Zvláštnosti Uhorského kráľovstva

[palo satko]

Prave vyšla študia o konzumacii konskeho mäsa v stredovekom Uhorskom kralovstve.
https://www.cambridge.org/core/journals ... 92AF034C42
Kedže Slovensko bol 1000 rokov sučasťou Uhorska tak ja osobne som zažil predaj a konzumaciu konskej salámy. Chutila mi. Ked som bol Turecku pri ranajkach bola v ponuke "hungarian salami". Samozrejme, že som očakaval niečo ako uherak, ale to veru uherak nebol. Až na druhy den mi docvaklo, že v mohamedanskej krajine mi ponukli to čo som jedol pred 30 rokmi zo zvedavosti aj doma - konsku salamu.

[Ježek]

Nevážně - koňská klobása bylo to nejlepší k klobás, co jsem kdy jedl.

Vážně - zvláštnosti Uherska (spíš oproti českému a polskému státu), rozumím tomu ale jen málo, spíš jako porovnání, než baych měl dobrou znalost Uherska

1/ písemně zachované zákoníky
2/ otroctví mnohem delší dobu
3/ reálně multikulturní společnost (nejenom Maďaři, Slováci a vlastně i Němci, ale různé kočovné národy po celou dobu (Sikulové, Pečeněhové, Kumáni až ke konci. Podbod by byl, že Maďaři se přiznávají k dobytí země. U nás to tak bylo nejspíš taky, ale je ta legenda, jak praotec Čech došel do prázdné země
4/ hranice římsko a řeckokatolického obřadu. V počátcích i někteří Arpádovci byli "byzantští" a je několik klášterů.

[maude]

Velmi zajímavé, díky za sdílení!

Nevěděl jsem, že konzumace koňského masa měla v tomto regionu takovou historickou kontinuitu. Je fascinující, jak některé stravovací návyky přetrvávají staletí — někdy úplně nenápadně, jako třeba ta koňská salámová epizoda, kterou zmiňuješ.

Zajímalo by mě, jestli měla tato konzumace nějakou specifickou roli na maďarském nebo slovenském venkově, zvlášť mezi chovateli nebo polokočovnými skupinami obyvatel. Byla to spíš sociální nebo symbolická záležitost, nebo jen praktická otázka — maso po ruce, když bylo potřeba?

Mimochodem, když už jsme u chovu, nedávno jsem četl článek o skladování sena a o přístřešcích pro dobytek v různých historických obdobích. Překvapilo mě, jak se některé zemědělské potřeby a omezení dřívějších dob podobají těm dnešním…

Každopádně díky za „proustovskou madeleinu“ ve formě maďarského salámu

[palo satko]

v zasade bol v Uhorsku dostatok dobytka a dobytok alebo tažne voly sa použivali ako vymenna hodnota a dokonca ako pokuta. Napr. v zákonniku Sv. Štefana sa nariaďuje pre veľmoža ktory zabije svoju manželku, zaplatiť jej rodine pokutu vo forme 50 mladých volov, po našom juncov.
Zakonik sv. Ladislava limitoval vnutorny obchod s konmi a volami a zahraničny obchod s konmi bez zvolenia krala bol trestany.
Kone neboli mäsovou konzervou, predsa človek si ku konovi vypestuje iny vztah, než jatočnemu byčkovi a v bežnych domacnostiach neboli kone tak časte ako ovce, kozy alebo dobytok. Plus ani Madari a ani Slovania nemali tažke pracovne kone. Bohata vrstva mala jazdecke kone a vojnove kone. Na lov, zabavu a aj pre vojnu a ked došlo k poraneniu (zlomenie nohy napr.) tak riešenie bolo pragmaticke.

[Ingolf]

3/ reálně multikulturní společnost (nejenom Maďaři, Slováci a vlastně i Němci, ale různé kočovné národy po celou dobu (Sikulové, Pečeněhové, Kumáni až ke konci. Podbod by byl, že Maďaři se přiznávají k dobytí země. U nás to tak bylo nejspíš taky, ale je ta legenda, jak praotec Čech došel do prázdné země

Ta multikulturnost byla přímo ukázková, do vlády sv. Štěpána se hlásí „Knížka mravních naučení svatého krále Štěpána kralevici Imrichovi“, což je takové rané zrcadlo, tedy odkaz krále svému nástupci, jak se má kralovat. Má osm kapitol, první tři se týkají církve a zachování katolické víry, zbylé se týkají světských věcí a konkrétně šestá kapitola má název „Přijímání hostů a jejich obživa“ a z toho by šel i dneska udělat fakt manifest.
„Hosté a příchozí mají v sobě tolik užitečného, že je lze právem klást na šesté místo královské důstojnosti. Římská říše také vzrostla a římští králové byli vyvýšeni a slavní z toho důvodu, že se tam z různých krajin sbíhalo mnoho urozených mužů a mudrců. … protože totiž hosté přicházejí z různých krajin a končin, přinášejí s sebou též rozličné jazyky a zvyklosti, rozličné nauky i zbraně, a to všechno zdobí a povyšuje královský trůn a zároveň zastrašuje zpupnost cizinců. Vždyť království jediného jazyka a jediného mravu je křehké.
Proti ti nařizuji, můj synu, abys příchozím v dobré vůli skýtal obživu, abys je důstojně přijímal, aby se zdržovali raději u tebe, než by pobývali někde jinde.“
https://www.databazeknih.cz/knihy/legen ... ske-180909 , s. 48-49.

