Tvrz Siedlęcin (Polsko)

[Ježek]

Krátký úvod:
Knížecí věž v slezském Siedlęcině (dnešní Polsko) byla postavena z iniciativy javorského knížete Jindřicha I. (manžela dcery Václava II. a Elišky Rejčky Anežky) zřejmě v letech 1313-1315 - tehdy byly pokáceny stromy použité na trámy a střechu. Stropy jsou tak nejstarší dochované v dnešním Polsku.
Přízemí a první patro sloužily k hospodářským účelům, v druhém patře (Velký sál se třemi prevéty) se nachází nedokončené nástěnné malby, které jsou datovány do 20. až 40. let 14. století, práce na malbách technikou al secco mohly být ukončeny v roce 1346, kdy Jindřich Javorský umírá. Předpokládá se, že zachycují příběh rytíře Kulatého stolu Lancelota z Jezera. Třetí patro sloužilo k ubytování knížete a jeho doprovodu. Poslední patro vzniklo až likvidací cimbuří v roce 1575.
Tvrz v roce 1368 prodává vdova svídnického knížete Bolka II. Anežka šlechtickému rodu Redernů, kteří si zde nechávají vymalovat svůj erb (kolo). Od poloviny 15. století sídlo jde z ruky do ruky, od roku 1732 až do konce 2. světové války ho drží Schaffgotschové. Jim ho v rámci odsunu Němců zabavuje polský stát. Od počátku 3. tisíciletí vlastní tvrz fundace „Zamek Chudów”, která provádí archeologický výzkum, začíná tvrz opravovat a zpřístupňovat veřejnosti.

https://wiezasiedlecin.pl/

- otázka, zda to v našich reáliích nazývat hrad nebo tvrz - polsky to je wieża obronna/książęca - obranná/knížecí věž.
- malby jako legendu o Lancelotovi má zpochybňovat Jan Diensbier.

[Przemysl de Nyestieyky]

- otázka, zda to v našich reáliích nazývat hrad nebo tvrz - polsky to je wieża obronna/książęca - obranná/knížecí věž.

Já myslím, že to Poláci nazývají dobře. Ve Skotsku je taky otázkou, zda jejich věžovité hrádky nazývat hrady nebo specifikovat nějakým adjektivem. Evropa obecně často sahá k obecnému pojmenování castle, château... Na Moravě se ani nestydí vymezit z pojmu hrad termín "hrádek", u nás to považujeme spíše za archaismus.
V Siedlęcinie to spíše vykazuje charakteristiku tvrze. Věžovitá obytná stavba, obvodová hradba, skromnější fortifikační zabezpečení, nevýrazná poloha chráněná pouze místní terénní situací, zakomponování do struktury vesnického intravilánu...
Od spojování s hradem bych asi upustil, přestože měl stavitel peníze na to, aby ta tvrz vypadala bytelně.