Je pravda, že mě už dějepis v té době strašně nebavil, protože, když je ti někdo schopen říct, že dějiny lidstva jsou dějinami třídních bojů, tak se tomu budu snažit vyhnout velkým obloukem. Už z té věty si ale člověk dokáže udělat nějakou představu, v jakém duchu asi dějepis byl vyučován. Nejen, že jsme neslyšeli o Katyni, ale samozřejmě nebyl zmiňován značný podíl Britů a Američanů na porážce nacistického Německa. Ardeny byly brány jako podružná událost, atentát na Heydricha jako celkem zpackaná akce západního odboje, popisovaná jako akce jedinců, po níž následovaly obrovské represe českého národa řízené K.H. Frankem, Američané u nás samozřejmě v roce 1945 vůbec nebyli a to, že Sověti bojovali stylem "nas mnogo" (takže sice postrádali adekvátní zbraně, někteří teda neměli vůbec žádné, ale zato měli hodně lidí a tudíž i hodně zcela zbytečně padlých) nám taky raději nikdo neřekl. O tom, jak probíhal odsun, se taky pomlčelo. No a o popisu roku 1968 a poučení z krizového vývoje by se asi taky dalo dlouho hovořit.
Ale jak říkám moc si toho nepamatuju, vždycky mě zajímaly spíše starší (ba přímo starověké) dějiny a v podstatě od upálení mistra Jana se do dějepisu v dobách minulých ideologie promítala a to nebylo nic pro mě. Dodnes jsem to moc nenapravila. Pořád si ale říkám, kde se v nás jako v národě vzala závist a (s prominutím) práskačství, když v mých dobách jsme byli výkvětem křesťanské společnosti a obránci víry...
![Wink :wink:](./images/smilies/icon/wink.gif)
Za 50 let totalitních režimů se sice dá s lidmi udělat leccos (špatného), ale myslím, že to spadá do dob mnohem dávnějších, je otázka jestli třeba až do toho husitství nebo za to mohou jen Bachové a Metternichové (taky pozůstatek komunistického školství, pamatuji se, že byli ti špatní
![Very Happy :D](./images/smilies/icon/biggrin.gif)
ale netuším, jak to bylo doopravdy, o tuto dobu jsem se později taky nezajímala) nebo dlouhá doba vlády Františka Josefa.