Hunyadi Vzestup havrana

[palo satko]

Dnes 28.6.2025 začína Česka televizia vysielat madarsko-medzinarodny serial Vzostup havrana - prvú seriu. Je to dramaticky opis života uhorskeho politika a vojvodcu Jána Hunyadiho od jeho detstva až po smrt a hlavnu napln deja tvorí jeho boj s Turkami pri ochrane Uhorského kralovstva. Serial zabera dosť dlhe časove obdobie vratane vlady cisara Žigmunda Luxembuskeho až po krátku vladu Ladislava Pohrobka. Serial som videl s maďarskými dialogmi a českymi titulkami. Nazor si iste urobi každy sám a najde nejaku bud historicku chybu alebo filmovu fabulaciu. Nakoniec je to serial, ktori ma zaujať divakov a nie prezentovat presne historicke fakty. Mne sa serial ako celok pačil a ocenujem ho hlavne ako prvy realny pokus urobiť moderny a košaty príbeh ludi, žijucich na okraji "Velkej" západnej Europy. Občasny pátos k modernemu spracovaniu pre dnešnych divakov v našej časti Europy asi patri. Asi najlepšie ho vystihuje prejav Hunyadiho k vojakom pred bitkou s Turkami pri Varne.

"Chlapci! Zase nás hodili do těhle sraček! Slíbili nám vojáky...lodě, hvězdy na obloze. Ale nic jsme nedostali. Zase jsme byli zrazeni. Ale stále jsme tady. A dnes bojujeme. Jsme synové malých národů. Samotné by nás nepřítel mohl rozdrtit jednoho po druhém. Ale tady... dneska... jim čelíme sjednoceni! Nenechte se vyděsit jejich počty. Vždycky nás přečíslili, ale nikdy nezničili! ..."

[Heiss]

Didn't expect much... but holy cow...

Asi nejlepší postavou je tam z nějakého důvodu Zikmund, už jenom proto, že jeho hmotnost i v plné zbroji je podle všeho záporná, takže může fungovat jako plovák, díky kterému Hunyadi přeplave půlku Dunaje. Představa, že braniborský ex-markrabě z lucemburské dynastie a římský král potřebuje překladatele, když se německy baví s Habsburkem je veskrze surrealistická a evidentně se nám v rámci posmodernistické konstrukce narativů objevuje zcela nový lingvistický proud. Jedinou slabinou této postavy je, že ji nemohl hrát Werich; k takovému králi by se hodil nejlépe on.

Každopádně, někdo se evidentně zcela vyřádil na vojenské stránce věci. Ne, že bych nějak moc viděl do vojenství této doby v jihovýchodní Evropě, ale napsat dialog, ve kterém se bojovníci podivují jak je možné, že se nepřátelská armáda dostala tak blízko, mohl jen člověk, který okolo sebe nikdy nenechal projet koně a nikdy neviděl vrstvu kouře, která se vznáší nad táborem, ve kterém někdo skutečně žije a tedy i vaří, nebo se jen snaží zahřát. Netvrdím, že nebyly armády, kterých si nikdo nevšiml, ale opomenout druhé turecké vojsko pohybující se jen několik dní od vlastního tábora je podle mě něco mezi špatným vtipem a nedostižnou snahou dorovnat faily z takových skvostů jako jsou Prsteny moci nebo Hra o trůny.

U najetí turecké jízdy do vlastních lidí si nejsem jistý, jestli je to jen snaha o dramatický efekt, nebo další případ vojenského orientalismu, který z nějakého důvodu předpokládá, že východní armády jsou ochotné velmi snadno obětovat životy svých mužů stejně jako hráči real-time strategií posílají do gigantických řeží další várku zergů blátošlapů.

Pomyslnou korunu té sekvenci nasadilo zoufalé volání "plujte za králem", které jakoby se snažilo prolomit veškeré zákonitosti optiky a koordinace velkých skupin lidí. Na stranu druhou, ta loď byla docela pěkná a pokud vím nebyla ani historicky marná, takže plusové body jdou za mě tam.

Skutečnou korunu té sekvence měl na své helmě Zikmund a mohl hovořit o štěstí, že do ní příliš nedostal. Bez batvatu funguje helma jako malý zvon.

