Olomoucký hrad v době vraždy Václava III.

Hradiště, hrady, tvrze a jiná sídla nobility. Dnešní propagace a obnova.

Moderátor: Zany

Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Obecnì k podobì olomouckého hradu

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Obrázek
Olomoucký hrad - strohá podoba hradu před polovinou 13. století, odpovídající době, kdy byl na hradě kastelánem-purkrabím Gerhard ze Zbraslavi (1236-1240), otec zakladatele rodu pánů z Kunštátu.

Kamenná podoba hradu pochází až z doby po požáru r. 1204. V té době byla přistavěna i obytná věž.
Hrad byl obnoven bratry Přemyslem I. a markrabětem Vladislavem Jindřichem, který si zde chtěl vystavět důstojné sídlo.

Někdy v té době byl hrad rozdělen na markraběcí a církevní část. Střední dělící hradba je vidět i na rekonstrukci. Hrad byl oddělen nejen od církevní části, ale také od zbytku hradiště.
Rekonstrukci by se snad dal jen vytknout poněkud přeexponovaný - přetáhlý prostor za románskou katedrálou a pak navázání střední dělící hradby na katedrálu, místo na věž...

Olomoucký hrad přestal být trvale obýván po r. 1253, když se dosavadní markrabí - Přemysl Otakar II. - ujmul vlády v zemi jako český král.
Knížecí palác postupem času zanikl a nebo byl přestavěn na purkrabství. Kolem přelomu 13. stol. už zde nebylo zeměpanské sídlo, ale jen církevní budovy, správní a soudní.
Král se tedy r. 1306 musel ubytovat v některé z těchto budov.
Proč ne v biskupském paláci (obr. viz níže) nebo přímo na purkrabství, se můžem jen dohadovat. Ale budova kapitulního děkanství byla hned vedle purkrabství. Král se tedy ubytoval v areálu hradu, který jistě měl poskytnout větší bezpečí, než luxusní budova biskupského paláce.
Z těchto dvou hradních paláců (děkanství a purkrabství), stojících vedle sebe (v místech někdejšího knížecího paláce), se nejspíše ubytoval v té, která z nich poskytovala pro královskou milost větší pohodlí... a tím bylo jistě sídlo kapitulního děkana!
(Ale to je jen má dedukce, nemusí být správná.)

Ještě v té době byl přístup do hradu poměrně složitý. Hradní areál byl ještě isolován nejen od města, ale také od jiných částí hradní plochy. Teprve během 14. století pozvolna pohlcovala zástavba města hrad, postupně zanikalo hradní opevnění a církevní budovy se začínaly otevírat městu...

Níže je vyobrazení tzv. Přemyslovského paláce.
Nejde ale o skutečný knížecí-markraběcí palác. Pojmenování vzniklo teprve při archeologických pracích, kdy objevením románského biskupského komplexu, vedle sv. Václava, bylo myšleno, že došlo k objevení starého paláce Přemyslovských knížat.
Obrázek
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Detail centra hradu

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Obrázek
Tady je pro ilustraci detail vnitřního hradu.
Pro situaci pachatele je nutno si uvědomit, že se musel dostat do objektu hradu!
> Kolem celého hradu byla vysoká hradba s hlubokým, vodním příkopem.
Vstup do hradu byl možný z jediného místa a tím byla věžovitá brána s padacím mostem.
Takže se do hradu nikdo cizí nemohl dostat.

Pokud už byl v hradním prostoru za hlavní hradní bránou, musel projít dalšími dvěma až třemi vstupy a všude se musel prokazovat, protože hrad nebyl volně průchozí.

Teprve tehdy byl na nádvoří u paláce, kde k vraždě došlo!
A opět ta samá situace > musel se nějakým způsobem prokázat, aby byl vpuštěn i do paláce. Je pravda, že byla uvolněnější (?) atmosféra v době příprav válečného tažení, ale strážní měli svoji povinnost nehledě na vnější podněty.

Kdo se tedy mohl dostat do nitra hradu?

Nikdo cizí - jedině personální osazenstvo hradu, královi dvořané a služebnictvo...
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1087
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Pøíbuzní olomouètí hradní úøedníci

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

V letech 1287-1303 byl olomouckým purkrabím Blud z Jičína. V jeho rodině se nacházela sídla Bludov, Starý Jičín, Pňovice, Košice (podle nichž se i jmenovali).
Příbuzný Bludův byl i (do r. 1287) olomoucký hradní sudí Předbor z Bolelouce.
Ovšem stejného rodu byl i olomoucký komorník (1286-1305) Oneš ze Šumvaldu jinak z Čistého Slemene.

