Zpět
|
Vladislav III. Jindřich
il(a): *po 1153 - 12.8. 1222
Popis:
Moravský markrabě, nakrátko i český kníe. Syn ji krále Vladislava I. a jeho druhé manelky Judity Durynské. Není známo, kdy se Vladislav (ve styku s cizinou nazývaný Jindřich - Heinricvs) narodil, jako dítě Judity lze uvaovat o datu k roku 1153. Stejně jako u ostatních Přemyslovců 12. století, není o jeho dětství a mládí známo zhola nic.
Aktivní role Vladislava v české politice začíná na sklonku roku 1191. Přemysl, Vladislavův starí a dravějí bratr, zahájil povstání proti kníeti Václavovi Soběslavovci, společně s Vladislavem. Přemysl obsadil Praský hrad, ale byl dosavadním kníetem obleen, nakonec biskup Jindřich Břetislav tučnou sumou od císaře vyjednal Přemyslovi kníecí titul, Vladislav se stal moravským markrabím. O rok později Vladislav s Přemyslem zřejmě nevycházel nejlépe, Přemyslova moc se hroutila, Vladislav mu z Moravy ani neposlal pomoc. Na konci roku 1193 obleený Přemysl ji musel uprchnout do ciziny. Kníetem se stal biskup Jindřich, ale vypořádal se i s Vladislavem. V květnu a červnu 1194 se kníe - biskup zmocnil důleitých moravských hradů a celé Moravy. Vladislava Jindřicha zbavil jeho úřadu, od té doby il pod dohledem na Praském hradě.
V květnu 1197 po zprávách o biskupově nemoci, se Přemysl s vojskem objevil na českých hranicích a rychle táhl na Prahu. Jindřich Břetislav, ač se Přemyslův útok před Prahou zastavil a vyel na prázdno, utíkal z Čech, jetě před tím nechal Vladislava uvěznit. 15.6. biskup a kníe umírá, lechta z obavy před Přemyslem osvobozuje Vladislava z vězení a nastoluje ho kníetem.
Vladislavova krátká kníecí vláda (byl posledním kníetem, jen nikdy nebyl i králem) trvala jen několik měsíců. Stihl ale do budoucna jeden významný krok. 1.11. 1197 prohlásil (bez volby duchovenstva) novým biskupem svého kaplana Milíka, také zvaného Daniel. Vladislav tak popřel Barbarossovo privilegium z roku 1187, který povýil praské biskupství na samostatný říský útvar (vůči kníectví Čechů). Vladislav tak učinil (alespoň na krátko) z biskupa podřízeného kníeti a zároveň odepřel císaři právo investitury a přisoudil ho sobě. Moná ji věděl o smrti císaře Jindřicha. V listopadu vrthl nespokojený Přemysl znovu do Čech, přidali s k němu nespokojení a mladí lechtici, zatímco s Vladislavem zůstala lechta obdařená úřady.
Vojska obou bratrů se střetla 6.12. 1197 někde mezi Prahou a Plzní. Namísto bitvy, kterou by moná Vladislav vyhrál (měl převahu), setkal se s bratrem na tajné schůzce. Vladislav se ve prospěch starího Přemysla vzdal trůnu, napřítě byl opět markrabím Moravy, ovem důleité Olomoucko si ponechal Přemysl, Vladislav ho získal a roku 1212.
Vladislav Jindřich jako moravský markrabě patřil k oporám královské moci, často s Přemyslem vystupoval v Říi (jako říský kníe - Morava byla prohláena v roce 1212 říským kníectvím), sjednával důleité úmluvy na nejvyí úrovni. V době vymírání původních údělníků zceloval Moravu, skutečně do celistvé formy. Nejasný a zřejmě i proměnlivý je vztah Moravy a jejího vládce k ústředí v Praze, zda panovalo dvojvládí, nebo byl Přemysl skutečně vrchní autoritou. Vladislav potvrdil některé Přemyslovy listiny v Čechách, ale Přemysl více Vladislavových pro Moravu. A to bylo jakkoliv, spolupráce oběma muům vyhovala, velmi pomohla k vytvoření moderního státu. Vladislav zřejmě dostal od Přemysla slib, e na Moravě bude panovat on a po něm dědičně jeho synové. V roce 1205 začal budovat cisterciácký kláter na Velehradě, jako symbol návaznosti na Velkou Moravu, hlavně to měla být hrobka pro jeho rozrod.
Podle plánů Přemysla sehrál Vladislav roli při řeení nástupnické otázky. Dle seniorátu měl v případě Přemyslovy smrti nastoupit na trůn on. V červnu 1216 byl zvolen králem Václav (podle předem naplánovaného scénáře), syn Přemysla, napřítě tedy měli království panovat jen Přemyslovi potomci, pokud mono v přímé linii. Vladislav souhlasil, vdy podle stejného vzorce měli vládnout na Moravě jeho potomci. Tím definitivně skončila éra seniorátu.
Na počátku 13. století do českých zemí pomalu přichází německé právo, na kterém se staví a které ukotvuje vzniklá města. Tyto tendence se dříve íří na Moravu (jednak ze Slezska, jednak z Rakous). Vladislav uděluje svobody několika subjektům po vzoru německého práva a také práva usazovat na svém území kolonisty. Moná na jeho popud vznikly Hlubčice (Glubczyce v Polsku) snad i Bruntál, práva dává Uničovu, moná i Opavě. Vladislav si uvědomil budoucí význam měst, začal s jejich budováním na Moravě a o několik let předstihl Čechy. Zakládáním měst na severní Opavě se snail zabránit pronikání slezských osadníků, co by mohlo vést a k odtrení této oblasti od Moravy.
Nová nekropole "Vladislavovců" byla vysvěcena v roce 1228, stala se hrobkou pouze pro Vladislava Jindřicha (zemřel 12.8.1222, provozorně zde byl pohřben, po vysvěcení v rámci kostela byl přemístěn) a jeho manelku neznámého původu Hedviku (zmiňována 1218). Synů spolu neměli, tak markraběcí hodnost přecházela na druhorozené syny krále, později kralevice.
Těko hodnotit postavu Vladislava Jindřicha, za svoje krátké kníecí panování se ukazoval jako schopný vládce, avak přenechal vládu Přemyslovi, co značí jeho cit pro spravedlnost i jistý díl státotvornosti. Po druhém nástupu Přemysla, ji nemám zpráv o bratrské nesvornosti. Společnými silami zahájili nástup českého království v 13. století.
admin
(počítadlo běí od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|