Pokec o knihách

[acoma]

asi 500 Kc.

[Famm-09]

To je docela drahý. Já jsem si koupil u nás v Domažlicích 2 díly Palackýho Dějin z roku 1867 za 50,-- za kus. To ti neporadím. Jsou tam vlastně jen politický dějiny a velký události. Žádná mikrohistorie, co je dnes populární, takže mě to přišlo zajímavý.

[Kateřina_z_Landštejna]

A čtete někdo raně středověké detektivky od Britky Ellis Petersové (vl. jm. Pargeterové)? My to točíme s manželem furt dokola a občas se o nějakou přetahujeme
Mně se na těch příbězích líbí i to, že kromě výborného vyprávění obsahují spousty reálií.
Což platí i o Robertu van Gulikovi.

[Katerina]

A čtete někdo raně středověké detektivky od Britky Ellis Petersové (vl. jm. Pargeterové)? My to točíme s manželem furt dokola a občas se o nějakou přetahujeme
Mně se na těch příbězích líbí i to, že kromě výborného vyprávění obsahují spousty reálií.
Což platí i o Robertu van Gulikovi.

No samozřejmě, bratr Cadfael je můj velký oblíbenec. mám všechny díly. A přečtený, každý tak 3x.

[Kateřina_z_Landštejna]

o samozřejmě, bratr Cadfael je můj velký oblíbenec. mám všechny díly. A přečtený, každý tak 3x.

Tuhle jsem si jedním málem vyrazila oko. Četla jsem vleže na zádech a usnula jsem. A jak je vázaný, tak jsem si roh knihy zaala rovnou do koutku oka. Roztržený vnitřní koute, zakrvácená bulva - a den poté jsme šla k zubaři. Paní doktorka se účastně ptala, cco se mi stalo a já jí to, duše bezelstná , řekla.
Doktorka, po loket u mne v puse, i se sestřičkou propukly v hurónský smích a já myslela, že ji kousnu

[acoma]

http://www.antikvariaty.cz/index.php?ac ... k&id=84773

[Jiří Motyčka]

Společnosti Franze Kafky se podařil skvělý počin. Čtenářům, příznivcům F. Kafky se dostává do rukou kompletní, souhrnné a s novými překlady vydání celého díla tohoto spisovatele známého bohužel spíše ve světě než u nás. Samozřejmě k tomu velkou měrou přispěl jeho přítel Max Brod. To ale českou, zvláště polistopadovou kulturu nijak neomlouvá. Pro minulý režim to byl totiž buržoazní spisovatel, kterého nelze doporučit, natož číst.

Zajímavě bylo pojato vydání jednoho z jeho neznámějších a světově proslulých děl, novela "Proměna" s původními ilustracemi Wilhelma Wessela. Podrobnější info ZDE ...

Neodpustím si v této souvislosti malou poznámku. Když jsem se před několika lety započal klopotně seznamovat s dílem Franze Kafky začal jsem s jeho "Procesem". Byl jsem fascinován, jak svým typickým, bizarním způsobem psaní v něm dokázal nastínit principy totalitního režimu. A to prosím daleko dříve (o 23 let) než spatřil světlo světa román "1984" George Orwella...

[Ježek]

Byl jsem fascinován, jak svým typickým, bizarním způsobem psaní v něm dokázal nastínit principy totalitního režimu. A to prosím daleko dříve (o 23 let) než spatřil světlo světa román "1984" George Orwella...

Orwell se snad i inspiroval Kafkovým procesem. Orwellem (1984) se bohužel inspiroval Stalin ...

[Jiří Motyčka]

...Orwell se snad i inspiroval Kafkovým procesem. ...

Hm, hm, tak to by byla pro mne velice zajímavá informace, kterou ale, přiznám se, slyším poprvé...

[Ježek]

...Orwell se snad i inspiroval Kafkovým procesem. ...

Hm, hm, tak to by byla pro mne velice zajímavá informace, kterou ale, přiznám se, slyším poprvé...

Já nevím, ale nedivil bych se ...

