Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí

[Ježek]

V souvislosti s jiným výzkumem bych si rád ujasnil genealogii rodu, který pečetí dvěma kříženými meči v červeném (resp. i černém poli - z Vrábí).

Tluksové
Vladycký rod používající posléze druhé jméno Tluksa (Tluxa) usazený na Vysočině, v literatuře nejčastěji podle predikátu z Buřenic. Poměrně rozvětvený rod se dále píše podle Božejova, Čechtic, Vokova. První známý příslušník roku Bušek získává v roce 1327 od Jana Lucemburského hrad Kámen.
V Hořepníku po většinu 14. století mají polovinu městečka a patronátu, v různých momentech vlastnili hrady Janštejn, Rokštejn, městečko Pacov a jiné.

Nejslavnějšími členy rodu byli Václav Králík z Buřenic, olomoucký biskup 1412-1416, dále Zdeslav Tluksa z Buřenic a jeho bratr Kuneš, kteří byli za husitství purkrabími na Karlštejně.

tluksové.JPG

Rodokmen podle Sedláčka

p168-06-omf0713.png

Garkisch, Miloš - Zdeslav Tluksa z Buřenic, karlštejnský purkrabí v době husitských válek. Středočeský sborník historický / Praha : Státní oblastní archiv v Praze Sv. 36, (2010), s. 22-43.
https://korene.webnode.sk/morava/vysocina/tluksa/
http://www.historie.hranet.cz/heraldika ... 61-088.pdf
https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl ... 2018-1.pdf

Vladykové z Vrábí
Poprvé se mají na Vrábí připomínat v roce 1360 - Rynart a Albrecht,
V pozdějších pramenech se uvádějí jako Tluksové z Vrábí, je otázka, zda to jen není vedlejší větev tohoto rodu.

"Vrábští z Vrábí byli starou vladyckou a později panskou rodinou, která pocházela ze vsi Vrábí u Brandýsa nad Labem. V druhé polovině 15. století se Vrábští rozdělili na dvě větve. První sídlila ve Vrábí, které vlastní až do roku 1547, kdy jim za účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo vlastnictví změněno na manství. Protože však následující potomci Jana Vrábského odmítli složit manskou přísahu, bylo roku 1571 panství prohlášeno za odumřelé. Tato větev Vrábských vymírá koncem 16. století. Druhá větev rodu držela od roku 1640 Čimelice, kde seděl Jan Tluksa z Vrábí. Tato větev se však brzy dělí na odnož mladějovickou a drahenickou. I tato větev vymírá po meči koncem 18. století."

https://biblio.hiu.cas.cz/records/3b4b0 ... f2b584507d

Vladykové z Mečkova
První Jeník z Mečkova (jméno vsi podle erbu?) se připomíná v roce 1321 . Jeho stejnojmenný potomek v roce 1411 prodává zboží v Mečkově, Nedanicích a Čihově, 1420 je husitský hejtman v Prachoticích, 1426-1431 v Litomyšli, později je na Valdeku. Jeho potomci sídlí například na hradě Bradlec.

Helena Znamenáčková: Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova: Vzestup a pád rodu se zkříženými meči v erbu
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopi ... =25&t=2343

[Ježek]

Erb v černé variantě a predikátem Božejov je zobrazen v erbovní galerii na hradě Lauf

Lauf17.jpg

Růžek listinu z roku 1327 (RBM III, č. 1285) vykládá jako léno hradu Cheb, zároveň u těchto vladyků nezná žádný přímý vztah ke Karlovi (Růžek, Česká znaková galerie, s. 233)

[Simplex]

Část literatury dosud uvádí jako prvního držitele Buřenic Rapotu (1279), který měl navíc patřit mezi deset purkrabí Pražského hradu.
Dehtářský a textilní výrobní areál v zázemí středověkého městečka Lukavce – příklad vrcholně středověké kolonizace na Vysočině, 2023
https://journals.phil.muni.cz/archaeolo ... view/37570
Což je omyl, protože v RBM sice stejnojmenný pražský kastelán figuruje, avšak bez predikátu ( RBM II., s. 1394).