Taktické záležitosti ale nechme stranou, Hunyadi zřejmě studoval válku na Joffreově akademii pohraničních bitev, takže nám konsternovaným divákům vysvětlil, jak důležité je na Turky zaútočit, což s ohledem na všechny ostatní problémy, které tou dobou Zikmund měl, zní jako velmi promyšlený plán. Možná právě tomuto plánu vděčí náš hrdina za strmý kariérní růst, kdy se jen v průběhu pouhých dvou epizod stává z Brankovičova družiníka důležitým členem vojenské mašinérie Uherského království, což by mu mohl závidět i leckterý hrdina z Dungeons and Dragons.

Na stranu druhou, jeho přehled o evropských záležitostech je cela zřejmý již na první pohled, skvěle se vyzná ve dvorské politice a dokonce pozná důležité evropské státníky, s nimiž dokáže jednat dokonce tak obratně, jako zacházet s mečem (oboje nejlépe shrnuje citát Nejlepší šavle Polska komentující šermířské umění pana Kmicice).

To vše je ještě umocněno sérií velmi rychlých střihů, které nejspíš mají za úkol posouvat děj tak, aby se vlezl do hodinových epizod, ale diváka stejně matou, stejně jako naprosto chaotický úvod. Trvalo mi notnou chvíli, než jsem dokázal zjistit, který z těch pánů je vlastně Zikmund, což by se králům stávat nemělo. Časem se to o něco zlepší, ale stejně by si všechny postavy zasloužily mnohem lepší představení, nicméně to je jeden z těch menších problémů.

[Wladislaus]

A já se na to kouknu. Dneska mě navnadil tata a říkal mi, že Karel Roden tam hraje vůdce husitských Bratříků. Budu k tomu přistupovat bez předsudků, jako jsem přistupoval k Jáklovu Žižkovi, a budu se bavit. Podobných počinů je málo a pořád lepší než třeba... Eliška a Damián! Holt dokud to nenatočíme my, tak jak to má být, se vším všudy a historickou přesností do puntíku, tak to nikdo jinej za nás neudělá. Ale varuju vás... sehnat peníze na podobný megalomanský filmový nebo seriálový projekt je jenom jeden z prvních problémů a ty další nastanou, jakmile budete muset začít dělat kompromisy....

[Heiss]

Eliška a Damián! Holt dokud to nenatočíme my, tak jak to má být, se vším všudy a historickou přesností do puntíku, tak to nikdo jinej za nás neudělá.

Obávám se, že ten problém není jenom v historické přesnosti a dokonce bych řekl, že historická přesnost je z pohledu příběhu jen maličká drobnost. Vzestup havrana je plný úplně jiných chyb a autentické kostýmy by ho nezachránily.

Každopádně si nejsem jistý, jestli jsem si na ten bizár po osmi epizodách už zvykl, nebo jestli ho ubylo, ale připadá mi to méně ujeté než první díly. Neznamená to ale, že by se ten seriál nezbavil některých základních chyb.

Vzhledem ke svému zaměření mě tam asi nejvíce zajímá zpodobnění dobového vojenství, které je tristní. Varna 1444 je tam poskládaná asi ze tří natáčecích akcí (úvodní sekvence, pohled na rozestavené armády a nakonec "skutečná" bitva s bojovými vozy a epickou jízdní ztečí krále Vladislava) a ani jedna z nich není slazená s ostatními. Oddíly jsou na začátku bitvy hezky rozestavené jako na šachovnici, v úvodní scéně bojuje každý z každým tak nějak náhodně a v hlavní scéně se zase bojuje pod hradbou z plamenometných vozů.

Čím dál zajímavější je tam postava Hunyadiho, o kterém se pořád mluví jako o skvělém vojevůdci a turkobijci, ale jenom mluví. Až dosud tam prakticky nebyl ukázán žádný jeho vojenský úspěch (s výjimkou Železných vrat v minulém díle) a ani se nechová jako vojevůdce. Prakticky jediné, co z něj vojevůdce dělá, je řeč, kterou pronese před bitvou místo slabého a neschopného krále, ale jinak jenom jezdí na koni a seká do blátošlapů pod sebou. Více generálství přitom předvede při asi dvouminutové sekvenci i husitský velitel v podání Rodena, který alespoň chodí po hradbě z vozů, poplácává lidi po ramenou a křičí na ně rozkazy. Takhle v naší kultuře vypadá schopný vojevůdce, ne tak, že epicky jezdí po bitevním poli.

