Páni z Častolovic

[Przemysl de Nyestieyky]

Jeden kolega, jež zanedlouho otevře jiné téma, mi nasadil brouka do hlavy ohledně pánů z Častolovic.
Obecně se soudí, že to byla větev (s počátky teprve ve 14. století) Drslaviců.
Oblíbenost jmen i podobnost erbu by tomu nasvědčovala, ale to je tak vše (i když často velice mnoho).
Jenže řada jiných otázek vzbuzuje pochybnosti, bylo-li tomu tak skutečně...?

Erb pánů z Častolovic

[Ježek]

Obecně se soudí, že to byla větev (s počátky teprve ve 14. století) Drslaviců.

Díky za otevření tématu. Ač se budu věnovat spíše Drslavicům na přelomu Čech knížecích a královských.
Drslav měl syna Oldřicha (Oldrichus de Zizinkou), ze Žinkov, ten snad mohl být castelanem v Netolicích v r. 1177. On byl zakladatel pánů z Potštejna a Žinkov.
Pak tu máme 3 bratry o nichž se neví, zda byli Drslavici:
Černína (velké zvíře na dvoře Otakara I. v roce 1211/2 byl vyhnán a jeho majetky zabaveny, Břetislava a Drslava? (v CDB II. je uváděn jako Dirsislao, takže bych se spíše držel Držislava)
Břetislavům stejnojmený syn je ještě uváděn v CDB II. (dar Teplé 1228), jeho vnuk Děpolt byl zakladatelem větvě pánů z Rýzmburka. Z této linie - od Břetislava, bratra Černína vycházejí Černínové z Chudenic, v období R- U, kolaboranti (ale jako Czerninowe).
Nevím, odkud vycházejí páni z Častolovic, ale ne z Drslaviců, možná z jednoho jejich rozrodu .

Čerpal jsem ze své tabulky a tohoto článku: http://sweb.cz/hrad.litice/cz/clanky.htm

[floriš]

Spíš bych se přikláněl k Ronovcům - jednak Častolov je mezi nimi oblíbené jméno (konkrétně Častolov ze Žitavy má prsty v založení Častolovic - dnes součást České Lípy - na ronovských državách na severočesku), jednak již podle Palackého Ronovci zakládají Častolovice na východočesku...

[Przemysl de Nyestieyky]

..odkud vycházejí páni z Častolovic, ale ne z Drslaviců, možná z jednoho jejich rozrodu.

A o to právě jde...! Patří k potomkům jednoho jejich rozrodu? Obecně se to tvrdí, ale...

Spíš bych se přikláněl k Ronovcům - jednak Častolov je mezi nimi oblíbené jméno...

Jenže tomu odporuje rozdílnost erbovních motivů. Ty častolovický jsou podobný spíš erbům drslavických rodů.

Jinou věcí je to, že oni se mohli jmenovat po městě již založeném, kde si vystavětli tvrz, nebo si tvrz přestavěli a pojali ji jako rodovou, z které pocházel jejich predikát...

[honyk]

Proč si myslím, že nejde o příbuzné:

1. Drslavici měli v erbu červená břevna, Půta z Častolovic modrá. Je však pravda, že barvou se někdy lišily jednotlivé větve rodu (např. u Rožmberků).

• Pokud by byli příbuzní, bylo by však podle mne zvláštní, kdyby po dobytí hradu Potštejna Karel IV. vyhnal syny Mikuláše Potštejna a správu hradu přenechal (příbuznému) Půtovi z Častolovic. Jak to tehdy však přesně bylo dnes můžeme jen odhadovat.

• V rodokmenu Drslaviců na http://www.geocities.com/Heartland/Bluf ... anstvo.htm nějaký další Půta chybí. Samozřejmě, tento rodokmen nemusí být kompletní.

• Na stránkách obce Neděliště jsem před časem nalezl zmínku, že klášter svatojiřský si vyměnil Neděliště nejspíše za jiné zboží s pány z Častolovic rodu Hrabišiců. Hrabišici byl zámožný rod, což by vysvětlovalo Půtův vliv. Zde však selhává erbovní příbuznost.

