Páni z Lomnice erbu křídla

[Viola]

Můžeme sem přesunout část diskuse z tohoto tématu.

V lomnických pánech je děsný zmatek a chybí k nim bohužel dostatečná literatura.

[Ježek]

Komplikovaná genealogie v 14. století a existence až do 17. věku, to je snad důvod, proč zatím neexistuje žádná monografie.

[salahadin]

Můžete mi prosím doporučit nějakou souhrnnější studii či alespoň pokus o nějaký rodokmen? Mám úplný zmatek ve všech těch Janech z Lomnice či Meziříčí. Díky moc.

[Ježek]

Já tu mám, Jan Skutil: Kronika lomnických pánů a Rudolf Hurt: Lomnicko za feudalismu. Ale ani jedno jsem ještě nečetl.

[Viola]

Ten Hurt je docela dobrej, k počátkům Lomnických ještě tak na začátek 14. století je to dobrý, ale pak vznikne ten strašný zmatek, který bohužel ani v této knize není řešen...

[Ježek]

Ten Skutil tam má falsa, Hurt super, ale málo podrobnej.

[Ježek]

z disertace:

Lomnice
Pro lomnické panství jsou klíčové záznamy zemských desek. Do jejich založení jsou známy jen transakce prováděné s církevními institucemi. Dary z počátku 14. století jsou vázány na klášter sv. Anny na brněnském předměstí, v roce 1317 od Kateřiny, vdovy Tasa je to ves Hvozdec, od Vznaty z Lomnice zase Šitbořice (které jsou od původní domény poměrně dost vzdáleny). V roce 1339 tento šlechtic přidává ještě k Šitbořicím přilehlé Moutnice. Do roku 1350 k lomnickému panství patřila ještě Rozsíčka.
Ořechov, jehož polovinu získává Proček od Matouše ze Šternberka v roce 1360 za 500 hřiven stříbra, se po devíti letech dostává také anenskému klášteru. Naopak Lhotku (dnes Dlouhá Lhota, případně Lhota u Lysic) a dvůr v Žirůtkách (dnes Žerůtky) můžeme zcela jistě připočítat k majetkům, které rod držel v polovině čtrnáctého století. V roce 1368 je mění Jenek se Vznatou z Lomnice, za 100 kop (což je otázka, jestli to byla reálná hodnota tohoto majetku).
Nejméně část rozlohy části panství zachycuje věno, které Jan z Lomnice zapisuje své manželce Adličce v roce 1390 – Lomnici, Drásov, Brusné, Veselí, Ochoz (u Tišnova), Synalov, Strhaře, Osiky, Přibyslavice (pokud nejde o zaniklou vesnici, tak jsou poměrně daleko od lomnického hradu, až u Velké Bíteše), Brumov, Bedřichov a Vznětín (dnes zaniklá ves u Hlubokého u Kunštátu). Součástí panství jsou také 4 mlýny, přes 3 a půl kopy platu, polovina pustého Jesenova, patronát v Ochozi a polovina patronátu v Boru (což by ovšem mohla být bližší Borač). Ještě téhož roku vyměnil ve věnu Bedřichov z Vznětínem za Černovice a Hodonín (ten ale, jak bude popsáno níže, patřil k louckému panství. V Brusném a Veselí Jan z Lomnice zcela jistě nevlastnil všechno, když v roce 1407 kupuje lány a plat od Bohuše z Újezda. Pro stejný rok je také doloženo, že vlastní Čeblovice.
K polovině 14. století tak větev z pánů erbu křídla drží vesnice téměř ideálně na sever od hradu v Lomnici, celkem 15: Bedřichov, Brumov, Brusné, Černovice Drásov, Lhotku, Lomnice, Ochoz, Osiky, Rozsíčka, Strhaře, Synalov, Veselí, Vznětín, a vzdálenější Přibyslavice (a dvůr v Žerůtkách). Pro dřívější období je možné připočítat Hvozdec (do r. 1317) a Jesenov, který zanikl.
Louka
Ze severní strany na lomnické panství navazovaly v polovině 14. století majetky Pročka z Lomnice. Zřejmě on nechal vystavět hrad Louka – v roce 1360 činí zápis do zemských desek. Jeho žena Hyzla podle něj získává jako věno podíly na hradu Louka a vesnici pod ním, městečku Olešnici, vsích Věchnově (který je u Bystřice nad Pernštejnem) Hodoníně a Poříčí (dnes Dolní, Prostřední a Horní Poříčí) v celkové sumě 600 kop grošů českých. To porovnejme s údaji, které máme pro dobu, kdy panství vlastní Boskovicové. V roce 1382 ve spolku Oldřicha z Boskovic s Markétou z Deblína jsou jmenovány lokality Olešnice (mestečko), Bačov (ten ale leží u Boskovic), Bohuňov, dvoje Poříčí a Bradlné. Samotný převod mezi pány z Lomnice a Boskovic je popsán až těsně před husitskou revolucí, v roce 1417 – hrad Louka, městečko Olešnice, vesnice Louka, Bohuňov, Horní a Dolní Poříčí, Bradlné, Kněževes, část Hodonína a jeden rybník.

[Viola]

Někde se objevuje tvrzení, že Vznata z Lomnice byl komořím Elišky Rejčky. Zřejmě to vychází z nesprávné četby jedné listiny - číslo 126 z roku 1318, v níž je Vznata z Lomnice uveden jako komoří české a polské královny. Tou je však míněna Eliška Přemyslovna, tehdy pochopitelně panující královna, zatímco Eliška Rejčka bývá v listinách uvedena jako "quondam regina" a podobně, jako třeba tady (i s odkazem na to, že byla Václavovou vdovou).

