Zpět

Vladislav III. Jindřich

Popis:
Moravský markrabě, nakrátko i český kníže. Syn již krále Vladislava I. a jeho druhé manželky Judity Durynské. Není známo, kdy se Vladislav (ve styku s cizinou nazývaný Jindřich - Heinricvs) narodil, jako dítě Judity lze uvažovat o datu k roku 1153. Stejně jako u ostatních Přemyslovců 12. století, není o jeho dětství a mládí známo zhola nic.

Aktivní role Vladislava v české politice začíná na sklonku roku 1191. Přemysl, Vladislavův starší a dravější bratr, zahájil povstání proti knížeti Václavovi Soběslavovci, společně s Vladislavem. Přemysl obsadil Pražský hrad, ale byl dosavadním knížetem obležen, nakonec biskup Jindřich Břetislav tučnou sumou od císaře vyjednal Přemyslovi knížecí titul, Vladislav se stal moravským markrabím. O rok později Vladislav s Přemyslem zřejmě nevycházel nejlépe, Přemyslova moc se hroutila, Vladislav mu z Moravy ani neposlal pomoc. Na konci roku 1193 obležený Přemysl již musel uprchnout do ciziny. Knížetem se stal biskup Jindřich, ale vypořádal se i s Vladislavem. V květnu a červnu 1194 se kníže - biskup zmocnil důležitých moravských hradů a celé Moravy. Vladislava Jindřicha zbavil jeho úřadu, od té doby žil pod dohledem na Pražském hradě.

V květnu 1197 po zprávách o biskupově nemoci, se Přemysl s vojskem objevil na českých hranicích a rychle táhl na Prahu. Jindřich Břetislav, ač se Přemyslův útok před Prahou zastavil a vyšel na prázdno, utíkal z Čech, ještě před tím nechal Vladislava uvěznit. 15.6. biskup a kníže umírá, šlechta z obavy před Přemyslem osvobozuje Vladislava z vězení a nastoluje ho knížetem.

Vladislavova krátká knížecí vláda (byl posledním knížetem, jenž nikdy nebyl i králem) trvala jen několik měsíců. Stihl ale do budoucna jeden významný krok. 1.11. 1197 prohlásil (bez volby duchovenstva) novým biskupem svého kaplana Milíka, také zvaného Daniel. Vladislav tak popřel Barbarossovo privilegium z roku 1187, který povýšil pražské biskupství na samostatný říšský útvar (vůči knížectví Čechů). Vladislav tak učinil (alespoň na krátko) z biskupa podřízeného knížeti a zároveň odepřel císaři právo investitury a přisoudil ho sobě. Možná již věděl o smrti císaře Jindřicha. V listopadu vrthl nespokojený Přemysl znovu do Čech, přidali s k němu nespokojení a mladší šlechtici, zatímco s Vladislavem zůstala šlechta obdařená úřady. Vojska obou bratrů se střetla 6.12. 1197 někde mezi Prahou a Plzní. Namísto bitvy, kterou by možná Vladislav vyhrál (měl převahu), setkal se s bratrem na tajné schůzce. Vladislav se ve prospěch staršího Přemysla vzdal trůnu, napříště byl opět markrabím Moravy, ovšem důležité Olomoucko si ponechal Přemysl, Vladislav ho získal až roku 1212.

Vladislav Jindřich jako moravský markrabě patřil k oporám královské moci, často s Přemyslem vystupoval v Říši (jako říššský kníže - Morava byla prohlášena v roce 1212 říšským knížectvím), sjednával důležité úmluvy na nejvyšší úrovni. V době vymírání původních údělníků zceloval Moravu, skutečně do celistvé formy. Nejasný a zřejmě i proměnlivý je vztah Moravy a jejího vládce k ústředí v Praze, zda panovalo dvojvládí, nebo byl Přemysl skutečně vrchní autoritou. Vladislav potvrdil některé Přemyslovy listiny v Čechách, ale Přemysl více Vladislavových pro Moravu. Ať to bylo jakkoliv, spolupráce oběma mužům vyhovala, velmi pomohla k vytvoření moderního státu. Vladislav zřejmě dostal od Přemysla slib, že na Moravě bude panovat on a po něm dědičně jeho synové. V roce 1205 začal budovat cisterciácký klášter na Velehradě, jako symbol návaznosti na Velkou Moravu, hlavně to měla být hrobka pro jeho rozrod.

Podle plánů Přemysla sehrál Vladislav roli při řešení nástupnické otázky. Dle seniorátu měl v případě Přemyslovy smrti nastoupit na trůn on. V červnu 1216 byl zvolen králem Václav (podle předem naplánovaného scénáře), syn Přemysla, napříště tedy měli království panovat jen Přemyslovi potomci, pokud možno v přímé linii. Vladislav souhlasil, vždyť podle stejného vzorce měli vládnout na Moravě jeho potomci. Tím definitivně skončila éra seniorátu.

Na počátku 13. století do českých zemí pomalu přichází německé právo, na kterém se staví a které ukotvuje vzniklá města. Tyto tendence se dříve šíří na Moravu (jednak ze Slezska, jednak z Rakous). Vladislav uděluje svobody několika subjektům po vzoru německého práva a také práva usazovat na svém území kolonisty. Možná na jeho popud vznikly Hlubčice (Glubczyce v Polsku) snad i Bruntál, práva dává Uničovu, možná i Opavě. Vladislav si uvědomil budoucí význam měst, začal s jejich budováním na Moravě a o několik let předstihl Čechy. Zakládáním měst na severní Opavě se snažil zabránit pronikání slezských osadníků, což by mohlo vést až k odtržení této oblasti od Moravy.

Nová nekropole "Vladislavovců" byla vysvěcena v roce 1228, stala se hrobkou pouze pro Vladislava Jindřicha (zemřel 12.8.1222, provozorně zde byl pohřben, po vysvěcení v rámci kostela byl přemístěn) a jeho manželku neznámého původu Hedviku (zmiňována 1218). Synů spolu neměli, tak markraběcí hodnost přecházela na druhorozené syny krále, později kralevice.

Těžko hodnotit postavu Vladislava Jindřicha, za svoje krátké knížecí panování se ukazoval jako schopný vládce, avšak přenechal vládu Přemyslovi, což značí jeho cit pro spravedlnost i jistý díl státotvornosti. Po druhém nástupu Přemysla, již nemám zpráv o bratrské nesvornosti. Společnými silami zahájili nástup českého království v 13. století.


admin

(počítadlo běží od 29.8.07)