Pro zajímavost přikládám dva zdroje:
Sedláčkovy Hrady - Kostomlaty hrad:

Sezema zůstal na Kostomlatech...zůstaviv jedinou dceru Perchtu, kteráž vdána byla za předka pánů z Častolovic, téhož rodu a erbu. Tato darovala r. 1346 hrad ... synu Půtovi z Častolovic.

Dle starých, historicky spolehlivých pramenů sestavil a statečnému občanstvu obce Neděliště věnuje Frant.Pravoslav Vaníček Týništský, žurnalista 1883 z http://www.nedeliste.cz/historie/historie-obsah.html :

První známý držitel Neděliš připomíná se Půta z Turgova... Stařičká matka páně Půty z Turgnova Perdita z Kostomlat, jenž syna svého přežila, darovala Neděliště r.1351 klášteru sv.Jiří na podměstí Hradeckém. Klášter svatojiřský vyměnil si Neděliště nejspíše za jiné zboží s pány z Častolovic rodu Hrabišiců, kteří zde od r.1367 až do vymření téhož rodu (1435) vládli. Zejména připomíná se na Nedělišti z doby té Půta z Častolovic, který byl v r.1355 purkrabím na Potštýně a okolo r.1377 hejtmanem v Lužici a pánem velice bohatým. Kromě Častolovic měl Kostomlaty, manská zboží u Černého Kostelce, Neděliště, panství Skuhrovské a Rychemberské , městečko Týniště a Borohrádek(1394), Náchod(1390), Uhřinov, Opočno a Chlumec u Bydžova(1394). Zemřel 1397. Syn jeho Půta mladší z Častolovic dědil zboží otcovské, mezi nimiž se i Neděliště nalézalo. Zemřel nejspíše r.1403, zanechav vdovu Annu rozenou Osvětímskou a syna Půtu nezletilého, jemuž matka co poručnice panství zděděná spravovala. Půta zemřel r.1435 v Přešperce, kdež byl i pochován nezůstaviv po sobě syna žádného než toliko – z manželky Anny z Koldic tři dcery nezletilé.

Tyto dva zdroje zmiňují Perchtu (Perdita je nejspíš překlep) z Kostomlat, matku Půty. V prvním případě z Častolovic, ve druhém z Turg(n)ova. To vyvolává řadu spekulací. Byl to snad jeden a týž?

[Przemysl de Nyestieyky]

..První známý držitel Neděliš připomíná se Půta z Turgova...

Tento Půta je otec Půty II. F.P.Vaníček se také skutečně o něm zmiňuje, ale nikde jsem nenarazil na to, že by Půta z Turgova držel Neděliště, nebo že by jeho matkou byla Perdita zvaná Perchta z Kostomlat...

Pouze v konfirmačních zápisech pražské konsistoře jsou dvě zmínky o podacím právu v Nedělišti během druhé poloviny 14. století. Poprvé v ní figuruje Půta z Častolovic (v roce 1367 je patronem kostelů v Nedělišti a Častolovicích; Pothe senior de Czastolouicz) a pak (1408) až vdova jeho syna Půty ml., Anna Osvětimská (Anne de Oswyetin res. in Richmberg). *dodatečně opravováno

Zatím zůstává tedy skryto, držel-li opravdu Půta z Turgova Neděliště ještě před Půtou z Častolovic a ještě větší záhadou je > jakou souvislost má s oběma rody zmiňovaná Perchta z Kostomlat?

[Ježek]

Malou marginálii, pánové, a pak vám vyklidím pole odborné diskuse o šlechtě 14. st.

Spíš bych se přikláněl k Ronovcům - jednak Častolov je mezi nimi oblíbené jméno

Provdané dcery známých rodů takto přenášely jména na své děti. Častolov mohlo být jméno velkého děda některého z pánů z Častolovic. Ale konkrétně nevím

[Przemysl de Nyestieyky]

...klášter svatojiřský si vyměnil Neděliště nejspíše za jiné zboží s pány z Častolovic rodu Hrabišiců.

Jediné, co se mi zatím podařilo najít, je, že bývá naznačována spojitost u předka pánů z Častolovic s Lickem z Kratonoh, ale nemám to ověřený, může-li to být reálné...?

Častolov mohlo být jméno velkého děda některého z pánů z Častolovic.