S ohledem na chování je ještě tragické chování šlechticů. Vzestup havrana se snaží o to být velkolepou ságou z prostředí vysoké politiky, ale nemá na to lidi, takže vysocí politikové se musí obejít bez doprovodu, takže není jak ukázat, že se v jejich rukou koncentruje skutečná moc. Končí to tak, že se Mikuláš zničehonic objevuje na Hunyadu a nikomu to nevadí nebo když Mara jen tak přijede do uherského tábora. Stráže si jich nevšímají, nikdo je neohlásí a celkově to vypadá spíše jako když student přijde zaklepat na kabinet svého vedoucího s tím, že potřebuje zkontrolovat bakalářku.

Zmínku si zaslouží i to, jak jsou napsané postavy. V celém seriálu prostě není nikdo, s kým bych se mohl jako divák ztotožnit. Všichni jsou buď zákeřné bezpáteřní skety, nebo jsou napsány tak, aby z nějakého důvodu byly ploché jako kazašská step.

Hunyadi je na začátku chlápek, který chce bojovat proti Turkům, a na konci chlápek, který bojuje proti Turkům. Alžběta na začátku aspiruje na silnou ženskou postavu a na konci je z ní neschopná paní, která se musí vyspat se svou nemesis, aby zachránila manžela. Mara vlastně nemá žádné sázky a nejsem si jistý, proč bych se o ni měl bát. Vitéz (nejsem si jistý jménem, ten černovlasý chlapík co doprovází Hunyadiho) tam je jenom proto, aby sem tam zandal nějakou politickou radu, protože velký turkobijec zjevně nemá na to, aby se vyznal v politice své vlastní země. Z Vladislava III se stal náboženský psychopat, z Alžběty krátce poté, co nastoupila na svůj "redemption arc" mrtvola a zbytek postav jsou buď náboženští nebo zcela ateističtí psychopati.

Nemluvě o tom, že těch postav je příliš, takže i ty, které ještě za něco stojí, nemají prostor vyniknout.

[Wladislaus]

