicové.

[slavicekvac]

Tak to bude nějaká dezinformace, podle Všetečkové pocházejí malby z 50. let 14. století, z té doby známe pouze jediného Malovce a to Bohuslava, který žil na tvrzi v Malovicích na Prachaticku, takže by těžko financoval malby v kostele u Kladna, s kterým neměl nic společného.
Navíc donátor maleb je známý, ostatně jeho erb je na jižní stěně presbytáře a byl jím tehdejší majitel Černoviček a patron kostela pražský měšťan Budek z Černovic (+1353) případně jeho dědicové.

Díky, zhruba k témuž jsem se dopracoval postupně taky. WIKI popisuje Malovce vcelku dobře.
Jako první známý předek se uvádí Bohuslav, žijící v jižních Čechách na počátku 14. století. Jeho synové vytvořili mnoho rodových větví.

Jedna linie se usadila v Pacově a drželi k tomu ještě Borotín. Jan se účastnil bitvy u Lipan na straně panské jednoty. Jeho syn Jan cestoval s poselstvím krále Jiřího z Poděbrad k papeži.

Větev z Chýnova se rozčlenila na mnoho odnoží a držela panství na jihu Čech (např. Vimperk, Březnici, Čkyni či Zdíkov). Jiří Malovec se hlásil ke katolickému náboženství, tudíž se ho perzekuce po Bílé hoře nedotkly. Roku 1638 jej povýšili do panského stavu, do kterého byl přijat i jeho synovec Petr. Jiří zdědil Liběchov, Sukorady a Újezdec. Sloužil jako zemský soudce, královský rada a purkrabí hradeckého kraje.
Další větev držela statky v Libějovicích, Vlachově Březí, Bělči či Kosoři. Bohuslav z této linie zakoupil hlubocké panství a časem díky dobrému hospodaření přidal i další. Jeho vnukové o toto značné jmění přišli při konfiskacích po stavovském povstání. Jiná linie pocházela z Borotína, Zbraslavic a z hradu Kámen.
Příslušníci rodu sloužili jako úředníci, správci, vojáci či duchovní.
Většinou vymřeli v 1. polovině 19. století. Jedna z linií se dožila 20. století, když poslední členka rodu bydlela na pražské Malé Straně.
Erb Ve znaku mají, podobně jako páni z Pardubic, půlku koně. Erb se liší pouze barvami, které jsou u Malovců zlatá na modrém štítu. tolik WIKIP

Měl jsem za to, že ty malby jsou až pozdější, že to mohl být ten hradecký purkrabí. Je to zřejmý omyl a a chybná informace.
Zkusím sehnat podrobnosti k těm malbám. Mám i nějaké fotky, ale moc kvalitní nejsou, bylo to při svíčkách večer.
Mohl bych tě požádat o oficiální dokumentaci toho kostela pro komunitu Chemin Neuf v Tuchoměřicích? jednak na jejich stránky a pak snad pro jakési propagační DVD. Určitě by byla možná návštěva zájemců. Daly by se připojit Tuchoměřice a Středokluky, Přední Kopanina. To je farnost této komunity dnes. Pro všechny kostely by bylo dobře udělat dokumentaci a prezentaci. Tuchoměřice byla jezuitská rezidence, Středokluky jsou pěkné baroko, Přední Kopanina románská rotunda. Kdo má rád českou barokně klasicistní muziku, tak z Tuchoměřic je Karel Loos. Ač holandského jména, velký český skladatel, vychovaný jezuity, jejich dvorní skladatel i operní. Znám jeho potomka, ale ten byl pomocníkem VB a traktoristou, k muzice daleko, ke chlastu blízko

[Zany]

Podrobnosti k malbám jsou ve sborníku Průzkumy památek 1999/III, který je monotematicky zaměřený na gotické nástěnné malby ve středních Čechách.
Dokumetaci - to jako že bych to nafotil? To klidně můžu, nebo bych přibral kamaráda, co má lepší techniku a na focení kursy. Dalo by se taky udělat 360° panorama, něco jako např. tohle: http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?pd=5,78624
Černovičky jsou z celé farnosti rozhodně interiérově nejhezčí, Kopanina je sice původem románská, ale z velké části dostavěná v 19. století, tehdy to byla polozřícenina, takže v interiéru nebude celkem nic moc zajímavého

[slavicekvac]

Podrobnosti k malbám jsou ve sborníku Průzkumy památek 1999/III, který je monotematicky zaměřený na gotické nástěnné malby ve středních Čechách.
Dokumetaci - to jako že bych to nafotil? To klidně můžu, nebo bych přibral kamaráda, co má lepší techniku a na focení kursy. Dalo by se taky udělat 360° panorama, něco jako např. tohle: http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?pd=5,78624
Černovičky jsou z celé farnosti rozhodně interiérově nejhezčí, Kopanina je sice původem románská, ale z velké části dostavěná v 19. století, tehdy to byla polozřícenina, takže v interiéru nebude celkem nic moc zajímavého

Fajn, domluvím se doufám se šéfem v Tuchoměřicích. Kopanina je opravdu víc zajímavá zvenku. Můj favorit jsou Vrapice
V té zprávě jsou i ty renezanční fresky? Je tam právě zajímavý mix gotiky a renezance, která není celá odkrytá. Zítra snad najdu svoje slabé fotky.

[Zany]

tematicky je sborník zaměřený na středověkou nástěnnou malbu, takže renesance tam není

[slavicekvac]

tematicky je sborník zaměřený na středověkou nástěnnou malbu, takže renesance tam není

To možná vysvětluje jakousi dezinformaci o Malovcovi. malby jsou skutečně dvojí, středověké a renezanční. Zhruba polovina není odkryta.

[Simplex]

Mikuláš z Bělče na Prachaticku měl roku 1362 na pečeti polovinu koně a podle Sedláčka patřil k Malovcům. Mikuláš se podle literatury objevoval v pramenech v letech 1360-1387 a udělal kariéru ve službách Rožmberků.
Atlas erbů a pečetí sv. 5, s. 273
Hrady zámky a tvrze 7, s. 230

mikuláš z bělče 1362.jpg

běleč.jpg

Kašička František, Nechvátal Bořivoj: Tvrze a hrádky na Prachaticku 1990, s. 17-20
Levý Václav: Ves Kamenná ve 14. století, Výběr 59/2022, s. 6-8

[Simplex]

Pro pokračování rodové genealogie je zajímavá studie o pacovakém kostele, protože Pacov od poč. 15. s. Malovcové vlastnili. Přinejmenším na první pohled to navazuje na genealogický exkurz zmíněný v minulém příspěvku o Bělči.
Lavička Roman: Kostel sv. Michaela archanděla v Pacově, Průzkumy památek 27/2020, s. 17-44.
https://pruzkumypamatek.cz/pdfs/prp/2020/01/03.pdf