Skladování sena a přístřešky na pozdním středověku

[maude]

Dobrý den všem,

Při čtení některých pramenů o venkovském životě v pozdním středověku jsem se začala zamýšlet nad tím, jak tehdejší selská společenství skladovala seno na zimu a jak chránila svůj dobytek.

Najdeme sice mnoho zmínek o stodolách, ale jen málo podrobných popisů jejich konstrukce nebo odolnosti vůči nepříznivému počasí (zejména v deštivých či větrných oblastech). Mohl například požár nebo příliš vlhká zima zničit měsíce práce při senoseči? Existovaly nějaké dočasné nebo rozebíratelné přístřešky, nebo se vždy stavělo „na pevno“?

Napadlo mě to také při pohledu na to, co se dnes používá na venkově – například moderní zemědělské přístřešky: jednoduché, ale funkční konstrukce na dobytek nebo seno, často z pevné plachty nebo lehké oceli. Dnešní řešení jsou zjevně mobilnější a přizpůsobivější.

Budu ráda za vaše názory nebo odkazy k tomuto tématu. Jaké byly v tehdejší zemědělské architektuře priority? Odolnost? Izolace? Nebo jen holé přežití?

Předem děkuji za vaše odpovědi!

[Ingolf]

Zdeněk Smetánka se tomu věnuje v Legendě o Ostojovi s. 57-58 - https://www.databazeknih.cz/knihy/legen ... jovi-43119 . Seno se skladovalo mimo obytný dům, protože hrozilo zahoření. Používala se kůlová konstrukce s látkovou střechou, takže při naplnění až po střechu se mohla ještě napnout, a ta konstrukce se nazývala oboroh - https://cs.wikipedia.org/wiki/Oboroh
Mám v hlavě, že oboroh měl nejen posuvnou střechu, ale i zvednutou podlahu, aby seno nechytalo od země vlhkost.
Nejstarší doklad z českých je z Velislavovy Bible (u toho Smetánky ten obrázek je).

Ale možná je oboroh mnohem starší a arch. doklady byly zaměněny za něco jiného. To je příklad kolové konstrukce s osmi kůly z velkomoravského Pohanska u Břeclavi. Tam to archeologové definovali jako svatyni, kde osm kůlů odkazuje na světové strany a kulatý tvar má odkazovat na kolo sluneční, tudíž by to byla svatyně slunce; a tato předpokládaná svatyně tam byla rekonstruována - https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... sko_02.jpg Jenomže další doklady podobných konstrukcí vykazují jiné umístění kůlů, jiný počet kůlů nebo lokalizaci nálezu úplně mimo slovanské území (např. v Norsku), takže další možné vysvětlení je, že i ta hypotetická svatyně v Pohansku (a ty další nálezy) byla ve skutečnosti právě oboroh.

[maude]

Oboroh jsem vůbec neznal, ani tu archeologickou stopu v Pohansku. Je opravdu fascinující, jak může mít jedna a ta samá stavba tolik různých výkladů podle kontextu. Moc děkuju za tvoji odpověď, byla opravdu zajímavá. Určitě se na to podívám podrobněji, díky ještě jednou za odkazy.

[Heiss]

Na Pohansku jde zejména o to, že by předpokládaná svatyně měla analogie ve východoslovanském prostředí, kde se také objevují (předpokládaná) kultovní místa s jedním centrálním kůlem a kruhem okolo nich. Problém spočívá tuším v tom, že tyto svatyně by na Pohansku byly dvě a to poměrně blízko sebe, takže na základě etnografických analogií začínají archeologové hovořit spíše o sýpce nebo podobné konstrukci.

Věnuje se tomu třeba Ivo Štefan v článku Pohanství a počátky křesťanství v Čechách: dialog historie a archeologie, který vyšel v knize Kostel Panny Marie na Pražském hradě.

[Ingolf]

O tom Pohansku jsem nejvíc načerpal ze studie Macháčka a Pleterského - https://web.archive.org/web/20060203095 ... /kult.html
Analogie z východoslovanského prostředí - od arabských cestovatelů jsou zprávy o kruhových svatyních, kde Slované uctívají slunce. Protože světové strany se dělí podle východu a západu slunce, tak by osmi světovým stranám mělo odpovídat umístění těch osmi kůlů kolem jednoho centrálního. Užití astronomie na Pohansku archeologové dokázali u pohřbů, kdy linie hrobů odpovídají nějakému astronomickému směru. A kombinací těchto nepřímých důkazů vznikla teze o svatyni slunce na Pohansku.
Svatyně tam byly dvě, ale jedna možná až po proběhlé pohanské reakci.
Podrobněji to shrnu v tématu o slovanském náboženství, až se k tomu někdy dostanu.