[Ježek]

Vznata z Lomnice uveden jako komoří české a polské královny. Tou je však míněna Eliška Přemyslovna, tehdy pochopitelně panující královna

Podle mne cesta vede přes annenský klášter, který zakládala Eliška Přemyslovna s pány z Lomnice a kde byla matka Vznaty z Lomnice abatyší (on také klášteru daroval některé vesnice). Tím se mohl Vznata stát důvěrníkem Elišky a později také jejím komorníkem.

[Ježek]

Velké Meziříčí (ale ještě se to bude překrývat asi s Mostištěm a Tasovem, takže ty výsledky jsou předběžné)
Meziříčí se jako tasovský predikát objevuje už v roce 1236, kdy je zdejším vlastníkem Budislav. Další příslušenství je doloženo až po polovině 14. století. 1356 je rokem věna Anny ze Šternberka, která získává vesnice Košíkov, Nové Sady (Neustift) a Záblatí. V roce 1373 mezi sebou mění ves Hodov Jan starší a mladší z Meziříčí. A v roce 1377 prodává meziříčské panství Jan mladší Beneši z Meziříčí, jeho součástí je hrad a městečko Meziříčí a vesnice Cikov, Březka, Rohy, Olší, Lhota (zanikla), Zhořec (dnes Zadní Zhořec), Lavičky, Hrbov, Radslavičky, Bochovičky (zanikly), Pohořílky, Budeč a Veselí (dnes Nové Veselí). Kromě toho také patronát v Meziříčí a dvory v Jestřebí. K panství mohla náležet ještě Ruda, která byla majetkem Elišky z Meziříčí na počátku husitského století. Celkem jde o 17 vesnic: Bochovičky, Březka, Budeč, Cikov, Hrbov, Košíkov, Lavičky, Lhota, Nové Sady, Olší, Pohořílky, Radslavičky, Rohy, Ruda, Zhořec, Veselí, Záblatí.

[mmac]

Něco z opačné strany rodokmenu ... Ve starších dějinách brumovského hradu se píše, že po bezdětném Adamovi Meziříčském z Lomnice zdědila brumovské panství jeho sestra Magdaléna, provdaná za "knížete Mynsterberského". Má někdo potuchu o kterého knížete šlo ??
V jiné, novější verzi, dědili po Adamovi (+asi 1570) společně jeho synové Jan (+1572) a Jaroslav (+1572) a po nich JEJICH sestra Magdalena (+1599), ovšem o jejím manželství ani slovo ... tak jak je to s tím knížetem ?
v ZDO se roku 1574 uvádí jako Mandalena z Lomnice, vejvodina mstislavská, starostína vraclavská ...
Johanka Meziříčská z Lomnice (+asi 1568), manželka Václava z Ludanic (+1571), byla dcerou výše uvedeného Adama (+asi 1570) a jeho manželky Kateřiny z Vlčnova ... tedy jejich sesta ( ?? )

[mmac]

Manželkou Jana Meziříčského z Lomnice (na Brumově) (+1572), syna Adama Meziříčského z Lomnice (+asi 1570) a Kateřiny z Vlčnova, byla Johanka Trčková z Lípy (+1597), dcera Jana staršího Trčky (+1540) a Markéty ze Šelmberka. Vdova Johanka Trčková se podruhé provdala za Zdeňka Kavku Říčanského z Říčan (+1582) a potřetí (od 1584) za Kryštofa Zborovského z Rytian (+asi 1595).

Ta Magdalena z Lomnice (sestra výše zmíněného Jana z Lomnice), vejvodina mstislavská a starostína vraclavská, byla manželkou nějakého litevského pána Ostryka ... Takže s tím "knížetem Mynsterberským" je to kravina
Roku 1573 se vrátila na Brumov vyřizovat dědictví po svých bratrech. Údajně z majetku své neteře, malé Kateřiny z Ludanic, pobrala klenoty a kožichy (jakože jí to patří jako dědictví po matce a po sestře) a odfrčela s tím zpátky na Litvu ...

No a otázka : odkud pocházel Adam Meziříčský z Lomnice ??

A něco pro fajnšmekry : kdo byla A M Z L (erb pánů z Lomnice) na náhrobku Haugviců z Biskupic v kostele sv. Jakuba v Brně ??

[mmac]

Tak pozor ... oproti tomu, co jsem napsal v minulém příspěvku, jsem teď narazil na něco úplně jiného ...
Prvním
manželem Johanky Trčkové byl Jan Mezeřícký z Lomnice (*1533), majitel panství
a hradu Ledeč, jenž zemřel 13. prosince roku 1569 na ledečském hradě a byl pohřben
v kostele v Ledči nad Sázavou. Jan odkázal veškerý svůj majetek (klenoty, nábytek
a dobytek) včetně ledečského panství své manželce, panství však připadlo Janově sestře
Žofii na základě závěti Janovy matky Markéty Ledečské z Říčan z roku 1547.
Následně se Johanka Trčková z Lípy provdala za Zdeňka Kavku z Říčan ... (Alena Filer - Antropologická analýza kosterních pozůstatků
z kaple sv. Jiří na Horním náměstí v Přerově, Bakalářská práce, 2017)

Evidentně se nejedná o stejného Jana (každý měl jinou matku) ... tak koho tedy byla Johanka Trčková manželkou ??

Tak po zralé úvaze to vidim tak, že Zdeňka Kavku si vzala ta Johanka z Brumova (měla tam zapsané věno).