
- Sámo byl jediným naším panovníkem, který byl neurozeného původu (kupec). Všichni ostatní do jednoho byli příslušníky vysoké šlechty, po Přemyslu-Otakarovi I. navíc dědičně. To se to dosedá na trůn, když už od mala před vámi každý ohýbá hřbet, chůvy hlídají, aby vás neofouklo, a jíte zlatými příbory!
- území Sámovy říše zabíralo Čechy, Moravu, Slezko, Slovensko, značnou část Rakouska, část Polska, Saska a Slovinska. To je větší území než za Přemysla-Otakara II. v době největšího rozmachu, a srovnatelné s územím ovládaným Karlem IV.
- Sámo sjednotil slovanské kmeny (už to je obdivuhodný výkon!) a v jejich čele porazil Avary a Franky. Franská říše zabírala kus dnešního Německa, Francie, Belgie a Lucemburska (tzv. Austrasie), takže pěkný kolos. A s Avary nebyly žádné žerty, byzantský císař Justinián jim radši platil tučný poplatek ve zlatě, aby od nich měl pokoj. Sámo vyřídil jedny i druhé.
- po jeho vojenských úspěších si ho Slované zvolili za panovníka. Svazek s jednotlivými kmeny utužil tím, že si vzal dcery kmenových náčelníků za ženy. Měl jich 12 a zplodil s nimi 22 synů a 15 dcer. Kdo si myslí, že řídit domácnost s 22 slovanskými princeznami a všemi jejich dětmi je hračka, je vidět, že si to nikdy nezkusil. To i Karel IV., obecně považován za našeho největšího panovníka, měl manželky jen čtyři, a to ještě po sobě, ne najednou. V mých očích je Sámova domácnost obdivuhodnější výkon, než vítězství u Wogastisburgu.
- vítězství u Wogastisburgu. První seriozně doložený mezinárodní ozbrojený konflikt na našem území (asi vrch Rubín u Podbořan). Podle franského kronikáře Fredegara, jediného nezkresleného zdroje informací, porazilo Sámovo vojsko franské vojsko krále Dagoberta po třídenní bitvě. "Po tři dni spolu bojovali, tu jsou četnější z vojska Dagobertova mečem pobiti, všechny stany a věci, které měli, zanechávajíce, se vracejí do svých sídel." Tolik Fredegar, který jako Dagobertův poddaný neměl důvod Slovany oslavovat.
- povzbudil sebevědomí a sebeuvědomění Slovanů. Když se schylovalo ke konfliktu s Franky, Sámo jednal s vyslancem krále Dagoberta, který se jmenoval Sicharius, velmi vstřícně. Sicharius ale řekl: "Není možno, aby křesťané a sluhové boží mohli uzavřít přátelství se psy." Sámo odpověděl: "Jste-li vy boží sluhové a my boží psi, je nám dovoleno, ..., trhati vás kousáním." A Sicharia vyhodil.
- panoval 35 let, což ho v žebříčku všech českých panovníků staví na zhruba deváté místo, někam k Rudolfovi II. A to počítám i toho nezničitelného Františka Josefa (68 let), který ale ani nebyl korunován českým králem.
Pokud tenhle výčet někomu nestačí, tak se vzdávám