Ve všech tebou uvedených bodech souhlasím. Choreografie není top, to je opravdu vidět. Kostýmy hodnotit nedokážu, ale celkově výprava není špatná. Nejvíc si ale všímám scénáře, protože mě vždycky zajímá příběh. I mě přišly první díly trochu přitažené za vlasy, ale postupně se to zlepšilo. Jinak ale musím říct, že scénář se jim moc nepovedl. Přijde mi, že by z toho chtěli národní epos říznutý intrikami Hry o trůny, ale ani jedno z toho se jim příliš nedaří. Surovost středověké politiky a intrik vyznívá jalově (diváka nenutí, aby se o postavy bál) a do eposu to má daleko, protože hlavní postava je napsaná žalostně. A nejenom jeho, bohužel i ostatní. Naproti tomu herecké výkony ujdou, v tom jsou Maďaři trochu jinde, než naši. Naši současní herci až na pár posledních výjimek neumějí hrát a jsou takoví prkenní. Jaký rozdíl oproti předchozím hereckým generacím. Škoda, že Roden nedostává víc prostoru a je tam jenom jako křoví. Jenže pokud jsou špatně napsané postavy, herci nemají příliš prostoru to zachránit. Množství postav mi nevadí, ale musely by být lépe napsané. Celkově se na tom podle mě podepsala nezkušenost s předkládaným tématem. U filmu se poslední 3 roky pohybuju a pořád se ještě rozkoukávám a jsem v kanclu, ale úplně odříznutej od dění na place nejsem. Buď do toho kecá příliš mnoho lidí, nebo ti, co mají kompetence a zodpovědnost, tak mají svojí hlavu a vědí, jak to dělat nejlíp, v tom špatném slova smyslu. Anebo nemají šajn. Nemůžu sice mluvit nějak konkrétně, protože mě váže slib mlčenlivosti, ale na posledním projektu, kde jsem byl, tak hlavní showrunner, čili osoba, která má na starosti veškeré tvůrčí aspekty a zodpovídají se jí scénáristi, tak teprve v průběhu natáčení dodělávala scénář a dlouho nevěděla, kam všechno chce směřovat. Navíc dva lidi přímo pod ní vždycky každý z nich zastával opačný názor než ten druhý a nikdy se na ničem neshodli. Výsledek tak byl vždycky nějaký kompromis, a několikrát se stalo, že pracné přípravy šly do kopru a narychlo se muselo vyrábět úplně něco jiného, což je takový filmařský evergreen. U mnoha jiných projektů je navíc velkým omezením rozpočet, který není nafukovací a největší díl z něho uberou herci a celý štáb, který schlamstne obrovské peníze, které pak chybí na výpravu. Nemluvě o tom, že někdy není dost dobře možné převést na plátno ideu, ke které se člověk upne. Abych to ale zkrátil, tak pokud se Maďaři poučí ze všech chyb, které nasekali v Hunyadovi, a potenciál s moderními ateliéry, které si postavili, mají. U nás nic takového nehrozí. Pokud v ČR netočí nic zahraniční produkce, tak je jinak český filmový průmysl jen stínem toho, čeho mohl dosáhnout se všemi těmi zkušenostmi z dřívějších dob. Servis ale pořád dokážeme poskytnout nadprůměrný, i zajistit výpravu (dekorace z mého posledního projektu byly hodně dobré!). Natočit historický film je ale strašně drahá záležitost. Bohužel to nezachrání amatérské projekty, jako Zbojník, který může mít uvěřitelnou výpravu, ale výsledek je příliš amatérský a hercům to prostě nevěříte. Na vytvoření správného dojmu nestačí mít jenom nadšení. Hunyadi není nic světoborného a nejspíš zapadne do stále se rozšiřující kolonky nenaplněného potenciálu. Ale jak říkám, pořád je to zábavnější, než Eliška a Damián

[palo satko]

Česi natočili Marketu Lazarovu a ako sa to u vas vravi: mají na mnoho dalších let vystaráno.

[Heiss]

Přijde mi, že by z toho chtěli národní epos říznutý intrikami Hry o trůny, ale ani jedno z toho se jim příliš nedaří. Surovost středověké politiky a intrik vyznívá jalově (diváka nenutí, aby se o postavy bál) a do eposu to má daleko, protože hlavní postava je napsaná žalostně.

Toto je podle mě jeden z těch největších problémů: tvůrci Vzestupu si úplně nedokázali vybrat, do kterého žánru svůj seriál zasadit.

Děj pokrývá přibližně dvacet let v deseti dílech, takže je potřeba v něm dělat skoky, které ale nejsou moc patrné. První díly tam měly vždycky popisek "o deset let později" nebo něco v tom smyslu, ale ty časem z nějakého důvodu zmizely, a to přibližně v době, kdy jsem ty dekády a půldekády přestal počítat, neboť jsem se v nich ztratil.

Do toho si ještě velmi sebervražedně zvolili mnoho postav, jejichž příběh musí vyprávět, takže na nějakých 10 hodin záznamu vychází minimálně tři velké odlišné dějové linky (Celjský, Hunyadi a Mara) a spousta malých, takže na jakékoli zázraky tam jednoduše není místo.

Nakonec z toho vychází taková kronika bez chuti jako by někdo zfilmoval třeba Gods and Generals.

Naproti tomu herecké výkony ujdou, v tom jsou Maďaři trochu jinde, než naši.

Nejlepší je v tomto podle mě stejně Celjský; díky jeho herci mám tu postavu celkem rád.

Abych to ale zkrátil, tak pokud se Maďaři poučí ze všech chyb, které nasekali v Hunyadovi, a potenciál s moderními ateliéry, které si postavili, mají. U nás nic takového nehrozí. Pokud v ČR netočí nic zahraniční produkce, tak je jinak český filmový průmysl jen stínem toho, čeho mohl dosáhnout se všemi těmi zkušenostmi z dřívějších dob.

