Karel IV.

Nový příspěvek od **acoma** » 27 bře 2007 18:43

nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že když potřeboval, tak klidně překrucoval nebo překračoval svá vlastní nařízení. A to je pro mě ta "vykutálenost".

Nový příspěvek od **acoma** » 27 bře 2007 18:48

a podobný smysl pro "propagaci", jak tomu říkáte měl jeho dědeček Václav II. Stačí vzpomenout na jeho pohřeb. Právě v tom ritualizování jsou si ti dva Václav II. a Karel IV. podobní. A krom toho byli oba dva "kluzští" jako hadi. Tím je nehaním, to vůbec ne.

acoma píše:nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že když potřeboval, tak klidně překrucoval nebo překračoval svá vlastní nařízení. A to je pro mě ta "vykutálenost".

Jo, ale k věci, acomo. Jeho "vykutálenost" jsme myslím již probrali křížem krážem...

Nový příspěvek od **acoma** » 27 bře 2007 20:11

O snu, který údajně měl mladičký Karel v noci z 15. na 16. srpna 1333 o smilstvu asi víme všichni. Jednalo se o prorocký sen o smrti Guida, vévody viennského za hřích smilstva. Ve snu byl Karel varován, aby vyslovil varování i svému otci, což Karel údajně pro Janovu prchlivost neučinil.
viz. http://citanka.cz/karel4/vc1-7.html Zajímavé je, že Guido VII., dauphin z Vienne zemřel více jak 14 dní před Karlovým viděním (28.července 1333 při obléhání hradu La Perriere v Savojsku).

Nový příspěvek od **Viola** » 28 bře 2007 09:14

Ve snu byl Karel varován, aby vyslovil varování i svému otci, což Karel údajně pro Janovu prchlivost neučinil.

Mnohem později, když už byl Jan slepý, si to Karel vyčítal a otcovu slepotu považoval za trest za jeho chování...

Nový příspěvek od **acoma** » 28 bře 2007 12:32

Otázkou je zda si to celé tak trošku nevymyslel.

Vždy ten Guido už byl mrtvej, když měl mít Karel ten sen. A teď jsem našla ve Spěváčkovi, že Karel se se svým snem svěřil papeži (Benedikt XII. - údajně byl mírumilovný, žoviální a měl rád víno) až při návštěvě v Avignonu někdy počátkem března 1340. A Jan byl v tu dobu již po návštěvě Montpellieru slepý (měl tam být v lednu 1340). Papež prý pochopil, že Karel spojuje otcovu slepotu s jeho nevázaným způsobem života a doporučil mu, aby otci nic neříkal, aby tak nezvyšoval jeho utrpení. A Karel ho tedy poslechl. Když se tak bál prostopášného života apřípadného trestu , jak si lze vyložit káravý dopis papeže (bývalého Piérra de Rosieres) z února 1348?

Nový příspěvek od **Katerina** » 27 dub 2007 13:38

Původně jsem je chtěla dát jako nové téma, ale jsou s ním tak spojené, že je dávám do Karlova tématu.
Měl jich hodně, těch legitimních - 4 a to v tomto pořadí:

1. Blanka z Valois - svatba 1329 Karlova v podstatě vrstevnice, družka jeho mládí na francouzském dvoře a paní jeho mládí i části dospělosti.
Celkem mu dala dvě dcery : Markétu a Kateřinu

2. Anna Falcká - svatba 1349 - celkem krátké, leč bouřlivé manželství, hodně politický sñatek, syn Václav umírá malinký

3. Anna Svídnická, svatba 1353 - mladinká nevěsta a stárnoucí ženich, dala mu následníka Václava

4. Eliška Pomořanská - velká dáma co lámala meče a podkovy, dala mu dva syny , kteří se dožili dospělosti - Zikmunda a Jana, dceru Annu - budoucí anglickou královnu.

Jak Karel stárl - věk nevěst se jaksi snižoval.

Kromě právoplatných manželek mě v souvislosti s Karlem napadla ještě jedna dáma, kterou uctíval po celý život - sv. Kateřina.
Postavil ji krásnou kapli, tvrdil, že mu zachráni la život.

Katerina píše:...Kromě právoplatných manželek mě v souvislosti s Karlem napadla ještě jedna dáma, kterou uctíval po celý život - sv. Kateřina...

Ano, dokonce se v této souvislosti uvádí, že jí velký Karel uctíval více než Bohorodičku, Pannu Marii.
Láska to však byla platonická a vztah duchovní, a tak potomci, levobočci z tohoto svazku nejsou doloženi...

Nový příspěvek od **acoma** » 24 kvě 2007 22:07

V r. 1366 byl velký císař Karel IV. Janem Milíčem z Kroměříže při bohoslužbě nazván Antikristem.