Vyloučeno asi nemusí být nic. Ale domnívám se, že jméno zakladatele osady nemusí mít nic společného se zakladatelem tvrze-hradu v té osadě, jak to často bývá - tudíž tohoto předpokladu bych se nijak upjatě nedržel.
Neznám nijak archeologii Častolovic, ale podle mého zde proběhla kolonisace mnohem dříve (jméno může souviset pouze s lokátorem) a po dokončení kolonisace, případně při dělení držav, došlo k výstavbě sídla.
Já se tedy domnívám, že jméno osady nesouvisí s rodem psaným po Častolovicích.

Ale jinak vyklízet prostor nemusíš. Opovaž se to udělat!

[Przemysl de Nyestieyky]

Prostá otázka kdo je prapředkem pánů z Častolovic a tedy otcem Půty I. z Častolovic?

Rodokmen pánů z Častolovic.
Podle

1. Jiří Hás: Šlechtické rody na Rychnovsku, 2001
   T. Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze...VI, 1989

Uvítám připomínky, korekce a doplnění...

[honyk]

Licek z Kratonoh slyším prvně. Pro doplnění malý výpis ze Sedláčkova Atlasu erbů (3. svazek):

Pruhy pošikem:
Města Dobruška, Sezemice
1284 Mutina z Kostomlat
1320,59 Mutina z Dobrušky
1351 Perchta z Kostomlat
1351 Půta z Častolovic
1363-1427 různí šlechtici z Dobrušky
1265-1507 různí šlechtici ze Žinkov/Potštejna (Drslavici)
1280 (půlený erb s hráběmi) Bedřich ze Šumburka
1281-1519 různí šlechtici ze Šumburka
1377 Vítek z Prošovic
1405 Pernhart z Lichtenštejna
1438 Jan z Cidliny, z Lazec
1442-1466 Broum [Bronin?] z Miřetic
1446 Ctibor z Cholyně (5 pruhů)
1486 Jiří Šof z Helfemburka (4 pruhy)
1510 Adam Příbek z Otaslavic
1559 Jan Podolský z Lacenburku
1592 Mikuláš Franknovský z Ostešova

Pruh pošikem (jeden šachovnicový pruh):
1316 Půta z Turgova
1354 Jan z Turgova
1382 Půta a Henzlin z Turgova

Jinak podle všeho páni z Dobrušky povstali z Mutiny ze Skuhrova, který je patrně totožný s Mutinou z Kostomlat. Protože Dobruška leží taktéž v rychnovském okrese stejně jako Potštejn (bašta Drslaviců), byli páni z Dobrušky často spojováni právě s Drslavici. Jen pro doplnění, Častolovice leží zhruba napůl cesty

[Przemysl de Nyestieyky]

Z uváděné šlechty však můžeme skoro hned vyloučit pány z Šumburka, z Ostešova, z Cholyně, z Lacenburku... a další.
U Šumburských jde o jiný erb (ani nevím proč je v erbech s pošikem?), stejně tak je odlišným erbem Lacenburský a Cidlinský. Šoff z Helfemburka patří k Schaffgotschům, a ti měli pruhy svislé, přestože tato česká odnož se pak odlišovala od původní.
(Já bych tam nepřiřazoval ani Opočenské a Dobrušské. )

Páni z Turgova mají vůbec odlišný erb, figurálně neslučitelný. Jde o míšeňsko-durynský rod s naprosto odlišnými majetkovými vazbami než jsou páni z Častolovic. Jediným styčným bodem je vlastnictví onoho Neděliště. Ale ani tam není návaznost vzhledem k tomu, že mezi nimi patřil na krátkou dobu klášteru. Viz zde jejich rodokmen.

Erbovně bych tipoval snad pouze jen pány z Potštejna, či vladyky z Boru.

Ale pozor už podle vzpomínaného Aug. Sedláčka je vidět, že páni z Častolovic, stejně jako Perchta z Kostomlat, pečetili většinou erbem se dvěma šikmými pruhy na stříbrném štítě! Tři modré pruhy mohou být až pozdější varianta, ale nevím to jistě...

[Ježek]

Půta III. z Častolovic: https://www.e-stredovek.cz/post/puta-iii-z-castolovic/