A koukám teď do toho Štefana, má tam na s. 153 obrázek stohu z franské oblasti, a ten stoh má kůly a právě vyvýšenou podlahu.
Vzhledem k tomu, že Třeštík považoval Pohansko za funkční kopii franské falce, tak by kopie franského stohu do toho taky zapadala.

[palo satko]

Asi treba najskôr určiť ako boli ustajnene zvierata. Velakrat to bolo tak, že žili v rovnakom dome a niekedy aj v rovnakom priestore ako ludia. Jednak boli pod kontrolu a za druhe produkovali teplo. Nejaka hygiena a maštale boli naplanované až o staročia neskôr. Druha vec je skladovanie. Ked sa seno a slama dobre naukladaju na seba a poriadne stlačia vytvorí sa tzv. stoh. Ten ak je ešte dookola spevneny tyčami, alebo prehodenymi špqgatmi, ktore maju na konci kamene, je dosť odolny nielen proti rozfukaniu vetrom, ale aj proti daždu a snehu. Ešte môj dedo, ktory mal doma kone a dve kravy mal na začiatku zahrady stohy so slamou a senom a z tych krmil a podostielal zvierata. Obilie, ovos a kukuricu skladoval na povale v drevenych bednách a mal hospodarsku miestnosť, ktoru volal šečkareň, kde na ručnej sečke pripravoval čerstve seno a datelinu a plus mal motorovy šrotovník, kde mlel nahrubo obile a kukuricu, ktore sparil horucou vodou a dal zvieratam. Ale to už bol luxus počiatku 20. storočia.

[Ingolf]

Asi treba najskôr určiť ako boli ustajnene zvierata. Velakrat to bolo tak, že žili v rovnakom dome a niekedy aj v rovnakom priestore ako ludia. Jednak boli pod kontrolu a za druhe produkovali teplo.

Nebo ta zvěř měla chlív hned za zdí domu, to taky pomáhalo udržovat v domě teplo.
---
Rostislav Nekuda vydal něco ke středověké vsi a k hospodářským stavbám tam je podle obsahu 30 stran - https://antikvariat-brno.cz/kniha/82446 ... morave2002

[maude]

Díky za vaše odpovědi, je to vážně fascinující. Nečekal jsem, že mě moje otázka o seně zavede tak daleko – od pohanských svatyní přes slovanské vesnice až po zemědělské techniky, které přetrvaly až do 20. století! Zvláštní dík za konkrétní detaily o stozích a ustájení zvířat. Díky tomu si člověk mnohem lépe představí každodenní život na venkově. Projdu si odkazy a tipy, je toho opravdu hodně k prozkoumání. Ještě jednou díky všem !

[maser]

Ten oboroh překreslený Smetánkou v Legendě o Ostojovi je z Velislavovy bible, ca 1340, foliant 43v. Jejich rekonstrukce je k vidění v archeoskanzenu Villa Nova Uhřínova a nově i v Trocnově. Objeví se, byť v poněkud "seníkovějším" provedení i v severoitalském rukopise Tacuinum Sanitatis, které vycházely kolem přelomu 14. a 15. století.
Mechanizmus je to jednoduchý - na kolmých čtyřech kůlech je polohovatelná střecha, která se po naskladnění slámy zvedne a zajistí kolíky. V průběhu času, jak se sláma/otepy odebírá, se střecha posunuje níže, čímž se eliminuje její propršení a odfouknutí. Dno samozřejmě musí být vyvýšené, aby nehnila od spodu (to maj v Trocnově blbě).

Jinak se sláma a seno běžně uskladňovaly na půdě (u trojdílných domů v komoře, nebo špýcharu). Ještě koncem devadesátých let to děda praktikoval stejně a jako děcka jsme se v tom něco nařádili.

[maser]

Ještě ukázky rekonstrukcí. Zímní je Villa Nova, letní Trocnov.

[maser]

Chov dobytka už byl probírán, od vrcholného středověku se šíří chlévy různých velikostí a konstrukcí (lehké výpletový, zděné), jinak v tuhých zimách v rámci usedlosti (např. síně), samostatných ohradách, někdy zastřešených (viz Hodinky vévody z Berry), samostatné menší konstrukce (kurníky) apod.

[Heiss]

Jinak se sláma a seno běžně uskladňovaly na půdě (u trojdílných domů v komoře, nebo špýcharu). Ještě koncem devadesátých let to děda praktikoval stejně a jako děcka jsme se v tom něco nařádili.

...což potom podobně jako zvířata v domě funguje jako prvek práce s teplem, v tomto případě jako izolační vrstva.