Páni z Lipé

[Ježek]

K dělení majetků mezi pány z Lipé mám poznámku, že to jsou listiny CDM VII, č. 633, s. 461-463, č. 637, s. 465-466, č. 716, s. 528-529.

(tohle téma se musí uklidit, máme jen Jindřicha a diskustujeme tu o více pánech z Lipé)

[Ježek]

Jinak teda těch listin je víc než uvádím výše, je potřeba je pečlivě přečíst a přeložit - řeší tam nedíly, rtesp. jestli jsem pochopil dobře, tak rozdělí nedíl na 4 díly a 3 z nich zase spojí do nedílu.

K Ratajím je v první listině, že tam jsou hrady v množném čísle, chyba to nejspíš není. V dalších listinách už se slovo "hrady" váže k Ratajím a dalším lokalitám.

[Viola]

K Ratajím je v první listině, že tam jsou hrady v množném čísle, chyba to nejspíš není. V dalších listinách už se slovo "hrady" váže k Ratajím a dalším lokalitám.

To je ta první listina (strana 462):

castrum.jpg

Mohl by se k tomu prosím vyjádřit nějaký latiník? Nějak z toho nejsem schopna poznat, jestli se to množné číslo s městem vztahuje jen k těm Ratajím, nebo jestli to zahrnuje i ty další hrady.

[Ježek]

Jo, tady to je latinsky "hrady Rataje a město/a Bludov, ..."
V ostatních listinách je výčet více hradů, kde se Rataje ztratí, ale tady to je jasné.

Z hlediska latiny to je jednoznačné. Musela by se zpochybňovat věcnost zápisu, ne překlad do latiny ...

[Laurentius]

Jsem si říkal, kde jsem četl v poslední době o Ratajích. A bylo to u Hroznaty z Úžic a jeho syna Heřmana z Rataj.
Tak ty hrady se datují do první poloviny 14. století. Ta listina tedy bude věcně správná. Není to teda moc obvyklé mít na jednom místě dva hrady, když tak o tom přemýšlím.
Ale vzhledem k profilu a zástavbě Ratají na ostrožně je umístění obou hradů logické. Možná byl prvně postaven dolní hrad (později znám jako Pirkenštejn) a pak si uvědomili, že to stačit nebude a bude potřeba pořádné opevnění na druhé straně Ratají z nejslabší strany ostrožny a byl tam postaven horní hrad.
Pirkštejn vypadá jako taková bergfritová klasika (věž u brány a palác vzadu) a "horní hrad" působí na mě moderněji - spíš jako pevnost.

[Viola]

Jsem si říkal, kde jsem četl v poslední době o Ratajích. A bylo to u Hroznaty z Úžic a jeho syna Heřmana z Rataj.
Tak ty hrady se datují do první poloviny 14. století. Ta listina tedy bude věcně správná. Není to teda moc obvyklé mít na jednom místě dva hrady, když tak o tom přemýšlím.
Ale vzhledem k profilu a zástavbě Ratají na ostrožně je umístění obou hradů logické. Možná byl prvně postaven dolní hrad (později znám jako Pirkenštejn) a pak si uvědomili, že to stačit nebude a bude potřeba pořádné opevnění na druhé straně Ratají z nejslabší strany ostrožny a byl tam postaven horní hrad.
Pirkštejn vypadá jako taková bergfritová klasika (věž u brány a palác vzadu) a "horní hrad" působí na mě moderněji - spíš jako pevnost.

Jestli si dobře vzpomínám, na přednášce se uvádělo, že starší by měl být právě ten horní hrad, což nedávalo úplně logiku, navíc zřejmě fungovaly souběžně i nějakou dobu, ale k tomu hledáme důvod.

[Ježek]

jak to bylo s pány z Lipé a dědičným úřadem maršálka?

U číšníka to je několikrát potvrzeno listinami, u stolníka myslím, že taky.

Páni z Lipé začínají kontrolovat úřad maršálka zhruba ve stejné době Jindřichem I. z Lipé, po něm to drží jeho syn Jindřich II. Železný (umírá asi 1336). V roce 1340 ten úřad drží vyšehradský probošt Bertold (RBM IV, č. 794, s. 312). Zajímavé, že on, duchovního stavu a ne jeho bratr Čeněk, eventuálně i synovec Jindřich III. (v listinách už v roce 1337, ale téměř určitě je náctiletý).

[Simplex]

Dědičné úřady byly patrně výsledkem až domažlických úmluv mezi šlechtou a Janem Lucemburským z roku 1318. Uvedený rok je vůbec zajímavý, když na něj narazím, tak to vypadá, že v království probíhala totální občanská válka všech proti všem.
Sovadina Miloslav: Úřad maršálka do počátku 14. století, SAP 73/2023, s. 295-318

[Ježek]

V roce 1340 ten úřad drží vyšehradský probošt Bertold (RBM IV, č. 794, s. 312). Zajímavé, že on, duchovního stavu a ne jeho bratr Čeněk, eventuálně i synovec Jindřich III. (v listinách už v roce 1337, ale téměř určitě je náctiletý).

Zajímavé, v polovině 40. let je vyšehradským proboštem Jindřich (literatura ho vidí buď jako syna Jana z Lipé, nebo říšského knížete), který získává čtvrtinu rodového majetku (vedle Bertolda, Čeňka a Jindřicha III.). Bertold ve své závěti z konce roku 1346 uvádí manželku Anežku z Lipé.