Jan Lucemburský-král diplomat, dobrodruh nebo poslední rytíř

[J. Motyèka]

Je tento první Lucemburk na èeském trùnu tragikomicku postavou, který si do svého království jezdil pouze pro peníze na svá dobrodružství, byl diplomatem nebo mu prostì tato drsná zemì, Království èeské v porovnání s jeho domovinou pouze nepøirostlo k srdci? Byl opravdu posledním rytíøem na královském stolci v Evropì, což jednoznaènì dokázal v bivì u Kresèaku?

[Ježek]

Jan Lucemburský to nemìl v cizím prostøedí lehké. Výchova na francouzském dvoøe nebyla pro tvrdé èeské podmínky. Zatímco Jan byl vychováván v duchu, že mu všichni budou prokazovat pocty jako králi, v èechách po nìm vysoká šlechta hned požadovala podíl na moci. Nìkolikaletá nepøítomnost silného krále byla vidìt, šlechta vzrostla na moci i majetku.
Jan se nìkolikrát neúspìšnì pokoušel její podíl na vládì zvrátit, ale nìkolikrát ztroskotal. Asi dobøe vìdìl, že k obrazu svému, zde situaci neotoèí. Proto je znám jako král cizinec, lépe diplomat.
Když nemohl zmìnit a vítìznì bojovat v èechách, bojoval v Evropì. Svojí diplomacií nejen pøipojil øadu slezských knížectví, Chebsko, ale pøipravil jí také pùdu k nástupu Karla na øíšský trùn. Jistì nebyl vždy úspìšný (Itálie, Tyrolsko), ale na nadarmo se øíkalo o tom, že nemùže být definitvnì rozhodnuto ve válce bez èeského krále.
Pro mne to byl velký panovník, on byl velký rytíø a èestný èlovìk, rozšíøil vìhlas èech v Evropì.

[Jiří Motyčka]

...v èechách po nìm vysoká šlechta hned požadovala podíl na moci. Nìkolikaletá nepøítomnost silného krále byla vidìt, šlechta vzrostla na moci i majetku.
Jan se nìkolikrát neúspìšnì pokoušel její podíl na vládì zvrátit, ale nìkolikrát ztroskotal...

Ano. Na základì zkušeností svého otce a Pøemysla Otakara II. s vysokou šlechtou hledal Karel IV. øešení v tom, že se opíral o církev, èímž chtìl eliminovat vliv svìtské šlechty co se týèe podílu na moci. To bylo jednou z pøíèin mocenského rozmachu církve, což mìlo mít v nedaleké budoucnosti fatální následky. Ale to Karel samozøejmì nemohl pøedvídat. Vždyť první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic byl zatím èestnou výjimkou.

[Przemysl de Nyestieyky]

Je tento první Lucemburk na èeském trùnu tragikomicku postavou, který si do svého království jezdil pouze pro peníze na svá dobrodružství...

To je øeèeno trochu drsnì. Ale pro peníze si sem jezdil. Jak bylo již výše øeèeno, byl postaven do nezávidìníhodné situace, jelikož se s dravou šlechtou šlo tìžko nìjak dohodnout, než vždy pro jejich prospìch. Aè to byl král rázný, zde byl držen spíše v šachu.
V cizinì trochu tìžil z toho, že je králem, kde je umìním vùbec s vlastní šlechtou vyjít po dobrém a v západní Evropì byl proslulým rytíøem. Jeho srdce opravdu leželo naklonìno spíše k Francii, kde si jej vážili. Kdo jej mìl na své stranì, jakoby vytáhl eso z rukávu. Byl také vysílán na diplomatické mise nejvyšších úrovní, takže vládl nejen meèem, ale i výmluvným jazykem.
Že však byl v mládí dosazen na trùn, který obklopovali "div ne hrdloøezové", navíc nedlouho po vraždì posledního èlena domácí královské dynastie, v èemž mìla svojí nezanedbatelný podíl viny také místní šlechta... Kdo by se divil mistru rytíøského øemesla a zkušenému králi diplomatovi, že si radši vzal, "co mu patøilo", a neriskoval u lstivé šlechty doma, když mu k nohám padala celá Evropa?
Na zadanou otázku zní z mé strany jediná odpovìď: jednoznaènì jeden z posledních rytíøù, podle starého ideálního vzoru!
Byť pro samotné království èeské takovým vìhlasným pøínosem nebyl...

[Jiří Motyčka]

Jo, alespoò to vše mohl dát do vínku i svému synovi a to obezøetnost pøed domácí šlechtou, s níž mìl Jan své zkušenosti, a pozitvní vztah k Francii.

[Przemysl de Nyestieyky]

Jo, alespoò to vše mohl dát do vínku i svému synovi a to obezøetnost pøed domácí šlechtou...

To je pravda, Karel byl i rytíøem a velice zdatným diplomatem. Jen jeho syn Václav (IV.), s rytíøem mìl spoleèné jenom èestné slovo královo a na diplomata byl snad pøíliš mlád. Ovšem ostražitostí pøed šlechtou nikterak nešetøil a bìhem nedlouhé doby se postaral o její kompletní personální zmìnu...