rapota, rbm II., s. 1394.jpg

Odkazují přitom na V. Kuthana, jehož knihu o jihočeské architektuře nemám (Buřenice - s. 189, 226, 229) a publikaci A. Merhautová o raně středověké architektuře, která to neuvádí (Buřenice – s. 102). Jenže původcem asi bude Sedláček, který to tvrdí v Místopisném slovníku na s. 84, avšak v příslušném dílu hradů (XII., s. 203) už Rapota nefiguruje.

místopisný-sedláček-buřenice.jpg

hrady 12-buřnice.jpg

S predikátem z Borčovic zmiňuje Rapotu L. Jan, jak ve studii o deseti purkrabích pražského hradu, tak v pozdější monografii Václava II., aniž by ho řadil k nějakému rodu.
Jan Libor: Deset purkrabích na dvoře Přemysla Otakara II., 2008, s. 81-83.
Podle J. Boukala byl ale příslušníkem rodu z Říčan, což má dokládat pečeť, kterou u Sedláčka skutečně najdeš (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4). Takže nepřekvapí, že ke stejnému závěru dospěl už předtím M. R. Pauk ve studii o Ondřejovi ze Všechrom. Boukal i Jan shodně konstatovali, že poloha oněch Borčovic je neznámá, což se alespoň prozatím nezmněnilo.
Boukal Jan: Páni z Říčan do roku 1420, studie k počátkům rodu erbu trojlistu ,2022, s. 17.
Pauk M. R.: Mechanizmy tworzenia elity dworskiej w dobie ostatnich przemyślidów. Najwyższy komornik Andrzej z Všechrom i jeho krąg, 2008

[Simplex]

Jen pro doplnění přidávám pečeť Rapoty z Borčovic (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4), kde skutečně říčanský trojlístek je, jen se musí trošku hledat.

rapota-malý.jpg

[Simplex]

Vladykové z Mečkova
První Jeník z Mečkova (jméno vsi podle erbu?) se připomíná v roce 1321 . Jeho stejnojmenný potomek v roce 1411 prodává zboží v Mečkově, Nedanicích a Čihově, 1420 je husitský hejtman v Prachoticích, 1426-1431 v Litomyšli, později je na Valdeku. Jeho potomci sídlí například na hradě Bradlec.

Helena Znamenáčková: Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova: Vzestup a pád rodu se zkříženými meči v erbu
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopi ... =25&t=2343

Považovat za předka této větve rodu dvou zkřížených mečů Jeníka z Mečkova (1321), jak činí autorka práce, je sice možné, ale rozhodně ne pravděpodobné.

2024-11-24_214545.jpg

Lidově řečeno, to je spíš pade na pade. Zvláště když je za prvního jistého člena rodu pokládán Bušek (1327), byť k předkům rodu mohli patřit již první nositelé predikátu Vok (1292) + Beneš (1295) z Buřenic. Ani jméno Jan to nezachrání, protože podle analýzy písemných pramenů bylo nejrozšířenějším osobním jménem předhusitského období. Ačkoli půlstoletí mezi výskytem otce a syna není za určitých okolností nepřekonatelnou překážkou, nabádá tak dlouhá časová mezera k opatrnosti. Spojovat název lokality s erbem je sice lákavé, avšak podle příslušné literatury je odvozeno z osobního jména, jako mnoho jiných.

mečkov-toponymum.jpg

Ono jde totiž také o to, jak se budeme na dějiny rodu(ů) dvou zkřížených mečů celkově dívat, což autorka pochopitelně vůbec neřeší. Podle mě lze zatím předpokládat, že se všechny pozdější větve oddělily od rodu z Buřenic, který se patrně rozvětvil na jižním Pelhřimovsku, kam se zřejmě dostal až díky přízni Jana Lucemburského. Takže možnost, že už počátkem 14. s. byla jedna z jeho větví přítomná na Klatovsku se mi nezdá pravděpodobná, zvlášť když tam historicky nepatří.