To je velmi zajímavý postřeh, díky za něj. Připomíná mi to, jak Slováci před pár lety vyrobili (to jinak nejde nazvat) Slovany a nebýt invaze na Ukrajinu, mohli jsme nejspíš mít druhou sérii. Hunyadi tedy nejspíš není poslední maďarský projekt, o kterém uslyšíme.

Z českých projektů z poslední doby se mezi ty velkolepé může zařadit Žižka, jakkoli mizerně dopadl. Potenciál pro velký historický filmový projekt tady podle mě je, ale musí se ho někdo chopit.

[Ježek]

Česi natočili Marketu Lazarovu a ako sa to u vas vravi: mají na mnoho dalších let vystaráno.

Nevím, je to historický film nebo jen romance umístěná ve středověku?

Tak hlavně, až na komunistickou agitku je asi stále vrchol Vávrova trilogie. Různé pokusy posledních let jsou spíš rozpačité nebo jim něco chybí (Hus, Hlas pro římského krále).

Hunyadiho jsem ještě neviděl, já to zkouknu najednou, až budou všechny díly.

[Wladislaus]

Částečně beru zpět můj povzdech, že většina postav je napsaných špatně. Po zhlédnutí všech dosavadních 8 epizod mi přijde vývoj některých z nich už celkem dobrý. Celjský je podle mě dokonce lepší postava, než třeba Malíček ve Hře o trůny.

Maďaři díky novým studiům vyfoukli České republice v posledních pár letech všechny větší projekty a co tu momentálně točí zahraniční produkce, je těžce vyhandlované a vlastně jenom to, co se nevešlo do Maďarska. A Maďaři tak střádají zkušenosti. Že si troufli na Hunyadiho, o lecčems svědčí. Spekulace o pokračování, které by pojednávalo o Hunyadiho synovi Matyáši Korvínovi, po maďarských webech kolují, ale nic jistého samozřejmě není. Ale jak už jsem psal, věřím, že když na pokračování přece jenom dojde, v druhé sérii zúročí nabrané zkušenosti a bude o třídu lepší. Jenom tady u nás se chrápe a když se pokusí někdo jako Jákl trochu rozčeřit zatuchlý rybník, tak ho všichni vyhejtujou a zas dál si budou rochnit v Babovřeskách, Sbormistrech a podobných zhovadilostech a dál se plácat po ramenou, jací jsou to pašáci. Velkým problémem Jáklova Žižky bylo, že mu do toho kecali Američani a musel hodně ubrat ze svých plánů, včetně toho, že po zaplacení herců a štábu už mu nezbylo na lepší kostýmy. Dobrý herec dělá půl filmu a ve Zbojníkovi jsou doslova tragičtí. Nějaké spojení roztříštěných sil nehrozí. Chybí nám jako společnosti konstruktivnější a pozitivnější myšlení. Tím, že se všechno vyhejtí, se k ničemu lepšímu nedobereme.

[Ježek]

Maďaři díky novým studiům vyfoukli České republice v posledních pár letech všechny větší projekty a co tu momentálně točí zahraniční produkce, je těžce vyhandlované a vlastně jenom to, co se nevešlo do Maďarska.

Ten seriál je ale spíš domácí nápad, zpracování, ne? Resp. koukám koprodukce, ale ne zahraniční produkce, která přijde s vlastním namětem tam, kde se jí to vyplatí natočit.

Vyskočil na mne článek o Hunyadim a stavu bádání (v AJ): https://www.academia.edu/121487988/John ... 294c117b2a

[palo satko]

Ono za čias cisara Žigmunda sa v Uhorsku vyznamenali aj ini cudzinci. Stibor zo Stiboríc, kto bol dokonca pochovany na kralovskom pohrebisku v Stoličnom Belehrade a tiež napr. Záviš Černý z Garbowa.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vi ... _z_Garbowa
https://sk.wikipedia.org/wiki/Stibor_zo_Stibor%C3%ADc

[Wladislaus]

Maďaři díky novým studiům vyfoukli České republice v posledních pár letech všechny větší projekty a co tu momentálně točí zahraniční produkce, je těžce vyhandlované a vlastně jenom to, co se nevešlo do Maďarska.