[acoma]

Podle meho nazoru byl dobrodruhem, rytirem i diplomatem. Hlavne pragmatikem. V relativne kratke dobe zjistil, ze za hranicemi, kde mel bohate spolecenske a pribuzenske styky, je mu lepe nez tady, kde se musel slozite dohadovat se slechtou ( ktera nechtela cizi radce a byla zvykla z poslednich let temer bezvladi na neomezenou svobodu) i s panovacnou choti a tak odjizdel a odjizdel... Stejne tady byl spise kralem podle jmena nez skutecnym panovnikem. Bylo to jako boj s vetrnymi mlyny. Proc se porad s nekym handrkovat a dohadovat, kdyz mohl poverit spravou zeme schopne uredniky, pri obcasnych navstevach splodit s Eliskou potomka a vyhlasit berni??? Takhle se venoval tomu, co ho bavilo vic a pro nas narod to ve finale bylo taky uzitecne - otevrel tak vratka Karlovi...

[acoma]

[Jiří Motyčka]

Hezká známka. Jako by její autor byl shodný s autorem papírové dvacetikoruny...

[acoma]

Co bylo na dvacce, nevím, tohle mìl malovat Kulhánek. Stejnì tak dìlal i Karla IV, Václava IV a Zikmunda. A mám pocit, že i teï poslední Pøemyslovce.

[Jiří Motyčka]

Co bylo na dvacce, nevím, tohle mìl malovat Kulhánek...

Na papírové dvacetikorunì byl pøece Pøemysl Otakar II. a autoøi jsou pak opravdu stejní...

[Przemysl de Nyestieyky]

Co bylo na dvacce, nevím...

Na papírové dvacetikorunì byl pøece Pøemysl Otakar II ...

Pøihoøívá; ale on tam byl Pøemysl Otakar I.

[Jiří Motyčka]

...ale on tam byl Pøemysl Otakar I.

Proklatì, dostals mì. Ano na rubu dvacetikoruny je (byl) opravdu Pøemysl Otakar I. Z mé strany šlo skuteènì o omyl, protože jsem ji nemìl dlouho v ruce a byl jsem pøesvìdèen, vzhledem k významu, že se jednalo o Pøemysla Otakara II. Pøemyslu Otakarovi I., všem Pøemyslùm i Przemyslùm se omlouvám...

[Przemysl de Nyestieyky]

...ale on tam byl Pøemysl Otakar I.

Proklatì, dostals mì. Ano na rubu dvacetikoruny je (byl) opravdu Pøemysl Otakar I. ...

Kdysi, když jsem jimi platil, tak jsem mìl také dojem, že jde o Pøemysla II. Asi to je školskou naukou. Mám pocit, že je druhý jmenovec víc vyzdvihován zvláštì pro svùj pøívlastek krále železného a zlatého, aè já jej zrovna moc nemusím jako osobnost èeských dìjin. Ale abych nebyl naøknut z pro-rožmberctví, tak ani tìmto intrikánùm moc nehovím...

[acoma]

Narazila jsem na zajímavé zmínky o Janovi Lucemburském- podle A. Lhotského byl jednou z nejbizarnìjších postav mezi evropskými vládci a podle Lindnera strašil po Evropì "jako bludièka".

[Przemysl de Nyestieyky]

....strašil po Evropì "jako bludièka".

To spíš v evropské diplomacii byl jako ryba ve vodì a z Èech mìl pocit, že je to vyhaslá bludièka, která jej zavede do moèálù... Jestli si Lhotský i dál vede v tomto duchu, tak já mùžu jít psát o Rejèce a Jindøichovi...

[acoma]

....strašil po Evropì "jako bludièka".

To spíš v evropské diplomacii byl jako ryba ve vodì a z Èech mìl pocit, že je to vyhaslá bludièka, která jej zavede do moèálù... Jestli si Lhotský i dál vede v tomto duchu, tak já mùžu jít psát o Rejèce a Jindøichovi...

No, oni tam naznaèovali, že to jeho úsilí stejnì valné výsledky nepøineslo...

[Przemysl de Nyestieyky]

to jeho úsilí stejnì valné výsledky nepøineslo...

Francouzský král si to nemyslel a stejnì tak nejvyšší vlivné okruhy lidí tehdejší Evropy. Král Jan byl v tomto ohledu výraznou autoritou...

[acoma]

to jeho úsilí stejnì valné výsledky nepøineslo...

Francouzský král si to nemyslel a stejnì tak nejvyšší vlivné okruhy lidí tehdejší Evropy. Král Jan byl v tomto ohledu výraznou autoritou...

Ber to jako ukázku názorù od nìmeckých sousedù.

[Przemysl de Nyestieyky]

Ber to jako ukázku názorù od nìmeckých sousedù.

Tak už tomu rozumím. A byli na svìtì vùbec hloupìjší a zaujatìjší historici než ti nìmeètí?