Ad Žemlièka a Èechy v ... nesouhlasím v tomhle (diskuse se mùže rozvinout jinde)
1/ Vyhnání Polákù z Moravy v roce 1019 (1020), podle mne to bylo v 20. letech, po msrti Chrabrého
2/ Že Svatupluk nebyl schopným vládcem (subjektivní názor)
3/ Že Sobìslav II. se opíral o nìjakou "selskou hotovost" a nemìl vùbec podporu šlechty - z listin vyplývá, že mìl plnohodnotný dvùr z plnohodnotné šlechty
a pak ještì (Poèátky ...):
Že listina Mocran et Mocran je Morava a Mockern v Braniborsku
A že Pøemysla II. do povstání vhnala úøednická šlechta.
Ale všechno jsou relativnì malièkosti, já nenapadám ten systém, já nyní nejsem sto øíci "Ano, tak to bylo" nebo "Ne, tak to nebylo". Na to sociální struktuøe té doby rozumím málo. Ale ne náhodou jsem šel do Brna na MUNI, kde se budu uèit u Wihody a Jana (tenhle semestr se nepovedlo
). Myslím, že èeské dìjiny (obecnì ostmitloiropské) se v okruhu tìhle lidí budou pøepisovat a že právì oni budou mít pochopení pro nové (moje) pohledy. A to je v historii tuze dùleité, nestavìt dogmata.
Teï k té kritice a kritisující skupinì, kolem Libora Jana, Martina Wihody a jejich pøátel z Polska a Slovenska. Všecho zaèalo v ÈÈH (èíslo z hlavy bohužel nevím), kde Žemlièka s Tøeštíkem napadli knihu docenta Jana Struktury panovnické moci (o Václavu II.), kde Jan má jiný pohled na viliky (øeknìme hospodáø v hradském centru) v období knížectví (ta kniha se a priori týká 13. století, jeho konce). Tak zaèala polemika v tom periodiku, nìkdy do jara 2008, kdy byla redakèní radou utnuta (poslední slovo mìl Žemlièka. Teï si dovolím mùj pohled - myslím, že Jan a Wihodou (sa spýtám) si mysleli v konturách již delší dobu, že to nebylo tak, jak tvrdí Žemlièka - tzv. støedoevropský model (ten ovšem vymysleli Poláci v 60. letech (na òa sa též spýtám), ale nikdy to nezveøejnili, nemìli propracovaný svùj systém. A tenhle systém moravských historikù nebyl zatím nikde v celosti publikován, zøejmì bádají a pilují ho. Doposavad se zatím bránili, hájili své jednotlivosti, s kterých ten systém postaví. V svrchuøeèeném sborníku, už zaèínají, zdá se mi, být obhajovány první pilíøe, širším kruhem historikù - stále to není komplexní dílo.
A co zøejmì jde a pùjde - Jan s Wihodou se pokusí dokázat, že u nás fungoval velmi podobný lenní systém jako na Západì, èili, že k tìm hradským úøadùm byla i pøímo léna (to tam píše Jan). Další rùznice je v tom, kdy knížeti patøila veškerá pùda, tohle "moravští" (není to konflikt Praha x Morava, nebo jen hodnì zjednodušenì) sunou docela do staršího období, že šlechta zaèínala získávat své majetky velmi záhy (k tomu vynikající èlánek Velímského v tom sborníku - ten mne potìšil nejvíc, dozvìdìl jsem se, co jsem nevìdìl).
Zde díky nedostatku pramenù je prakticky každý model na hlinìných nohách (obou stran, klidnì i dalších, jestli se nìkdy objeví).
Ale jak to presentují, nelíbí se mi jedna vìc, celkem zmenšují úlohu té "privatisace", pøechodu pùdy do rukou šlechty v letech 1172 - 1197, kdy se to tempo zrychlilo - opìt špatnì doložitelné. A o tom asi budu psát bakaláøsku, o Statutech Konráda Oty a legalisaci šlechtických usurpací (v tom èlánku o POI. duhý díl to mám nazneèeno, jak to mám vymyšleno).
Takže tak
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Ty úvahy, ty mi pøijdou strašnì zajímavé.
