Možná tomu nebudete věřit, ale včera jsem přečetla Zatoulanou královnu od O. Ciprové.
http://www.databazeknih.cz/knihy/zatoul ... -iii-27786
Tedy, přečetla... Začala jsem to číst, ale bylo to tak strašné, ještě strašnější, než jsem čekala, že jsem tu knihu prolétla a přečetla z ní spíše významnější situace.
Své výhrady rozdělím do dvou skupin - na historické a literární.
historické
1. Reálie typu oslovování, tykání a vykání apod.
2. Trochu ujetý příběh, v němž se Viola po Václavově smrti dostává (dobrovolně) do Sieny k nějakému měšťanovi, který měl být zavázán Měškovi Těšínskému (!).
3. Viola s Václavem již jako děti běhaly po královských zahradách.
4. Měšek chce donutit Violu ke sňatku s Rudolfem Habsburským v době, kdy je zřejmé, že ten bude českým králem, a současně se o místo královny dere Rejčka.
5. Viola s Rožmberkem jedou z Prahy do Sieny a zpět ve voze, nějakou dobu v Sieně pobudou, celé jim to trvá asi měsíc. Navíc jedou přes Alpy v zimě.
6. Na jaře roku 1316 dojde na Rožmberku ke sňatku Violy a Petra. Krátce nato přijedou na Rožmberk jak Rejčka, tak i Eliška s Janem. O Jindřichovi z Lipé na Týřově sice v knize padne zmínka, ale nějaká občanská válka, ani dva arcibiskupové zřejmě nikoho nezajímají.
7. Celá zápletka odvržení panny z Lipé a sňatek s Violou je dost nepravděpodobná - Petr se bojí Elišky, takže stačí, když na něj trochu zadupe, a on jí najednou zobe z ruky. Současně Eliška chce, aby byl Petr s někým zasnouben, shodou okolností se Viola právě vrátí ze Sieny, takže tou nevěstou bude právě Viola.
8. Rožmberk opravdu s Jindřichem z Lipé osnoval spinkutí proti králi. Co bylo jeho obsahem, se už bohužel nedozvíme.
9. Příběh i některé postavy jsou jakoby vykradené od L. Vaňkové - to, že Viola má s Václavem tajně dítě, dcera Jindřicha z Lipé je Anna, její kamarádka je Kateřina z Vartemberka... Jediné pozitivum vidím v tom, že paní z Lipé je Scholastika z Kamence.
literární
1. Slovy jedné učitelky tvůrčího psaní: "postavy se chovají náměsíčně". Nemají žádný vývoj, žádnou motivaci, jejich jednání je pro mě jako čtenáře nepochopitelné. Viola s Petrem jsou v podstatě celou knihu hysteričtí; já chápu, že autorka chtěla ukázat, že se sice mají rádi, ale tak nějak si nejsou schopni to dávat najevo dlouhodobě, ale vůbec jim to nevěřím. Když nakonec spolu skončí šťastni, zase to nemá žádnou příčinu. Je to prostě špatně napsané.
2. Zhruba třetinu knihy oba hlavní hrdinové prosouloží.
3. Viola někde tvrdí, že měla opravdu ráda Václava, ale v říjnu 1306 už balí Rožmberka.
4. Důvod Violina odchodu do Sieny i toho, že syna nakonec zapře před světem, v knize vlastně ani není.
5. Jedinou negativní postavou v knize je Rejčka - těžko říct proč. Její jednání opět postrádá motivaci, zcela mi chyběla vyjádřena její zoufalost a snaha dostat Jindřicha z Týřova. Král tam nějak vlaje ve větru, Eliška je vlastně taky hodná - proč dala zavřít Lipského, a Rožmberka nikoliv, se také nedozvíme.
Podtrženo sečteno, podle mě je kniha hrozná od začátku až do konce. Malá ukázka na závěr:
Viola přijde za Petrem do jeho komnaty (trochu jsem to zkrátila).
"Proč jsi tady?" vykoktal.
"Přišla jsem se rozloučit," odpověděla. Hleděla přitom na jeho obnažený hrudník, pak sjela pohledem po Petrově břiše až k tříslům, kde se mu napínaly svaly. Nemohla z něj odtrhnout zrak...
Náhle si uvědomil, že sám je oblečený ještě míň patřičně než ona, a vrhl se k židli pro spodní tuniku.
"Nemusíš se oblékat."
"Nechci se chovat nevhodně."
"Nevhodné bude, kdž budeš při milování oblečený, Petře."
"Proboha, Violo, víš, o co mě žádáš?"
"Jistěže vím. Chci, aby ses se mnou pomiloval."
Mno, takže asi tak.
![Smile :)](./images/smilies/icon/smile.gif)