Ten seriál je ale spíš domácí nápad, zpracování, ne? Resp. koukám koprodukce, ale ne zahraniční produkce, která přijde s vlastním namětem tam, kde se jí to vyplatí natočit.

Jo jasně, je to domácí nápad a zhostili se toho Maďaři. To s Českou republikou jsem tu jenom nadhodil, abyste věděli jaká je momentální situace u nás v porovnání s Maďary. Ti si troufli na velký a drahý projekt s vlastní produkcí, kdežto u nás nic velkého dlouho nevzniklo a ani nevzniká. Naposledy to snad byl jenom Anthropoid. Žižka je sice uváděn jako nejdražší český film a největší podíl na jeho financování měl Jákl se svojí vlastní produkční společností, jenže prachy na to dostal od Američanů. Samozřejmě vždycky je to o tom, kde se to vyplatí natočit. Maďaři nabízí lepší podmínky, co se týče návratnosti financí, které sice ve finále zas tak o moc výhodnější nejsou, ale to není podstatné. Podstatné je, že v Maďarsku mají teď nejmodernější filmová studia v rámci bývalého východního bloku, sbírají zkušenosti a hlavně jsou ochotní jít na vlastní pěst do tak velkého vlastního projektu, protože to vidí jako národní prestiž. U nás chtěl v tomto směru trochu prorazit Jákl, ale nakonec to byla spíš blamáž kvůli několika jeho špatným rozhodnutím, které ale byly výsledkem nutnosti udělat kompromisy kvůli Amíkům, a to chci zdůraznit. Proto si u nás zase nějakou chvíli nikdo na nic velkého netroufne.

[Heiss]

Poslední díly se podle mě povedly mnohem více než ty první: znatelně ubylo postav a dějových linek, takže hlavní aktéři (tj. Hunyadi, Alžběta, Celjský a Mehmed) mají mnohem více prostoru vyniknout, takže zejména u Hunyadiho se objevují i první náznaky charakteru.

Bitva o Bělehrad byla ve srovnání s další produkcí docela povedená – jednak v některých okamžicích podle mě hezky pracovali se světlem, jednak bylo konečně docela jasné, kdo chce čeho dosáhnout. Prospělo by, kdyby tam byl i jiný CGI záběr na Bělehrad, zejména z té strany, ze které nakonec útočili Turci, a kdyby někdo vysvětlil, jak vlastně chtějí obě strany bojovat, ale na rozdíl od Golubace v prvním díle jsem se necítil zmatený z toho, co se to na obrazovce vlastně děje. Dalším velkým problémem bylo, že dramatický střih nastal zrovna v době, kdy se Alžběta octla v hořícím domě a kamera se tam už nikdy nevrátila, ale to je tak nějak všechno, co mi tam vyloženě vadilo na střídání pohledů a střizích.

Jinak je to z pohledu vojenského historika samozřejmě velká slátanina. Zejména jde o to, že...

• tam nikdo nemá kuše, ale všichni střílí z reflexních luků
• Turci tam doběhnou sebevražedně do příkopu pevnosti a pak nic
• řetěz natažený mezi dvěma jedoucími jezdci nepatří ani do Prstenů moci, ze kterých si tvůrci vzali inspiraci
• se silou Orbánových děl by tu pevnost rozstříleli celou
• předmoderní společnosti nebyly schopné vyrobit tolik světla na to, aby mohly efektivně bojovat v noci
• Turci neútočí na bránu, což je vždy nejslabší místo celého opevnění

Na bitvě bylo vidět, že se ji snažili udělat co největší (což se podle mě podařilo), i když měli velmi malý prostor (což jde vidět na tom, že kamera zabírá prakticky jen jeden úsek hradeb se spálenými budovami v předpolí). Pokud pominu WTF momenty, je to docela dobrá práce: víceméně jde vidět, kdo co chce a proč je na bojišti, je tam akce a dobré záběry a jsou tam prostřihy na Matyášův útěk. Když to (opět) srovnám s naší produkcí, tak nevím o něčem srovnatelném, co by tady v poslední době vzniklo.