[Jiří Motyčka]

...Já nevím, ale nedivil bych se ...

Jj.

"1984" je velice známý román. Většina čtenářů dopředu ví, o čem to bude. V čem spočívá leitmotiv "1984". Ale u Kafky je to jiné, teda aspoň pro mne. Než jsem začal Proces číst, nevěděl jsem (s nadsázkou) pomalu ani, kdo to byl Kafka. Po několika stránkách pozorného čtení se mi zdálo, že je mi je jasné, kam Kafka svou lierární konstrukcí míří. Několikeré recenze tohoto díla, s nimiž jsem se seznámil, to pak čtenáři jenom potvrdí...

[Ježek]

"1984" je velice známý román. Většina čtenářů dopředu ví, o čem to bude.

Jenže tam nejde vůbec o děj, který je druhořadý. Romeo a Julie stokrát jinak. Nejzajímavější mi přišel popis společnosti a mechanismy, které tu společnost ovládali. A to je největší devisou této antiutopie.

[Jiří Motyčka]

...Nejzajímavější mi přišel popis společnosti a mechanismy, které tu společnost ovládali...

Naprosto souhlasím, to je onen pravý leitmotiv Orwellova románu. To jsem měl na mysli i já. ...

[Stanislav]

Dnes jsem si v obchodě všíml reklam na Beaujolais a uvědomil si že právě uplynul třetí čtvrtek listopadu. A já si vzpoměl na Eulalii Čubíčkovou, dr.Funebrala, Kulíška a další velké postavy tohoto kraje. Pokud byste si chtěli připomenout osudy " těchto velikánů francouských dějin" zde jsou :

Kód: Vybrat vše

http://www.4shared.com/file/29712222/d397c698/Chevallier_Gabriel-Zvonokosy.html

Mě to kupodivu vždy připomene i jednoho z našich nejlepších žurnalistů Jana Beneše.

[Zany]

Inu, mám tu zase jeden odstrašující příklad jak si ignorantský autor historického románu vesele pohrává s dějinami. Čtu zrovna dílko „Zimní královna“ od čecho-angličanky Hany Parkánové-Whitton. (např. zde http://knihy.abz.cz/prodej/zimni-kralovna

Děj si tak vesele ubíhá, ocitáme se v Anglii roku 1612, před sňatkem hrdinky s falckým kurfiřtem když tu se na str. 103 objeví věta „Jako poradce přizvala, jak jinak, nepostradatelného Iniga Jonese a Václava Hollara.“
Cosi mi na tom bylo divné a tak jsem nelenil, a nahlédl na Wikipedii do hesla o Hollarovi a ejhle, náš slavný krajan se narodil roku 1607, takže jako pětiletý hošík těžko mohl pobíhat po Londýně a malovat si skici svých proslavených rytin.
Kdyby aspoň ta postava měla v ději nějaký význam, ale ono ne, Hollar se tam rpostě jen mihne, trochu si popvídá s hrdinkou a děj pádí vesele dál. A já se ptám – proč sakra ho tam vůbec dávala ?????

[Zany]

a když jsem u té kritiky, tak ještě jedno dílko, podle nadšených komentářů na webu prý "česká Šifra mistra Leonarda":
Jan Zenkl: Munkdorf
(např. zde http://www.kosmas.cz/knihy/126400/munkdorf/)

dovolím si sám od sebe opsat své kritické zhodnocení pár IMHO dost důležitých momentů této knihy:

