Ronovci

[Przemysl de Nyestieyky]

...Hynek (Přemek by napsal „Hynce“) Ptáček z Pirkštejna...

Nenapsal... Já se totiž s touto podobou jména nesetkal! Když jsem zpozorněl, tak jsem si v pramenech asi na třech místech této podoby opravdu všimnul... a kupodivu se vždy jednalo jen o Hynka, Hynce z Lipé.
U Valdštejnů tomu byla u německého písaře nejblíže forma Hainczo, jinak to je dle mého poněkud ojedinělá forma...

[Jiří Motyčka]

... Já se totiž s touto podobou jména nesetkal! ...

Já se s tím právě setkal v odborných publikacích moderní historiografie, i když musím říci, že se to objevuje ne důsledně. Jednou Hynek, jindy zas Hynce...

[Katerina]

Tak zatím stále nic moc.
jen samé možná, údajně.
Palacký rovnou píše, že kdy a jak se oddělila vedlejší větev pánů z Lipé - páni z Pirkštejna se neví.
Ve sborníku o Ratajích se uvádí, to co už zmínil Jiří výše - že původním sídlem Pirkštejnů byl hard Sloup u české Lípy , po kterém se psal 1329 nejstarší známý člen rodu Čeněk z Pirkštejna , SNAD !, totožný z Čenkem z Ojvína , písemně připomínaným v letech 1290 až 1306. (to je to datum, kdy čeněk z Ojvína mizí , aby se SNAD objevil r. 1329 jako čeněk z Pirkštejna.
Mně to tedy přijde trošku divné.
Tento Čeněk (a už byl z Ojvína či Sloupu) se pak zadlužil a musel žít z majetku své manželky Jitky z Honcovic.

[Katerina]

Ještě bych se vrátila k území Žitavska, které bylo pro počátky Ronovců tak důležité (a nejen pro ně).
Žitavsko se totiž vydělilo z území, nazv. Záhvozd - v lat. pramenech uváděné v letech 1144-1241 jako provincia Zagozd, terra Zagost, které leželo v prostoru cca dnešního česko-lužického pohraničí, bylo převážně ve vlastnictví míšenského biskupa, který byl lenníkem míšenských markrabat. Původní obytavelstvo bylo srbské.
Z majetku míšenského biskupa se v 2. polovině 12. století vydělila oblast zeměpanské moci, předpokládá se, že to bylo právě Žitavsko a dnešní Liberecko a Hradecko a hned připojeno k Æechách.
Přemyslovci měli o toto území velký zájem a počínali si při tom docela obratně. Jak Přemysl Otakar I., tak Václav I. se snažili oslabit moc míšenských biskupů, upevnit držbu Budyšína a napojit Čechy na hlavní obchodní stezku z Říše přes Budyšín a Zhořelec do Slezka.
Udělení Budyšínského purkrabství a žitavského pantsví Ronovcům bylo spučástí těchto snah a politiky, a myslím, že i svědčí o jejich postavení Přemyslovců. Zajištění a správa, tak důležitých území se svěřuje těm, kterým důvěřujeme.
Že si při tom Ronovci podstatně pomohli, je pak věc jiná.

[Viola]

Tak jsem si zase hrála s mapičkou... Aspoň přibližná mapa Horní Lužice, a víme, kde co je... Omlouvám se za ten nákres:P


Jinak jsem se dočetla, že páni z Lipé měli v Žitavě roku 1268 založit františkánský klášter (asi Chval?). Víte o tom něco?

[Katerina]

Tak jsem se trochu pídila.
Franziskanerkloster v Žitavě byl skutečně založen roku 1268, dnes je tam Umělecko průmyslové muzeum.
Bohužel jsem nikde nenašla zmínku o zakladatelích, ani u Ronovců, ani v kláštere.
Oni jsou v Žitavě tak trochu opatrní na zminky o své historii, tam, kde byla ovliňována z Čech.
Vzhledem k tomu, že už okolo roku 1265 - 1268 začal Přemysl Otakar II. vytlačovat Ronovce ze Žitavy a od roku 1268 žitavští Ronovci od královského dvora na deset let úplně mizí , je docela pravděpodobné, že založení kláštera v Žitavě už Ronovci nestihli.
Zkusím ještě zapátrat, napíšu přímo do toho muzea.

[Viola]

Tak jsem se trochu pídila.
Franziskanerkloster v Žitavě byl skutečně založen roku 1268, dnes je tam Umělecko průmyslové muzeum.

Já to četla na německé wikipedii, na stránkách Žitavy jsem nenašla, ani kdy byl založen.

[Viola]

Ještě bych se vrátila k území Žitavska...

Roku 1346 vytvořila Žitava spolu s pěti hornolužickými městy (Zhořelec, Budyšín, Kamenec, Löbau a Lubaň), spolek (Oberlausitzer Sechsstädtebund), který trval až do roku 1815. Nejsem si úplně jistá, ale v této době se měla stát součástí právě Horní Lužice, aby pak roku 1635 připadla Sasku.
(Je to trochu škoda, protože je tam moc hezky )

No a Horní Lužice, tehdy ještě bez Žitavy, přešla roku 1256 do rukou Oty Braniborského jako zástava za věno právě princezny Boženy.

