Ceny ve středověku

[Ježek]

Na internetu kolují různé soupisy cen (např. tady), problém je v tom, že to jsou různě nalezené částky bez kritiky, z různých období a různých oblastí, které netvoří jeden celek.

Chtěl bych vytvořit lepší soupis (a později článek), který bude více zohledňovat kolísání cen, inflaci a hlavně bude uvádět kontext a zdroj.

Měna
knížecí Čechy - denáry
13. století - denáry, denáry fenikového typu, několik ražeb jednostranných denárů (více asi @kacuro, @koiko
1300 - mincovní reforma, pražská hřivna (253 g), z níž se mělo vybíjet 64 grošů, každý s ekvivalentem 12 „penízky" (parvi). Později se mění počet grošů v hřivně (od 56 do 64), ustaluje se také kopa (60) grošů. Kolísá i počet menších penízků (haléřů), od 12 do 15.
Po celé období se v menšině, ale poměrně běžně platí cizími mincemi - vídeňský fenik, švábský denár, v pozdním středověku míšeňský groš, uherský dukát

Ceny podle zpracovaných pramenů

Počty města Brna, polovina 14. století
vása zemského vína 2 hřivny
lováňské sukno 5 hřiven
kůň posla do Vratislavi 3 hřivny
cesta posla do Vratislavi 48 grošů
cesta posla k Rýnu 1 hřivna
plat písaři Brna 6 hřiven
listina veřejného notáře korutanskému vévodovi 20 grošů
listina veřejného notáře pražskému AB 16 groš
listina veřejného notáře oficiálovi 8 grošů
konsekrace hřbitova 2-3 hřivny
urna vína 30 grošů
pečet pána z Kravař 6 grošů
početní denáry 2 groše
plat písaři Brna 3 hřivny
tunika 8 grošů
bruselské sukno 5,5 hřiven
kůň 3,5 hřivny
postavení Rýnské brány (dnes Běhounská) 45 hřiven 24 grošů
další náklady 6,5 hřivny
další stavba 33 hřiven 33 grošů
míra cementu 10 grošů
posel do Vídně 2 groše
malá pečeť 8 grošů

Lipník nad Bečvou, účty Jana z Kravař, 1363
koroptev 2 groše 2 parvy
kuře groš 3 parvy
herynek 4 parvy
podkova groš
míra vína groš 4 parvy
míra ovsa 16 parvů
míra červeného vína 18 parvů
kopa vajec groš a půl
sud piva 16 grošů
sud běžného piva 21 grošů 4 parvy
sud březňáka 80 grošů
vása vína 20 grošů
loket šedé látky 4 groše
tunika sokolníka 2 groše
boty sokolníka 9 grošů

Novohradské účty, 1390/1391
zádušní mše za Jana z Rožmberka 65 grošů
vása octa půl groše
3 krávy 119 grošů
kůň 67 grošů
míra ovsa 1,8 - 2,4 groše

Morava, půhonné knihy, přelom 14. a 15. století
meč (spadone) 16 kop
pancíř 8 hřiven
pancíř 30 hřiven
Kůň Jana z Meziříčka 20 kop
pancíř se šorcem 11 kop
Kůň Mikeše z Čelechovic 24 kop
Kůn Voka z Holštejna 25 kop
Kůň Kristofora z Ratibořic 30 kop

Lichtenštejnský urbář, zde Mikulov, 1414
noční hlídač hradu Mikulova 3 denáry (půl groše)/noc
sýr 4 denáry (4/6 groše)

Bítozeves, vrácení tvrze johanitům, 1417
kůň orný 6 kop
kráva kopa
jalovice půl kopy
ovce 7 grošů
svině 16 grošů
prase 4 groše

Jižní Čechy, 70.léta 15. století
týdenní plat pěšáka 8 grošů
týdenní plat pavézníka 16 grošů
týdenní plat střelce 12 grošů
týdenní plat pavézníka 24 grošů

Jiné:
Odměna mohučskému arcibiskupovi za korunovaci (neuskutečněnou) českého krále (1291) - 1 000 hřiven
Věno princezny Anny (1306) - 25 000 hřiven (ale 56 grošů na hřivnu)

Další prameny
- zápisky břevnovského opata (konec 13. st.) https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... &page=1202
- Liber vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis 1310-1518 (obchodní položky s. 270
- Účty stavby katedrály sv. Víta
- Karlštejnské účty
- Zřízenie dvoru královského (1412) https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 18&page=25
- Účty města Louny k obléhání

Literatura:
MAŠEK, Michal: Kupní síla denárů malého střížku ve 12. století, Numismatický sborník 22, 2007, s. 101-106.

[Ježek]

Rožmberské dominium (70.léta 14. století) příjem 3773 kop ročně
Statky pražského arcibiskupství (1382/3) 2676 kop ročně

Podle Čechury, Luxus na dluh, neověřoval jsem.