[palo satko]

Mne ako Slovakovi samozrejme vadil čudesne narabanie českého dabingu s pojmami Madar a Uhor. Hned na začiatku som tu dal citat prihovoru Hunyadiho pred bitkou pri Varne, ked vojvoda vravi o "synoch malych narodov" a česky dabing natvrdo povie že tam su len Madari. Pritom aj anglicke titulky su: We're the sons of small nations.
Uhorske vojsko pri Golubaci, Varne alebo pri Belehrade bolo skôr sumarom žoldnierov, križiakov a koalicie ochotnych a ohrozenych, ktorych sa podarilo Žigmundovi, Vladislavovi a Hunydimu spojiť pod svojím velením než narodnou armadou.
Inač jedno z najstarších zobrazeni obliehania Belehradu je na freske v Olomouci https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... lomouc.jpg

[Heiss]

Mne ako Slovakovi samozrejme vadil čudesne narabanie českého dabingu s pojmami Madar a Uhor. Hned na začiatku som tu dal citat prihovoru Hunyadiho pred bitkou pri Varne, ked vojvoda vravi o "synoch malych narodov" a česky dabing natvrdo povie že tam su len Madari. Pritom aj anglicke titulky su: We're the sons of small nations.

Právě to jsem si říkal také, když jsem tu scénu sledoval: nějakou dobu předtím mluvil o tom, že proti Turkům sebere armádu Maďarů, Sasů a Sikulů, před Varnou, kde by ale měla stát etnicky minimálně stejně smíšená armáda, ale hovoří o jednom malém národu.

Inač jedno z najstarších zobrazeni obliehania Belehradu je na freske v Olomouci https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... lomouc.jpg

Cool, to jsem nevěděl. Nachází se v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Sokolské ulici.

Ve městě máme tuším ještě jednu památku na Kapistrána; na jednom z domů v centru je dodnes rytina jeho "sluníčka".

[palo satko]

U stradovekych kralovstiev je dosť nevhodne uplatnovať narodny princíp a pri Uhorskom kralovstve je to zložite ešte viac. Pôvodny normatív, že prišlo polmiliona Madarov a všetkych si podmanili alebo vyhubili je blabol, ktory vyvratila archeologia a genetika. Vyskum pohrebisk v Zalavare, Vyšehrade, Stoličnom Belehrade dokazal kontinuitu osidlenia a najmä kontinuitu pochovania pri kostoloch.
V Poučeniach sv. Štefana je rada pre syna, aby s ochotou prijimal cudzincov a dialo sa to už aj v jeho dobe, ked napr. Stoličny Belehrad vybudovali na mesto Valoni (podobne aj Trnavu). Lenže aj zamotna Panonia, ktora bola zakladnym uzemím kralovstva bola osidlena ludmi ktori v nej žili v Karolinskej dobe a to bola zmes ludi ešte z čias Rimskej riše, Nemcov a Slovienov. Na kralovskom dvore sa iste ropravalo madarsky a pisalo latinsky. Ako sa rozpravalo mimo dvora bolo dane komunitou v ktorej sa ččlovek narodil, alebo žil. Samozrejme, že prichodzi, či už to boli hostia: Sasi, Valoni, Nemci alebo zajatci a presidlenci: Kumani, Sikulovia, Polovci, Pečenehovia a Rusi su jasne narodnostne pomenovani v zaznamoch. Ale zloženia pôvodneho obyvatelstva realne nepozname. Urobil sa sice pokus použiť na to mena zapisane v zachovalých listinach, ale to dost limitovany zdroj.
Okrem zahadneho rozdelenia obyvatelov kralovstva na bielych a čiernych Uhrov mame nejake dalšie narodnostne rozlišenie Madarov až v čase Mongolskeho vpadu, ked Mongoli v Uhorsku porazili "Baškircov - Bashkurts" a "ludi krala". Zdrojom su islamske kroniky opisujuce mongolske taženia. Bashkurts je ale odlišny pojem podla autora. Bud su to ludia turkickeho pôvodu pododni Baškircom pri Urale v Hungaria Magna vyznavajúci islam, ktori v Uhorsku realne žili alebo niektori muslimski autori pod tym nazvom chapu aj krestanskych Madarov. Lenže to druhe nemohlo byt podla odevu alebo spôsobu života, ale podla nimi používaneho jazyka.
Inač asi najbližšie je k zloženiu armada vojvodu Hunyadiho zaznam z roku 1210 ked armáda z Transylvánie vedená Joachimom zo Sibia v spojenectve s budúcimi Rumunmi, Sikulmi a Pečenehmi, porazila Kumánov, ktorí ich napadli.