[Katerina]

No a Žitavu Ronovcům v 60. letech 13. století sebral Přemysl Otakar II. a oficiálně ji dostal Jindřich z Lipé zpět až roku 1310 a to od císaře Jindřicha VII. - byl to asi největší dar, který někdo z českých pánů za "zvolení " Jana Lucemburského dostal. I když to spíš bylo jen právní potvrzení stavu, který existoval, protože v té době už Jindřich z Lipé Žitavu držel několik let. Kdy přesně ji dostal nevíme s určitostí, i když se uvádí, že za své služby Václavu II. v Polsku. Mohlo to ale být až za Václava III či Korutance.

[Viola]

Teď jsem našla, že Ronovci se naposled uvádějí "ze Žitavy" roku 1263.

Jinak bych si zítra chtěla půjčit jednu knížku o Žitavsku, tak snad budu moudřejší

[Viola]

Františkánský klášter
Podle chytré knihy "Žitavsko v českých dějinách" z roku 1947 jedna z žitavských kronik (ale až z roku 1589) uvádí jako rok založení kláštera 1244, který ale sám autor považuje za nepravděpodobný.
Františkánský katalog z 15. století (taky trochu pozdě:() uvádí rok 1260 a pány z Lipé jako zakladatele.
Bezpečně je písemně klášter doložen roku 1283, 1293 byl vysvěcen chór klášterního kostela. Autor se domnívá, že komunita mnichů zde fungovala již cca 10-15 předtím při jiném kostelíku (což mj. dokládá i zmíněná listina z roku 1283). Dále uvádějí, že lze očekávat založení kláštera ca 15-20 let před svědectvím některých z bratrů na listině z roku 1283 (přeci jen, rozvoj byl pomalejší, stavby trvaly dlouho), čímž se přibližn dostaneme k roku 1260 a pánům z Lipé.
Ale stojí to trochu na vodě

Johanitská komenda
Známější je však johanitská komenda (jejímž členem byl podle některých i tzv. Dalimil). O jejím založení také není jasno, listina dokládající její existenci je až z roku 1303. Na listinách z 1257 a 1291 jsou zmínky o působení johanitského řádu. Tak mě napadá, vzhledem k tomu, že johanitských komend u nás až tolik nebylo, jestli tato žitavská nemá souvislost s českodubskou, založenou sv. Zdislavou a Havlem z Lemberka po roce 1237.

[Katerina]

Tak konečně se mohu vrátit ke svým dluhům. Po pánech Lipé krátce o další podstatné větvi tohoto rodu: Berkové z Dubé

Hynek Berka z Dubé, od kterého se odvíjejí byl třetí syn Jindřicha (Hynka) z Dubé, pražského pukrabího (1278)
Zajímavé je, že měl pouze dva syny :

Hynka - kolem 1361, tzv. Honštejnská linie- ten měl zase dva syny , pro zajímavost oba Hynky, a tento rozrod v podstatě končí s koncem 15. století

Zato druhý syn : Jindřich zvaný Jednooký Berka z Dubé dal vyrůst hodně rozvětvenému rodu, který si zvykl mít hodně dětí a přežil i Bílou Horu.
Jindřich Jednooký měl 1! dceru (Annu) a sedm synů. Nebyli by to páni z Dubé, aby se 4 z nich nejmenovali stejně - tentokrát jsou to Jindřichové, jeden Hynek , jeden Jan a překvapivě jeden Václav.
Členové tohoto rozrodu mívali i mívaly partnerky a partnery z těch neznámějších šlechtických rodů a je celkem zajímavé sledovat, jak postupem času se ta jména mění - začínali s Lemberky, Kunštáty , pány z Kravař, Vartmeberky a pak jsou to Schlikové, Kolowrati, Valdštejnové, Lobkowitzové apod.
(Dalo by se říct, takový průřez almanachem šlechtických rodů ).

[Viola]

O víkendu jsem se byla podívat na Ojvíně, tak bych vám chtěla sdělit pár dojmů. Protože jsem neschopná a zapomněla jsem si foák, bohužel nemám fotky, ale doplním to aspoň nějakými z netu.

Ojvín (německy Oybin) se nachází asi 5 km od Žitavy, pohodlně dojedete autem, z Žitavy jezdí od roku 1890 i parní lokálka, ale je docela drahá, někteří nadšenci se mohou šplhat skrz Lužické hory z české strany . Oybin je malebná lázeňská vesnička (nebo městečko?), které stojí zato vidět i bez hradu. Z městečka je nutné se vyšplhat na horu Ojvín . Vstupné je v pohodě - 4 eura dospělí, 3 studenti, 2 děti.

Přístupný je prakticky celý areál hradu, resp. kláštera, uvnitř jsou i dvě expozice - jedna o historii místa s modely a nákresy, jak se stavba hradu vyvíjela. V další expozici jsou umístěny zbytky kachlových kamen z císařského paláce (Karlova) s popisky.