já naopak nesdílím nadšení ostatních komentujících nad kvalitou tohoto díla, dočetl jsem jej jen z povinnosti. Zejmána tolik vyvyšovaný autorův historický přehled u mne získává značné trhliny. Jen namátkou pár momentů, které jsou zcela zcestné:
1) čísla pluků zavedl v mocnářství až Josef II o dobré čtvrt tisíciletí později, do té doby byly pluky označovnány pouze podle jména majitele.
2) uniformy: Jednotné uniformy se začaly objevovat až v průběhu 30leté války a to pouze v rámci jednotlivých pluků, tak jak majitelé nakupovali látku ve velkém při vystrojování naverbovaných jednotek. Rozhodně nelze uvažovat o jednotné uniformě v rámci celé armády. ,
3) francouzský kontingent na Bílé hoře: ano, René Descartes se bitvy zúčastnil, ale jako příslušník bavorského vojska, o francouzském kontingentu jsem nikdy neslyšel. Navíc by v té době měl být prostým vojákem, důstojníkem se měl stát snad až roku 1621.
4) v Benešově nikdy žádná tvrz nebyla.
5) Lobkovicové že přišli až s Habsburky? První známý předek rodu Mareš z Újezdu je připomínán roku 1376, to je od příchodu Habsburků r. 1526 docela daleko, ne?

a to si autor hrdě nechal na předsádku napsat, že má vystudované dějiny Rakouska - Uherska (nebo jak to tam měl), což by mohlo odpovídat tomu, že hledí na 17. století optikou toho, co ví o RU století 19-tého...

[Kateřina_z_Landštejna]

Já jsem teď sáhla po Čornejových&spol. "Dějinách koruny české". A protože mám současně a trvale vytažené "Dejiny hmotné kultury", začalo se mi cosi na Čornejově dvouknize nepozdávat. Tak jsem vzala korunní dějiny a hmotné dějiny a začala porovnávat texty. No, a po chvilce jsem pochopila, proč se mi cosi nepozdává - Čornej skutečně opsal celé pasáže z "Dejin hmotné kultury" - a to bylo hodně velké zklamání.

Já o něm neměåa nijak valné mínění nikdy, ale tohle už bylo trošku moc...

[Jiří Motyčka]

...Čornej skutečně opsal celé pasáže z "Dejin hmotné kultury"...

Čornej napsal pouze pasáže týkající se husitství (hlava 5. 1401-1485), kde je nejen hmotné kultuře doby husitské věnováno necelých 10 stránek.
Dále Čornej napsal část hlavy 6. (1485-1620), v níž je nejen hmotné kultuře stavovského státu věnováno 15 stránek. Takže jsi měla na mysli několik z těchto 25 stránek (z celkem šestisetstránkového dílka), které voprásk z Petráně?...

...Já o něm neměåa nijak valné mínění nikdy,...

Zkus' tohle povědět některým tvým kolegům z LH.cz, kteří se zabývají 1. pol. 15. st. a Jagellonskou dobou, schválně, co ti na to řeknou...

[Kateřina_z_Landštejna]

...Čornej skutečně opsal celé pasáže z "Dejin hmotné kultury"...

Čornej napsal pouze pasáže týkající se husitství (hlava 5. 1401-1485), kde je nejen hmotné kultuře doby husitské věnováno necelých 10 stránek.
Dále Čornej napsal část hlavy 6. (1485-1620), v níž je nejen hmotné kultuře stavovského státu věnováno 15 stránek. Takže jsi měla na mysli několik z těchto 25 stránek (z celkem šestisetstránkového dílka), které voprásk z Petráně?...

...Já o něm neměåa nijak valné mínění nikdy,...

Zkus' tohle povědět některým tvým kolegům z LH.cz, kteří se zabývají 1. pol. 15. st. a Jagellonskou dobou, schválně, co ti na to řeknou...

1) Ano. Čekala bych, že to aspoň pozmění. Ale i v jiných obdobích je spousta odstavců, které mi zní zatraceně povědomě. Provést tohle dnes v seminárce nebo diplomce, hodili by mi ji na hlavu

2) Nejsem si jistá, jestli ještě vůbec má nějaký smysl jim cokoli říkat. Jsou tak přesvědčeni o své neomylnosti a dokonalosti, že odlišný názor nepřipouštějí. Ale třeba se to časem změní...

[Jiří Motyčka]

...Ale i v jiných obdobích je spousta odstavců, které mi zní zatraceně povědomě...

Jo, ale tam už není autorem Čornej. Těch autorů je celkem 13, pokud jsem je správně spočítal.

...Provést tohle dnes v seminárce nebo diplomce, hodili by mi ji na hlavu...

...to máš pravdu.