[Simplex]

K dějinám rodu přidal menší studii i Rudolf Tecl:
Tecl Rudolf: Neznámá česká listina Petra z Konipasu z roku 1397, JSH 1997-1998

[Ježek]

Tluksové podle disertace Standy Vohryzka

Snímek obrazovky 2024-12-24 091036.png

[Ježek]

Tak existuje přehledová studie: Stanislav Vohryzek, Působení rytířů Tluksů z Božejova na Moravě do husitských válek, Vlastivědný sborník Vysočiny 2021, s. 33-49.

Tak je i uvedený rodokmen, ten jsem ale stáhl z disertace.
Vrábská linie začíná Rynardem po polovině 14. století, který byl jinak purkrabí v arcibiskupské Cerekvici.

[Simplex]

Tak existuje přehledová studie: Stanislav Vohryzek, Působení rytířů Tluksů z Božejova na Moravě do husitských válek, Vlastivědný sborník Vysočiny 2021, s. 33-49.

Tak je i uvedený rodokmen, ten jsem ale stáhl z disertace.
Vrábská linie začíná Rynardem po polovině 14. století, který byl jinak purkrabí v arcibiskupské Cerekvici.

S. Vohryzek má tu hraniční oblast s jihozápadní Moravou zmáknutou, klidně by o zdejší šlechtě mohl napsat souhrnnou publikaci a ani by nemusela být tak tlustá jako ta disertačka. Příslušnosti Dětocha k rodu dvou mečů nevěřím a už vůbec ne na základě toho papíru z roku 1502 a další indicie není. Navíc to podle mě odporuje i vývoji rodu, tak jak ho sám autor interpretuje. I kdyby měl Bušek Tluksa něco společného se staršími držiteli Buřenic, tak zakadatelem rodové slávy byl bezesporu až on. Pravděpodobně od něj a dalších hypotetických členů jeho generace se odvíjí všechny pozdější větve rodu.

Podle mě se podceňuje možnost, že Jaroslav ze Šternberka zemřel přinejmenším bez mužských dědiců a ať už byl vznik štamberského panství legální či důsledek zcizení zeměpanského majetku z let 1278-1288, mohl spadnout jako odúmrť na krále. Za ještě důležitější pokládám, že se mohl následně s Bítovskem dostat do rukou Rajmunda z Lichtenburka a prostřednictvím sňatku do vlastnictví Buška. Rajmund byl první moravský hejtman a k Bítovsku měl mít vztah od 90. let 13. s., aby ho nakonec skutečně získal. Taky to považuju za nejjednodušší vysvětlení původu ronovecké manželky pana Buška. Bušk byl bezpochyby schopný muž a v neklidné době se mohl dostat nahoru prostřednictvím služby Ronovcům (Raimundovi), aby pak ve správnou chvíli přešel do služeb Jana Lucemburského. Ostatně nebyl jediný, kdo se díky spojení s Ronovci společensky + majetkově posunul, alespoň na čas.

[Simplex]

Vok z Buřenic měl podle listiny z roku 1292, jedíné ve které se objevil, sídlit na Kříženci u Vilic. Lokalitu ležící téměř 15 km sverozápadně od predikátních Buřenic eviduje 2. díl Encyklopedie českých tvrzí. Netušíme, jakou mělo sídlo charakter a k opatrnosti vede i to, že další držitel tvrze je připomínán až roku 1410. To vše se samozřejmě musí dát do souvislosti s průběhem osídlení Mladovožicka atd.

kříženec.jpg

Huml Václav: K problematice sídel nižší šlechty na Táborsku v Mladovožickém regionu, AH 19/1994
https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/ ... lib/140084

kříženec 2.jpg

[Simplex]

