V tomto příspěvku bych se zase vrátil do Čech, když dovolíte. V této souvislosti a v souvislosti z názvem příspěvku nemohu nevzpomenout překrásné a úchvatné dílo geniálného architekta
Jana Blažeje Santiniho, poutní kostel zasvěcený Janu Nepomuckému na Zelené hoře ve Žďáru n. Sázavou.
Tento architektonický skvost zmiňovaný i v tématu o Nepomuckém je vystavěn ve zvlášním "gotizujícím" baroku, nebo chcete-li barokní "gotiky". Nejen v tom spočívá genialita tělesně postiženého (částečně ochrnutý) architekta. Hvězdicový půdorys zdi kolem kostela i samotný půdorys kostela představuje hlavní světcův atribut. Lomený gotický oblouk má zase připomínat symbol jazyka. Jakási gotická "příměs" do baroka z doby 1719 - 1722, kdy byl kostel vystavěn, má také odkazovat na dobu, v níž světec žil. Posuďtě sami, není to geniální? Ano je to tak, protože těmto "symbolům" musel rozumět i prostý věřící oné doby baroka a nenásilnou a naprosto přirozenou formou ho tak připoutával k nepomucenské legendě. V neposlední řadě stojí za povšimnutí i doba, za kterou naši předci dokázali toto architektonicky ne úplně jednoduché dílo postavit.
Nebylo to však jenom prvoplánové. Santini touto stavbou chtěl světu a možná i sobě něco dokázat. A to se mu bezezbytku podařilo. Jeho kolegové, když viděli první nákresy, museli tušit, co se pod mistrovou rukou vedenou jasným záměrem rodí. Přesto, snad ze závisti se mu posmívali a říkali, že to musí tomu Honzovi přece spadnout, to nemůže držet pohromadě. A kostel navzdory všem chmurným a nenávistným prognozám stojí dodnes, zapsán do UNESCO...
Na závěr bych si dovolil ocitoval našeho předního kunsthistorika prof.
Mojmíra Horynu: „
Santiniho Zelená hora je báseň… Zatímco stavby dvacátého století jsou jenom slogany.“
Viz
http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp .
![Obrázek](http://www.zdarns.cz/obrazky/zelena-hora-4.jpg)