Nový příspěvek od **acoma** » 24 kvě 2007 22:18

A vypadá to, že můžeme trošku zpochybnit Karlovy zásluhy o založení katedrály sv. Víta. Ve fundační listině je totiž v r. 1341 jako fundátor uveden Jan Lucemburský. Daroval finance metropolitní kapitule zastoupené Arnoštem z Pardubic a jednalo se o desátek ze všech stříbrných dolů bez časového omezení. Mělo to být na výzdobu a ozdobu hrobů sv. václava a Vojtěcha, výstavbu a výzdobu kostela sv. Víta a po jeho dokončení k zajišování aniversarií všech členů rodiny, včetně rodičů a Elišky.

acoma píše:...byl velký císař Karel IV. Janem Milíčem z Kroměříže při bohoslužbě nazván Antikristem...

Ano. Podrobněji k tomu v diskuzi na toto téma na http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=440 .

Nový příspěvek od **Katerina** » 25 kvě 2007 14:22

acoma píše:A vypadá to, že můžeme trošku zpochybnit Karlovy zásluhy o založení katedrály sv. Víta. Ve fundační listině je totiž v r. 1341 jako fundátor uveden Jan Lucemburský. Daroval finance metropolitní kapitule zastoupené Arnoštem z Pardubic a jednalo se o desátek ze všech stříbrných dolů bez časového omezení. Mělo to být na výzdobu a ozdobu hrobů sv. václava a Vojtěcha, výstavbu a výzdobu kostela sv. Víta a po jeho dokončení k zajišování aniversarií všech členů rodiny, včetně rodičů a Elišky.

Já jsem četla, ale teď nevím jestli v Šustovi nebo Spěváčkovi, (nemůžu se teď podívat), že na slavnosti položení základního kamene katedrály byli oba dva, takže Jan se v tom určitě angažovat, ale idea byla myslím, přece jen od Karla. To bych mu neupírala.

Nový příspěvek od **acoma** » 25 kvě 2007 14:28

A já bych mu to klidně upřela.

acoma píše:A já bych mu to klidně upřela.

No ty jó, to mě nepřekvapuje, protože to je vo tobě známý i tobě podobný...

Založení metropolitního svatostánku šlo ruko v ruce se vznikem české arcidiecéze (bez ohledu na časovou posloupnost). To vše bylo součástí jednotného Karlova projektu souvisejícím s několikrát tady zmiňovaným bohemocentrickým uspořádáním Říše. Nedílnou součástí tohoto smělého projektu nutně musela být i stavba adekvátní katedrály. Přestože tyto ambice Karlův otec nikdy neměl, lze však říci, že katedrálu založili oba dva rukou nerozlučnou - otec a syn...

Nový příspěvek od **acoma** » 25 kvě 2007 17:39

Ale jako fundátor je v listině uveden Jan.

Nový příspěvek od **Katerina** » 25 kvě 2007 17:55

acoma píše:Ale jako fundátor je v listině uveden Jan.

Ano, vždyt byl král. On mohl disponovat právy k tomu, co dal jako nadaci. Je otázka, čím mohl tehdy disponovat Karel. Jan je také fundátorem Rejčinna kláštera a chrámu, také na něj přispěl, ale z většiny to kromě Rejčky financoval JzL.
Lucemburkové ze slavnosti základního kamene tehdy udělali velké divadlo, dokonce prý bylo zvoleno datum a čas tak, aby to numerologicky vycházelo. Obojí ukazuje zase na Karla, Janovi byly tyhle věci dost fuk.
Hele ty víš, kterého z nich mám ráda

, ale musíme jaksi přiznat císaři, co je císařovo.

Já se schválně doma na to podívám.

Katerina píše:
acoma píše:Ale jako fundátor je v listině uveden Jan.
Ano, vždyt byl král. On mohl disponovat právy k tomu, co dal jako nadaci...

Ano, souhlasím, ale jsem pevně přesvědčen, že to byl nápad Karlův. A lze velice obtížně vyloučit, že by tento nápad se svým otcem nekonzultoval. No a pak...

Nový příspěvek od **acoma** » 25 kvě 2007 19:05

Fundační listina ale byla vydána za Karlovy dlouhodobé nepřítomnosti(r.1341) a podle Bartlové přímo souvisí s Janovou závětí z r. 1340. A po vykopání základů se u pokládání kamene sešel nejen Jan s Karlem, ale také Jan Jindřich a již jmenovaný Arnošt z Pardubic. Stavebníkem prý byla svatovítská metropolitní kapitula. A podle Hledíkové byla kapitula velmi samostatnou jednotkou a to nejen ve vztahu ke králi, ale i k biskupovi. Arnošt z Pardubic v r. 1350 vydal statuta o břemenech arcibiskupa a kanovníků ke stavbě chrámu.

Nový příspěvek od **acoma** » 25 kvě 2007 19:14

To je fakt kult osobnosti.

Nový příspěvek od **Katerina** » 28 kvě 2007 17:21

acoma píše:To je fakt kult osobnosti.

Nebo, jak jsme už také zmiňovali dost dobře prováděná propaganda.

Fórum zájemců o historii

Karel IV.

Vzktálenost

události v Lucce

Ženy Karla IV.

Re: Ženy Karla IV.

r. 1366

Re: r. 1366

Katedrála

Kdo je online