[palo satko]

Niečo o nezrealizovanom projekte Samo, Rastislav, Svätopluk - slovenskych "velkofilmoch" zo stredoveku.
https://www.castrum.cz/filmovy-festival ... ka-morava/

[Ježek]

Ten seriál daleko víc funguje jako maďarská hra o trůny, než jako historický velkofilm. Celkem si myslím, že seriál má solidní scénář, některé dobře napsané i relativně slušně zahrané postavy (Celský, Kapistrán, oba valaští vojvodové). Za sérií je vidět velký rozpočet a solidní výprava, dobře jsou natočené bojové scény. Pěkně se na to kouká, ale je tam zbytečně moc nahoty, postelové scény jsou spíš výplň, než aby posouvaly děj dál. Souhlasím s tím, že na začátku chybělo lepší uvedení hlavních postav (stačilo by formou titulků).

Historie je podobně mimo jako většina hollywoodské a pseudohollywoodské produkce. Úplně mimo jsou kostýmy, to je podivná směs fantasy a módních prvků od raného středověku po pomalu baroko. Husitské vozy jako prototanky se střílnami a plamenometčíky je dost velká kravina, těžko říct proč (a dobře, že to nenapadlo Jákla).

Při tom rozpočtu, který měli, by to šlo udělat kostýmově dobře, celkem povedený z hlediska reálií je z poslední doby trailer k počítačové hře: https://www.youtube.com/watch?v=wH4Tgtmoync

Historie je ohýbána několikrát dost zásadně - Zikmund neumřel přeci v Budíně na dvoře, jeho dcera se nevdala za Varnenčíka (ale ten nápad ve hře byl). Víc mi ale vadilo scénáristické posunutí charakterů - Zikmund osciluje mezi naj´ivním dobrákem a protřelým intrikánem (pravda je to druhé), Albrecht nebyl zženštilý slaboch, spíše naopak.

Souhlas s těmi dějovými skoky, jsou zmatečné. Navíc celý děj natahují na cca 20 let, aniž by se většina postav změnila, zestárla (Hunyadi, jeho manželka a zeď, Mara), stárne jen Vitéz a Celský. Ne zcela jasné skoky trochu to připomínají Napoleona od Scotta, který je vlastně složen jen z výjevů, aniž by bylo jasné, jak spolu souvisí (kromě ústřední postavy). Vlastně si myslím, že by vůbec neuškodilo prodloužení na dvě série a rozvinutí některých motivů politických dějin - útěk Alžběty, vláda Varnenčíka, návrat Pohrobka.

Mne ako Slovakovi samozrejme vadil čudesne narabanie českého dabingu s pojmami Madar a Uhor. Hned na začiatku som tu dal citat prihovoru Hunyadiho pred bitkou pri Varne, ked vojvoda vravi o "synoch malych narodov" a česky dabing natvrdo povie že tam su len Madari. Pritom aj anglicke titulky su: We're the sons of small nations.

Myslím, že tam říká, že Maďaři jsou malý národ. Přišlo mi, že v českém překladu (koukal jsem v češtině na ČT, neporovnával s AJ, nebo dokonce HU originálem) tam bylo chybek víc (Albrecht jako Albert) - protože to nejspíš překládal někdo, kdo dělá překlady z angličtiny a historii nebo Maďarsku nerozumí. Navíc se dnes překlady dělají tak, že se to prožene deeplem, opraví pár chyb a konec.

[Zany]

O seriálu diskutovali i v slovenské televizi v pořadu Do kríža https://www.stvr.sk/televizia/archiv/15289

[Ježek]

Vlastně by mne zajímalo, jestli na to psala recenzi nebo to komentovala Dana Dvořáková, největší slovenský odborník na tu dobu.