Je přístupná taky jedna věž u kostela, v níž jsou instalovány nové schody, samotná hlavní loď kostela je bez střechy, konají se zde koncerty apod. Loni se v Ojvíně konaly slavnosti 750 let s kostýmním průvodem městem.

[Przemysl de Nyestieyky]

O víkendu jsem se byla podívat na Ojvíně....

Když jsem tam před několika lety byl (takže si to už moc nepamatuju a byl jsem jen okolo), tak mě na něm šokovalo, že vstupní část byla prosklená!!! ...nemýlím-li se?
(A taky´s to mohla napsat do tématu: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=219 když už to bylo kvůl Tobě založeno.)

[Viola]

vstupní část byla prosklená!!!

Ne, teď je to v pohodě, akorát je u vstupu taková normální moderní kasa, ale nic, co by nějak zásadně narušovalo dojem.

(A taky´s to mohla napsat do tématu: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=219 když už to bylo kvůl Tobě založeno.)

Kvůli mně?? Nojo, jsem pako, jak to tady smolím v pracovní době, když nic nestíhám, takhle to dopadá...

[Katerina]

Tak jsem se trochu pídila.
Franziskanerkloster v Žitavě byl skutečně založen roku 1268, dnes je tam Umělecko průmyslové muzeum.
Bohužel jsem nikde nenašla zmínku o zakladatelích, ani u Ronovců, ani v kláštere.
Zkusím ještě zapátrat, napíšu přímo do toho muzea.

Tak konečně přišla odpovď ohledně zakladatelů žitavského kláštera, až na druhý pokus v němčině, na anglický dotaz odpově´d nepřišla
Cituji :

Můžeme potvrdit, že žitavský klášter byl roku 1268 založen rodinou pánů z Lipé. Zdroje uvádějí Csatoslaw nebo Castoslaus (ponechávám originál, ale víme, že to byl náš Častolov) ze Žitavy jako zakladatele. Nicméně též purkrabí Jindřich z Lipé, získal peníze prodejem půdy a jeden díl z nich věnoval na založení kláštera.

Takže podle zdrojů ze Žitavy to skutečně byli oba ronovští bratři , kteří klášter založili.

[Viola]

No, tak se nám to trochu zamotává... Podle Sovadinovy studie, laskavě mi zapůjčené Ježkem , totiž již roku 1263 Ronovci přestávají užívat predikát "ze Žitavy" a po roce 1268 nadobro mizí jako svědci z panovnických listin. Sovadina se domnívá, že právě v letech 1262-68 dochází k odejmutí Žitavska PO II. a přesídlení žitavských Ronovců blíže do českého vnitrozemí. Proto se mi úplně nezdá, že by v takové situaci, kdy pokud ještě Žitavu neopustili, rozhodně jim však toto hrozilo, zakládali v Žitavě klášter.

Ale ten rok 1268 jsem také našla na německých stránkách, je ale možné, že se "traduje" jako rok založení, buď podle mladších kronik nebo třeba podle kroniky Jana z Gubenu, o kterou se mimochodem Sovadina poměrně otírá z důvodu její nespolehlivosti. Tak nevím .

[Viola]

No a Žitavu Ronovcům v 60. letech 13. století sebral Přemysl Otakar II. a oficiálně ji dostal Jindřich z Lipé zpět až roku 1310 a to od císaře Jindřicha VII. - byl to asi největší dar, který někdo z českých pánů za "zvolení " Jana Lucemburského dostal. I když to spíš bylo jen právní potvrzení stavu, který existoval, protože v té době už Jindřich z Lipé Žitavu držel několik let. Kdy přesně ji dostal nevíme s určitostí, i když se uvádí, že za své služby Václavu II. v Polsku. Mohlo to ale být až za Václava III či Korutance.

Podle výborné Sovadinovy knihy není toto vůbec jisté, Jan z Gubenu sice ve své kronice uvádí, že v roce 1303 mělo v Žitavě dojít k nešastné události na turnaji a Jindřich měl být Žitavy zbaven, ovšem Sovadina tuto skutečnost popírá jinou listinou. Podle něj prokazatelně v lednu 1305 Žitavu držel Václav II., v červenci 1309 však již Jindřich z Lipé. Jindřich VII. tak opravdu jenom potvrdil existující stav.

[acoma]

Jsem nevěděla, že Ronovci měli (stejně jako Vítkovci) rodinné srazíky. Začali je údajně pořádat v r. 1283 ve žďárském klášteře a pak se takhle scházeli až do konce 14. století. Tuto tradici prý založil Jindřich z Lichtenburka a scházeli se nejen Ronovci, ale i příbuzní páni z Obřan a páni ze Švábenic.

[Viola]

Jsem nevěděla, že Ronovci měli (stejně jako Vítkovci) rodinné srazíky. Začali je údajně pořádat v r. 1283 ve žďárském klášteře a pak se takhle scházeli až do konce 14. století. Tuto tradici prý založil Jindřich z Lichtenburka a scházeli se nejen Ronovci, ale i příbuzní páni z Obřan a páni ze Švábenic.

Zajímavá informace, kdes ji vyhrabala???
Jo a všichni Ronovci, nebo jen Lichtemburci a jejich příbuzní?