Je to psáno v době, kdy i v Čechách měli vzhledem k hustotě osídlení větší cenu lidé než půda. A Uhři dobyli území, které by nestačilo čistě kočovnému kmenu, ale které bylo dost velké na zasídlení zemědělskou populací. I když Štěpán jinak píše konkrétně o urozených, o moudrých a válečnících, o prostém lidu ne.

[Simplex]

Součástí cyklu Genealogie pro každého pořádané Národní knihovnou je i více než dvouhodinová přednáška Frederika Federmayera z Univerzity Komenského v Bratislavě:
Kuriozity a pozoruhodnosti v uherské rodové heraldice
https://www.youtube.com/watch?v=fGq1FJ3cZ9o

[Simplex]

Nejsem žádným znalcem středověkých Uher, ale stáhl jsem si z Academie tohle. A s ohledim na to, že král Béla byl patně nejvlivnějším protivníkem našich panovníků, to je nesporně zajímavé.
Herucová Angelika: Dionýz de Türje ‒ priateľ a spolubojovník Bela IV.
https://www.academia.edu/31504319/Dioný ... ík_Bela_IV

[palo satko]

Na webe je diplomova praca, ktorá sa zaobera aj dalšími vyznamnými ludmi z okolia Belu IV. pod nazvom Ludia Bela IV.
https://opac.crzp.sk/?fn=docview2ChildA ... -pr%C3%A1c

Ináč zaujimostou je že Belo zriadil pre svojho mladšieho syna Belu slovanske kniežatstvo zo žu Nitra, Bratisla, Mošon, Šopron aby mlady Belo mal prislušny titul hodny ženích netery Otakara Přemysla II. Kunigundy Brandenburskej. Ten titul potvrdil aj papéž Urban IV. svojími dekretmi
THEINER, Augustinus (ed.). Vetera Monumenta historica Hungariam sacram ilustrantia. I.
1216 – 1352. Romae : Typis Vaticanis, 1859. s. 254-255, č. 471 – 472.
Viac o svatbe a aj iných okolnostiach v
https://www.academia.edu/103938543/Niek ... Succession

[Ježek]

Ještě mne napadlo, že v darech králům šlechticům jsou konkrétně vyjmenované věrné služby - takže jde celkem plasticky popisovat třeba války mezi Přemyslem Otakarem II. a Bélou se syny.

Na základě toho moje drobnost k moravskému místopisu: https://www.researchgate.net/publicatio ... adu_Banova

[Simplex]

Na webe je diplomova praca, ktorá sa zaobera aj dalšími vyznamnými ludmi z okolia Belu IV. pod nazvom Ludia Bela IV.

Díky, Béla IV. je vůbec zajímavá postava, protože ho postihla snad každá katastrofa, která ho postihnout mohla. Trochu mi připomíná v české historiografii nedoceněného Václava I., jenž ovšem nevládl zdaleka tak dlouho. Není ve slovenštině něco o Gejzovi I. i z toho mála co o něm vím, mi přidá velmi zajímavý.

[palo satko]

O Gejzovi je samozrejme pisne vo velkej knihe Nitianske kniežatstvo https://www.martinus.sk/1917205-nitrian ... stvo/kniha

Ale v zasade nie su tam uvedene nejake nove alebo nezname skutočnosti. Tie sa daju najst na webe. V slovenčine neexistuje nejak obsiahla kniha zaoberajuc sa vylučne Gejzom I.

[Simplex]

V jednom sborníku jsem narazil na studii Jozefa Fila z roku 2019 a pak, jsem ji našel i na Academii:
Participácia rádu svätého Jána Jeruzalemského na snahe Ondreja II. oslobodiť Svätú zem
https://www.academia.edu/85375207/Parti ... _Svätú_zem

[palo satko]

Naš Vojensko historicky ustav vydal Pramene k vojenskym dejinam Slovenska. V jednej časti su aj darovacie listiny Belu IV a spol..
https://www.vhu.sk/vysledky-vyhladavani ... ch=Pramene
obdobie ktore Vas zaujima je v časti Pramene k vojenským dejinám Slovenska I/2 je to volne stiahnutelne v pdf.

[Simplex]

Naš Vojensko historicky ustav vydal Pramene k vojenskym dejinam Slovenska. V jednej časti su aj darovacie listiny Belu IV a spol..
https://www.vhu.sk/vysledky-vyhladavani ... ch=Pramene
obdobie ktore Vas zaujima je v časti Pramene k vojenským dejinám Slovenska I/2 je to volne stiahnutelne v pdf.

Díky za odkaz, vím, že to vyšlo, ale netušil jsem, že to má X dílů, natož že to je dostupné on-line. Segeše podle jména znám a měl jsem v plánu si od něj v "budoucnu" něco přečíst, ale znáte to

[Simplex]

Není to zvláštnost, ale celá kniha o významné události poč. 14. s.
Uličný Ferdinand, Magdoško Drahoslav: Bitka pri Rozhanovciach v kontexte slovenských a uhorských dejín, 2012
https://www.academia.edu/35310033/Bitka ... 012_356_pp

bitka.jpg

O tom samém v krátkosti z pera Dominika Blanára:
Omodejovci - strojcovia bitky pri Rozhanovciach
https://www.academia.edu/23622635/Omode ... hanovciach