Všichni tito šlechtici byli předkové pozdějších pánů ze Žerotína.
Na královském dvoře se jejich rod pohyboval od konce 12. století. V téměř nepřetržitém držení měli různé funkce jakými byly přerovské či olomoucké purkrabství, úřad podkomořího, komornictví olomouckého práva, místotruksaství a pod.
Na olomouckém hradě zastávali významné posty do doby zavraždění krále Václava III.
Výraznější personální změny se kolem r. 1306 staly pouze na posicích olomouckého purkrabství a komornictví.

Podle salcburských zápisů (po r. 1312) si král Václav III. ponechal u sebe pouze komorníka a lazebníka. > Lazebník byl zabit hned uvnitř budovy a komorník stihnul vyběhnout se zakrvaveným nožem (jestli ho opravdu u sebe vůbec měl?) až na nádvoří, kde byl zmasakrován.
Popustím-li trochu uzdu fantasii ->
byl jedním z těchto zavražděných někdo z výše zmíněných úředníků (purkrabí, komoří), jejichž úřady, shodou okolností, v tu dobu obsadil někdo jiný?
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3919
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 37 times
Been thanked: 13 times

Olomoucký hrad do konce XIII. st.

Nový příspěvek od Ježek »

Teď jsem zjistil, že Leoš Milčák má ve sborníku k přemyslovské výstavě (Sága) článek Stavební vývoj olomouckého hradu do konce XIII. století ...
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2707
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Nový příspěvek od Viola »

Abychom se někam pohnuli, zde jsou slíbené nákresy OC hradu:

Obrázek


Dle V. Dohnala:

A Románská bazilika s kryptou
a dvouvěžovým průčelím
B Zdíkův biskupský palác
C Románský ambit
D Pozdní gotická kaple sv. Jana Křtitele
E Kapitulní dům
F Kapitulní síň v místě dnešní vikářské sakristie
H Malý dvorek, místo odkryvu základu
hradního kostela
L Kostel sv. Anny, u jehož jihozápadního nároží
byly odkryty základy gotické hradby
s vežicemi
K Okrouhlá obytná románská věž
AI Základy palácové stavby Nového hrádku
pod barokní kočárovou remízou

ZDROJ: Leoš Mlčák - Stavební vývoj Olomouckého hradu do konce 13. století. In: Sága moravských Přemyslovců : život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Brno, Olomouc: Muzeum města Brna ; Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2006.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2707
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Nový příspěvek od Viola »

A druhý:


Obrázek

1. Místo nálezu základů hradního kostela
2. Katedrála s jádrem románské baziliky
3. Gotický ambit s torzem Zdíkova biskupského paláce
4. Torzo románského kapitulního domu
s gotickou vikářskou sakristií
5. Kostel sv. Anny
6. Okrouhlá románská obytná véž
7. Barokní kočárová remíza kapitulního děkanství,
místo nálezů základů palácové stavby Nového hrádku
8. Purkrabství
9. Severozápadní křídlo kapitulního děkanství
se zbytky nejstarší gotické rezidence
10. Hospodářský dvůr kapitulního děkanství
11. Hradní studna
12. Brána do hradu ověřená archeologickým průzkumem
13. Místo nálezu základu hradby s věžicemi
14. Kanovnická sakristie po barokní přestavbě
15. Místo nálezu fragmentů gotického portálu

ZDROJ: Leoš Mlčák - Stavební vývoj Olomouckého hradu do konce 13. století. In: Sága moravských Přemyslovců : život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Brno, Olomouc: Muzeum města Brna ; Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2006.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2707
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Místo èinu a Sternbergové

Nový příspěvek od Viola »

Przemysl de Nyestieyky píše:Mnohem vážnější je věcí je, že se děkanovi jeho sídlo vrátilo zpátky r. 1299(!) Albert ze Šternberka totiž toho roku zemřel!
Paprocký (1593) sice podle společných šternberských náhrobních tabulí z olomouckého kláštera sv. Františka uvádí, že Anno 1301. obijt Dominus Albertus de Sternbergk, ale ani v tomto případě nerozhoduje, zda zemřel r. 1299 nebo 1301, pokud se vražda stala r. 1306.
Leoš Mlčák ve svém článku "Stavební vývoj Olomouckého hradu..." uvádí, že Václav byl zavražděn sice v domě děkana, který měl ovšem pronajat Albert ze Šternberka... Nevím, jestli pouze převzal starší údaje, nebo dospěl k (staro)novému zjištění.

Vražda se měla stát v dolní palácové síni děkanství (??).

Literatura k tématu:

Jan Bistřický, Počátky hradu a města, Olomouc, Malé dějiny města, 2002 (s. 24-46).
možná Vít Dohnal, Olomoucký hrad v raném středověku, 2001 nebo V8clav Richter, Raněstředověká Olomouc, 1959.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, SeznamBot a 0 hostů