Náhodou jsem narazil na možnou rodovou větev, která se poč. 16. s. objevila na Jičínsku. Dosud jsem na Kapříka (Kapříky) z Lesonic nenarazil, protože nebyli tak významní jako jiné rodové větve, ale pozornosti Sedláčka + Pilnáčka se nevyhnuli. Nijak zvlášť jsem to nezkoumal, ale podle predikátu + literatury museli v určité fázi historie sídlit v moravských Lesonicích.

kapřík z lesonic.jpg

Pilnáček Josef: Staromoravští rodové, Ivo Separát 2011, s. 229

kapřík-konecchlumí-sedláček.jpg

Sedláček August: Místopisný slovník historický království českého, s. 436

kapřík-erbovník-20.jpg

Mysliveček Milan: Erbovník, aneb, Kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě 2; Horizont 1997, s. 20

[Simplex]

Raně novověkými dějinami rodu dvou zkřížených mečů se zabývá článek Filipa Vávry, který je dostupný on-line. Podle poznámek autor "spáchal" už několik studii, které se zabývají dějinami rodu v 16. století.
https://www.vcm.cz/documents/1191/vavra_vcsh33-2018.pdf
Prodej zdechovického panství roku 1641. Netypická smlouva o prodeji mezi Václavem Vrábským Tluksou z Vrábí a Václavem Věžníkem z Věžník.
K rodu Věžníků:
https://www.novanobilitas.eu/rod/veznik-z-veznik

[Simplex]

Výstřižek z publikace vysokomýtského muzea, na kterou jsem náhodou narazil.
Barcal Vojtěch, Barcalová Lucie: Vysokomýtští urozenci, 2023
https://www.knihovny.cz/Record/svkkl.Kl ... d=33716535

tluksové.jpg

[Ježek]

Jo, tu knihu mám doma, občas chybky, ale jinak dobrý přehled.

[Simplex]

Autoři studie konstatovali, že písemné prameny nezaznamenaly žádný vztah Pluhů + rodů dvou zkřížených mečů k Viticím či zdejšímu kostelu. Kování musel někdo objednat + zaplatit, takže nějaký někdy být musel.

vitice.jpg

Jan Veselý, Jan Kypta, Robert Šimůnek: Zvonice u kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích u Kouřimi, Památky středních Čech 2023, 37(2)
https://pamatkysc.cz/artkey/psc-202302- ... kourim.php

2026-03-09_064015.jpg

[Simplex]

Je to sice pozdní, ale další střípek do skládačky dějin rodu.
Vorel Petr: Majetkoprávní důsledky panovnických sankcí roku 1547 pro majetek rodu Tluksů Vrábských z Vrábí
FHB 29/2/2014
https://www.hiu.cas.cz/user_uploads/vyd ... 14_fin.pdf

[Simplex]

Tak se ukazuje, že s těmi Viticemi to může být jinak a kdybych znal problematiku tzv. heraldického dekoru ...
Šimůnek Robert: Erb ve středověku jako dekorativní prvek; PP 30,2023, s. 15

vitice-dekor.jpg

[Simplex]

Z erbu v sulejovickém (Sulejovice okr. Litoměřice) kostele někteří historikové logicky vyvozují, že manželka prvního doloženého významného člena rodu Kaplířů ze Sulevic pocházela z rodu z Vrábí. Pokud tedy pomineme pražského biskupa Bernarda (1236-1240), který podle legendy pocházel z tohoto rodu, tak Kunata (Kunrát,Konrád) Kaplíř ze Sulevic udělal na konci 14. s. kariéru na královském dvoře.
Jaroslav Skopec – Tomáš Brož – Jan Koloc: Vývoj středověkého kostela Nejsvětější Trojice v Sulejovicích, MONUMENTORUM CUSTOS 2009, s. 19-32 (dostupné on-line).
https://mc.ff.ujep.cz/files/2009/skopec-broz.pdf
K Bernardovi základní údaje např. zde: https://apha.cz/wp-content/uploads/2021 ... ulevic.pdf
Ke Kaplířům je dostupná diplomka Vladimíra Rosola z roku 2009:
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y