[Ježek]

Soupis dluhů Jindřicha z Rožmberka, 1412-1415, https://rukovet.cms.flu.cas.cz/static/O ... 2_1989.pdf (s. 69 a dále)

[Ježek]

Urbář z roku 1378 a účty kláštera třeboňského z let 1367-1407 https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... bookid=807

[boukaljan]

Rožmberské dluhopisy 1457-1481 (Pelikán) https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 848&page=0

[boukaljan]

„Nařízení Viléma z Pernštejna o čeledi na zámku Hluboké a čím zámek vychovávati se má“ z roku 1499, AČ 17 (platy a ceny): https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=559

[Ježek]

Zlomek účtů mistra kuchyně královské z doby Karla IV.
https://nlp.fi.muni.cz/projekty/ahisto/ ... 45?page=15
Michálek datuje obecně do okolo 1370, porovnání RBM ukáže, že minimálně začátek je z počátku roku 1367

kuře 1 groš 1 parvus
pinta malvázu 5 grošů
pinta rakouského vína 1 groš a 2 haléře
pinta francouzského vína 3 groše a 4 haléře

[Ježek]

Urbář kostela Jistebnického z doby předhusitské
https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... 1143e3f55c

Plebánův příjem vychází na necelých 14 kop (bez naturálií a robot)

[Ježek]

Celní a trhový sazebník olomouckého biskupství, druhá polovina 15. st.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 3&page=181

[Ježek]

Rostislav Nový: Nejstarší český urbář z let 1283-1284
https://www.digitalniknihovna.cz/knav/u ... 1143e3f55c

[Ježek]

Josef Hemmerle: Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411. Verl. Wissenschaftl. Archiv, Bonn 1967. (nenašel jsem online, vycházel z toho Graus a Čapský).

[Ježek]

Už teda novověk: Kniha počtů města Mohelnice z roku 1586. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 16/2023 https://uhv.fpf.slu.cz/archiv-acta-historica/

[Ježek]

Příjmy komory (část) za Čechy pro rok 1471: https://www.digitale-sammlungen.de/de/v ... ge=668,669

[Ježek]

Inquisitio domorum hospitalis S. Johannis Hierosolimitani per Pragensem archidioecesim facta anno 1373

[Ježek]

Srovnání z Anglie: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ehr.13236

[Ingolf]

Trochu off topic, ale jinam se to už vůbec nehodí.

Před mincovní měnou jsou doloženy jako platidla nějaké šátečky. Pro Prahu o tom hovoří Ibrahím ibn Jakub po r. 960 - https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... 9f17485071 a stejnou praxi zachytil kronikář Helmold na Rujaně. Jakub má navíc nějaké cenové poměry.

Jakub: "Jejich země je nejlepší zemí severu a nejzásobenější v potravinách. Prodává se tam za jeden kírát tolik pšenice, že vystačí člověku na jeden měsíc a za tutéž cenu tolik ječmene, kolik vystačí jezdci na 40 dní a dále za tento kírát 10 slepic. ... V zemi Bújíma zhotovují se též lehké šátky z tenké tkaniny v podobě síťky, které neslouží k ničemu. Cena těchto je u nich stálá: 10 šátků za jeden kírát. Jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou. To je jejich jmění a hodnota všech věcí, za ně získávají pšenici, mouku, koně, zlato, stříbro a všechno ostatní."

Kírát je podle vysvětlivek v odkazu 0,212 gramu, zde ve významu malé mince. To odpovídá podle všeho pojmu jeden karát, což je dnes už standartizovaná váha 0,2 gramu. Karát pochází od rostliny s latinským názvem ceratonia, která roste ve více částech světa a jejíž semena mají stabilní váhu těch 0,2 gramu, takže ta semena se používala jako váhová jednotka - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kar%C3%A1t_(hmotnost)
Na české podmínky je mi ale divné, že by za jeden malý peníz bylo možno sehnat pšenici na celý měsíc. Možná je to jen výraz toho, že slovanské země jsou bohatě zásobené jídlem (Jakub to opakuje dvakrát).
---
R. 1123 nebo 1124 táhli polabští Obodriti na Rujanu. Rujánští se radši vzdali a měli platit tribut, jak je zvykem: "Ovšem Rujánci neměli ražené mince a neužívali peněz ani při nákupu věcí. Cokoli bys chtěl dostat na trhu, koupil bys za plátěný šátek. Zlato a stříbro, které snad získali z lupu či únosu lidí nebo jiným způsobem, užívají buď na ozdobu svých žen, nebo je ukládají do pokladnice svého boha." (Helmhold, I., 38) - https://argo.cz/autori/helmold-z-bosau/
---
Ty šátky asi musely být nějak certifikované od knížecí správy, resp. od kněze na Rujaně. Každý šátek asi musel splňovat nějaké podmínky výroby, aby měl větší cenu než kousek hadru.
Helmhold zmiňuje jako materiál plátno. Ono je dost dobře možné, že slovo platit pochází od tohoto kousku plátna (nebo teoreticky naopak, plátno jakožto platidlo od slova platit). A ještě je možné, že slovo trh pochází od slova trhat, když se trhalo plátno. Ale pochybuji, že by se ty šátečky mohly legálně trhat, pak by se špatně poznala jejich hodnota.

[Ježek]

Rostislav NOVÝ, Dýmné, Časopis společnosti přátel starožitností 68, 1960, č. 1, s. 1–9. https://ndk.cz/view/uuid:ad177dca-c460- ... f3fcdaa9a7

[Ježek]

Alois MÍKA, Nástin vývoje cen zemědělského zboží v Čechách v letech 1424–1547, Československý časopis historický 7, 1959, s. 545–571. https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... 1143e3f55c

[Ježek]

Tady rukopis z konce 14. století, kde jsou na přídeští a fol 101v příjmy a výdaje chotěbořské fary: https://www.manuscriptorium.com/hub/cat ... cs?lang=cs

[Simplex]

Rostislav Nový: Nejstarší český urbář z let 1283-1284
https://www.digitalniknihovna.cz/knav/u ... 1143e3f55c

Po přihlášení je dostupná i studie Jaroslava Čechury z roku 1986.
Nejstarší český urbář (urbář kláštera ve Vyšším brodě z konce 70. let 13. století); PHS 27,1986
https://rukovet.cms.flu.cas.cz/cms/caso ... detail/34/
https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid: ... 1143e3f55c